ach ty rady našich matek
ahoj holky, nevím, jestli to mám takhle jen já, nebo nevím, ale už mi to začíná lézt krkem. Od začátku dostávám od okolí spoustu "zaručených" rad, co smím a co nesmím, co se má jak dělat, co jíst atd. Největším expertem na těhotenství a výchovu dětí je moje máma. Už sem se jí přestala svěřovat s různýma potížema, protože je buď bagatelizuje, nebo naopak zveličuje. oblíbenou disciplínou je strašení, že bude hůř, ať se připravim, že jestli bude malá po mě tak to a to.... no a já blbec sem se nepoučila a řekla sem mámě, že kočár, co sem koupila za babku od kolegyně má jen jeden nedostatek a sice, že se s ním nedá houpat. no to sem tomu dala. dostala sem přednášku, že mi to říkala, že ty moderní kočárky jsou na H... a že houpání je hrozně důležitý, a že si na to vzpomenu, až nebude dítě chtít spát.... bla bla bla.... no děs. Díky, těm, kdo moje stesky dočetli a prosím o nějaký "recept" jak se z toho nezbláznit. Čeká mě porod a výchova dítěte, kterou budu - jak jinak - taky hrozně packat. ááách jo.
Ahojík no jo babičky.Já mám mamču v pohodě ale s tchýní je taky někdy potíž.Pamatuju si když jsem se před ní chlubila že budu kupovat nebesa k postýlce že já radči nebyla ticho.A houpání kočárku?to se taky divila že se nedá houpat když jsme ho k ní dovezli,naštěstí jsem měla odpověd že bych byla nerada otrokem jako moje švagrová které malá neusne jinak než v kočáře a při houpání,přece nepotáhnu kočár do druhého patra v paneláku jen aby malej spal.tak pěkné nervy všem snad nebude hůř a nebo jo?
Ahojky, nedej se! :///: . Když jsem byla těhotná, tak mi ty věčný rady od okolí ani nějak nepřišly. Jedním uchem tam...Zato po porodu! Ty rady ať to dělám tak, nebo onak.. :00: Nejvíc radila tchýně, nebo spíš nejvíc útočně, což mi bylo dost líto a dokonce do mě tak dlouho šila, že mám ,,hladový" mlíko(měla jsem po porodu 56kg), až jsem ho fakt ztratila. Nemohla jsem spát, protože jsem si v noci vše přetáčela :) a spřádala plány, jak jí odpálkuju. No a taky už se nedám. Když má kecy, v tu ránu mám odpověď. Moje máma taky pořád radila, ale to byly fakt rady, ne jízlivý poznámky, takže z těch jsem něco načerpala :s: . Buď silná, hlavně si řikej, že děláš vše správně, protože to tak cítíš Ty!.Je to Tvoje mimčo, nenech se otrávit. A hlavně, ono je to přejde :\x: .papa
tak na to je asi nejlepším receptem to jedním uchem poslouchat a druhým vypouštět ven.Dokuď se ti prakticky do výchovy plést nebude,neviděla bych v tom problém.Ať si myslí co chce a ty taky,ne?Je to tvoje dítě,tvá výchova a mimochodem taky tvůj kočárek :s: :s: Horší by bylo,kdyby ti dělala naschvály a bojkotovala tvojí výchovu,to už by pak k řešení bylo.Po zkušenostech s mojí mamčou jsem usoudila,že buď to nebudu poslouchat a nebudu na to reagovat a nebo se budeme neustále hádat :) A to se mi nechtělo.Moje mamča je super,ale jednu chybu má-vždy má pravdu a dělá vše nejlíp. :00: :00:
Hihihi...koukám, že máme všechny mamky a tchýňky v tomhle stejné...moje máti moc příležitostí nedávám, ale jakmile se jí čapne, tak taky pořád přirovnává ke mně a hlavně jak to se mnou bylo hrozný :-)...jsem byla tak trochu nechtěná a holt to mám celých 36let na talířku.
A tchýně...vůbec nechápu, kde v hlavě hrabe takové detaily co a jak :-)...po tolika letech...jó, to oni tenkrát...a všechno měli složitější, hlavně :-). Otázky typu "JAKÝ JÍ TODÁVÁŠ ČAJ...DĚTSKÝ?"...no mám jí vysvětlovat, že nejsem tak blbá, abych jí dávala roibos...a ztrácet čas nad tím, abych jí odříkala, kolik druhý mimi čajíků dnes je a který zrovna v lahvičce máme...
Houpací kočárek???...vždyť jinej tehdy nebyl, když vozily nás...a ten houpal, i když stál :s: ...jsme holt studený odchov ideálně na UM a v jesličkách a vydrncaní z kočárků :-)...možná proto jsme taky odolnější generace :-). MAMINÁM NAZDAR!!!
bohužel na to asi rada není. Já měla to samý v šestinedělí. Domlouvali jí nakonec i manžel, sousedka a její manžel. Dala nakonec pokoj, ale pěkně jsme se rafly. Teď to s ní taky není růžový...Hlídat se jí nechce a to měla plnou hu.. keců, abysme už měli vnouče, že bude hlídat a blbnout s ním. Prdlajs! V sobotu jsem chtěla pohlídat na chvíli malou, že má přijít návštěva a musím uklidit a připravit hostinu (narozeniny) a odpověděla mi, že nemá čas, protože musí uklízet, aby měla klidnou neděli! Dobrý ne? Že já neděli vůbec nemám jí asi nedocvaklo...Hold babičky...
Asi bude rozumný maminku trochu sesadit a na rovinu ji říct, že jsi dospělá, máš moře informací a jsi si jistá, že to zvládneš. Možná se trochu urazí, ale bude lepší vyříkat si to teď, než až bude prcek na světě, protože pak z toho budete rozhozený ještě víc. Jenže by se ti taky mohlo stát, že ti bude stát za zadkem a kontrolovat, jestli správně přebaluješ, koupeš, kojíš, houpeš. A s těma kočárkama - to tvrdí většina babiček. Ale ony to pochopí, až s kočárkem vyjednou ven a zjistí, jak pěkně se s ním jezdí. A houpání? Drncat se dá s každým a houpání mi fakt nikdy nechybělo :)
In reply to Asi bude rozumný maminku by vood
no, já už sem jí odpálila mockrát, ale ona má prostě nepřekonatelnou touhu mi předat tyhle "nejlepší" rady. už se třeba těší až půjdu na mateřskou, že mě bude víc navštěvovat. No to se zblázním. Například mi vždycky mile upozorňovala na to, že v těhotenství budu jak koule. Protože ona nabrala skoro 30 kilo (= já taky musím) no nevím, jak bych to měla stihnout - do porodu mi zbývá 8 týdnů a přibrala sem 9 kilo... a tak je to se vším. Ona měla to, já to budu mít "určitě" taky. Prostě kraviny. A kočár je kapitola sama o sobě, protože mi koupila jinej (ještě před tím než věděla, že sem těhotná!!!) a já jí řekla, že ho nechci, protože je už moc odrbanej, ale hlavně těžkej a já ho budu nosit po schodech a nevejde se mi do kufru auta, protože nejde rozebrat a nejde na něj dát autosedačka - autem jezdíme hodně.... no prostě je uražená, takže všechno je blbý...
In reply to no, já už sem jí by Líza
A na nějaký "Mami, děkuju za starost, ale až budu chtít, sama se tě zeptám" asi taky neslyší, co? No jo, ono je opravdu dobrý ty dobře míněný rady a připomínky vypouštět...až do chvíle, kdy se stane to jako s tím kočárkem, nebo dokud se ti fakt nezačne cpát domů a opravovat tě ve všem, co děláš. Pak už budeš muset říct něco tvrdýho, abyses z toho nezbláznila. Já tohohle naštěstí zůstala ušetřena, o moje 1. dítě se nikdo nestaral a byla pohoda :D a při druhý dceři se mi snažila radit pratchýně (tchýně je naštěstí v čudu, ta by mi mohla zkusit udělt jedinou radu }:) ), ale utla jsem to zavčasu. Není to s těma příbuznejma lehký, o tom bych mohla vyprávět dlouho. Ale bez nich by to bylo taky na houby. Však ty na to přijdeš, možná se s maminkou rafneš, což je u těhle příliš iniciativních lidí běžná věc a nakonec si snad vytyčíte každá svoje "území", abyste si navzájem nenarušovaly osobní prostor maminky a babičky :) Musí to být na palici. Ale jak tu ženský psaly - pořád lepší poslouchat to od matky než od tchýně :s:
In reply to A na nějaký "Mami, děkuju by vood
no to už sem jí taky řekla, že jí děkuju, že když budu chtít poradit, tak že si o radu řeknu, ale jinak ať mi do toho nemluví, že sem svéprávná. Ale to je na houby, protože ona zásadně mluví do všeho, i když o tom vůbec nic neví, natož pak, když si je "jistá" že to tak je. to je pak úplný horor. A tchýně? tak ta sem ráda, že se nezajímá. Protože když sem viděla, jak "vychovává" děti švagra, tak sem se oklepala. Když jim nechtěla koupit v restauraci polívku, protože měly doma, tak aby děti neotravovaly, řekla jim, že tam do ní v kuchyni přidávají červy!!! no co si ty děti mají myslet? to je přesně ta "výchova" kterou nesnáším. Ona na to nestačí, nemá žádnou autoritu, tak ji nahrazuje, někdy až brutálním, strašením. Nebo dětem říká, když si pro ně švagr dlouho nejede, že je tatínek nemá rád, že mu jsou ukradení.... no prostě strašný! Tý teda dítě nepůjčím.
A hoj nejlepší je mlčet když to máš takhle, nestěžovat si a když už tak to musí jedním uchem tam a drhým ven a vzít si z té rady jen co uznáš za vhodné ty.Nej sou ty rady jak to bylo kdysi když si byla malá ty. Polovinu z toho už si ta mamka nepamatuje ale přesně ví jak všechno bylo. Já sem si myslela že si budu všechno pamatovat a už ted nevím jak to bylo u první dcery a to sou teprve 3 roky opravdu si to vše nemůže po nějakých 20 a více letech pamatovat . Kočár mi taky nehoupal a nikdy mi to nechybělo .Ber to s úsměvem a nadhledem. Pevné nervíky a krásný pohodový porod
Pardon,2x
ahojky..tak u nás tuto roli hravě zastupuje švagrová...na věty typu, "no počkej, tohle nebudeš moct", však počkej, taky uvidíš, tohle budeš dělattaky takhle a pod už mám vážně alergii....Nejhorší je, že nikdy nevím co na to odpovědět:(
In reply to ahojky..tak u nás tuto roli by Margee
no a víš co je nejvíc naštve? když to tak nemáš, nebo to vůbec nebereš tragicky. Já si těhu užívám. Mám sice cukrovku, tak nesmím mlsat, ale to je zaplať bůh všechno. Jsem šťastná a vůbec mi nevadí, že si nesmím dát dort, nebo pivo, cigaretu.... no někdy mi to "vadí" :) ale to jen trochu remcám. Kolegyně v práci pořád telefonuje synovi (6 let) a hrozně na něj šišlá. Když sem to už nevydržela a stejným šišláním, sem se jí pak na něco zeptala, tak se urazila a řekla mi, že až budu mít dítě, tak to poznám a budu to dělat taky. No to teda nebudu! ;)
In reply to no a víš co je nejvíc by Líza
Jj, už to vyloženě dělám naschvál, že řeknu pravej opak a nebo prostě oponuju, že mě se to nestane, protože mám třeba oporu v příteli, kterej v domácnosti vše dělá sám automaticky a její manžel je sice moc hodnej, ale nejradši je zavřenej v garáži....je to ode mě hnusný, ale už mě ty kecy fakt vytáčej...."Tohle si kup, to je dobrý, tohle nekupuj, to nebudeš potřebovat...." atd.
In reply to no a víš co je nejvíc by Líza
:smich: Šišlat na 6letý dítě asi není úplně "normální" zatím jsem to nepozorovala u sebe ani ve školce...ale tam je většina 5letých, tak se to do roka třeba zase změní :smich:
In reply to Šišlat na 6letý dítě by vood
a poš to neděláš? dyť je to klášný.
No, mě teda se nelíbí ani když se šišle na mimina. No, ale každýho věc, že
tak ja musim rict ze teda mam super mamku protoze mi do niceho nekeca(a to jsme se driv nemohli vystat ale co jsem tehotna tak je to super)ale pro zmenu mam takovou tchyni-uz jsem to tady psala hruza
Ahoj ja uz mamku nemam....ale okoli to ano :-) a ja od zacatku dala vzdy hodne najevo ze me nic nezajima z jejich DOBRYCH rad. Tim nechci rict ze bych o rady nestala a taky mam kamaradky kterych se rada ptam....ale nesnasim takovy to TO ZA NAS apod... Takze tak pa
ahojky a co teprve kdyz se prida tchyne!!je to pak double...ta mela taky rada straseni..ze budu porad unavena a ze to bude tezke..pritom me to tak vubec neprijde a spis mi prijde ze ty maminy to proste brali trochu s negativem a tak to tak mely ony...ja taky pak prestala tchyni rikat o soukromi a i o prckovi,protze taky davaly prednasky-vychovala 5 deti(ale jak???)to si uz neuvedomuje..takze jen vydrzet a oni daj snad casem pokoj....rozhodne si do miminka nenech mluvit..ja dala jasne najevo co se mi nelibi a prestala s tim,ale asi to vzdy nefunguje...
Buďte holky rády , že je máte. Určitě to nemyslí zle. Já viděla svoji maminku za celé těhu asi třikrát protože mám krátký vycházky a ona bydlí 30km od nás a docela mi je někdy smutno.Tak pěkný den
ahoj, no tak to je většina našich mamin. Já mám doma něco podobného, akorát mi nic neříká a rovnou to udělá. Třeba první příkrm, to jsem nemohla dát já malé ale moje mamča. Beru to tak, že já nebudu jiná,až moje malá bude mít dítě. I když si pořád říkám, že tohle dělat nebudu... Nemyslí to zle. Už se jen tomu směju. Jinak kočárek co se může houpat nemám a jsem spokojená. Ta představa, že si na to malá zvykne a pak mi jinak v kočárku neusne a já budu muset s kočárem houpat,no to mě ničí. Nikol je 6m a v kočárku usne i bez houpání. Jasně že kočárky co jsou teď jsou naprd, oni jsou zvyklí na jiné, tak ji řekni, že ty budeš většinou vozit a basta. Buď si to vyříkat a nebo nad tím mávej rukou. :a:
In reply to ahoj, no tak to je většina by makyna
no nevím, ale teda houpání kočárem mě nadzvedává ze židle. Jsem takhle šla po ulici a jela babička s kočárem, dítě flašku a jak s tím houpala, tak s tím houpala. No, jsem čekala, kdyz to dítě vypadne nebo se začne dusit. No a u tchánovců hned tchýně taky, tak ho houpej a voz. No nevím teda jako proč, když mám dítě zvyklý krásně usínat v postýlce, tak i v tom kočáře může v klidu usnout bez houpání. Ještě to pak budu muset dělat doma, ne:
In reply to no nevím, ale teda by Karluša
jj,to houpání je k h... Tak to měla sestřenka, ta to pak musela dělat při každým usinání i v noci. No hrůza. Taky čekám kdy dítě vypadne z kočáru, když to vidím. Máš pravdu, když umí usnout bez houpání tak proč houpat.
ahojky, jojo naše maminky :^O^: .... mám něco podobnýho, moje máti má zase na VŠECHNO 8) odpověd, že to je až do nebe volající, víš co mi provedla naposeldy v pátek?? Požádala mojeho bráchu, aby šel za kmotra na křtinách mému zatím nenarozenému synovi (jsem ve 22týdnu)..... Já jsem myslela, že se zblázním, jak má co bez mého svolení někoho žádat?? Jsem zůstala totálně v šoku!!! Mám někdy pocit, že mimčo čeká ona a ne já.... Nebo z ní vylezlo, že musíme mít kluka, protože holka by byla nehezká a 2metry vysoká!!! Mimochodem já mám 170cm a můj cca 180cm.... nevím kde na takovou hovad..u došla, ale pěkně mě to nazvedlo a zdrtilo, kde na to chodí????
A rada? i když to nekdy nejde musis se snažit obrnit se proti ni, , vykašlat se na ty keci, povznést se na to, jedním uchem sem, druhým tam... zasmát se a rychle zapomenout a nemyslet a to! Hodně štestí a at jste zdraví a vykasli se na ty keci, když kočárkem nejde houpat, kamaradka pod kočár dáva časopisy aby to skákalo a mimčo spí jak andílek :8_/: :C]]:
In reply to ahojky, jojo naše maminky by stelinka
no, tak to je dost těžký kalibr! mluvit za tebe v tak zásadní věci, jako je výběr kmotra nebo kmotry!!! to teda by si zase moje máma nedovolila. Ach jo. Já kolikrát musím mámě důrazně připomenout, že je mi 31 let a ne 15 a že už mám dost životních zkušeností na to, abych si byla schopná poradit sama. Někdy mám i pocit, a to jí nechci křivdit, že mi závidí, že mám lepší manželství, že lépe zvládám těhotenství, že sem samostatná a nezávislá (což ona nikdy nebyla)... no nevim.
tak buď jedním uchem tam a druhým ven a nebo se odstěhovat. Já takový problemy nemám. a když jo chce někdo radit, tak mu dám hodně najevo , že je to mý dítě, má vychova a mý rozhodnutí a svý rady si můžou nechat.
Není to tak dlouho, co jsem tu dala jasně najevo tchýni, že mi nepřijde, že máme doma zimu a že je to jen dojem(v pokoji máme asi 23, na zemi 20, což si myslím, že je tak akorát. )Takže se prostě snažit se tím nenechat rozhodit. Jasně, že jsme blbky, dyť ony už děti vychovali. No a hlavně bych se jich zeptala, jestli jim nevadilo,když jim do toho maminky a tchýně taky kecaly.
:s: nojono maminky. Jinak s těma moderníma kočárkama má mamka pravdu...velká spousta je jich na H....Ale je to tvoje věc jakej si pořídíš kočár. Když se ti líbí a vyhovuje ti, tak je to v pohodě.... :a:
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
Ahojky, jsem na tom podobně, bydlím s mamkou... Její rady a doporučení...si poslechnu..občas použiju, když mi to připadá rozumný a když ne, tak jí pošlu k šípku se slovama,že je to moje dítě a řešit si to budu po svým. Občas se urazí a je ticho...Ale co, zase mám na chvíli klid... :s: :s: :s: