taky jsem nic takového nezahlídla :)

neonatologická sestra? Nezlobte se, ale jsem vděčná, že nepracujete v Havlíčkově brodě.. To je poprvé, co mi tu někdo opravdu hnul žlučí... Nebudu se vyjadřovat ke článku, já osobně bych vůbec nezkoumala pravdivost, už kvůli závažnosti celé věci bych to nedokázala.. Je každého věc co si z příběhu vezme, někdo ponaučení, někdo neuvěří, ale myslím, že je hyenismus na někoho takto útočit...
-----------------------------------------
Silný je ten, co stojí tváří v tvář lidské hlouposti a dokáže mlčet...

Presne tak, empatie je to co Gabina potrebuje. Jsem rada, ze jejich pribeh se na netu objevil. Vice takovych je treba, aby se v nasem zdravotnictvi neco zmenilo. Nechapu jak je nekdo muze soudit za to, ze jeli do nemocnice dal. Vybrali si podle sveho svedomi a to co mysleli, ze bude nejlepsi jak pro mimi, tak pro rodicku. Pane boze, nikdo nemuze tusit, jak rychle bude porod postupovat a to ze, volali doktorovi 2x a nebyli na ne pripraveni, je trestuhodne. Papirovani, kdyz zena rodi, je dulezitejsi :))). Me pristup (nekterych) nasich lekaru a sester nadzvedava ze zidle.
Dekuji za tvuj prispevek prave na tomto miste!!!

Paní Štromerová nám dala vybrat - Podolí kam volala, jen ji překvapil přístup lékaře, byl odměřený a řekl, že se budeme muset 100%všemu podřídit. že ji to překvapilo. A nebo jet do Nymburka. Na pravidelné kontroly jsem jezdila k mojí gynekoložce do Brna. A když mi řekla, at si začnu hledat porodnici, netušila jsem, jak to v Praze funguje. A jaký to je problém - Podolí, Apolinář. Registrace. Když jsem zvažovala rodit v Brně, moje gynekoložka mi řekla- že mi bohužel nemůže doporučit žádnou porodnici v Brně - Obilní trh se zhoršil, dobří odešli /dr. Roztočil do Jihlavy...../, prý si maminky chválí nemocnici u Milosrdných bratří - ale zase tam není návaznost /alá Nymburk, ale zrekonstruovaný/, a kdyby se něco stalo, tak je to průšvih - alá Nymburk. A tak jsem se rozhodla pro čechy. Beztak manžel pracuje v Praze /ted od ledna nastoupil v Brně/
Vybrat nám dala a to proto jak řekla - že měla rodiče, kteří jí nadali. Takže vlastně tím kryla sama sebe.
Kdyby nám řekla - musíte jet do Podolí, je-li bychom do Podolí.
Také jsem měla možnost díky kamarádce kontaktovat porodní asistentku, která zakládala PD u čápa s paní štromerovou. A ta mě překvapila - nebot byla velmi rozhořčená, že paní štromerová opustila rodičku v průběhu porodu. že mě dokázala poslat na 6prstů otevřenou pryč. Mě jen bylo líto, že nejela s námi. Nebot ta sestra v Nymburku, byla opravdu nepříjemná. Ptala se, proč jsme nerodili u čápa? Vůbec nevěděla, že se tam nerodí. A myslím, že to byl ten typ sestry co si zajde do porodnice jako do práce. A ustrnula někde v hlubokém komunismu. Papíry, papíry....přitom při příjmu, když už teda manžela odbyla, že si musíme do třetího patra dojít pěšky, že výtahem nesjedou /mají ho totiž na klíč a musela by s manželem dolů/, do mě sáhla a řekla - zašlá branka.
A pak se vypisovalo...vypisovalo.....učila se pracovat s pc......máte doma nějaké zvíře? jaké? .......zrovna v tu chvíli velmi důležité informace......neee, prostě medicína není běžící pás a my nejsme konzervy.
Na gbs pozitivitu jsou názory různé. Neznamená, že je-li žena gbs pozitivní, dítě se nakazí. Bohužel nemám ted u sebe studie, které jsem získala, ráda Vám to napíši. Vaše kolegyně, paní štromerová mě sama řekla, že si z gbs pozitivity nemám dělat hlavu. že běžně měří teplotu, zvedá-li se, pak se zasahuje. Vždyt i to podání antibiotik před porodem jen proto že jsem byla gbs pozitivní je preventivní. A ted jsou takové diskuse dávat či nedávat antibiotika???
Co se týče kanyl - je to to věc zkušenosti. Třeba nyní, jen staniční sestra nebo jeden starší doktor umí Josefínce odebrat krev. Tím jak je tlustá, tak to sestry neumí. A stále říkají, že je dehydratovaná /nemůže být, když měla před třemi hodinami minirin a je v době svého nejvyššího účinku/, pak naše hodná dr. Obermannová zavolá staniční či toho staršího lékaře - a on udělá jeden vpich, a ouhle - z Josefínky krev teče. A to před tím do ní píchali i sedmkrát. Ted jsme si s manželem řekli, že takto ji trápit už nebudeme. A naše dr. Obermannová je Josinky strážný anděl, takže vždy zajistí, že staniční či starší doktor tam jsou přítomni. A krev se vezme bez potíží. Vše je o zkušenostech. Bohužel. A o tom, jak zvládat stresové situace. Myslím, že porodní asistentka to nezvládla. A lékař také ne. Ale tam chápu, že on neměl šanci. Nebot k tomu přišel jak slepý k houslím. Jen nevím, když byl primář v nemocnici, my mu volali z auta dvakrát na mobil, a řekl, že rodit nás bude dr. čmelínký - naše překvapení. Mě to tolik nepřekvapilo, nebot jsem věděla, jak byl ráno uražen a nenechal mě ani domluvit do telefonu, jen se omluvit že na indukci nepřijdu. Mohla jsem mu říci i důvod - proč. že cítím, že začínám rodit. Uražená mužská ješitnost??? Věří více soukromé porodní asistence než jemu??? Ano, věřila jsem. Nebot je vedoucí pracovník oddělení, ale bordel tam má neskutečný. A chyba není v personálu ale v něm. Proč proboha nemohou být porodní asistentky "zaškolené" jako paní štromerová??? Chápu, že ta starší co mě rodila, už asi nepotřebuje aby jí někdo poučoval. Ale kdyby na mě neřvala, nepřivázala mě nohy, neskákala po břiše - porodila jsem v klidu sama. Bez ní. Já jsem Josi málem porodila pod schody, ale věděla jsem, že tam musím dojít, že tam bude doktor. A pak mě totálně rozhodil jejich postup. Papíry, papíry, kanyla....druhá ještě nejedla, jde se najíst a sežene doktora. A ptá se té druhé - kdo ji bude rodit, asi primář, že, když k němu chodila na kontroly. A v tuto chvíli jsem si uvědomila, že o nás tady na porodnici nikdo neví, primář je tady a nikomu nic neřekl. říkám, volali jsme mu, řekl do telefonu že no - nějaký dr. čmelínký. a pak už si nic nepamatuji. jen matně. měla jsem šílené stahy. pot ze mě tekl proudem. a když přišel po půl hodině doktor a na mě se ani nepodíval a sedl si k pc - já ani nezaregistrovala, že se manželovi představil a to jsem celou dobu stála opřená o Tomáše. A už jsem cítila, že to nevydržím. Stále jsem, nebot mě šíleně bolela záda. No, a pamatuji si, jak se zeptal - setro, jak se dostanu do počítače? ona mu řekla - přes klíč pane doktore. A pak se začal ptát na to samé co před tím. Zaregistrovala jsem opět zvíře /máme doma totiž tři kočky a to je zřejmě pro lékaře gynekology a porodníky něco jako červený hadr/.....a pak jsem se rozbrečela. už jsem věděla, že takto to nestihneme. a to byl okamžik kdy začla ta porodní asistentka co do mě při příjmu sáhla řvát má zašlou branku -to co věděla od začátku. A jak já tam stála, tak mě táhla na "kozu" vedle. At si tam vylezu. TAk jsem si tam vylezla. A poloseděla. Nebot mě děsně bolela záda. No, a ona mi přivázala nohy takovým třmeny. Něco co nesnáším. Přímo nesnáším znehybnění. A řekla mi, at si lehnu. Já jí řekla - ne, nemužu, mě hrozně bolí záda. A ona mě silou svého těla zatlačila do lehu. A mě se zastavili stahy. A byla jsem bez stahů. Do té doby jsem měla tak silné stahy, že to se mnou cloumalo, ztrácela jsem vědomí, pot ze mě tekl proudem. A ted nic. Nic. Začla řvát, skákala po mě, řvala - tlačte, to jste nechodila do kurzů, slyšíte tlačte /chodila jsem do kurzů i s manželem do PD u čápa k paní štromerové a do MC v Milovicích vedené p.as. z Nymburka/ - a já necítila nic, jen jak mě dusí. Nesnesu spacák přes hlavu, max k prsům. Nikdy žádný mužský si na mě nemohl celou vahou lehnout, zešílela bych. A řvát na mě??? Ne, to na mě opravdu neplatí. Já potřebuji k porodu klid a vlídné zacházení. To co jsem věděla od začátku. Prostě nic. Oxytocin. Nástřih - já byla bez stahů, sáhla jsem si tam intuitivně rukou - ruka celá od krve.......řev, řev......oni řvali tlačte, já at mi dají chvíli čas.....výsledek byl, že najednou bylo ticho. To co jsem celou dobu potřebovala. Neskutečné ticho. Krásné ticho. A ta porodní asistentka co mi skákala po břiše a dusila mě i Josefínku udělala to co dělal celou dobu Tomáš. Chytla mě za ruku. Já jí byla neskutečně vděčná. Konečně. Konečně. A pak jsem ucítila stah. Zařvala Josefínko jedem - Tomáš mi ohnul hlavu a Josefínka vylítla jak raketa. Já jí viděla jak vyběhla, doktor ji sotva chytnul. Dostal přímý zásah, byl celý mokrý. Pak jsem slyšela jen ambuvak. řekla jsem nahlas - má poškozený mozkový kmen, nedýchá. tomáši co se tam děje??? tomáše mě stále držel za ruku. viděl dozadu přes sklo, řekl mi - neboj, hýbe ručičkama a nožičkama a už je růžová. bohužel jak nám řekli na JIRP v praze, to byli křeče. Hodinu křeče ničím netlumené. No, a pak pak jsem už byla více a více si vědoma zase situace - a když ze mě začal doktor rvát placentu, tahal za pupeční šnůru, tak jsem ho poprosila, jestli neblokujeme porodní sál, tak můžeme počkat. máme nato přeci hodinu. a ta hodná porodní asistentka, co nás bohužel nerodila, jak šla na jídlo a pro doktora na začátku, a se mnou si den před tím povídala, a zná a váží si soukromé porod. as. štromerové , řekla, zastala se mě - má pravdu pane doktore, má nato hodinu. A doktor jen řekl, tak jak ucítíte, zatlačte. A když jsem cítila jak se to uvnitř odlupuje, zatlačila jsem. A za 35minut byla placenta venku. V pořádku. Pak se mě zeptal jestli chci znecitlivění. řekla jsem ano. a šil. já celou dobu slyšela ambuvak. byl velmi nervozní. co mě ale zabolelo,ale nic jsem neřekla - bylo - paninko, tak to pěkně zašijeme, aby se to panu manželovi líbilo" /ale jak říkám, tady už jsem tak trochu byla zase "pánem"situace a řekla jsem si - asi si tak potřebuje odlečit svoji situaci/, prostě já vím jedno - proto jsme si stěžovali na primáře Tomana. Tento lékař je sice obvodák, ale dostal se k tomu jako slepý k houslím. Kdyby tam byl primář Toman - věděl by, že mám strach z porodnice. Moje gynekoložka si ze mě vždycky dělala srandu, a cvičně mě nechávala vylézt na "kozu". Proč si myslíte, že jsem zvolila ženu za gynekoložku??? já si při tomto porodu připadala doslova jak znásilněná. A proto se mi zastavili stahy. A k tomu ten řev. Ta hodná porodní asistentka za mnou přišla pak na pokoj, ta co mě nerodila, a řekla mi, že to byla chyby komunikace z jejich strany, že je jí nás líto. a dala nám kontatk na psycholožku, bývalou porodní asistentku. a na JIRP ke karlovu se vše vysvětlilo - šrumec - když doktor v nymburku začal sepisovat litanie, a já se rozbrečela, tak jak řekl šéf JIRP - tachykardie, bradykardie a konec. Proto najednou měli tak naspěch. Ale.....a také když jsem se konečně dostala na JIRP s manželem, a dr. černá mi řekla, at si sednu, a já řekla, že nemohu. Zeptala se mě - vy jste nastrižená? Já řekla ano. A ona - tak to je jiná situace. A zavolala šéfa oddělní JIRP. A vzali si nás stranou a chtěli po nás slyšet jak probíhal porod. Představte si - s Josefínkou přišla lékařská zpráva - nespolupracující rodička, porod bez intervencí!!!!!!!! Ani slovo o episiotomii, oxytocinu.......zvláštní. A když manžel volal primáři Tomanovi, že chceme pravdivou lékařskou právu, řekl, že dr. čmelínký to nepovažoval za důležité to tam psát. A že to máme řešit přes právnické oddělení v nymburku. Ale nakonec z něho vylezlo, že si můžeme písemně zažádat o porodopis. Tak jsme to udělali. No, to bych se fakt styděla ukazovat. Tyto zápisy.....den 24, tedy den porodu byl nečitelný - a pak byl dopsán strojopisem za 25. 9. Zvláštní.......
Prostě já k tomu nemám co říci.
Lékař i sestra musí být profesionál. Zachovat chladnou hlavu.
Mě jen mrzí, že už jsem byla natolik mimo, že jsem ztratila kontrolu nad sebou. Už jsem potřebovala porodit. A nemohla. I ta moje fenka potřebovala k porodu svůj pelech /když jsem jí ho dva týdny před termínem vyměnila za nový větší, tak jsem ji tak znervoznela, nechtěla tam jít/, tmu a mě. Když to na ni šlo - stále se na mě dívala, já nevěděla co chce. Ale pravda, v noci měla průjem, ráno zvracela.
A o čtyři měsíce později jsem to takto přesně měla já.
Jediné co je potřeba - klid a vlídné zacházení. A naslouchat rodičce. Ale chápu - zajeté koleje. Rutina. A výsledek????