muj prvni den

UFF, tak jsem konecne prokousala registraci:) reknu vam celkem zabiracka, malem jsem to vzdala, asi mame doma pomaly net, porad mi totiz padalo a kdyz ne tak zase spatne zobrazovalo, a ted ani nevim kam se tenle prispevek pripise. ale snad se to naucim:)
tohle je totiz moc pekna stranka, a jak mi poradila jedna kamoska, je totiz dobre se ze svych problemu vypsat, a ze jich neni malo... ale ted bych se tu hlavne rada rozkoukala a zabydlela, a snad najdu potom i nejakou spriznenou dusi.
a jak sem to tu procitala, tak kazda mame neco, nikdo neni perfektni:
no a ja jsem snazilka, teda na zacatku. Teda ja bych chtela ditko mit, ale memu priteli se do toho zatim nechce. Nevylucuje to, ale pry casem, ted si chce jeste uzivat. To jen mne to pry tika. :? Takze pokud si nektera tohle prectete, tak ja sem fakt na uplnym startu, stoji prede mnou ukol presvedcit toho myho, abychom do toho sli, poradili byste m neco? Ja fakt uz nevim, co jsme spolu tak dobry, normalni faze chozeni a tak, sestehovani, dovoleny, da se rict ze se castecne znaji i rodiny. Kroutime spolu asi 4-5 rok, a ja od letosniho jara premyslim co bude dalsi krok, v mych ocich je to mimco :/;x: ale v jeho - mozna tak dalsi dovolena...
A navic cim dal vic lidi kolem me je tehu nebo se pokouseji o mimi, na psychiku celkem zabiracka...