Kolik z vás tady žije s cizincem a kde jste se poznali?

kamarádka žije s Norem. Seznámili se, když byl on asi na měsíc v ČR. Nějakou dobu si psali, pak přijel on na půl roku sem za ní a nakonec odjela ona do Norska s ním. Už je tam druhý rok. A taky mám kamarádku, co se v Americe seznámila s Turkem, už spolu 3 roky žijí v USA. Takže láska s cizinci může klapat ;-)

Ja jsem chodila nejakou dobu s Nigerijcem,seznamili jsme se a zili oba v Nemecku kdyz jsem tam byla poprve.Ja u hostitelske rodiny,on tam mel normalne pronajaty byt.Porad vzpominam,bylo to krasne,Africane jsou vsichni,ktere jsem tam poznala,velici pozorni.naopak bych nikdy nesla do vztahu s Turkem nebo Arabem,jsou hodne zarlivi,a to opravdu hodne a za vsim hned hledaji vazny vztah a jsou velmi majetnicti.Kamaradka mela Turka,tak vim.Pak jsem jeste mela vztah klasicky se Slovakem,Italem a se San Salvadorcem (taky jsem hodně cestovala :) )Uz je to vsechno pryc,ted ziji uz nekolik let s Cechem

tak ja jsem vdana za libanonce uz 8 let a zijeme spolu v Tyrolsku. Mame spolu dva kluky.
Jinak jsme se poznali v Nemecku -on tam byl u znamych na navsteve a ja tam byla u jedne rodiny jako Au-pair.

Tak to jsem zvědavá na ostatní odpovědi. Já jsem cizince vždycky chtěla, protože jsem fanatik do cestování a vadí mi furt žít v jedněch zaběhlých kolejích. V mojí rodině si nikdo nepřipouštěl, že žít se dá i naprosto jinak. No, tak jsem vlastně měla vážný vztahy jen s cizincema. Ale z Evropy, dál bych nešla. S jednim jsem v jeho zemi žila 5 let a fakt to byl ten vztah, kdy víte, že tu intenzitu už nic nepřekoná. Zato mě to ale vyčerpalo. Já nakonec zjistila, že tam nedokážu žít v jeho (a to je dost důležitý - JEHO) podmínkách, a on nebyl schopen se Jakkoliv změnit, nebo odstěhovat. Já zkusila všechno co se dalo, abych tam mohla žít, ale vždycky to skončilo ve slepý uličce. Když na mě přišel s prstenem, už jsem mlela z posledního a tak jsem to musela nějak rozetnout. Utekla jsem, tolikrát jsem se chtěla rozejít z rozumových důvodů, ale vždy mě překonal on i můj nerozum. Tak jsem prostě utekla, a zazdila to. Jinak bych se a) zbláznila nebo za b) byla nešťastná nadoživotí.
A teď jsem normálně tady v ČR, přiměřeně spokojená, na cestování nemáme, a v duchu jsem stále na cestách. Tu intenzitu už opravdu nic nepřekonalo, ale už jí taky nikdy nechci, bylo to vyčerpávající. Lepší je důvěra, klid, a opravdové partnerství, protože tak jak lítaly emoce prve, tak nebyla vůbec síla na cokoliv jinýho než náž vztah. On rodinu teda chtěl, ale já tehdy, tam a s nim, jsem neměla odvahu, sílu a všech pět pohromadě, abych se takhle nafurt odsoudila k takovému životu. A s dětma, to si piš, je to nafurt. Bez dětí je všechno máček. Je důležitý si vybrat chlapa jako otce dětí, protože jakmile ty děti s někym máš, on a jeho způsob života se pro tě stanou nadoživotí denním chlebem.

Ahojky já mám bulhara:-) seznámili jsme se pres net:-) nejdříve sme byly jen kamaradi a ted máme spolu půl roční holčičku a v lednu spolu budeme tři roky:-)

Ahojky. Já mám doma Ukrajince. Seznámili sme se přes kamarády. Já sem ho ze začátku nechtěla a pořád sem ho odpálkovávala no a teď sme spolu už skoro 3 a půl roku a máme 15 měsíční dcerku. A žijeme tady v Praze,ale ne ukrajině sme dost často. Teď sem tam s malou strávila u jeho rodiny 3 měsíce a super