Použít či nepoužít Vojtovu metodu

ahoj, moje kamarádka má dvě děti 2 roky po sobě. Oba kluci se začali přetáčet až v 7 měsících. Dětská dr. je nikdy nikam neposlala-prej jsou prostě línější. Starší (nyní 2,5 roku) krásně chodí-lítá a je naprosto normální. Mladšímu je nyní 7 měsíců a začal se teprve přetáčet...myslim si že každé dítě je jiné. Můj syn se začal přetáčet v 4,5 měsících a lézt začal v necelých 7měsících-na můj vkus byl moc rychlej...Pokud je dítě postižené-že se nemůže hýbat, tak tuto metodu plně chápu.

Ahoj, tak já napíšu svůj názor, i když bude zase trošku jiný než holek. Pokud teda máte jako diagnózu centrální hypotonii, tak by to asi nejspíš Vojtovku chtělo. Ale...já s malým od jeho tří měsíců na Vojtovku chodila. Začalo to tím, že se mi hodně prohýbal a zakláněl, postupně mi začla rehabilitační sestra tvrdit, že je opožděný (poprvé se mi přetočil v 5,5 měsících) a nakonec právě taky, že je extrémně hypotonický a možná i nějak postižený. Byla jsem z toho zoufalá, na každé další rehabilitaci mi jen zdůrazňovala, že je na prckovi všechno špatně a že prostě musíme tvrdě cvičit 4x denně...Nakonec jsem si u obvodní doktorky v našem půl roce vyžádala, aby nás poslala na neurologii, protože mi malej přestal u Vojtovky spolupracovat, vždycky se rozbrečel až se dusil a já už s ním nic neudělala. Na neurologii se primář zhorzil, řekl, že je náš prcek zdravej, hypotonii vidí jen mírnou a že existují i jiné formy cvičení, pokud to tak špatně snáší. Na jeho doporučení jsme vlastně před měsícem a půl změnili rehabilitaci. Chodíme tam často, ale oba s úsměvem na tváři a to musíme dojíždět 50 km. Sestřička mi ukazuje, co cvičit, ale je to vlastně jen takový hraní, malý vlastně ani nepostřehne, že právě teď tvrdě dřeme na tom, aby se začal trošku víc hýbat. Pravda, ještě nelezeme,ani se neplazíme, ale za 1,5 měsíce jsme se krásně zpevnili a i další pokroky už vidět jsou. Pro mě je důležité, že to všechno je bez příšerných scén! Takže...Vojtova metoda je určitě úžasná a pro těžké poruchy nenahraditelná!!! Ale dle mýho se na ni kolikrát zbytečně posílá dítě, které by všechno zvládlo samo nebo jen s jemnou pomocí, možná jen o něco později. Toť můj názor podpořený mou osobní zkušeností!Pa

Proboha, rozhodně cvičit! V USA je možná spousta nesmyslů, jak tak koukám. Ale Vojtova metoda je snad jediné, co na všechny tyhle problémy zabírá, takže bych se vykašlala na amíky a cvičila, než bude pozdě a dítě bude mít třeba trvalé problémy.
Děti při cvičení nepláčou, že by je něco bolelo, ale že je nutíš dělat pohyb, který nechtějí. A hlavní je, že tato metoda funguje a má skvělé výsledky...

Brýtro. Cvičit, cvičit, cvičit. My s Kubou sice cvičit nemusíme, ale máma cvičila se mnou, protože jsem měla špatný nohy a pomohlo to moc. V práci jsem měla chlapečka s dětskou mozkovou obrnou a ten díky vojtovce chodí skoro jako by mu nic nebylo. Vojtovka dělá zázraky a amíci jsou blbci, jestli to tam berou jako týrání. Dítě nebrečí, protože by ho to bolelo, ale proto, že s ním děláš něco, co samo dělat nechce :a: .

Já říkám cvičit!!!!Taky jsme cvičili a můžu ti říct,že hned po prvním dnu cvičení byli vidět pokroky.Naštěstí malej neměl nějáký vážný problém.Jen špatně prohýbal páteř,když pásl koníčky (dělal jakoby letadlo).Na RHB nám řekli,že kdybychom nepřišli tak bude mít později problémy s krční páteří.A já jí věřím,protože u přítele na to nepřišli nebo to zanedbali a má problémy s krční páteří.U něj na to přišli až v 5 letech a to už bylo na nějáké cvičení pozdě.
Takže jsem pro cvičení.Miminko ti bude plakat jen ze začátku a děláš to pro něj.Přečti si nějáké studie na internetu a ty by tě měli přesvědčit.
Známá známé má holčičku a ta údajně neměla ani chodit a díky Vojtovce ta "malá" dnes dokonce závodně tančí.V mém okolí je minimálně 5 mamin co museli cvičit a každá si to chválí.Tak to aspoň zkus ať si později něco nevyčítáš.