Porod ve 20 a druhý ve 41 letech.

Prvně musím napsat,že oba byly vyvolávaný,Jen medikamenty jsou teď jiný.Trochu jsem tam byla rarita,když se někdo zmínil druhý porod po 21 letech. :one:
Bylo moc dobře,že manžel mohl být tentokrát se mnou,moc mi pomáhal i "teď"říkal spolu s PA.
První porod,vlastně o něm ani nevím,nějak proběhl hladce,co se nedá říct o tady tom.Nebudu se nějak rozepisovat,jen že to byly takový bolesti,že jsem si chtěla o něco říct,ne,že bych byla sralbotka,ale bála jsem se,že nebudu mít dost sil na konečnou fázi.Mezi kontrakcemi jsem usínala a pak se probírala s tím,že já vlastně rodím! :00:
Doktor odešel,že porod hned tak nebude,ale já si říkala,u mě je to vždycky jinak a taky že bylo.Do 5 minut přišel první tlak.Holky myslely,že to zvládnou sami,ale musely volat doktora,ten přišel,ale něco bylo divně,volaly i primařku.Ta už potom nebyla naštěstí potřeba.Malý byl modrý,strašně jsem se bála a pak se mi ulevilo,když jsem ho slyšela brečet.Jak jsem už psala,měla jsem málo sil ho vytlačit,ale věděla jsem,že je napůl cesty a já musím.Sestra mi skákala po břiše já vydechovala ještě před kontrakcí.Mozek už jsem měla někde na pochodu.
Nevím,jak u vás,ale skoro pořád brečím,když se na něho podívám,že strašně rychle vyroste už teď vidím,jak se mění.Hormony pitomý!Milé ženy,tohle dítě si míním fakt užít i když-teď jsem šíleně unavená,ale šťastná,že ho mám! :dance:
A míry-3270g,51cm.
Občas je mi po tom bříšku smutno,to bylo taky hezký.