jeho rodina mě nemá ráda od začátku, jsem rozvedená a je nenapadlo nic lepšího než na FB od bývalého šváry zjišťovat proč jsem se rozvedla. Minulý týden jeho máma předemnou řekla, kdyby jsi byl svobodnej tak víš co máš dělat na zahrádce, takže já ho asi nějak brzdim. Do všeho ho musim nutit. Nijak jsem nepoznala, že by se mě dokázal pořádně zastat..STrašně chci odejít, ale nevim jestli najdu dost sil..Moc děkuju za podporu..vážim si toho

No, jestli je i jeho mátí proti tobě, tak to nemá absolutně žádnou budoucnost... nejhorší nepřítel vztahu je špatná tchýně!!! Neboj se, tu odvahu v sobě najdeš... dřív nebo později ta tvá trpělivost přeteče... já jsem s tím svým bývalým blbcem byla 6 let, z toho jsme spolu 4 roky jen tak jak se říká chodili...to bylo dobrý, nestihli jsme se skoro ani pohádat... no ale jen jak jsme spolu začali bydlet, stala se ze mě služka, kuchařka, holka na šuk a naprostá hadra se kterou on jen vytíral podlahu... říkám, dva roky jsem věděla, že to nemá cenu... ale ta odvaha a poslední kapka mi chyběly... no a pak to přišlo z té mojí slepé lásky a sebeobětování se nakonec stala absolutní averze a bylo mi skoro jedno, že furt vyhrožuje, že se zabije... až jsem si pak říkala, tak ať! No samozřejmě nic si neudělal, hrdina! Jen už nevěděl jak si tu služtičku a podržtažku udržet a uvědomil si, že beze mě je úplně ztracenej... Ten trpěl! Ale určitě ne tak, jako já poslední dva roky vztahu s ním. Neboj se, naber dech a sílu a odejdi. Malej ti jednou poděkuje, že takovýho sobce nemá za tátu. Najdeš mu lepšího a hlavně si pamatuj... není nutný za každou cenu být s otcem svýho dítka, já jsem policajtka a vím, že je kolikrát mnohem lepší, když se dva rozejdou, než když v tak napjatým prostředí vychovávají dítě. To jsou pak fakt nešťastný rodiny a ty děcka pak neví, kam patří, jak se mají chovat a končívá to dosti špatně. Drogy, chlast atd. atd...
Jdi k mamče, ta tě podrží a až bude líp, uvidíš že se to nakonec vyplatilo. Mně teda rozhodně. Sice jsem po rozchodu s tím blbem nechtěla chlapa vidět ani z vlaku asi dva roky, ale když už jsem se přestala vztahům bránit našla jsem si úplný poklad (to víš, svý mouchy má taky, ale je zlatej). Loni v září jsme se vzali a letos v září čekáme mimčo :-) A to jsem si ještě v roce 2008 (rozchod) myslela, že snad radši umřu, jak se mi zhroutil život odchodem od něj. Ale kdepáááák, teprve jsem začala žít :€s€:
Budu ti držet pěsti, ať se dobře rozhodneš a ať to všechno pro tebe a malýho dobře skončí :€s€: Jenom se neboj !

pozitivního?Kdysy bych možná něco našla, ale teďka už ne..musela jsem se kuli němu vzdát skoro všech přátel protože byly daleko a on nechtěl jezdit za nima a sama ..slyšela jsem jen výčitky. Auto bez technický mi stojí na dvoře už měsíc a já nemám na to abych si to dala do servisu, přitom on si dělal vždy vše na autech sám..a nijak nespěchá aby mitam dojel a udělal co je potřeba, vyhovuje mu, že sedim doma, tady autobus jede jeden za den..Já vim, že všude je něco...jen mi přijde, že u mě je všechno..teda..pozitivní je, že mě nemlátí, to by neudělal..

nechtěla jsem ti to psát, protože tohle si musí každý promyslet sám za sebe, ale za mě: odejít. Největší problém vidím v těch financích, teď jsem se dočetla i o tchýni. Je toho vážně hodně a jak ty píšeš - v podstatě všechno.