Jsem moc naivní?

já myslím, že je předčasné to teď řešit, uvidíš podle aktuální situace, já měla v plánu nastoupit na jeden den v týdnu od 6ti měsíců malého, tak jak to dělá většina kolegyň, ale vzhledem k tomu, že je atopik a pořádně nemohl tehdy nic jíst, tak jsem šla v jeho 10ti měsících, zvládá to perfektně a oběma nám to velmi prospívá... nemůžeš předem vědět, jestli třeba dítko nebude trpět kolikami nebo celý dny prospí... to je fakt těžké říct takhle dopředu, kamarádka chodila na tři dny v týdnu od 3 měsíců dcerky, hlídala babička, zezačátku když byla plně kojená jen na pár hodin, jinak měla mléko odstříkané, každé dítě to zvládá jinak...

ahoj, tak já si toto nedovedu představit. Miminko-kord takto maličké potřebuje velkou péči. Také je miminku daleko lépe v domácím prostředí než v kanceláři...

já jsem se vrátila do práce v synkových 7 měsících. Ale nešlo by to bez vstřícnosti zaměstnavatele a hlídací babičky. Zaměstnavatel naštěstí chápe, že když budu pracovat na zkrácený úvazek, sice neudělám tolik práce, ale budu pořád v obraze. Takže když se děje něco zásadního, můžu přispět zasvěceným názorem v diskuzi typu "víc hlav víc ví", a taky se nebudu muset všechno znova učit, až se za nějaký 3-6 let zapojím do pracovního procesu naplno. Babička byla ochotná upravit si svou pracovní dobu tak, aby mohla hlídat v době, kdy já pracuju. Bez toho by to opravdu nešlo, protože do kanceláře si synka vzít nemůžu, nedovedu si představit, jak bych dělila svou pozornost mezi jeho potřeby a pracovní povinnosti ani tehdy v těch 7 měsících, natož teď téměř v 16 měsících, kdy už chvilinku neposedí, pořád chce všechno zkoumat a někam chodit. Takže já chození do práce říkám ano, ale braní potomka s sebou rozhodně nedoporučuju.

s dětmi platí jen jedno jediné pravidlo, a to: těžko něco plánovat.... s Danielkou bych klidně mohla, ta bud spala nebo si tiše čučela do stropu, na hračky okolo, pak cca od třech měsíců si hrála na zemi pod hrazdičkou... ale Láda furt a furt jen řval, potřeboval chovat. bude mít 8 měsíců a furt to je děs.... jsem ráda že umyju nádobí a uvařím. Nic, na co bych potřebovala klid, soustředit se nehrozí... říkám, že někde chytil tříletou koliku...

Do práce na pár hodin jsem chodila od cca 4 měsíců prcka. Mám výhodu, že fyzicky v práci jsem musela být jen málo, většina se dala dělat z domova. Ze začátku jsem ho vozila sebou a měla v šátku, později jsme se střídaly v hlídání s kamarádkou, která taky chodila do práce. Od cca 18 měsíců malého hlídala slečna na hlídání. Docela se to dalo zvládat, průšvih byl, když byl prcek nemocný, to se lepilo všelijak. Na druhou stranu nemyslím, že by těch několik hodin týdně bez maminky zanechalo na malém nějaké následky ;)

Tak já zkušenost mám a je to dost těžké. Chodila jsem (a chodím doposud) to práce - do kanceláře - 1x týdně. Dokud je miminko malé, hodné a hodně spí, tak to docela jde (naše Elí taková byla). Ale stejně se udělá mnohem méně práce, než si člověk představuje, protože pořád taky nespí, musíš ji nakojit, přebalit, utišit atd. atd. Ale horší období ještě přijde, když dítko začne lézt a všude šmejdit. Zotvírané zásuvky a důležité papíry rozházené všude kolem (případně i roztrhané). Pozor na to - důležité věci schovat mimo dosah!!!!! Poslala bych ti i fotku naší rozjařené úřednice. :s: Do dosažitelných šuplíků jsem tedy dala nedůležité věci, nechala ji ať si dělá, co chce a pracovala a po práci vše uklidila. Teď je to už zase trošku lepší (2,5 roku), ale musím jí přidělit jeden PC a pouštět jí tam teletubbies, písničky, Cvičení s Míšou apod. Pak dá chvíli pokoj. V září už půjde na ten jeden den v týdnu do školky a tak to bude lepší pro obě. Takže ti přeju hodně zdaru, já to zvládla, ale to mi ještě pomáhá přítel, se kterým pracujeme společně a on ji skoro pokaždé vezme alespoň na dvě hodinky ven.

Je pravda, že mi to samé jako vy říká spousta lidí. Taky by mě mrzelo, kdybych neměla s prckem trávit čas, možná ze mě teď ještě mluví nedostatečná hladina hormonů:-). Na druhou stranu zase hodně lidí říká, že na co si prcek zvykne od začátku, to mu pak nevadí, tak nevím. Ale nemyslím si, že bych měla nějaké extra hodné dítě (soudě dle mojí a manželovy povahy).

Nó tak pokud to zvládneš tak klobouk dolů.Já si to dost dobře neumím představit.Kdyby sis mohla vzít práci domů(což nemůžeš)tak si myslím že by jsi měla co dělat ale chodit do práce?Já když si vzpomenu že malá mi nikde jinde než v kočáru neusla ale to jsem musela s kočárem jezdit dvě hodiny,vzbudila se dostala najíst a zase jsem vyrážela.A to je spousta jiných věcí....A navíc takhle malé miminko já si ji chtěla užívat,ikdyž spinkala tak jsem na ní dokázala koukat dlouho,nemohla jsem se jí nabažit.No jednoduše neumím si to představit být s ní někde v kanceláři,ty zážitky mi už nikdo nevrátí a já si malou chci užívat co to jde.

Já tě určitě odsuzovat nebudu ... nikoho nesoudím, jen chceš vědět názor, tak ho píšu :-)) Já si myslela, že půjdu do práce po 6M, jinak o místo přijdu ! Nakonec shodou dobrých náhod se vše mohlo protáhnout na rok. Hlídání nemám žádný, ale říkala jsem si, v pohodě, mimi to ustojí a já alespoň nezabřehnu do stereotypu ! ALE v 6M jsem děkovala, že nemusím nastupovat, protože malá mě neuvěřitelně potřebovala a teď se blíží nástup do práce a já bych se na to nejraději vyprdla :-( Ti drobečci nás strašně potřebují a miminko má být prostě s mámou co možná nejdýl !!! Každý mimi je jiný, možná budeš mít úžasně klidný miminko, kterýmu jen dáš po třech hod mlíčko, přebalíš a jinak bude spinkat a ty v klidu a v pohodě budeš pracovat. Pokud budeš mít uřvanýho draka jako já :-)) kterýho kojíš pomalu co hodinu a půl a nedostatkem spánku budeš padat na držku, tak na jakoukoliv práci zapomeň :-)) Držím palce !!!!!

jak to budete oba dávat zdravotně. Každopádně, pokud by to bylo formou "na plný úvazek", tak to moc reálně nevidím. Vem si porůznu probděné noci, navíc dítě celý den jen neleží a čím je starší, tím více aktivit vyžaduje. Začneš dělat v práci chyby a vrátí se to ještě více ve zlém.
Pokud by byl daný zákazník nesmlouvavý a trval na plném úvazku - zvaž, jestli se v mezičase nepoohlédnout po něčem, co by se blížilo alespoň představě kompromisu.