Jste první nebo ta druhá?

22.06.2010

Tak mě tak napadlo zeptat se na to co mě napadá už nějakou dobu...
Asi málokdo tady je se svým prvním partnerem, kterého kdy měl, svým způsobem jsme v pořadí ;)
Můj miláček není můj první ani já pro něj, jen on má v něčem navrch, on byl i ženatý.. No a z manželství mu zbyly dluhy a placení, něco šílenýho (samozřejmě že jsem to hned všechno nevěděla, ale když sebral odvahu a všechno mi vyříkal - protáčeli se mi panenky :00: ) Neměli děti, takže nejde o placení alimentů, ale prostě vyrovnání po rozvodu (někdo by to mohl nazvat že byl oškubaný jak slepice :) )
No a teď se dostávám ke mě - když totiž po něčem takovém se chcete znovu postavit na nohy nebo se opřít o nějakou spřízněnou duši, se kterou byste chtěli strávit i zbytek života a samo že třeba i nějaké děti, tak kde na to vzít a nekrást, když vlastně platíte (obrazně i doslova :) ) za předchozí blbost.. ;)
já ani nechci nějaké rady nebo tak, vím že se s tím musím akorát smířit, ale když víte co za částky a kam odchází je vám z toho smutně a nedá vám to nepředstavit si, co byste si za to mohli pořídit... ;)
Tak do které skupiny patříte vy - první nebo druhá? ;)
:€s€:

Tak u nas je to takhle: Pred mym muzem jsem chodila s klukem, se kterym jsme zacali vyrizovat hypoteku, bydleni, byla jsem hloupa, ze jsem do toho sla, bylo to vlastne uz na konci vztahu. Hypo byla vedena na nas oba, ja chtela ten novy byt, ve kterem jsem nikdy nebydlela, protoze v dobe, kdy jsme se rozchazeli, se dostavoval, prodat, mela jsem i zajemce, on nechtel. Nedalo s nim absolutne na nicem domluvit, takze pres pravniky to dopadlo tak, ze me vyskrtl za to, ze mu zaplatim ve vysledku nejakych 70 tis, coz byla pro me docela slupka. Ja jsem pro manzu jeho druha. Z prvniho ma 2 deti, na ktere radne plati alimenty. Nejsou nejmensi, chtel se hlavne domluvit v klidu, nechal ji komplet zarizeny byt do vlastnictvi, odesel jen se stereem a starou felicii a kufrem obleceni. V dobe, kdy byli jeste spolu, zacal stavet domek na hypoteku, takze nam zustal nedodelany domecek a holy zadky. Pujcili jsme si penize, aby jsme ten domecek rychle dostaveli, aby byl obyvatelny a on nemusel bydlet u mamy a ja u mamy. Ted mame malyho prcka, ja na materske, hypoteku, rozpujcovanych x tisic, alimenty (ex zacina vystrkovat ruzky, ze by to chtelo pridat), takze manza se ma taky co otacet. Nejak bylo, nejak bude, doufejme, ze jen lip!

ty dluhy a placení jsou fakt hrozné, když jsem psala tenhle článek, myslela jsem si kdovíjakej nebudu exot ;) no a skoro to vypadá, že jsem každá druhá s podobným příběhem, jen to obsazení se mění ;)

mela jsem stejny pocit :n: a vidim, ze je to vlastne "normalni"

Ahojky, tak můj partner není ten první, já jeho taky nejsem ta první. Byla jsem vdaná a dluhy jsem do našeho vztahu přinesla já. Po mém ex. Jelikož to majetkové vyrovnání je opravdu někdy hodně nespravedlivé. Vlastně hlavně kvůli jeho dluhům jsem se s ním rozvedla. Nebyly to naštěstí statisícové částky, ale pro mě i tohle bylo dost, protože jsem studovala, do práce jsem chodila jen na částečný úvazek a tak chvíli trvalo, že jsem se z toho vylízala. Všechno jsem to poplatila sama a už je to pryč. A i když to nebyla třeba žádná hypotéka nebo tak, vím, jak tohle dokáže člověka otravovat a jaké je to břemeno. Navíc i teď si víc vážím peněz než dřív, takže zas na jednu stranu "něco zlé je i k něčemu dobré". Moc ti přeju, abyste se z toho co nejdřív vyhrabali a určo to zvládnete i s těmi dluhy. :€s€: :a:

tak si taky myslím že je to k něčemu dobré ;) stmelilo nás to :s: a sice teda ještě dlouho budem platit to vyrovnání, ale co se týká počtu plateb, tak to jsme dá se říct ve finále , páč leasing, karty, půjčky atd. máme už splacený, ale stejně je to pořád hodně velká položka, která ukrojí z výplaty...
:k:

Ahojky, tak upřímně, u nás je to dost podobné. Akorát že manžel nebyl s bývalkou ženatý, ale všechny platby, splátkový záležitosti ap. bral na sebe a když se s tou můrou rozešel, tak většinu věcí sbalila a utekla. Mno a nakonec jsme se dozvěděli, že to co dneska platíme, ona už dávno rozfofrovala. Ale i tak jsme si pořídili bobinku, sice platíme víc než bysme si přáli, ale jsme šťastni. :) Takže k otázce, jsem ta druhá se kterou vážně žil a ta první, kterou vážně miloval (a stále miluje-snad :D ). Držím palce a měj se krásně.

U nás je to úplně stejná situace jako u tebe. Duhy z jeho předchozího vztahu se úspěšně letos v únoru zaplatily, tak ted máme víc penízků na přestavbu bytečku a na svatbu. Takže jsem také ta druhá, o tom, zda jsem první,kterou vážně miloval,se netroufám ani před veselkou odhadovat. :-D

tak to je dobře že se ve všem dá najít pozitivum :\x: malá bobinka je krásná :\x: :\x:

Ahojky....to já znám...My jsme s přítelem 9 let a on je má první vážná láska a já jeho druhá... S tou první se rozešli krátce po narození jejich prvního dítěte- po 13 letech!..... Už hodně dlouho jim to vůbec neklapalo a jak přítel říká, byli jen spolubydlící.....jenže on se to pořád snažil dávat dohromady jak to šlo a hrozně toužil po tom mít dítě....no dítě se jim zadařilo hned napoprvé- jedním sexem- a doufal, že se to zpraví.....nezpravilo a rozešli se po absolutním nezájmu jeden o druhého...jenže přítel od samého narození syna šíleně miloval a miluje....Když odešel, nechal jí byt, odešel z jen s oblečením, platí do dnes všechny jejich složenky, včetně telefonu a internetu, dali jsme jí nové auto, aby mohla syna vozit do školy, platíme na malého, platíme malému na spoření a všechno oblečení nakupujeme taky mi.....když jede na dovolenou, platíme to my...atd atd...Když je potřeba auto opravit, řešíme to my....já myslím, že je to v pořádku, děláme to kvůli malému, ale někdy mi vadí, že ona toho šíleně zneužívá. Nechodí do práce, nechá se prostě takto živit a to mě šíleně vytáčí. Máme svoje starosti, svoje finanční náklady a do toho vlastně platíme úplně kompletně druhou domácnost. Přítel to dělá pro malého,on je pro něho všechno, často ho máme my.Možná častěji než ona, to je v pořádku, ale taky bych byla ráda, kdyby ona pochopila,že on už má 9 !!!let někoho jiného, s ním žije, má společné náklady a chce rodinu...... Přítel mi říká, že kdyby se to stalo nám, taky by se o mě tak staral, že on nenechá nikoho ve štichu....já vím, je moc hodný......možná že právě až moc a nechá se zneužívat !!! Takže asi tak.....

ten mů je taky hodně moc hodný, jeho bejvalka mu prý i řekla, že je na ní moc hodný (tím asi myslela že by chtěla většího grázla), takže kvůli tomu se platí co se platí, a věřím že kdyby z toho manželství byly děti, tak to co si popsala by byl i můj příběh... ;)
já mám toho svého broučka opravdu moc ráda a vážím si ho, a tenkrát když jsme spolu začínali tak jsem mu i řekla, že kdyby měl děti, tak do vztahu s ním nejdu, ale teď vím že bych šla, on je to vážně suprovej chlap a dokáže se postarat, jen někdo toho umí moc dobře využít a zneužít... :(

No tak kdyby v tom nebyl malej, tak bych toto nikdy netolerovala, ale dělám to jenom kvůli němu, protože děti za to nemůžou. Ale pravda je, že některé platby se malého až tak moc netýkají a mě to docela vadí....hlavně mi vadí, že si nebyla schopná za devět let někoho najít a být s ním.....to by bylo taky určitě jiné, kdyby měla sama chlapa. Ten můj chlap by pomohl snad i svýmu nepříteli...... jo, holt některé ženské to opravdu s chlapama umí. Zvlášť když mají jako rukojmí dítě :-(

jojo, to máš pravdu, někdy si říkám, že asi dělám něco špatně, že se nemám tak dobře jako ony (ty první) ;)
ale bez urážy holky jo??? vy co jste první, vám to přeju a ať tohle nikdy neřešíte, protože to ve finále vypadá jako kdybyste vydělávali a živili 2 rodiny minimálně ;) :€s€:

Ahoj, tak manžel je můj první vážný vztah a já jsem vpodstatě taky jeho první vážný vztah (nikdy jsme nebydleli s nikým jiným :) ) Jsme spolu už skoro 10let, z toho budeme mít příští týden třetí výročí svatby :) Takže obadva s čistým štítem a tak jsem to chtěla. Jinak je mi moc líto, jaké máte problémy, snad se vše brzy urovná, ono je to prostě naprd, když už se takhle něco vláčí z předešlého vztahu :(

At más dluhy nebo ne.Ja mam take zenatyho,teda ted uz ne, ale byl a ted jsme manzele.Plati na dceru 4000Kc.Jelikoz jsem po urazu jsem na neschopence.Z manzelova platu jdou dve hypoteky(jedna na byt, druha vyporadani) a dalsi naklady spojene s bytem,slozenky atd a zbydou nam s obou vyplat 2000Kc.Nechci byt hnusna,ale jelikoz manzel chtel mit klid tak nas jeho byvala neskutecne oskubala a neustale skube(jelikoz si najala pravnika-zvlastni ze na to ma!ano-protoze ma takovejch prachu,ze si ho muze dovolit) i na holku,kterou ani nevidime.Ona si uziva za nase penize s kamaradkama po hospudkach, vinarnach a holka je neustale u babicky,ale porad platime a platime,soud se nam vysmal kdyz jsme chteli alimenty snizit.Pry dokud nebudeme bydlet pod mostem a nebudeme mit co jist,tak se nemame namahat o takovych vecech jako snizit alimenty premyslet.Doslova se nam soudce vysmal.Takze chapu ze jsi z toho smutna,i ja... Tak hodne stesti!

Přesně tak, já taky a ne jednou přemýšlela, jak si ulevit a aspoň na čas platit míň, ale nemuseli jsme ani k soudu,vysvětlil mi to miláček sám... pokud mám auto mám kde bydlet, zvlášť potom co teda bydlíme už ve svém, tak by se nám každý vysmál se snížením porozvodového vypořádání, nejdřív by nás donutili prodat náš baráček a pak možná by se dalo uvažovat o snížení... takže vím, tyhle touhy už mě přešli, ale splátky si odpočítávám, je to jak na vojně stříhat metr :s: ;)

vždycky jsem si myslela, že u mě to bude jako u rodičů, prostě první kluk, společné bydlení, svatba, dítě... no fakt jsem byla dost naivní, no ale člověk, když to viděl doma, tak ho snad ani nenapadlo, že to bude jinak.. můj první vztah trval pět let a rozchod jsem pěkně ořvala, právě proto, že jsem si nějak nedovedla představit někoho jiného... někdo má štěstí v lásce a najde napoprvé, někdo holt to má komplikovanější... manžela jsem znala dlouho, byli jsme léta přátelé, respektive tedy z mé strany, on měl o mě zájem od začátku... tak jsem dlouho odolávala, až jsem nakonec neodolala :-) no nebylo to jako poprvé, ani jako takové ty vysněné lásky, o kterých se člověku po nocích zdá, ale jsem ráda, že jsem se tak rozhodla, máme krásného 4měsíčního synka a neměnila bych... co se týká jeho, ten měl taky víc partnerek, těžko člověk může ve 30ti očekávat, že najde někoho, kdo byl celý roky sám, dokonce s jednou holčinou i bydlel, ale nikdy jsem neváhala v tom, že já jsem pro něho ta nej...

Týýýýýýýýýýý jo..... Jak to tu čtu, tak jsou to zajímavé příběhy. Takže ten můj!
Můj manžel je můj první se vším všudy :*O*: . Já teda jeho první nejsem - ani nevím kolikátá - neptala jsem se, protože by mě to ranilo kdybych si někdy představila, že byl s jinou. Ale jsem jeho první po té stránce, že semnou začal bydlet, pak jsme se vzali a čekáme první miminko! Takže když nepočítám sex, tak jsme svý první. Takže když začnu myslet na to, že byl kdy s jinou, tak se uklidním, že stejně jsem vyhrála jakoby na první čáře. Jsme spolu už skoro 6 let a z toho jsme přes 2 roky manželé.To co má semnou neměl nikdy s žádnou jinou :\x: :\x: :\x: :\x: ! Vím, že to není žádná soutěž, ale cítím se hned líp! Hrozně se milujeme a nemůžeme bez sebe být. A už se těšíme na náš přírůstek do rodiny :cc): !

blahopřeju ;) je dobré že někde se ty happíky i dějou :a:

ahojky ,krásné téma co by u mě vydalo na román :///: ale ve zkratce to bylo asi takhle. V šestnácti jsem se zabouchla do kluka a deset let staršího , tedy vlastně chlapa .V sedmnácti už jsem rodila ,byla jsem sice zodpovědná ,ale anitkoncepce prostě selhala a i když pojišťovna se nabídla že potrat uhradí za nic bych ji nedala . Vydrželo nám to pět let , pak to začalo skřípat a po dalších třech nás opustil kvůli padesátiletý ženský . Takže docela pecka ,to je jako kdyby řekl ,že je teplej . Řekla jsem si že mužskýho do baráku už nikdy . No chyba lávky ,přišel druhej , byl dokonelej k dceři si našel pomalu cestičku , nebo jsem si to aspoň myslela . Ale pak pomalu plíživě chodila složenka za složenkou a on s těma modrýma očima miláčku zaplať . Takže nakonec jsem platila složenky ,živila tři lidi a byla šťastná jako blecha ,vždyť nás má rád .Láska ho přešla téměř schodně kdy já doplatila jeho dluhy . Konec úžasnej , oškubal mě jako slepici . Už to vypadalo že se budu muset vrátit k našim . Hodit si mašli nějak nešlo ,takže jsem zatla zuby a snažila se . V té době jsem poznala svého sučasného muže . Je to báječný člověk , pomohl mi hlavně po psychické stránce a ani po té finananční nechtěl zůstat pozadu.Jen je mi líto ,že po těch všech držkopádech nemám sílu milovat ho jak by si zasloužil . Toleruje můj chlad ,naše rozdělené účty a čeká kdy mě to přejde a budu věřit. Což je docela těžký .Pořád někde tam vzadu v hlavě je ten červík co vrtá a říká dej si bacha .Byla bych ráda kdybych si na smrtelný posteli mohla říct ,byla jsem blbá vždyť on byl vždycky báječnej . Nebo za pár let skončím jako matka dvou dětí a opatrovnice kočky
A třeba ne , já jsem jeho třetí tak možná už zakotví . První byla taková trochu lehká co spala s každým v okrese a ta druhá byla totálně blbá . Když jsem se ptala co tím myslel: nevařila ,neuklízela , sex ne, ale ráda si schrupla .Placení je taky ,kdo ho dneska nemá , teď jsme vyplázli 50tis za právníka a čert ví kolik nás to bude ještě stát , ale hrozba vězení už naštěstí pominula . Způsobil dopravní nehodu při které zabil člověka . Do toho hypotéka a chod domácnosti , není to sranda ale o dneska je .

děkuji za příspěvěk, to taky nemáš jednoduchý, při čtení jsem si akorát říkala jen to ne...
U nás jsou taky rozdělené účty, do společného bych nešla, ne ne :s: On si poplatí své bývalé závazky, na to padne celá jeho výplata, a z mojí jde chod domácnosti + dostavujeme baráček páč hypotéka už došla }:)

Ahojky no to je opravdu zajímavý téma:) Docela valím oči když čtu tady ty příběhy. Musím asi teda uznat že jsem zatím měla v životě štěstí. Manžel muj první jako uplně není nějaký vztahy jsem před ním měla ale byl první na bydlení první muž a čekáme spolu první miminko:) U něho je to to samé. A abych pravdu řekla stavíme domeček a jsme jen tak tak radi že to zvládáme všechno natož mít ještě nějaké kostlivce ve skříni v podobě alimentů a rozvodových vyrovnání. Jsme jsme tři roky a rok manželé:)

no tak si představ že i my stavíme, teda máme postaveno, už rok bydlíme, ale jelikož jsme se stěhovali ne do úplně hotového domku, tak sice už bydlíme ale stavíme pořád... (jak říkají všichni mí kamarádi a známí: Jo, na baráku je vždycky práce. Za tuhle větu bych vraždila ;) )
No a musíme to dát i s těma kostlivcema.... :k:

AHojky :)
muj je muj první, od 16ti let, jsme spolu 7,5roku ale z toho 5mesicu jsme spolu nebyly. Rok manželé,pak byly problemy (i kvuli miminku) tak jsme se rozvedli (to bylo behem dvou mesicu od zadosti) a po dvou mesicich od rozvodu jsme se vratili a jsme spolu a stastny!!! pauza nam prospela a jsme jak na začátku a NEMĚNILA BYCH :h: zkusila jsem jiny vztah ale on je proste on :h: :one: Já jeho jsem druhá :h: Ale ta předemnou byla jen 3mesice pak si našel mě :) spolu jsme začli bydlet, vše kupovat,tvořit "rodinu" :)
Vždy mě podržel, on je ma velka opora, jsme oba pro sebe oporou :h:

tak to je super :one: ze na podruhé, ale vyšlo to :w: opora je důležitá, snad i nejdůležitější ;)
jen kdyby nebyly ty následky z předchozích manželství... to i ledničku když jsme si kupovali už společnou tak jsem museli počítat jestli na ní máme nebo budem ještě 1-2 měsíce šetřit, protože jí vše nechal, jemu zůstali dluhy a placení na ní .... :00:

...vsechny Vase komentiky jsem pročetla, a je mi s toho ouvej!!! :-((((
Nevim jestli bohuzel k vuli Vam, ale ja patrim do te prvni skupiny. S pritelem jsme spolu uz 7 let a nas vztah je jeste lepsi nez se muze zdat!!! Ale nez jsme se potkali tak jsme samozrejme meli partnery, ale to byli vztahy nevztahy, takový ty detský lásky :-) Svatbu planujem ,ale zatim nejdriv miminko, takze postupne! :-)
. tak papa

jen tak dál ať vám to vydrží, držím palečky :one:

Jsem druhá žena svého muže, on je můj první. S bývalou manželkou se brali brzo, neměli zrovna moc společných zájmů a když padlo rozhodnutí, že půjdou definitivně od sebe, tak zjistili, že je těhotná. Vydrželo jim lepit vztah ještě 2roky, než potkal mě a přistěhoval se ke mně vyloženě s kufrem. Manželce nechal celej byt s vybavením po rekonstrukci, kterej si ona dosplácela (více než polovinu už splatil on) s tím, že jednou stejně byt bude syna, tak ať má nějaké zabezpečení a my bydlíme v nájmu, on pravidelně platí aloše.
On prvopočátku našeho bydlení bylo jasné, že budeme stavět a od rodičů jsem dostala k 26.narozeninám pozemek, dům se začal stavět ještě před uzavřením manželství a já se pro jistotu pojistila předmanželskou smlouvou, že bude jenom můj, protože kdyby se jemu něco stalo, tak bych musela jeho synovi vyplatit polovinu a když si platím dům ze svýho, finančně mi ho vystavět pomáhají pouze moji rodiče a pak bych nedej bože měla ten dům platit z poloviny jednou, tak by mě asi štréchlo :-)
V případě, že se stane něco mně, na jeho automaticky padá polovina a druhá půjde na naši dceru, která je na cestě, takže se nemusí bát, že v případě mého úmrtí zůstane na dlažbě. Snad nebude potřeba, aby byla předmanželská smlouva někdy uplatněna, ale myslím, že není až tak špatné ji mít a dohodnout se, dokud jsou vztahy na dobré úrovni :-)

S tou předmanželskou smlouvou to má něco do sebe, až by jednou padlo rozhodnutí se vzít (my dva), tak asi tak to vyřešit, protože kdyby jednou zazvonila u dveří jeho bejvalka a tady mě máte, budete se o mě starat, protože si mě přece vzal, tak to by mě štrejchlo též... ale totoje doufám hodně scifi scénář a nestane se to :s:

zájímavé téma :-) já jsem na tom následovně.Můj přítel je můj druhý vážný vztah.Byla jsem sice vdaná,ale nejsem rozvedená.Přišla jsem o manžela tragicky :-( Děti jsme neměli.Můj nynější přítel ženatý nebyl,ale jeho bývalá přítelkyně ho obrala taky.Když se vrátil z práce v bytě byla jen matrace a pes.Přepsala na něj co mohla(plyn,elektřinu,...) a neplatila to.Sebrala televizi na splátky.Takže exekutor za plyn,splácení TV atd.Nejraději bych ji našla a rozbyla jí držku(že jsem teda tak sprostá)Je to hnus,jaký jsou některý ženský mrchy.Takže tak.

na hrubky kašli, to je v poho ;) ale toto co píšeš je drsný, to je fakt mrcha }:) ten můj to má aspoň z toho že si ji vzal, ale ten tvůj... jak slepý k houslím k tomu přišel ... :?

Když jsme spolu začli chodit,tak asi po týdnu za mnou přišel,ať se na něj raději vykašlu,že musí zaplatit 20000 za exekutora,že mu udělala to co mu udělala a začal plakat.No když jsem vyděla toho chlapáka,jak brečí chudák,tak jsem to za něj zaplatila.Tenkrát jsem měla ještě vdovský důchod,tak nějaký prašule byly,dneska už bych dostala a velky H a ne vdovský důchod :-(

no ta hrubka teda fuj soňo,že se nestydíš.Ach ten češtin.Co jsem ze školy,tak my to dělá nějak problémy :-)

výborně :one: téměř první skupina :c:

Ahojky, tak pro mě přítel není první, měla jsem před ním už jeden vážný dlouhodobý vztah a hlavně citově mě to hodně poznamenalo. Pro přítele jsem ale první, nikdy s žádnou nechodil, žádnou si nevodil domů a s žádnou samozřejmě nespal, bylo pár úletů někde na zábavě, s nějakou byl párkrát na rande, ale vždycky se spálil. A teď má mě :-D S těma dluhama to je teda ale hrozný, je to nefér, když už by člověk mohl být konečně šťastný s tím partnerem, tak se zase plácá v dluzích kvůli předchozímu vztahu... snad mě to nikdy nepotká

přeju ti ať tě to nepotká, protože se s tím musíš vyrovnat ty i partner, a to je dost těžký sladit abyste se vyrovnali s tím nějak současně, jinak bude hrozit, že se v tom budete navzájem stále plácat :?

Mužíček je můj první(nepočítám spolužáka ze základky, kterýho jsem doprovázela po vyučování k domu-protože bydlel blíž než já, kterej mě snad ani nedal pořádnou pusu :-) ), taky moje první otázka byla, kolik už má dětí, když jsem ho viděla-tmavý vlasy, neskutečně opálenej, vyposilovanej a nebesky modrý očka do toho :-)
Teda dluhy to je děs, nechápu jak někteří po vztahu dělají tady tyto věci, že oškubou partnera, trošku hyenismus...

Terez, Kristian a Lucián

no z pohledu těch druhých partnerek to opravdu se ke slově hyenismus blíží... asi jo :?
ale realita opravdu bohužel taková je, a když chceš do toho vlastní rozvoj vztahu (toho současného) tak to stojí dost peněz a odříkání :00:
ale když víš že ta investice stojí za to, tak je to neuvěřitelně krásný, mého miláčka bych žádné nedala, je to moje zlatíčko :€s€: a sluníčko :c:
takže jen to že stojíme při sobě a jsme si oporou, tak se ta minulost takhle dá překlenout (ale je to fakt záhul :s: ) ;)

Jsme spolu něco přes tři roky a přítel je moje první vážná známost :) a i první sexuální pártner... Já jsem jeho nejdelší vztah, ale přede mnou měl jednu vážnou známost...
...A oba věříme, že spolu budeme pořád :///: :c:

:h: :c: :h:

Ahoj :a: Tak my jsme s přítelem spolu 9 let a já jsem jeho první vážný vztah a on je můj první vážný vztah. Sice ještě nejsme manželé (přítel by chtěl, ale mě se do toho ještě moc nechce), ale co není-může být. Pa

blahopřeju k první skupině ;) a ta svatba která doufám bude (jsem nenapravitelný romantik, když můžu být :s: ) bude vaše jediná :€s€: :k:

Děkuju a taky doufám, že bude první a poslední. Maximálně takový to obnovení slibu jako v těch romantických filmech :///:

:one: jooo :one:

Ale až tak v 60ti nebo 70ti :C]]:

Ahojky, tak se podržte... já jsem třetí žena svého muže. A on je můj druhý manžel. Jeho první manželství skončilo krátce po svatbě, brali se mladí a spíš proto, že si to přáli rodiče. No a druhé manželství skončilo také ne moc šťastně a bohužel zbyly dvě děti. A můj muž z něho vyšel oškubanej jako slepice.Začali jsme spolu chodit ještě, když jsme byli ženatí a vdaní, ale odhodlaní se rozvést. To období nebylo jednoduché. Navíc můj muž nejenom, že platí alimenty na děti, tak ještě musí platit své bývalé. Takže co se týče peněz, také se mi protáčí panenky. Já sama mám 2 děti z předchozího manželství. No a nyní jsme 2 roky manželé a máme 4 měsíčního chlapečka. Musíme se pěkně otáčet, abychom to všechno zvládli, ale všechno špatné bylo k něčemu. Jsme spolu a moooc šťastní. Tak doufám a věřím, že tentokrát nám to oběma vydrží a našli jsme toho pravého.

tak to už je hodně vystupňované :) ale je to to co prožívám já jen teda na nižším levelu ;) držím vám palce :€s€: a i u nás je to tak, že po prožitém si jeden druhého více vážíme a jsme i více tolerantní, fakt :a: :€s€:

Klobouk dolů!
Terez, Kristian a Lucián

Já jsem druhá žena mého muže :-P, on je můj první manžel. Když jsme spolu začali chodit, tak byl ještě ženatý, ale už odhodlaný se rozvést. Takže kdo tu historii nezná, tak si dodnes myslí, že jsem rozvedla "fungující" manželství. A realita je samozřejmě jinde. Aby se bývalky zbavil nechal ji vybavení bytu, auto a ještě jsme 2 roky na něj platili leasing. Jemu zůstala čivava (kterou bych za nic nevyměnila, je to zlatíčko a dělá mi teď společnost na rizikovém) a ten nájemní byt, který měl regulované nájemné. Původně ho chtěla samozřejmě taky a ještě chtěla, aby ji manžel v tom bytě jako vydržoval než si někoho na placení nájmu najde. Ale kdyby tam zůstala, tak by musela podepsat novou smlouvu a už by platila tržní nájemné. Takže vlastně chtěla všechno a ještě aby ji manžel platil nájem a leasing a taky sobě nájem, protože se měl někam odstěhovat. No neuvěřitelná zlatokopka. Naštěstí neměli děti, jinak by ho asi vydírala dodnes. Takhle jsem akorád pěnila, když každý měsíc odcházeli prachy na ten leasing. A to se milostpaní do půl roka vdala a do roka porodila dítě. Takže naštěstí nám nemůže zabouchat na dveře a chtít dorovnat životní úroveň. Takže jsem se po tom všem bála, jestli manžel bude vůbec chtít jít do dalšího manželství a já jsem se vdávat chtěla. Naštěstí ho to první manželství nedoradilo, tak žijeme šťastně a spokojeně až dodnes :-P (to je samozřejmě blbost, taky máme i zataženo) a miminko máme na cestě. Sem tam mu vyčtu, jak mohl být tak hloupý a nechat se takhle manipulovat (jeho celá výplata chodila k ní na konto a nedávala mu ani kapesné :00: , prachy měl akorád za služebky).

tak tvůj příspěvek mi úplně mluví z duše, fakt ;) děkuju za něj ;) to jak jsi to popsala, fakt úplně odpovídá ... rozvodem jsme si taky prošli společně (taky můžu být označená za rozvracečku vztahů ;) ) odpovídají dluhy (i když u nás nebyla ta čivava ;) ) a platit bude, vlastně budem ještě docela dlouho ... bohužel, a ještě nám možná hrozí, že by přišla na dorovnání ... to nechci ani domýšlet takovou variantu ... :?
a až tohle pomine, tak snad přijde to vytoužené společné miminko, které bych si tak přála... :a:

Ahojky, tak my jsme s partnerem pro sebe oba první, ne že by předtím žádné vztahy nebyly, ale nebylo to nic vážného, jinak jsme spolu sedmým rokem - od mých 17 a jeho 19 let a jsem možná naivní, ale doufám, že první i poslední :h: :a: :dance:

blahopřeju :k: je to ten ideál kvůli kterému se má cenu dívat na romantické filmy :h: :€s€: