Nízký svalový tonus + co umí vaše mimi ve 3,5 měsíci?

Mar'to, no my jsme na tom tak, že Pé'ta má stále "lehkou centrální hypotonii", na kontrolu na rehabilitaci jdeme zítra, takže to se zase dozvím jak jsme pozadu a co neumíme :-(. Pé'tovi bude te'd v sobotu 20.3. 6 měsíců. Při pasení koníčků se mi na ručičkách taky moc nevzpírá, na bříško se mi začal otáčet teprve před týdnem, a to stále jednom přes jeden bok. Přiznám se, že na tu Vojtovku taky docela kašleme. Jezdíme ještě na kontroly do Prahy na neurologii, a tam mi paní doktorka řekla, že Pé'ta je úplně normální dítě, a že ještě před pár lety by si takového dítěte vůbec nikdo nevšiml, ale že dneska všechny ty rehabilitační sestry musejí z něčeho žít... Takhle doslova mi to řekla. Ještě k tomu překulování, Pé'ta to překulování stejně ještě asi nezvládá úplně dobře, neustále když je na boku mi hodně zaklání hlavičku, to by prý dělat neměl. Já se pořád bála, že se nepřekuluje a tak, a nakonec se překulil až když jsem se na to vykašlala a řekla jsem si že se prostě překulí až se mu bude chtít a basta. A on jako kdyby to vycítil, že ho k tomu pořád nenutím, tak to udělal když jsem to vůbec nečekala. Po mých zkušenostech a zkušenostech mých kamarádek bych řekla, že Vojtova metoda je úžasná a geniální věc, ale opravdu pro miminka nedonošená, a né pro tak trochu líná miminka jako máme my :-)... Jinak ještě jiná rehabilitační sesta mi říkala, že dle tabulek je dítě pozadu teprve pokud je na úrovni menší než půlka jeho věku, to znamená, že pokud je např. 6 měsíční dítě na úrovni 3 měsíčního, ještě stále to není důvod k rehabilitaci, jen kdyby byl na ještě menší úrovni. Já už si s tím nedělám absolutně žádné starosti, myslím že nejvíce svému dítěti pomůžu když budu v pohodě a né vystresovaná o kolik že je to zase ten můj miláček pozadu :-). No jsem zvědavá jestli budu takhle v pohodě i po zítřejší konrole... Pak ti dám vědět jak jsme dopadli. Měj se, Petra a Pé'ta

Ahojky - tak to máme téměř stejně staré mimča, malé bude 19.3. - 6 měsíců, a cvičíme od 2 měsíců, ted na to kašlu a dělám s ní jen překulování a trakaře na malém overbolu, ale nejde ji to, pořád padá pusinou na zem. Fakt ty ručičky máme slabé. Tak to jseš určitě šťastná, že se to malému povedlo překulit se na bříško. Já pořád nevím na čem jsem - protože dneska měla malá zase zaťaté pěstičky (spasticida) a přitom nám také říkal p. neurolog, že má lehkou centrální hypotonii (což je opak) -nechce se mi cvičit už i díky tomu, protože nevím, jestli dělám dobře, když rehabilitační s neurologem nesouhlasí, přitom on je vyhlášená kapacita. Snažím se také nebýt nervózní, ale někdy to na mě dolehne. Přijde ti, že Peťulka má slabé ručičky? Přemýšlím, jestli se slabýma ručičkama se dá otočit na bříško. Madlenka kdysi také zakláněla hlavičku, musely jsme ji dávat pod hlavičku malý polštářek a za 2 dny cca to bylo O.K. A překulil se ti už víckrát než jednou? My jdeme k pediatričce až 23 - tak uvidím, co řekne na to, že se malá nepřetáčí. Pokud to nestihne do 3.4. - tak máme jít hned k neurologovi - sám mi to tak řekl-tak nevím, co nám tam pak bude dělat:-(.

Ahoj, jen se chci zeptat, jestli by ti nemohl neurolog doporučit nějakou rehabilitační sestřičku, se kterou by měl dobré zkušenosti? Nám se to osvědčilo, taky jsme v půl roce skončili na neurologii, když mi od synových třech měsíců rehabilitační sestřička tvrdila, že je hrooozně opožděný a možná ani není v pořádku. Neurolog řekl, že je synek v pořádku, možná malinko hypotonický (ale toho se vůbec neděs, pokud se zatím moc nehýbe, tak kde by asi ty svalíky nabral??). No pan doktor nás poslal k jedné moc milé sestřičce, dokonce jí zavolal a přimluvil se za nás a ona se nám pak začla tak krásně věnovat...synka polohovala a mně učila jak ho správně polohovat. Přitom vždycky zdůrazňovala, že ho určitě nemám nutit, že si s ním mám hrát a zkoušet to. I ona při rehabilitaci nikdy nešla přes nějaký řev, vždycky se ho snažila nějak zabavit a přitom s ním trošku zacvičičt. Od toho okamžiku se u nás všechno změnilo, hlavně jsme se všichni uklidnili a nechali to tak nějak osudu...Být tebou, zaměřila bych se na ty ručičky, pokud je má zaťáté, musí se nějakým vhodným cvičením rozvolnit. Ta hypotonie se postupem času srovná, neboj!

Peti,
určitě se netrap s tím, co umí on a co ostatní děti. Byli jsme na tom stejně jako vy. Vlastně jsme na tom pořád stejně jako vy, akorát s tím, že nás srovnávám s 20.m dětmi. Myslím, že byste měli maximálně cvičit nějaké rahabilitační cviky a ne Vojtovku. Rehabilitační cviky vám můžou pomoci v tom, že si malá může uvědovomovat nové polohy těla. Dám ti př. nás pořád nutili, abych ho držela v pozici na kolínkách, hrozně se u toho vztekal, vůbec to pro něho nebyla přirozená poloha. Jenom jsme se až do nedávna plazili (a samozřejmě už chodili), teprve před 14 dny, když je na zemi tak začal lézt po 4 a to mu je 20 m. Takže vidíš z tohoto příkladu, že opravdu každé dítě je úplně jiné (jo a to jsme měli větší hypotnii než vy). Takže opravdu bud v klidu.

:one: Ahoj, naprosto s tebou souhlasím. My jsme tuhle metodu začli praktikovat v půl roce, když jsem změnila na doporučení neurologa rehabilitační sestru a s tou jsme se domluvily, že Vojtit nechci. Začla mi ukazovat polohy, do kterých mám malého párkrát denně dostávat, ale ne nutit, jen při hře ho jemně navézt. Malej v půl roce ještě ani nedržel sám hlavičku, musela jsem ho chovat jak novorozeňátko. Hned mi poradila, jak ho mám nosit v sedě, zády ke mně a mírně v předklonu, aby posiloval hlavičku. Do týdne ji držel krásně. Pak mi ukazovala, jak mu ukázat, že se dá taky plazit a on se v osmi měsících rozplazil. Pak jsem ho často držela na kolínkách a houpala ho na nich, i když sám by to vůbec nedokázal a když se synek krásně zpevnil, tak se jeden den na kolínka dostal sám a druhý den už lezl, pérování úplně přeskočil. Tohle bych doporučila určitě každé mamině! Tak se držte a ať slavíte dál pokroky!!

Tedy smekám před tebou a asi to dám přečíst mé kamarádce,co má o týden mladšího chlapečka než my a její každodenní práce je srovnat to,co my umíme a on ještě nee :( Už se pomalu bojím jí říct,co se naučil,protože první co uslyším vždycky je-a my zase nic :00: :00: Já vím,že to asi není příjemné,ale já za to přeci nemůžu :( A jinak máš naprostou pravdu v tom,že oni snad vytuší,co po nich chceš a naschvál to neudělají :) A když se na to přestaneš soustředit a řekneš kašlu na to,tak šup a oni to udělají :) My to samý měli s lezením-pořád jsem strašně chtěla,aby se rozlezl a on se nakonec místo toho postavil,tak jsem si řekla fajn,tak náš holt lezení vynechá a hle-za tři dny lezl :) Jsou to naschválisti :s: :s: :s:

Leni ty mě nezklameš, alespoň Ty mi vždycky odpovíš. No malé už jdou zvednout ručičky - ale když je ve vodě, jakoby se bála a jde to tím pádem trošičku ztuha, ale ,když leží na pohovce, tak si myslím, že problém nemá (původně ale 100% byl-nemohla jsem ji ani obléct a trička oblékané přes hlavu nepřicházely v úvahu, pouze ty na odpínáni ve předu nebo vzadu). Co umí? No ted zrovna leží na boku a sleduje televizi (původně ležení na boku nesnášela)-ale musela jsem ji sama na ten bok dát nožičkou přes druhou. Zvedá vysoko nožičky až téměř k pusince, když leží na zádech, bohužel se napíná do luku (jak si sama psala a jakoby patou nožičky chtěla v leže na zádech zamáčknout cigaretu-nevím jestli mi rozumíš, jde vidět, že se přetočit chce, ale pořád neví jak na to), hodiny dělá, ale na zádech:-(-což určitě také není dobře, na bříšku už také dokáže dlouho ležet, aniž by ji to vadilo, ale když leží na boku, tak se ji nechce na bříško-kašle na to a sleduje vše kolem (každý doktor už od jejich 2 měsíců říkal, že je strašně vnímavá), na boku nezvedá hlavičku do strany jen když ji mám na boku na velkém gymnastickém míči, nenapřimuje ručičky, když leží na bříšku, má je pokrčené, ale už alespoň má otevřené v této pozici pěstičky a hraje si s hračkou, pokud ji tu hračku dám do ruky, když hračku posunu dál od ní, tak na ni jen kouká a nevadí ji, že se pro ni nenatáhne, když leží na zádech tak si hraje s hračkama z hrazdičky, kt.má nad sebou (takže obě ručky používá naráz a kolikrát k tomu přidá i nožičky). Prostě mi přijde, že jsme se asi té spasticidy zbavily (i když někdy, jakoby se to vrátilo), ale tím, že ty ručičky vlastně nepoužívala, jakoby je měla slabé a neudrží se na nich na bříšku tak, aby ručky byly vzpřímené a ne jen pokrčené. Tím, že jsou slabé, tak pro přetočení to jde ztěžka. Sama jsem se snažila přetočit na zemi tím, že jsem používala jen nohy a jde to fakt mnohem hůř. Těžko se ji také ručky dostává z pod bříška, když si je náhodou nechá pod bříškem, když na něm leží. Jinak nám už sem tam řekne nevědomky:mama,kaka,kája,mimi,ahoj. Takže si myslím, že by neměl být problém s mozkem - jak mi RHC sestra řekla, že jakoby nepoužívala levou hemisféru.:-( No a i když se to nemá a chodím s ní také cvičit mezi děti tak srovnávám - a přijde mi že má Madlenku užší ramena (po mně) a tenčí ručičky ve srovnání s jinými dětmi - není to jako vada, ale prostě my to tak v rodině máme - působí drobně, i když je čahounek a co se povahy týče, tak nevím, jestli to je mateřský pud - ale je citlivější než ostatní děti - těžko si zvyká na jiné prostředí a je celkem fixována na mě i manžela. Když jsme v sauně, tak ostatním dětem trvá, než si uvědomí, že sedí v teple a malá, jakoby si toho všimla dřív a řve, tak samozřejmě s ní jdu hned ven - rehabilitační nám radila, že by měla mít víc "spartanštější výchovu", aby se nelekala (jenže já se taky pořád lekám)- ale nejsou to prý ty klasické miminkovské úleky, které by být už neměly:-) (nemyslím mě, ale Madlenku)

ještě jednou, jak to popisuješ, jako bys popisovala Pé'tu, ono taky hodně záleží na anatomii dítěte, Pé'ta je zase hodně dlouhatánskej, a to mu na mrštnosti nepřidá, ale přesně takhle se choval těsně před tím než se na bříško přetočil, mylsím že už jste blízko :-) Jo, a s těma hemisférama, to vůbec neposlouchej to jsou normální blbosti. Kamarádky holčičce tuhle kravinu řekli, když začala lézt, protože při lezení nepřendavala ručičiky a začínala pořád jenom jednou - doslova jí řekly, že se jí zřejmě jedna půlka mozku nevyvinula... Dneska se tomu smějeme :-))) Opravdu talent některých rehabilitačních pracovníků spočívá pouze v naprostém vystresování matky.

Děkuji Petrusko za povzbuzení, doufám, že máš pravdu, že nejsme tak daleko od překulování-chtěla bych už vidět nějaký větší pokrok. Jen si tak říkám, jestli jsem v těhu neudělala nějakou chybu- např. že mi ve stravě chyběl nějaký vitamín, nebo i díky porodu-kt. byl těžký a dlouhý, nebo to bylo tím, že byla na mě moc velká ? - abych u druhého mimi neměla stejné problémy. Myslím si, že půlka mozku chybí spoustě dospělým lidem, kt. opravdu umí zbytečně vystresovat maminu, kt. má strach o své dítě. papa a později napiš - až bude další pokrok :a:

v těhotenství si vůbec žádnou chybu neudělala, každé děcko je prostě jiné a jde si svým tempem, to jenom my dospělí se je snažíme nacpat do tabulek :-) My měli krásný 3 hodinový porod bez komplikací, Apgar byl 9-10-10. Na rehabce mi Pe'tulu tentokrát pochválila, akorát říkala že špatně pase, že má slabé ručičky a dostali jsme za úkol cvičit ty trakaře na overballu, takže to co máte vy. JO, a ještě mi povídala že je na něm vidět že pravidelně cvičíme, chachá, kdyby věděla že necvičíme skoro vůbec .... No nic, tak písněte až budete mít další pokrok :-)))

Máš pravdu, ten kartáček pomáhá. Ještě pomáhá, aby mimi leželo na bříšku a ty mu točíš ručičkou jako při kraulu - jednou držíš ramínko, aby se nevykloubilo a druhou předvádíš pl.styl a když je to tuhé několikrát poklepeš ručkou vepředu na zem a ono se to postupně uvolňuje. Chvílema se ji ta ztuhlost vrací. Já jsem běžně hodně netrpělivý člověk - a nejraději mám všechno hned hotové - holt mě malá učí už od mala :-), musím čekat až se začne přetáčet a myslím, že si také pěkně počkám, než se začne plazit, lézt, chodit. Ona s tím svým mluvením/žvatláním těch slovíček - to je jen náhodně vyslovené, neuvědomuje si jejich podstatu a vůbec že je řekne, neví co říká.Některé děti v jejím věku říkají ejaeja,grrr a ona mama, když brečí, protože se ji tak našpulí pusina. Pochybuji, že bude chytřejší, i když aspoň v něčem by byla napřed:-) To lehátko máme taky, ale ten cvik si nějak neumím představit - to leží na bříšku a snaží se dotknout země? My to tak děláme na overballu a já tomu říkám trakař, bez míčku by si pusinku "nabila o koberec". Prostě se neudrží. Majda také zbožňuje moji ségru, mimo to také se jmenuje Lenka a užila si také svoje s Vojtovkou /neteř nar. na přelomu 6-7 měsíce/, ale naopak neteř byla hyper a všechno rychle dohnala a řeknu ti, že mít hyperaktivní dítě, to je taky síla. My si tu ztěžujeme na naše malé lenivce:-), alespoň já:-) Madlence bude 6 měsíců a na rehabku jdem ve ČT, tak uvidím, co na mě rehabilitační vybafne. Ona to je jinak hodně hodná, pečlivá ženská s obrovskou praxí, ale někdy ta praxe způsobuje nemoc z povolání a ona prostě bedlivě sleduje Majdu, tak jako Majda ji. Poslední dobou s ní musím cvičit sama, protože Majda už ji zná a při pohledu na ní se ji chce brečet.:-)papa :a:

teeda vy ste ale sikulky ;)

Naprosto s tebou souhlasím, máme doma taky takového lenocha a do všeho jsem ho musela dá se říct nutit, přesto začal sám chodit před 15 měsícem a to na rehabkách nám říkala, že to tak brzo nebude a vidíš bylo. Naštestí jsme měli velmi dobrou rehabilitační sestru. Je pravda, že je vidět že má ještě co dohánět, holt tyto děti potřebují na všechno daleko více času.

Ono to dost stojí a padá s přístupem rehabilitační sestry. Vám můžu jen pogratulovat, že jste ji našli na poprvé, za sebe jsem nesmírně šťastná, že aspoň na podruhé jsem objevila tuhle sestřičku, kterou bych vynesla snad do nebe, kdyby chtěla. Třešnička na dortu je ta, že se nám přes půl roku věnovala úplně zadarmo...malej je u VZP, oni s nimi smlouvu nemají, pracuje v kojeneckém ústavu a jen tak v mezičase bere lidi, které doporučí její známý, pan primáš neurologie. Když jsem jí dávala peníze, že budu za hodiny platit, tak mávla rukou a řekla, že když budu chtít, mám něco koupit dětem v tom kojeneckém ústavu, že ona nic nepotřebuje. Zlatá osoba!

ty brdo, tak to klobouk dolů, takových lidí je už velmi málo. Tak hlavně at se nám ty děti v pořádku vyvíjejí.

tak ta ma srdicko na pravem miste :-)

za povzbuzení, to je přesně ono, máme cvičit třeba cvik kdy mu musím ležet břichem na hlavičce, ale aby mi někdo poradil jak mu třeba pomoct při tom pasení, nebo jak s ním zacházet a jestli ho třeba přitahovat za ručičky, to né, akorát mi vždycky řeknou že nic neumí. Počkám ještě tenhle týden, a pak to budu řešit.

Břichem zapíráš hlavičku a mačkáš bod na patičce? :-)

vypadá to jako nějakej wrestling :-))))) ale vlastně to moc k smíchu není.

Jojo, on je to cvik na tzv. reflexní plazení...taky jsme ho měli a máš pravdu, k smíchu to opravdu není :n: :a:

Nevím, odkud jsi a jak jste na tom s možností vybírat si rehabilitaci, ale opravdu můžu jen opakovat, že i kdybys měla jezdit někam dál, pokud najdeš někoho ověřeného, šikovného a s lidským přístupem, vrátí se ti to na broučkovi. Pro nás všechny je asi nejdůležitější, abysme měli mimčo štastné...já ho šťastné od tří měsíců do půl roku neměla. Sama jsem nebyla šťastná, musela jsem s ním cvičit Vojtu 5x denně, jak jsme docvičili, už jsme byli oba ve stresu, že za chvíli se bude cvičit znovu. Nešlo nám to, ale taky mi nikdo pořádně nevysvětlil, proč nám to nejde a co mám dělat, když se mnou malej nebude spolupracovat. Nerada na tohle období vzpomínám a cítím to, jako by mi někdo tyhle tři měsíce s mým chlapečkem ukradl. On si to naštěstí pamatovat nebude a já už budu pro příště chytřejší!

Nevím, odkud jsi a jak jste na tom s možností vybírat si rehabilitaci, ale opravdu můžu jen opakovat, že i kdybys měla jezdit někam dál, pokud najdeš někoho ověřeného, šikovného a s lidským přístupem, vrátí se ti to na broučkovi. Pro nás všechny je asi nejdůležitější, abysme měli mimčo štastné...já ho šťastné od tří měsíců do půl roku neměla. Sama jsem nebyla šťastná, musela jsem s ním cvičit Vojtu 5x denně, jak jsme docvičili, už jsme byli oba ve stresu, že za chvíli se bude cvičit znovu. Nešlo nám to, ale taky mi nikdo pořádně nevysvětlil, proč nám to nejde a co mám dělat, když se mnou malej nebude spolupracovat. Nerada na tohle období vzpomínám a cítím to, jako by mi někdo tyhle tři měsíce s mým chlapečkem ukradl. On si to naštěstí pamatovat nebude a já už budu pro příště chytřejší!

Tak já ti něco poradím jestli nebudeš proti-jsou to takové cviky na posílení svalů,ne žádná vojtovka,to bych si nedovolila.Velice dobré a účinné je pasení na velkém míči-myslím,že už to tu zaznělo.Děti to milují a jde jim to líp než na zemi.Pak je taky dobré mu stočit něco pod hrudníček,nebo si dát nohu přes nohu a položit si ho na ně-je tak ve vyvýšené poloze a lépe se mu pase,není to tak náročné.Hodně pomáhá nošení na tygříka-jednu ruku máš pod hrudníčkem a druhou pod bříškem a dítě při tomhle nošení jakoby pase-neseš ho před tvým tělem.Špatně se to takhle popisuje-je to stejné držení jako na té tvé fotce,akorát jí jakoby položíš na bříško při tom.Když zapátráš určo na netu najdeš foto,jak to má vypadat.Zapomeň na nošení tváří v tvář ve svislé poloze-to vůbec nepoužívej.A hlavně jí nepřitahuj za ručičky-to slouží pouze jako vyšetření,určitě ne cvičení.Pokuď ti bude při pasení přepadávat,tak jí tu ručičku přidrž na zemi-ona časem pochopí,že jí nemá zvedat.A hodně,opravdu hodně jí dávej na bříško.Je lepší třeba jen na pár minut,než bude unavená,ale často.Pak doporučuju si najít nějaké cvičení-jsou normální kurzy pro maminky s dětma.My třeba chodíme na cvičení pro kojence-nelezce a moc nás to baví.Taky se zkus po něčem takovém poohlídnout.Tak doufám,že jsem aspoň trošku pomohla a držím pěsti,ať to všechno rychle doženete.

Ahoj proč se nesmí dítko nosit bříškem k tělu nám řekla dr. že mu to pomůže já tím teda myslím v poloze jako když dáváš mimi odříhnou je ve vzpřímené poloze a hlavinku má jako by na rameu ale tak že se snaží koukat jakoby za osobu co ho drží .

No tak právě tohle je ta poloha,která se smí u mimča provozovat až poté,co si samo sedne.Protože tato poloha napodobuje sed-když si to představíš.Neúměrně se zatěžují záda a páteř,protože dítě ještě není připravené sedět.Rozhodně to neslouží k posílení svalů-na to je výborná tuším i tebou zmiňovaná poloha na tygříka.Odříhnout si může i v jiné polze.Samozřejmě i já to občas poruším-pokuď malého potřebuju utěšit,těžko ho budu utěšovat v poloze na tygříka :) Ale nemá to rozhodně sloužit jako klasická poloha při nošení.Jinak doktorky radí leccos-nedávno tady proběhla dost bouřlivá diskuze na téma chodítko-hodně maminek tam psalo,že jim doktorka řekla,že chodítko nevadí.A vadí!!Takže bohužel,ne vše lze doktorkám věřit :(

Tak vůbec my to sem nešlo vložit. Tak já takhle malého občas nosím a nosila jsem takhle všechny svoje děti samozdřejmě že né pořád a nikdy my nikdo neřekl že je to špatně o chodítkách vím že by v nich být děti neměly a nebude v něm jen náš nejmladší ostatní děti sem tam v chodítku byly. :)

Nosí je tak skoro všichni,ale správně se to nemá :)

:)

Tak asi moc nechápu jak se naučí pást když mu budeš ležet břichem na hlavičce teda a zní to dost drsně my jsme nikdy nevojtily ale tohle si neumím představit nám pomohlo na pasení hodně nosit na tygříka a střídat ho na obě ruce aby si držel stejně hlavičku a nosit čelem k sobě aby si posílíl svaly a držel hlavičku taky na obě strany to nám poradila dr. a každou chvíly dát na bříško třeba jen na minutku dvě aby si zvykl přitahovat se nedoporučuje a když tak jen kousek né do sedu jen pár centimetrů nad podložku a né moc často.

Tak asi moc nechápu jak se naučí pást když mu budeš ležet břichem na hlavičce teda a zní to dost drsně my jsme nikdy nevojtily ale tohle si neumím představit nám pomohlo na pasení hodně nosit na tygříka a střídat ho na obě ruce aby si držel stejně hlavičku a nosit čelem k sobě aby si posílíl svaly a držel hlavičku taky na obě strany to nám poradila dr. a každou chvíly dát na bříško třeba jen na minutku dvě aby si zvykl přitahovat se nedoporučuje a když tak jen kousek né do sedu jen pár centimetrů nad podložku a né moc často.

Ahoj jak si tady pročítám tvůj komentář tak to tedy je opravdu drsné já nechápu jak můžou takový lidi pracovat s dětmy místo toho aby ti pomohly třeba jiným cvičením já jsem četla na netu že Vojtova metoda není vhodná pro každé dítko že některým stačí jen nějaké rehabilitace jiný "druh stimulace" tak ti vysvětlí že má prcek DMO to bych byla taky z toho mimo hlavně že jste v pořádku a prcek všechno dohnal .Ty tabulky by neměly být za každou cenu směrodatné pro to zda je dítě psychomotoricky v normě.

Tak víš jak...u nás se toho sešlo spoustu dohromady. Jsem prvorodička, s dětmi jsem neměla vůbec žádné zkušenosti, prakticky první dítě, který jsem držela byl až můj syn. Nevěděla jsem, co normální je a co není, takže jsem si prostě pořád říkala, že oni jsou odborníci, oni asi vědí proč mi to říkají...tchýně mi zpětně vyčetla, že si všechno moc beru a neměla jsem tehdy nikoho poslouchat, od začátku jsem s ním prý neměla cvičit, že bylo jasný, že bude dobrej...Hlavně ale nikdo z těchhle "chytráků" nešel nikdy se mnou, aby mě trošku podpořili. No a pak je tu ta Vojtova metoda. Já si opravdu hrozně vážím člověka, který ji vymyslel, byl to génius!!! A pro těžké případy je určitě absolutně nezbytná! Ale posílat Vojtit děti, které jsou trošku línější?? Už nikdy! Malý je vzteklounek do přírody, tak si asi dovedeš představit, co mi u toho vyváděl. Dopracovali jsme se až k tomu, že mi u toho pláče při Vojtění přestával dýchat. No a pak přijde příjemná hodná a milá sestřička, která mě oproti Vojtění nenutí malýho vyslíknout donaha (což už ho obvykle naštvalo), nenutí mě ho trápit šílenejma pozicema...ona mi ukáže, jak ho mám postavit na kolínka, kde ho mám pěkně na pánvi chytit a jak ho pohoupat na kolínkách...ze začátku mu u toho brkaly ruce, jak je měl slabé, po týdnu už se na nich krásně držel a po měsíci se rozlezl, aniž by se někdy na kolínkách houpal sám. Myslím, že by k tomu dospěl bez problémů i bez rehabilitace, ona nás prostě tím vývojem jen vedla a uklidňovala. A přitom taky cvičí Vojtovu metodu, jen ji nepoužije na každým děcku, které je proti tabulce o měsíc pozadu!

Já vůbec nevím jak probíhá to Vojtění my jsme nikdy cvičit nemusely jen mě zajímalo proč tolik dětiček musí cvičit spousta maminek tady píše jak cvičí Vojtovku tak jsem pátrala na netu a našla jsem tak jednu diskusi kdy maminka miminka a asi 2letého prcka psala že jí u toho mimísek hrozně pláče a že jí všichni přesvědčujou že ho to nemůže bolet že mu vadí jen to že se mu děje to co nechce tak některé cviky zkusila udělat s tím starším prckem který jí prý řekl že ho to bolí .Já to nemůžu posoudit určitě to v závážných případech pomůže ale nechápu proč se to provozuje na tolika dětech které jak píšeš jen nespadaj do tabulek .Malej má 6měs a pořád se my nepřetáčí hodně se mu věnuju věnovala jsem se mu dost ale intenzivně jsem ho začala s pomocí dotáčet na bříško dávám hodně nožky k bříšku začala jsem mu pomáhat přizvedávat se na ručkách když pase aby se vpřímil to taky neuměl a dneska to přineslo ovoce na bříško jsem mu pomohla a on se potom sám nadzvedával na ručkách a točí se na bříšku dokola pomáhá si u toho nožkou takže se u toho trošku posouvá i vpřed.Ještě včera nic podobného nedělal takže všechno chce svůj čas.

Ahojík!!A ty chodíš na rehábku do fakultky?Tam si to maminky hrozně chválí,právě že tam k tomu přistupují tak,že vojtovku až opravdu v těch nejnutnějších případech.Tam kde jí děti potřebují,je skvělá,ale tam kde jsou dítka jen línější prý stejně vůbec nepomůže.jsou i jiné metody,které právě tam podporují,což se mi zdá super :)

a jak dítě motivovat nebo s nim cvičit aby se přetočil? malýmu budou 4m a zatim žádná snaha, jinak všechno mu jde, přitahuje se atd... ale neotáčí :-(

Jééé,má spousty času,děti se mají otočit na bříško do šesti měsíců.Nejlepší je ho dostat pomocí hračky na bok a pak ho chytit za kyčel,dát mu hračku dál,aby se po ní chtěl natáhnout a jemným tlakem za tu kyčel ho dopřevalit na bříško.Pak se musí ještě naučit z pod sebe vyrvat tu ručičku,co mu tam zůstane.Nech ho při tom se trošku vyvztekat-použije větší sílu a půjde mu to lépe.A když mu naznačíš ten pohyb za tu kyčel,tak přijde na to,že to jde a za chvilku to bude dělat sám.Ale jak říkám máte spousty času

Tak to máte štěstí,protože to je jedna z nejlepších a nejpříjemnějších rehábek tam.Nám chodila cvičit dětičky na JIP a byly jsme s ní moooc spokojený.PA :a:

no právě že nedávala, protože jsme s malým strávili 6 týdnů po porodu v nemocnici, byl přivázaný na JIPCe na 24 h EEG, nadopovaný barbituráty, diazepamem a antiepileptiky (podezření na poškození mozku, epilepsii a další hrůzy, ale pořád nemohli nic najít), takže se v podstatě vůbec nehýbal. po 6 týdnech, kdy jsme prošli 3 nemocnice a dostali se až do Prahy nám nakonec konečně zjistili, že malý je naprosto zdravé dítě, že má pouze benigní spánkové záškuby, které sami zmizí do 6 měsíce (a't žije naše zdravotnictví...) a poslali nás domů, kde měl ještě dalších 14 dní abs'ták, protože ty léky se museli vysadit, takže se z toho otřesného zážitku dost dlouho srovnával. Na bříško jsem ho začala v podstatě dávat až po 2,5 měsíci. A zezačátku se mu tam vůbec nelíbilo, te'd už je to teda lepší, tak se snad zlepší.. Díky za povzbuzení.

Nahoře jsem ti napsala,jaké můžeš cvičit cviky pro posílení svalů na pasení.Jen ještě k tomuhle-to se nemůžeš divit,že jste pozadu,když máte za sebou všechno tohle.Taky bych ti ale doporučila to uvést na té rehábce-pokuď strávil šest týdnů po nemocnici,tak má určitě právo na nějaký odečet týdnů,co se psychomotorického vývoje týče.Stejně jako se to dělá u nedonošených miminek.Takže se vůbec neplaš a jestli jsi z nějakého většího města,tak se mrkni po jiné rehabilitaci-jelikož tohle je fakt otřesný jednání.Možná ti jinde řeknou něco úplně jiného

Od 3 týdnů se přetáčí jo? nevěřim..

Od 3 týdnů se přetáčí jo? nevěřim..

Od 3 týdnů se přetáčí jo? nevěřim..

Od 3 týdnů se přetáčí jo? nevěřim..