Doma si připadám jako na návštěvě, opravdu už nevím, jak celou situaci řešit.....
Holky, předem se omlouvám za román, některé mě asi odsoudíte, ale já už po dnešku opravdu rezugnuji. Celý náš problém spočívá v soužití na jednom pozemku ve dvou RD společně s partnerovou babičkou 84 let, která partnerovi vše darovala a on jí tu musí nechat dožít. Vše tu komplet zrekonstruoval, defakto od základu, udělal nový dvůr, zahradu, prostě vše. Před 4 roky jsme si pořídili bernského salašnického psa, bylo zle-ze strany jeho matky. Loni jsme měli 8 štěňat a od začátku jsme byli rozhodnutí, že si necháme jedno, aby byly holky dvě. Jenže zatímco maminka se uklidnila, štěně je v pubertě a dost paličatá. Babička ty psi miluje, ale svou vinou si zavinila, že jí Desinka nepustí s taškou domů-neustále jim i přes zákazi dávala laskominy, neposlouchala rady, jak se k těm psům chovat, dělala si z toho prdelky-prostě starý člověk... Jenže minulý týden jí Deisinka shodila, nic se babičce nestalo, ale stihla se pochlubit tchýni-partnerově mámě, která je docela generál, o babku se rozhodla starat. A ta se do nás pustila na náměstí, kde bylo hafo lidí-řvala, že co hodláme dělat s těma psama, že tam jednou najdeme babku pod schodama a budeme si to vyčítat, že si tam děti nemůžou hrát - naše Anetka s nimi nemá problém, ale ze strany švagra v dětech pěstují strach, oni totiž psi nesnáší.... že místo ohrady pro dítě jsme měli udělat ohradu pro psi ( udělali jsme Anetce oplocení na bazén a pískoviště, aby tam měla soukroví a psi jí nekradli hračky a když budu potřebovat odskočit domů, tak nemusím mít strach, že půjde na schody). Řekla nám, že je máme zavřít na spodek zahrady-kam chodí po celé roky na wc :? Prostě, aby s nimi nemuseli přijít do kontaktu...... Tak jsem na ní taky ječela, ostuda jako prase :00: Celý večer mě pak bolelo břicho, jsem v 6 měsíci :€O: Dneska zase utekly ze vrat-Deisinka hárá a překonali oplocení, které Martin provizorně udělal, aby byli psi na celé zahradě a babka mohla vklidu jít nakoupit. A bylo zase zle, já u toho nebyla, ale zase mleli to samý a přidal se ještě brácha, takže když jsem přišla domů, tak mi Martin říká ani tam nechoď, jestli se nechceš rozčílit :spid: Neustále děláme něco špatně, i Anetku vychováváme asi špatně, pořád poslouchám nějaké narážky a už toho začínám mít tak akorát. Nejhorší je, že nevím, co si můžu dovolit, bydlím tu pět let a mám strach, že kdybych jim řekla, co návštěva nám tu má co diktovat, tak by mi máma dala asi co proto.... Martin se nehádá a i když by jim měl říct, že oni tu doma nejsou, tak to neudělá.Zajímavé je, že já jsem s Anetkou 2 hodiny na zahradě a ti psi jí dají po chvilce pokoj, ale oni tam s ní být nemůžou. Dřív jsem babku měla strašně ráda, ale poslední dobou se změnila, hraje na všechny strany, nevím, co před ní můžu říct a co né, už k ní ani nemám náladu jít a necítím se doma dobře-jsem v pohodě, ale jak přijdu domů, padne na mě deprese. Jak tohle dopadne si netroufám odhadnout, ale asi moc dobře né, jelikož mě až přetečou nervy, tak bude zle.
Ahoj chápu tě mám něco podobného,myslím tím vztahy s rodinou mého přítele.Hlavně nepřevychováš tchýni ani babičku.Takže podle mě jediné řešení.Rozpůlit zahradu na vaši a babičky,udělat plot a dvě branky aby se na VÁŠ (jednou je to vaše ikdyž vám to babička darovala takže paní domu jsi tam ty a né tchýně nebo kdokoliv jiný)pozemek nikdo bez vašeho vědomí nedostal.My máme tři psy,máme tři kotce a v případě návštěvy(záleží co je to za návštěvu)psy zavíráme někdy to nutné je někdy není.Když k nám přijede na návštěvu moje rodina(bydlí daleko takže přespávají)tak je vše v pořádku,pokaždé připomenu co jsem jim říkala jak se mají ke psům chovat(psi chodí i domů a vše je v pohodě).Všichni to chápou jen moje máma si občas udělá co chce(dá piškot nic víc)a já jí sprdnu takže si to zase chvíli "pamatuje".Tchýně tak to je něco.My se psima cvičíme takže potřebujeme od štěňete vybudovat dobrý "sociál"ne jen že to budou domácí mazlíčci a na to je potřeba aby všichni dodržovali určitá pravidla.Pro mě je samozřejmé že když máme branku a máme zvonek že návštěva zazvoní a počká až jí někdo přijde otevřít.Měli jsme psy puštěné(naše štěně mělo asi čtyři měsíce)my dva doma po obědě leželi(já byla těhotná)a měli delší dobu(kvůli štěňatům)vypnutý zvonek a na něm poznámku že nefunguje.Tchýně přijela,otevřela si branku a seděla hodinu na zahradě než na nás zaťukala a když jsme vyšli ven tak nám s nadšením a překvapením v hlase oznámila že před ní štěně utíká,bojí se a je někde schované.Já myslela že budu vraždit,tohle udělat moje máma tak jí seřvu že by si to pamatovala do smrti a přítel ten stál,čuměl jak puk a nic(moc dobře věděl co to může do budoucna znamenat)ona jen že nám nefunguje zvonek,přítel jí řekl že máme okno na které může zaťukat a nebo mobil a ona se na nás rozkřikla že si máme opravit zvonek!!!Tenkrát jsem držela hubu,divím se že jsem na ni nezačla křičet ale já myslela že to přítel s ní vyřídí jako spoustu dalších "chytrých"věcí které u nás řekla a udělala.Takže moje tchýně je ten příklad že je nepředěláš a můžeš vysvětlovat a prosit,když to pochopit nechtěj tak to nepochopí a ještě k tomu lidi kteří nemaj rádi zvířata.Tohle by ti "pejskař"nikdy neudělal.A člověk který tě respektuje taky ne.A tvé babičky se musím zastat je už stará na to aby tvé rady jaké má dávat povely respektovala.Ona to nemyslí špatně ten pamlsek těm psům dá i příště,proto musíš dát psy tak aby se k nim nedostala.Udělejte to co nejdřív a potom ti nějaká tchýně nebo švagr můžou být ukradení.Ty jsi tam doma a ostatní ať se staraj o sebe.Držím palečky ať to zvládneš :a:
In reply to Ahoj chápu tě mám něco by jana a nela
u nás je právě problém, jakkoliv přehradit zahradu, ono se to těžko vysvětluje, ale když něco přehradíme, tak se k tomu zase babka nedostane, nebo se psi nedostanou k nám, no boj, ale úplně je oddělit to nejde-teď jsme udělali alespoň provizorium, aby psi k babce nemohli, když nebudeme doma. Hlavně, když jí řeknu, že bude mít od psů útrum, tak bude zase zle, jelikož ona je miluje. Přesně jak píšeš, že když k nám jde návštěva, má zvonit-jo to u tchýně neexistuje, ta nechápe, proč by u nás musela zvonit a švagr, tomu jsme klíče dát nechtěli, tak mu je udělala máma:(((( Já jen vždycky slyším, jak bouchnou vrata a křik, nesmyslné povely, jasně, že je nebudou poslouchat a nejlepší je, když začnou máchat rukama, tak to si psí slečny myslí, že si s nimi hrajou.... My taky, pokud někomu psi vadí, tak je oddělíme, ale to jsou návštěvy, které k nám jedou jednou za čas, tak je nechci stresovat, to je jasné.
Jj chápu ale já bych to stejně předělila,babička si může přijít na vaši zahradu až budete doma a to samé se psima až budete doma tak ať za něma přijde.Pokud to neuděláte tak to bude stejné ne-li horší,opravdu můžou babi ublížit ikdyž nechtíc.U mě je na prvním místě moje rodina můj přítel(ikdyž právě díky tchýni to není moc dobré)moje dítě a mí psi.Vadí mi když přijede tchýně a já je musím zavřít(hlavně štěně které jí může kousnout,ona už teda není štěně)protože nerespektovala co jsme jí ohledně psů říkali a malá si jí může pamatovat.Takže stejně musím ustoupit já ikdyž jsem tady paní domu já,protože si nelajsknu že jí nekousne.Ale já jí to "vynahradím" v něčem jiném teď už jí řeknu cokoliv a příjemné jí to nebude.Tak to zvažte a zkuste to nějak vymyslet aby se bez vašeho vědomí k vám nikdo nedostal.A ty klíče no buď by mi je vrátil a nebo bych vyměnila zámek.To snad není možné.Pokud chci někomu dát klíče od mého domu tak mu je dám já,ale já nechci aby si k nám někdo chodil kdy se mu zachce.To jen tak na okraj :a:
In reply to Jj chápu ale já bych to by jana a nela
my ustoupíme v tom, že budou psi zavření, tak jak jsou teď, nikdo se nedostane k sezení a babka bude moct sedět na dvoře, ale na zahradu se dostane, až přijdeme z práce a ať se jí to líbí nebo né. Co se týče rozvalování rodiny ze strany partnera u nás, tak to by bylo na dlouho kapitolu, ale oni si ještě stále asi neudvědomili, že už to není u babičky, ale u nás! Tchýně ti řekne, že jsme jednotní, tak co, ale že mi od ní klíče nemáme, tak to je vpořádku:((( Není to ani rok, co babka ztratila klíče, tak jsme měnili fabku u vrat a švagrovi jsme ho nedali, ale za čas si odemykal a dala mu ho máma. Ani nemůžu jít doma nahatá a nebát se, že mě někdo překvapí:)
Na jedno stránku tě chápu, ale chápu i druhou stranu. Babi stačí špatně spadnout a neštěstí je na světě. Navíc ve svém věku má "svůj" rozum ať už je jakýkoli. Asi bych to řešila buď vybudováním kotce a při návštěvách bych tam pejsky zavřela pokud by to byla návštěva co se jich bojí nebo oddělila/rozdělila zahhradu na dvě... Sama vím, že ať je pes jakýkoli, tak ani já bych k cizímu psovi neměla důvěru. Něco jiného je, pokud je to pes můj a jsems ním 24 hodin nebo pokud je to pes třeba švagrové. Jinak zářný příklad-moje švagrová má švagra, co má taky dost velkého psa... Pořád je zvali na návštěvu, nic neudělá a když...máme i kotec. A před nedávně pokousal vlastního pána....
Ahojky, povím ti svůj náhled a zkušenost :-) Myslím, že je špatně, že se jako rodina o těchto věcech hádáte.... je to škoda. A pak tě asi nepotěším, ale myslím, že byste měli ustoupit vy. Já proti psům nic nemám, opravdu, sama jednoho mám... ale jsou to vaši psi a musíš respektovat postoje své rodiny, která je tak pořádně nezná anebo neví, jak s nimi zacházet a učit se to ani nechtějí. Mí tchánovci mají barák. Vedle na pozemku má barák strejda, mají velkého psa. Je to zlatíčko, ale prostě je fakt velký a v návalu lásky zapomíná na svou váhu. Takže má na zahradě kotec a když se sjede rodina a jsme většinou na jejich zahradě, protože tam mají písek a klouzačku, tak se pes holt zavře. Pokud tam přespáváme a bereme našeho psa, tak jej bud uvazuju ke stromu anebo zavřu do domu, protože jedna z neteřinek se pejsků taky trochu bojí a já nevidím důvod proč stresovat ji a její rodiče. No a nakonec, když kamkoli příjdu já se svými malými dětmi, je mi krajně nepříjemné, pokud tam volně pobíhá pes, kterého neznám, nebo takový, který byť nechtě může ublížit. V tomto případě má vždy přednost má rodina. Jako kdybych měla přijet k někomu na návštěvu a byl tam pes, z které bych měla obavy a na mou prosbu o jeho zavření by mi v podstatě řekli, že jim jako návštěva nemám co diktovat a že pes je hodný a bla bla, tak je slušně pošlu do prdele, sbalím se a odjedu. Bohužel.
Možná budu jediná kritička, ale taky se na to podívej z druhé strany. Kdyby nějaký pes sejmul tvou 84 letou babičku tak bys asi v klidu nebyla i kdyby to byla sebevíc její vina!! To přece nesmí ani kdyby ho krmila sebevíc a když to udělá tak je to vždycky jeho vina. Mám taky velkého psa na zahradě a taky starou babičku která chodí na návštěvy a taky mám respekt z toho, když se mého psa někdo bojí a když vím že příjde na návštěvu tak ho zavřu. Máme i pískoviště pro dceru a pokud by jí něco pes z pískoviště bral nebo by jí nějak obtěžoval tak dostane on výprask a postavím radši ohradu pro něj. Tvá babička má úctyhodný věk a máte být rádi, že máte kde žít a máte to zdarma. Tchýně je tchýně, ale logicky se bude své matky vždy zastávat a je to tak správně. S ní si to musí vyřídit syn. Pes může samozřejmě utéct, ale je to jen voda na její mlýn a není se čemu divit.... nevím no, možná je to jen můj názor, ale pes je pes a člověk je člověk. Představ si, kdyby babičce opravdu ublížil!! Taky bys byla na tchýni tak v ráži??
In reply to Možná budu jediná by potfurka
ublížit i biť nechtěně pes nesmí,ale zároveň je to pes a pokud dostává protichůdné pokyny, nechápe to. Máme pozvanou i cvičitelku, aby se na celou situaci dívala a poradila, co se s tím dá dělat. Jinak co se návštěvy týče, tak pokud si pozveme známé a vím, že se psa bojí, učiníme patřičné opatření. Ale v případě Martina bráchy je v tom trochu averze, jelikož si tam chodí kdy se jim zachce a oni nesnáší psi a v těch dětech ten strach vypěstovali od samého začátku. Pak je to hold těžké....
In reply to Máš pravdu, by Makak
no jo, jenže ty nemůžeš čekat, že se 84 letá babička bude řídit tvými pokyny ohledně jeho výcviku, moje 82 letá babička i když je samostatná a čiperná tak má s krátkodobou pamětí problém a dělá si všechno po svém tak jak to dělala celý život. na švagra bych se vyprdla, ale pokud chcete být zadobře tak hold musíte slevit a když k vám ty děti příjdou tak psa zavřít, jestli oni v nich pěstují strach tak je na vás abyste jim ukázali, že se nemají čeho bát a to chce čas a klid. Jinak nevím no, pokud oni chodí k babičce tak to udělat tak aby vaše zahrada byla rozdělená na dvě půlky - vy se psy a babička bez:) Pes je supr taky máme ohaře, ale vztahy v rodině jsou taky důležité a u vašeho velkého psa musíš mít pochopení pro ty, kteří se ho bojí ať už pro to mají jakýkoliv duvod....
In reply to Máš pravdu, by Makak
Je taky fakt, že mi do výchovy psa nikdo nekecá :-) a každý respektoval mé pokyny nekrmit...atd... :-).
In reply to Je taky fakt, že mi do by Barbarella
Nám kecá každý do všeho, ale je to jen o tom, že si Martin neumí dupnout. Babka ti zarytě tvrdí, že od stolu jim nedává a když si myslí, že se nedíváš, tak jim to šoupne a pak zase zapírá:)))
In reply to Možná budu jediná by potfurka
V tomhle s tebou naprosto souhlasím, asi jsem se špatně vyjádřila, chápu postavení tazatelky, že se necítí jako doma, ale taky to beru, že pes je pes. Taky mám doma macka, takže vím o čem píšeš a beru to stejně jako ty.
Je to složité. Já žila tak nějak podobně, v domě u manžela, který mu byl darován a měli jsme taktéž společnou zahradu, my ji měli společnou s tchánovci. Nikdy jsem se tam necítila jako doma :-( . V tomto tě chápu. Co se týče psa, to je snad ještě složitější :-) . Nepochopila jsem tedy větu, že když jsi s Anetkou 2hod. na zahradě, že ji psi po chvilce dají pokoj, ale oni tam s ní být nemůžou....nechápu kdo s kým být nemůže? Jestli psi s Anetkou, nebo rodina s Anetkou, nebo rodina se psy??? Každopádně pes nemůže vyvrátit babičku! Ano stane se to, ale nesmí se to opakovat. Berňák je macek a má být vychovaný pánečkem k tomu, že se to nesmí (ale jak říkám pořád to je jen zvíře) a dobře, že se babi nic nestalo :-) . Problém u vás bych viděla spíš v partnerovi, kdybys měla jeho podporu, cítila by ses lépe - mnohem, ale on to bohužel tak nějak látá na dvě strany, protože má rád rodiče, babičku i tebe...jooo mezilidské vztahy jsou složitééé. Každopádně si srovnej priority a klidně si dupni! Máš svou rodinu, tak se nenech omezovat a podobru, v klidu si s tchýní zkus promluvit, není to jednoduché, ale jako ženská s ženskou by jste to mohly zvládnout :-). Taková láhev vína dělá divy.
In reply to Ahoj by Barbarella
tos napsala pěkně. Jinak jsem myslela, že tchýně nemůže být s Anetkou na zahradě, že jí psi nedají pokoj, ale za mě to je v pohodě. Martin i s babkou trénoval, jak se k těm psům chovat, ona to udělala přesně tak a šlo to, ale jak je sama, tak si to dělá po svým a to pak můžeme psa vychovat,ale když ona si to nedá vysvětlit - řekne na psa fůj, ale podrbe ho, tak ten pes má dojem, že když jí strčí halvu do tašky, tak je to vlastně dobře. Právě, kdybych měla oporu, tak by to bylo jednodušší, ale takhle můžu jen mlčet.
My to máme tak, že dokud jsem byla doma s dětma, tak jsme taky byli venku, pes puštěný a pohoda, páníčka poslouchá na slovo, ale když teď pracuju, tak neexistuje, aby byli na zahradě puštěni děti, babička (58let) a pes...prostě mu nevěřím a vím, že poslouchá jen (nebo hlavně a je to fakt mazel a lenoch, který fakt jenom leží a chrápe, ale i tak nikdy nevíš a při jeho velikosti, raději předcházet!) mě, takže pokud jsem já v práci, tak pes je zavřený.
In reply to My to máme tak, že dokud by Barbarella
incidentu, když jde Martin do práce, tak je zavře na zahradu, ale to je taky špatně páč si tchýně špatně může vlézt k posezení, babička si nemůže jít nabrat dešťovku, no pořád problém.
In reply to My teď po tom by Makak
To společné soužití, to je fakt mazec :-(
bože můůůj, co se to jen děje. Tak to tě holka lituji, mě by teda hráblo to ti povím. Není nad to bydlet od rodiny trošku dál, fakt. Naprosto tě chápu, že se tam necítíš doma, taky bych se tak necítila a to potřebuješ mít teď největší klid. Hele, nejlépe teď asi uděláš když si budeš myslet něco o prdeli a vůbec se nevyjadřovat, já bych se k tomu tak postavila, ať si remcaj jak chtějí. Hele a co vůbec přítel na to? Taky se s nima hádá?
In reply to bože můůůj, co se to jen by A-nicka
a podle toho to tak vypadá. Být to moje máma, tak jí usadím, ale naši nám do ničeho nemluví, řeknou názor, pokud se na něj ptáme, ale jinak né.
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
Ahoj. Kde začít. Jak babičky vychovávají psy vím moc dobře. NAŠTĚSTÍ jsem babičce pořídila malého psa a ne ROTVÍKA jak jsem měla v úmyslu. Náš pes je díky babičce strašně rozmazlený a neposlouchá a já můžu řvát a rozčilovat se, nepomáhá. Honím ho po celm obvodě, což je dost směšné, vzhledem k tomu, že jsem v šestém měsíci :€O: .
Taky bych ji brala s rezervou, vzhledem k jejímu věku. U čeho bych si dala pozor, je přítelova matka a zbytek rodiny. Já osobně bych to vyřešila rázně! Já jsem matka rodiny a hlava domácnosti! Barák je přítele a jeho babičky a VY VŠICHNI OSTATNÍ jste návštěva. NE JA! Nesmíš se bát si prosadit svou, protože pak si o Tebe budou všichni otírat boty! Psi jsou Vaši a Vy je vychováváte! Tak Vám do toho nemá co kdo kecat, ne? A do baráku ani do ničeho jinýho. Ten barák je Tvýho přítele a Tvoji babičky, ale staráš se tam o to Ty, ne???? Rázně a slušně vysvětlit a dál s o tom nebavit. Až zase někdo, po tom vysvětlení, bude pindat do výchovy dítěte, do výchovy psa, do uspořádání Vaši zahrady nebo do čehokoliv na Vašem pozemku nebo na území rodiny, nenech je domluvit a rázně je napoměň. Včera byl film Tchýně a uzený... Dlouho si nechala srát na hlavu, tohle by u mě neprošlo... No a babička? Tu holt nepředěláš. Nebuď na ni zlá, že hraje na všechny strany. Má Vás všechny ráda, nechce dělat rozdíly. A s pejskama a dětičkama bude si vždy dělat co chce. Rozmlazlování je jejich druhé jméno :-)