Vážně nikdo?

jo, už to vidim. já myslim, že pokud se cítíš dobře, tak žádnej problém. jinak mám zkušenosti - pošli mejl

je a není, je hodně forem, třeba maligní forma, tzv. marburgská, ta smrtelná je... jinak jestli ti to pomůže tak v květinkách 2011 byla Ágnes s RS

Ahoj, tak ono je hodně forem roztroušené sklerozy. Vím, že jeden druh smrtelný je, ale přesnej název nevim.
Důležité je dodržovat léčbu. Když se na nemoc přijde včas, tak je léčba účinnější.¨
Myslim si že ohledně dalšího dítěte by ses měla poradit se svou doktorkou. Ať ti řekne svůj názor. pokud máš jistotu, že v případě zhoršení nemoci se bude o tebe a děti moct někdo postarat, tak je to pro tebe plus. Nikdy totiž nevíš co může těhotenství způsobyt a jak natom potom budeš.
Já osobně bych neriskovala a byla bych šťastná za jedno dítě...

a porod taky většinou neublíží, šla bych císařem bez celkové narkózy. Ono se řekne neriskovat, ale... při RS má být člověk v pohodě. Já řvu jen malá zakašle, při jejích horečkách šílím že zemře a budeme sami. Když byla ve 2 letech týden v nemocnici, tak jsem se sesypala, a to to byla opravdu nemoc, se kterou by normálně byla doma, my jen máme starostlivého pediatra. Ta holka by byla nešťastná, nikam bych ji nepouštěla, nechci ji nechat ani na noc samotnou u babičky, prostě ne. Byla by nešťastná. Moje máma to měla stejné, dokud měla jen mě, byla nervově na sesypání, já do 7 let nikam nesměla, ani k babičce, nikam, pak přišla ségra a máma se uklidnila. Kdyby se malé něco stalo a neměla bych druhé, tak to balim. A manžel adopci nechce, no...

Ahojky, ale ty nemas jistotu, ze s prichodem druheho ditka se tvuj strach zmirni, co kdyz bude stejny??? Nevim nevim holka zlata, clovek by nemel pokouset osud, bud rada ze mas zdravou princeznu a zkus zapracovat na to hroznem strachu at tim mala netrpi pa Marcela

Každý je jiný a ne každý má odvahu, já vím. Nepůjdu - li do toho, budu si celý život rvát vlasy a říkat si, že jsem srab a zbabělec, který se nemoci poddal. Pokud mi doktorka neřekne, že zemřu po porodu, tak do toho jdu.

Uff, no ale nejde preci jenom o preziti, ale take o maminku ktera je schopna se o deti postarat.....jestli to citis takto, tak do toho asi jit musis, svym zpusobem te chapu...tak preji moc stesti a odvahy! Pa

kdyby ti to pomohlo a chtěla jí napsat... http://www.mojetehotenstvi.cz/muj-mili-denicku

to abych si už šla napsat závěť... přijde mi to teda divné. Ono taky záleží, kdy se to podchytí, mě to zaléčili včas. A dědí se to ze 4 procent. A nikde, opravdu nikde se nepíše, že je to nemoc smrtelná.

umírá se na rakovinu atd, ale na RS... to teda opravdu ne. To musela ta Tvá kamarádka zemřít na něco ještě jiného, protože s tutou nemocí se dá žít. Kamarádky mamka ji má už léta, a je jí 68 a žije pořád, i když na vozíčku. Další známá zemřela v 80 na zlomeninu kčku, nemoc měla diagnostikovanou od 28, a do smrti chodila jen o holi, měla tři děti... Takže tohohle se opravdu nebojím, že bych za 20 let zemřela na RS...

fakt umřela na tohle,možná selhání organismu,ale následkem toho,právě se to zhoršovalo,pak už byla dlouho na vozíku,ale tak ty o té nemoci víš víc

ptala jsem se na to hned zpočátku neuroložky, a ta kroutila hlavou, že nemaj hlášený jediný případ úmrtí... nevím, možná měla ještě něco jiného ta kamarádka. A hlavně je taky důležité, jestli měla dobrou léčbu, např. ta moje léčba by mě měla udržet jen na atakách. A dál záleží na stupni, já mám nejlehčí stupeň, tzv. atakový, neměla bych se nějak vážněji dostat do invalidity. Třeba jedné paní dcera to má, okamžitě jí dali invalidní důchod, ač je jen o pár let starší ode mě, tak je asi od 30 v důchodu, a děti zakázali úplně, což můj případ není.

rozstroušená skleroza