kokoladka
kokoladka
Ahoj holky :a:
mám vzhledem k tomuto webu zvláštní prosbu, ale doufám, že mě pochopíte - hlavně ty, které někdy něco sbíraly :s:
Já úplnou náhodou (to je dlouhý příběh ;) ) jsem našla své staré album Království zvířat. Byly to samolepky se zvířátky z čokoládek Kraš, které se lepily do alba, které sloužilo i jako omalovánky. ;)
A rozhodla jsem se zkusit ho dosbírat ;)
Tak mě tak napadlo zeptat se na to co mě napadá už nějakou dobu...
Asi málokdo tady je se svým prvním partnerem, kterého kdy měl, svým způsobem jsme v pořadí ;)
In reply to No tak kdyby v tom nebyl by Terikk
jojo, to máš pravdu, někdy si říkám, že asi dělám něco špatně, že se nemám tak dobře jako ony (ty první) ;)
ale bez urážy holky jo??? vy co jste první, vám to přeju a ať tohle nikdy neřešíte, protože to ve finále vypadá jako kdybyste vydělávali a živili 2 rodiny minimálně ;) :€s€:
Ahoj, tak manžel je můj první vážný vztah a já jsem vpodstatě taky jeho první vážný vztah (nikdy jsme nebydleli s nikým jiným :) ) Jsme spolu už skoro 10let, z toho budeme mít příští týden třetí výročí svatby :) Takže obadva s čistým štítem a tak jsem to chtěla. Jinak je mi moc líto, jaké máte problémy, snad se vše brzy urovná, ono je to prostě naprd, když už se takhle něco vláčí z předešlého vztahu :(
At más dluhy nebo ne.Ja mam take zenatyho,teda ted uz ne, ale byl a ted jsme manzele.Plati na dceru 4000Kc.Jelikoz jsem po urazu jsem na neschopence.Z manzelova platu jdou dve hypoteky(jedna na byt, druha vyporadani) a dalsi naklady spojene s bytem,slozenky atd a zbydou nam s obou vyplat 2000Kc.Nechci byt hnusna,ale jelikoz manzel chtel mit klid tak nas jeho byvala neskutecne oskubala a neustale skube(jelikoz si najala pravnika-zvlastni ze na to ma!ano-protoze ma takovejch prachu,ze si ho muze dovolit) i na holku,kterou ani nevidime.Ona si uziva za nase penize s kamaradkama po hospudkach, vinarnach a holka je neustale u babicky,ale porad platime a platime,soud se nam vysmal kdyz jsme chteli alimenty snizit.Pry dokud nebudeme bydlet pod mostem a nebudeme mit co jist,tak se nemame namahat o takovych vecech jako snizit alimenty premyslet.Doslova se nam soudce vysmal.Takze chapu ze jsi z toho smutna,i ja... Tak hodne stesti!
In reply to Ahojky, ono si nevyberes... by štěpánečka
Přesně tak, já taky a ne jednou přemýšlela, jak si ulevit a aspoň na čas platit míň, ale nemuseli jsme ani k soudu,vysvětlil mi to miláček sám... pokud mám auto mám kde bydlet, zvlášť potom co teda bydlíme už ve svém, tak by se nám každý vysmál se snížením porozvodového vypořádání, nejdřív by nás donutili prodat náš baráček a pak možná by se dalo uvažovat o snížení... takže vím, tyhle touhy už mě přešli, ale splátky si odpočítávám, je to jak na vojně stříhat metr :s: ;)
Než jsem se odhodlala napsat tenhle článek, tak jsem shodou okolností, četla pár příspěvků jak si holky stěžují, že se tu furt dokola omílají stejná témata, nebo nadpisy článků js
Když jsme matce bývalého přítele nadšeně sdělovali, že budeme stavět a chtěli jí ukázat, jak si to představujeme tak se otočila na synáčka mě zcela ignorovala a řekla: "Zdendulko, koupíme dva byty. Já budu v přízemí, ty v patře, budeš se o mě pěkně starat a bude všechno jak má být." Koukala jsem s otevřenými ústy. Můj odchod od něj byl pro maminku další krásný den života :-) Zdendulka je stále sám a maminka vybírá byty ...
In reply to Debata je postarší, ale třeba se ještě chytím :-) by FifiOnLine
tak to je super :) som sa rozrehotala na celý kancel, na mna kukajú kolegovia :))))
In reply to Debata je postarší, ale třeba se ještě chytím :-) by FifiOnLine
je super že ses chytla :s: zajímá mě cokoli co by mi pomohlo vysvětlit mojí averzi :s: To co popisuješ ty, tak to je mazec, fakt extrém, a od takového radši pryč, naštěstí ten můj je samostaný, takže žádná fixace a i kvůli práci musíme být tak daleko, od některých je to naštěstí :s: Tvoje věta z příspěvku: a bude všechno jak má být - mi připomíná kletbu ze Shreka, tam fiona říká: až pravou lásku najdu tak bude vše jak má být, ale to byla pohádka, tam to dobře dopadlo, ale zdendulka a jeho maminka je spíš hororový žánr :s: :a:
:one: Ahojky !!! tak to je mazec no... nevim jak ti poradit, ja takove problemy snad nikdy neměla... moje tchýně je super, v nečem se neschodneme v nečem jo. Ale jinak super, rozumíme si .... :one: kdyz ji to pochvalim tak nikdy neremcá a i ona me umi pochvalit-zrovna vcera sme ji pozvali k nam na obed.
jinak nas berou na vylety, atd atd...tudiz ja sem spokojená :one:
a pritel o tom vi? a nechces si s ni promluvit?
In reply to Ahojky !!! tak to je mazec by VeronikaV86
Tak přítel to ví, dokonce ho to moc zajímalo, proč mám takovou averzi a já v návalu pravdomluvnosti jsem tu to všechno vyklopila, hlavně ty moje zlomové body, kterýma mě jeho máma usadí zase nazpátek, že přestanu mít chuť navazovat jakékoli vztahy a ON to pochopil :w: :w: :w: Dokonce mi řekl, že když mu to říkám tak jak to vidím já, tak se mi ani nediví - je to zlatíčko ;) :h:
A promlouvat si s ní se mi nějak nechce... Ani nevím jak bych začala: "Víte, já Vás sice moc ráda nemám, ale jelikož vašeho syna miluju, tak si musíme na sebe nějakým způsobem zvyknout ... " Tak takhle asi ne, to mě maminka asi pošle rychle do háje :s: :s: :s:
Ahoj Holky :a: ,
Padla na mne nějaká zimní sněhová depka jak deka a napadá mě spousta hovadin, jedna teda – jestli se mi to celé nějak nezamotalo…
Ahojky,
mě je 27 a příteli 30,jsme spolu 12 let a můžu Ti říct,že to co jsme spolu zažili a prožili,na to by nestačil ani román od Daniel Steellové :) !Nakonec jsme všechno nějak zvládli,i když asi oba nezapomeneme,co jsme si udělali.Já si ho chtěla vzít už jako 15.ti -letá holky,kdy jsme spolu začali chodit,byla jsem do něj úplný blázen,taky jsem hrozně chtěla mimi,i když to bylo nereálné........život plynul a všechna přání se najednou vytratila a my si jen uživali života. Loni ale už jsem si řekla,že by to chtělo opravdu něco jiného,posunout náš vztah nějak dál,někam-kde by dostal nový smysl......,takže jsem začala zase ze svatbou a byla jsem asi otravná a hloupá,že mu vůbec něco takového říkám,je to nesmysl-to musí cítit hlavně on.....,pak se začalo mluvit o mimi a oba by jsme chtěli a na to mi pak řekl,že jestli otěhotním,tak si mě vezme,což mi teda taky přišlo dost hrozný a taky jsem z toho byla přepadlá a nevím,co si mám pod tím představit...............???????????
O mimi se snažíme,nesnažíme,prostě,když to přijde,tak to přijde a já budu šťastná....Každopádně Ti teda závidím,že Ti říká,že by chtěl svatbu a pak mimi,takhle bych si to přála já,ale právě ta má pohádka se zatím nekoná :( !!
Ahojky, tak já měla taky cestu hodně trnitou než jsem našla toho právého. Jsme spolu rok a pul, bydlíme spolu(máme byt svuj) v říjnu jak jsme měli rok vyročí mě požádal o ruku, takže jsme zasnoubeni. Svatbu zatím neplanujeme. Už před žádosti jsem přišla s tím že bych uvažovala o mimi a přítel souhlasil tak jsme se začli snaži. zatím nic :r: .
takže u nás bude dříve mimi a pak svatba. Musím napsat že más úžasného chlapa je fakt super.
Tak to je asi tak ve zkratce muj příběh :\x:
Ahojky gtak ti sem taky přidám něco k přečteníčku.Mě letos bude 23 a příteli je 28, jsme spolu 6let.Já vždy toužila po velký svatbě se spoustou přátel, on se do toho ale vůbec nehrnul,je tomu asi rok a půl co začal mít náznaky že che dítě, já ale nastupovala do nového zaměstnání tak jsem nechtěla, když jse se tedy zmínila že bysme se zatím mohli pustit do té svatby tak to zůstalo bez odezvy.Pak se stala věc která mě z pohádky vrátila na zem.Můj bratr který je o 10let starší, se rozvedl,po tom co měli před 2,5lety svatbu za 120tisíc korun, tak jsem usoudila že svatba není důležitá v podstatě se akorát spoustě lidem postaráš o program na jeden den se zajištěným občerstvením.Tak to vše utichlo.Pak po tom co jsem byla rok zaměstnaná tak mi lékař řekl že jestli nemáme finanční potíže a cítíme se na to ať se pokusíme o dítě,pak už by mohlo být pozdě a i tak že na dítě budem delší dobu čekat, no tak bylo jasno.V polovině července 2009 jsem vysadila antikoncepci no a navydory předpovědím lékaře jsem na konci září držela v ruce pozitivní TT.Ještě předtím jsme jeli na drahou dovolenou, abysme si vyčistili hlavu, tam jsem nejspíš otěhotněla.No a teď už jsem v 19tt a svatbu nechystáme naopak jsem si jen obstarali dokument aby dítě mohlo mít jméno po otci aniž bychom se museli brát, Svatbu bych si dokázala představit až přestanu kojit a vrátí se mi postava s tím přítel souhlasí a teď jsme nejšťastnější...Toť můj příběh.
Přiblížím trochu mojí situaci: ale na začátek už teď co mám přečtené vaše odpovědi je mi líp, a depka ustupuje, a podle mého kréda fakt platí: sdílená radost je dvojnásobná radost, a sdílený problém je poloviční problém :s: takže jste mi pomohly :///:
takže: je mi 26, přítel o 2 roky starší, odkrouceno spolu máme už přes 5 rok, dřív jsem na začátku vztahu všechno sváděla na to že chci dostudovat a až potom řešit takzvané dospělácké problémy, do toho nám vpadlo pár nepovedených podnájmů, které jsme vyřešili domkem, který ještě dostavujem, ale bydleníčko už máme svý, no a já už mám asi rok takovou představu, že by nás mohlo být o jednoho víc, klidně bez svatby, nějak mi to pořád přijde jako drahej mejdan :s: ale na druhou stranu, zase ty pohádky - být princeznou aspoň jeden den... :? asi by se mi to taky líbilo :s: no ale příteli se do toho asi moc nechce, na rovinu jsem se ho ještě nezeptala, to jsem asi srab co? ale potom když jedem na návštěvu k mojí segře, která má 3 děti, a vidíte ho jak si s nima hraje a oni ho zbožňujou, tak mám právě takové maminkovské myšlenky, ale on ty tatínkovské ne... pohrát si, ale vrátit :s:
In reply to Přiblížím trochu mojí by kokoladka
tak já myslím, že to je tak akorát na to, abyste se o tom začali bavit vážně :s:
já třeba to měla tak: ve 23 jsem dodělala vysokou, našla práci, rozešla se s klukem, se kterým jsem chodila přes tři roky, skoro dva roky jsem byla sama, pak mě to začlo štvát, tak jsem zabrouzdala na internetovou seznamku a potkala celkem fajn kluka. Na druhým rande jsme si vyjasnili životní plány (včetně svatby a dětí), od třetího rande jsme spolu bydleli. On je o 4 roky starší než já, a „na vlastní nohy“ se postavil už v době, kdy se dostal na střední školu osmdesát kiláků od rodinného hnízda, takže věci, co chtěl za svobodna zažít, zvládnul ještě před tím, než jsme se vůbec potkali. Brali jsme se po třech letech chození respektive spolužití, já hlavně proto, že jsem chtěla být jeden den za tu princeznu, on nejspíš hlavně proto, že už měl na to věk a tchýně už se pomalu začala ptát po vnoučatech. Mně se touha po dětech dostavila ve 28, právě tak nějak kolem svatby, ale nijak zvlášť jsem to s chlapem řešit nemusela, protože i jemu přišlo v této fázi vztahu založení rodiny přirozené. Pak přišla ta smutnější životní fáze, kdy se těhotnění nedařilo úplně podle našich představ, takže dítě čekáme letos na jaře, mně bude skoro 31 jemu 35. Jsem přesvědčená, že kdybychom se potkali před deseti lety, tak by o dítěti nechtěl ani slyšet...
Doufám, že se příloha zobrazí pořádku, je to západ slunce u norského pobřeží, jsem na kanoi ještě s kámoškou, já jsem ta vepředu :) fotka je hlavně pro nevimnic (ale samozřejmě i pro ostatní :) ) souvisí s jejím článkem http://www.mojetehotenstvi.cz/hlavne-nejezdete-do-svedska-tedka
tak snad na vás taky dýchne trochu té severské romantiky :a:
Ahoj,
jsem nějaká rozladěná, celý víkend slyším to samé: no jo na baráku je pořád práce, no jo barák to máte co dělat celj život, no jo barák to jsou samý starosti, atd atd atd.
My máme s přítelem postavený/rozesavěný baráček, a jsme moc rádi že ho máme, je to naše vlastní bydlení a prostě v něm vidíme samá pozitiva, ale od ostatních .... no zase bych se rozčílila :(
Tak jsem se chtěla zeptat jak to máte vy :///:
1. bydlíte v bytě/domečku?
2. bez odhledu jaké máte současné bydlení, které preferujete?
3. výhody/nevýhody bytečku
4. výhody/nevýhody domečku
děkuju všem kdo odpoví :s:
1. v domečku, ale máme jen spodek a to kuchyň a obývák s ložnicí dohromady ( právě jsme začali stavět nový domeček, takže to nechceme tady předělávat )
2. určitě domeček, zahrádku, oba jsme s manželem vyrostli v domě. Byt by mě zabil, stačilo v mládí v Praze, fuj
3. byt? Ne. My jsme pro domek, pokud to jde zvládnout platit hypotéku, není nad své
4. Máte svoje a ta pohodička, nikdo vás neruší, nemlátí dveřmi na chodbě, neslyšíte prdění sousedů a jiné věci :s:
já bych brala hned domeček.Bydlím v bytě 2+1.Měli jsem chatu kde jsme taky pracovali pořád ale byla to balada.Pak jsme se přestěhovali na barák na 3 roky a bylo to super,jenže jsme ho museli prodat a teď se tlačíme 2+1.Takže dávám hlas jednoznačně baráčku!!!!
my bydlíme v bytě, a i když baráček je na jednu stranu lepší, ti, co vám říkaj takové věci maj pravdu. Já jsem ráda, že jsme v paneláku, není s tím tolik starostí. A ještě bychom rádi chatičku, to jestli se povede, bude to supper. Bydleli jsme oba v baráku, a je fakt, že je to o nervy.
Ahoj holky,
mám takový zajímavý dotaz: s přítelem teprve plánujem mimčo, respektive čeká mě nelehký úkol přítele přemluvit k svatbě a pak bude mimčo na 1. místě snažení, ale už teď si pročítám co před otěhotněním, co v průběhu, co bych měla dělat já, co přítel, a tak. Tak trochu mapování neznámé oblasti než tam vkročím, nebo než budu moct konečně vstoupit, mám přítele moc moc ráda, ale on si opravdu všechno moc dobře ale hlavně dlouho promýšlí, on je takový dost přemýšlivý, ale to by bylo na jiné téma. :s:
Takže zpět na začátek: chci se zeptat jaký máte názor na tetování? Líbí se vám? Nechali byste se tetovat? A co a kam?
Já totiž tetovaná jsem, v podbřišku takový menší motiv, bylo to tenkrát vlastně i kvůli příteli, na zpestření ... }:) No a mě teď napadlo, nemohla jsem si tím tetováním nějak ovlivnit snahy o miminko? zvlášť když to mám na takovém místě??? Poradíte, máte nějakou zkušenost ... ??? :?
Ahoj všichni/všechny,
moje otázky:
1. pokud nejste těhotné, obáváte si ztráty chuti na sex v/po těhotenství?
2. pokud jste nebo byly těhotné - jaká je vaše zkušenost?
3. obáváte se, že by chuť na sex s vámi ztratil partner?
4. kdo přijde jako první s myšlenkou na sex? vy nebo partner?
5. jak často se milujute? vím, že odpoveď může být často, protože se spousta z nás snaží otěhotnět, ale myslím frekvenci sexu, když jste se o mimčo ještě nesnažili :///:
6. a perlička na závěr: sex a menstruace?
a taky rovnou odpovím, abyste měli inspiraci a aspoň někdo mi odpověděl, docela by mě zajímalo kde se na žebříčku normálnosti nacházím :///:
1. docela se obávám, protože sex je důležitý pro mne i pro mého přítele, oba ho máme moc rádi :///: a opravdu ctím pravidlo, že když to klape v posteli, tak to klape i v životě :s: takže se bojím, že ztratím chuť na sex a budu přehnaně přecitlivělá nebo tak, anebo že partner o mě ztratí zájem, že bude vidět hlavně "maminu" a prý některý chlapi si dokážou k tomuto stavu (i když těhotenství není nemoc, ne?) vybudovat respekt a začnou vás vnímat jinak... takže trochu strašáček...
2. nemám zkušenost, první těhotenství teprve plánujeme
3. jeee, teď jsem si všimla, že na to už jsem trochu odpovědla už ad 1) :s:
ale pro úplnost: ano, toho se taky bojím, chtěla bych v partnerových očích stále zůstat sexy, protože bych to brala taky jako svoje selhání, že by přítel hledal "útěchu" jinde, když bych ho přestala přitahovat...
4. tak u nás je to celkem vyrovnaný, jednou já, jednou on :s: i když někdy v měsíci jsem aktivnější já :///:
5. aspoň 3x za týden, ale někdy se zadaří i víc nebo víckrát denně, ale na druhou stranu se povedlo i 1x týdně (vyjímečné situace: když jeden z nás musí na nějakou služební cestu nebo kurz, to pak samozřejmě interval prodlužuje) :s:
6. nevím čím to ale když mám ms, tak si připadám jak sexem posedlá, a jak na potvoru to pořádně nejde :s: opravdu této fázi měsíce jako kdyby se mi šíleně plašily hormony a já bych svého miláčka nejradši láskou snědla :s: a přítel je naštěstí chápavý, takže si vždycky nějak poradíme a uspokojíme moje/naše potřeby :s: :a:
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
In reply to ten mů je taky hodně moc by kokoladka
No tak kdyby v tom nebyl malej, tak bych toto nikdy netolerovala, ale dělám to jenom kvůli němu, protože děti za to nemůžou. Ale pravda je, že některé platby se malého až tak moc netýkají a mě to docela vadí....hlavně mi vadí, že si nebyla schopná za devět let někoho najít a být s ním.....to by bylo taky určitě jiné, kdyby měla sama chlapa. Ten můj chlap by pomohl snad i svýmu nepříteli...... jo, holt některé ženské to opravdu s chlapama umí. Zvlášť když mají jako rukojmí dítě :-(