Ahojky všem!
Holky, v sobotu začínáme 24. týden a v pondělí jsem objednaná do LB nemocnice na cukrovku... Jenže nevím, co mě čeká a nemine a tak se chci zeptat... Jsem na sebe teď opravdu hodně opatrná a nechci nic zanedbat... Mám sebou něco mít? Nějak se zvlášť připravovat? Nebo něco při testech hlásit - tvrdnutí bříška, bolesti atp.?
Děkuju za odpovědi a přeji krásný den :)

Ahoj holky, jsem jen já divná nebo to tak taky některá máte? Nejdřív jsem na sex neměla chuť vůbec, a teď je to úplně naopak... Jenže divný je, že jen ráno a tak do poloviny dne... Večer vůbec... Spíš bych řekla, že večer se mi jen při pomyšlení na TO dělá zle, je mi odporná jakákoli narážka nebo něco podobného... Zato ráno bych mohla až do oběda :-/ :-) Ten můj to má obráceně - ráno vůbec a večer by chtěl, ale jak říkám, já večer prostě spíš zvracím, než sexuju... :( Poraďte mi, co s tím :-(

Ahoj šikulky, chci se zeptat - háčkuje tady někdo i něco jiného než jen čepičky? Zrovna jsem dokončila jeden celý komplet a čepičky mne fakt nebaví... :n: Sháním proto návody na něco náročnějšího, ať mám co dělat i po skončení kompletu... Jestli prosím některá máte návody na svetříky, kalhoty, kombinézky, spací pytle a jiné věcičky na novorozence a malá miminka, posím, můžete se o ně se mnou podělit?

Ahoj všem!

Ahojky zkušené maminy!
Chci se zeptat, kdy je nejvhodnější doba na zápis do porodnice a jaké máte zkušenosti s porodnicemi na Liberecku, případně s porodnicí v Jičíně (tam jsem se narodila i já a šla bych tam ze všeho nejradši). A vlastně taky, jak takový zápis probíhá - kam jít a tak... Díky za rady a všem krásný zbytek dne. :a:

Ahojky všem... Nevím, jestli mi dokážete poradit, ale aspoň se někomu svěřím, když nic jiného... Žiju se svým partnerem, čekáme miminko a já jsem do toho vlítla jako nezaměstnaná a vedená na ÚP. Měla jsem zrovna nastoupit do nové práce, ale na vstupní prohlídce se zjistilo, že jsem v jiném stavu a bylo po všem... Tomu mému se nezamlouvalo, že mám jít dělat, podniká ve stavebnictví a celou dobu jsem mu tam pomáhala dělat veškerou adminitrativu, protože on je cizinec a s češtinou má pořád problémy, do toho ani počítačům moc nerozumí, tak jsem se mu hodila... No jo, jenže bylo to tak už dřív, pak se to zlepšilo, ale najednou je to zpátky - totiž: v kanceláři mu sedím celý den, dělám cenové nabídky, dokumentaci, starám se o účto a objednávky, dělám sekretářku, řidiče a ještě za něj "vyžírám" jeho trable se zákazníky. Pracuju takhle od pondělí do neděle, od rána do večera (někdy ani nestíhám doma uklidit, a tam to na mě pak padá) a umírám únavou každý večer před devátou... Nevadilo by mi to, kdyby on mou práci aspoň ocenil, ale to ne - ať udělám cokoli, vše je špatně, když udělá chybu, je to má vina, když něco zapomene, já jsem mu to měla připomenout, protože na co mě jinak má...? A doma pak na mě řve, proč nevařím a proč není uklizeno... nebo když mi dá jeden den v týdnu voraz a já pak doma kmitám, abych měla všechno v pořádku, diví se pak, proč jsem neodpočívala a že jsem pořád zničená... Když všechno klape (v jeho práci), je miliónový a samou láskou by mě snad snědl, když se ale něco pose..., je to horor a můžu za to já :( Další věc je, že mi za tu práci ani nic nedává - nemám od státu žádný příjem - bylo mi řečeno, že on je podnikatel, má vysoké výdělky a tudíž na mne vyživovací povinnost a já tím pádem nemám na nic nárok :( Takže jsem na něj zcela odkázána. Když bych měla sedět celé dny doma, zbláznila bych se tam, jenže nikam jít nemůžu, protože nemám ani korunu na kafe :( Ach jo, jsem z toho akorát na nervy a nevím ,co dělat :( On ani nebere v potaz, že jsem v pátém měsíci a už nemůžu tak jako jsem dřív mohla... To si uvědomí až, když mám silné bolesti břicha nebo mi fakt není dobře... Poraďte mi, prosím, co dělat...

Ahoj holky. Vím, že to asi zní hrozně blbě, ale mám poslední dobou šílené deprese... Abych začala od začátku - poslední tři roky jsem se léčila kvůli poruchám přijmu potravy (chápu, když mne hned odsoudíte) a před otěhotněním jsem už byla véceméně v pohodě a zdravá. Jen jsem si prostě hrozně zakládala na tom, že byť takovouto hloupou cestou, ale jsem konečně štíhlá... naučila jsem se zdravě jíst a vyhýbala jsem se sladkým jídlům, která pro mne vždy byla katastrofou... Po otěhotnění jsem si to sladké tolik nezakazovala a teď je to na mne vidět :( Jsem z toho zoufalá. Už několik známých mi řeklo, že jsem přibrala (jasně, v pátém měsíci je to asi normální), ale já si myslím, že to není ani tak růstem prcka, jako mojí slabostí na sladké... :/ Nejdříve mě jen trápila prsa, která mi v prvních týdnech po početí šíleně vyrostla, ale teď už si připadám jako vorvaň... Nevejdu se do žádných kalhot a to přitom bříško nijak moc nevyrostlo :( Od začátku těhotenství jsem přibrala už asi pět kilo a zdá se mi to hrozně moc :(Stydím se chodit ven a vrací se mi ty myšlenky, které jsem měla, než jsem propadla té zatracené nemoci... Prosím, pomožte mi někdo, ať se tak hloupě necítím. Nechci, aby moje negace přešla na miminko :( Děkuju všem za podporu a pomoc :(

Ahojky holčiny a maminy :a: :a: :a: Tak nás taťka ve čtvrtek znovu překvapil a v pátek ráno už jsme cestovali...

Tak mne zítra čeká odběr krve... :$$: Jelikož nemůžu jehlu a krev ani vidět - většinou omdlívám :€s€: - jsem dost zvědavá, jak to dopadne...

Holky, zapomněla jsem se vám pochlubit a svěřit se svojí malou radostí, na kterou jsem netrpělivě čekala... :call: Nevím, jestli je to tou mojí hloupostí (jak jsem tlačila to auto...