Náš porod Natálky

Tak vám popíšu náš porod Natálky. Vše začalo v neděli dopoledne. Ráno jsem manželovi řekla, že asi dneska budu rodit, tak jsem si šla umýt vlasy ať jsem na porod připravená :///: Manžel mezitím začal čistit koberce, aby bylo vše připravené i doma :) Měla jsem nepravidelné bolesti v podbřišku od noci, postupně se začal interval zkracovat, ale nic pravidelného to nebylo. Průběh mých bolestí jsem tu probírala s Lulískem. Stále jsem nevěděla, jestli jsou to ty porodní bolesti nebo jen poslíčci. A tak jsem šla v klidu umýt okno na chodbě, protože jsme měli úklid. To už pomalu bylo odpoledne. Bolesti stále takové divné, dala jsem si sprchu...bolesti se uklidnily a za chvíli začly být pravidelnější cca po 8 minutách. Tak jsem to nějak přečkala do 19 hodin, pak jsem ještě honem vyžehllla povlečení do postýlky, nachystala výbavičku do porodnice (po celou dobu mi manžel měřil kontrakce, to byla sranda :s: :s: ) a kolem 20 hodin jsme volali švagra, že potřebujeme odvézt do porodnice.To byly kontrakce po 5 minutách. No já si stále myslela, že mě pošlou po vyšetření domů, že to jsou poslíčci, protože mi to nepřišlo jako porodní bolesti. PA mě napojila na monitor, to už mi bylo fakt trapně, že jsem tam zbytečně, tak jsem jí říkala, že to jsou asi jen poslíčci. No ale prý to byly nějaké kontrakce, tak mě přijali. Manželovi jsem řekla, že půjdeme na příjem a že asi budeme rodit. Po vyšetření lékařkou jsem měla informace, že jsem na 3 cm otevřená a že nejspíš přibližně za 7 hodin porodím, ale že to může trvat i déle. V půl jedenácté jsme byli na porodním sále. To se manželovi moc líbilo, soukromý pokoj, vše si nafotil, byl nadšen z koženého křesla, taky mu to moc slušelo :///: vyfasoval zelený plášť a vypadal jako pravá porodní asistentka :s: No celkem jsme se nasmáli. Pak to ale začalo být méně k smíchu, bolesti začaly sílit, manžel z toho měl ještě pořád srandu a vtipkoval....mi už to tak směšné nepřišlo. Ale mezi kontrakcema jsem se ještě snažila i zasmát. Průběh byl jak u každého porodu-klistýr, záchod, sprcha, pak PA zkontrolovala jak jsem otevřená, informace, že pořád na 3 cm mě celkem vyděsila, protože bolesti byly už dost silné. Tak jsem se snažila hodně chodit, aby malá sestupovala. Pak mě připojili na monitor, kolem půlnoci mi doktorka píchla vodu, to bylo příjemné, nic bolestivého, jen teplo mezi nohama :one: Potom sprcha, manžel se o mě pěkně staral, bolesti byly dost velké, ale snažila jsem se to rozdýchávat. Kolem jedné hodiny jsem měla pocit, že už musím tlačit, tak jsme přivolali PA, vše se nachystalo. Pak mi sdělila, že do hodiny bude vedle mě ležet moje miminko. To mě opravdu vyděsila, protože představa hodinové bolesti byla nepředstavitelná. Celou dobu jsem nechtěla žádné léky od bolesti, ale v tuto chvíli jsem jí požádala, že to tak dlouho nevydržím a že něco budu potřebovat. Na to mi řekla, že horší už to nebude, že to vydržím :!k: tak jsem to vydržela :\x: Pár kontrakcí jsem musela prodýchat, pak mi PA dovolila tlačit, zavolala tým a šlo se na věc! Dala mi přesné instrukce co mám dělat, že pokud jí budu poslouchat a spolupracovat, že to bude rychlé a bez problémů. Šlo to všechno hodně rychle.....nohy nahoru, ruce na madla, bradu na prsa a tlačit. Během tří kontrakcí byla malá na světě :qu: Ze slibované hodiny bolestí bylo jen 17 minut. Byl to krásný pocit mít to malé tělíčko na sobě, byla strašně horká a krásná. Jsem ráda, že celou dobu byl se mnou manžel, bez něho bych to takhle nezvládla. Byl mi velkou oporou a všem doporučuji mít partnera u porodu. Oba se malé nemůžeme nabažit, je to andílek :/;x: