blumchen

04.09.2019

Chci se zeptat jestli někdo nemáte podobný případ, nebo alespoň nějaký nápad...?

Máme 2 děti a starší dcera (10let) už cca od roka a půl trpí na kašel. Protože jsme byli vydešení rodiče, mysleli jsme si často, že je to laryngitida ( snad to i byla) a jezdili s ní v noci na pohovost. Většinou se jí to v nemocnici trochu zlepšilo, takže jsme si pak připadali jak blázni, snad jen 1x ( snad z 10ti výjezdů) jí dali v nemocnici dýchat adrenalin. Je to takový štěkavý kašel, kdy ale nesípe a nedusí se, ale kašle třeba 3-4hodiny v kuse. ne, že by občas zakašlala, ale je to kolovrátkový kašel, třeba 10x do minuty a tak to opravdu v aktuní fázi běží celé hodiny. V noci je to nejhoší a přes den o trochu lepší. Od mala, jakmile dostane rýmu, přidá se s k tomu tento kolovrátkový kašel a trvá to třeba 10 dní ve fázích. Pár dní kašle, 1-2 dny zlepšení, pak to vyvrcholí zvracením z kašle a hooodně pomalu to ustupuje. Doktoři říkali, že z toho vyroste, jenže je jí za pár měsíců 10 let a kašel je sice mírnější a není tak častý ( třeba už jen 1 taková zvláštní viroza do 2-3 měsíců), což je super, protože cca do 7 let to bylo opravdu každý měsíc. Jen se z  toho vyhrabala, týden si odfrkla a začala zas trochu pokašlávat. 

A abych vyloučila některé Vaše nápady, tak jsem byla iniciativní a nutila doktory přemýšlet a vyběhávala si různá vyšetření, protože jsem nechtěla, aby se pořád tak trápila:( Dcera je teda pěkná, nijak nestrádá, na 10 let má 32kg, zvracení, ani časté noční kašle jí nijak na váze neubírají, proto to možná ani doktoři tolik neřeší. Kdyby viděli neprospívající, tak to možná budou řešit víc, to je logický.

Vyšetřovali ji reflux ( negativní - měla 24h trubičku nosem do žaludku)) - i když před pár měsíci ji dr.dala na zkoušku nějaké léky na reflux, jestli to třeba nezabere. Vyšetření plic ( prodělala si černý kašel i zápal  plic:(), nosní mandle má venku ( ale zase ji narostli do 2.stupně, imunologie v pořádku, alergie nemá žádné, odběry na boreliozu negativní, různé odběry, vše bylo ok. Na cca 1-2 roky měla ventolin, seretide, atrovent. Seretida možná trochu pomohl, že při běhu nekašlala tolik, ale při kašli atrovent nebo ventolik vůbec nepomáhal ( spíš mi to přišlo naopak, ale to je možná jen muj pocit). Měla i montelukast ( bud to bylo placebo, nebo to možná trochu pomáhalo). Zkoušela jsem homeo, různé program přes nějaký přístroj ( podrobnosti klidně napíšu:), bylinky...

Některá z doktorek mi říkala, že je to možná psychika. Dcera nic moc neřeší, je to pohodářka, ale i tak je možný že v sobě něco dusí, ale povídáme si o všem a je přece blbost, aby se kvůli maličkostem stresovala a kašlala až z toho zvrací ( dovolená, let letadlem, začátek školy, písemka, atd.atd...to mi přijde přitažený za vlasy.)

Mám to nechat být a čekat až opět o pár let vyroste a doufat, že to přejde? Řeším to moc? Nebo nemáte někdo nějaký nápad? radu?? Budu vděčná za cokoliv...

V létě to bývá lepší, měla jen cca před 3 týdny zánět průdušek a ATB a ted se vrací od moře po týdnu a opět kašle:(( Jinak celé léto v pohodě:)

Jenže začíná září a bude hůř:(

 

Kliknutím vložíte smajlíky:

V emailu mám info, že mám 2 komentáře, ale tady je nevidím....?
od Leoneljes a Danielwab :(
Jestli jste něco psaly a já to tu nevidím, zkusíte mi to prosím zkopírovat do soukromé zprávy prosím?
Je to divný...............

10.10.2017

Ahoj, není tu nějaká účetní nebo někdo se zkušenostmi s papírováním?

Já si poslední rok píšu ošetřovačku sama a vždycky blbě a pak mi peníze přijdou až skoro po půl roce:( a to jsem ještě ráda, že jsem se úřady domluvila:-/

Jak to je prosím, když jsem doma s dcerou od 5.10, do práce jdu 11.10, ale 12.10 s ní jsem zas naposled doma. Takže ošetřovačka by měla být od 5.10 do 12.10?

Kolonky v části A ošetřování od 5.10 do 12.10?

Kolonky v části B
Ošetřovala jsem dítě v dnech: 5.10, 6.10, 12.10

datum k podpisu bych asi napsala 12.10....

v části C:
zaměstnanec opět nastoupil do zaměstnaní dne: nevím jestli mám napsat 11.10?
Zaměstnanec pracoval v průběhu ošetřování ve dnech ( vyplní se jen pokud spadá do podpůrčí doby) - napsala bych 11.10.

Já totiž pracuju jen 3 dny v týdnu ( st, čt,pa) - klasická smlouva, jen zkrácený úvazek.

Někdo mi říkal, že se ošetřovačka proplácí i o víkendech, neměla bych to teda napsat nějak jinak? Nebo je to takhle dobrý?

Moc děkuji za rady!

Kliknutím vložíte smajlíky:

ošetřování trvalo ve dnech 5. až 12.
zaměstnanec pracoval v průběhu ošetřování 11.
zaměstnanec opět nastoupil do práce 13.

pro socku je jedno, jestli pracuješ 3 nebo 5 dnů v týdnu, ošetřovačka se platí za kalendářní dny, takže pokud to tak vychází, je výhodnější ukončit ošetřovačku až v neděli a ne už v pátek, i když soboty a neděle pro tebe nejsou pracovní dny

17.02.2017

Ahoj, 

 

nemáte někdo Prosím kontakt nebo zkušenosti s Dobrým proktologem v Praze??

Jsem sice 4 roky po porodu, ale od porodu je to horší a horší s hemeroidy a ted už i krvácím,  musím rychle někam zajít,  ale nevím kam. Našla jsem hodně soukromych klinik, ale nechce se mi za to platit tolik:/ Existuje ještě doktor,  který pracuje s pojistovnou a je prijemnej a sikovnej??

Kliknutím vložíte smajlíky:

Bohužel mám s tím problémy teď v těhu :-( Byla jsem u obvodního lékaře, který mi dal doporučení k proktologovi. Šla jsem na polikliniku Budějovická, pan doktor Spáčil, je potřeba se objednat. Teď bohužel se mnou nic moc dělat nemůžou, že mám přijít po porodu ale doporučil koupele v řepíčku a dubové kůře a od obvoďáka mám detralex, faktu a užívám psylium a musím říct, že je to mnohem lepší a už tolik netrpím....

Tak nevím,  jestli jsem moc přecitlivěla, ale tohle bylo teda drsný! !!:( Byla jsem na chirurgické ambulanci, kde se zabyvaji i proktologii. Popsala jsem doktorce problém,  mela jsem se svleknout a po ohmatani, řekla že me ambulantní osetrej. Já jsem se tam bala, že jsem nemohla ani mluvit. Přímo do toho bolavý ho hemeroidu mi dali anestezii, pak narizli a vypustili krev. Zalepili a hotovo. Ta injekce a ten stav po tom, byla takova bolest, že se mi cestou domu 3× zatmělo a mela jsem co dělat,  abych neomdlela. Ted lezim a bojim se jít i vycurat....na kontrolu se mi teda už fakt nechce!!!:(((

In reply to by blumchen

Tak přesně tohle mi dělali v 34.tt, řezali mi tedy dva. Domů jsem se vezla sama autem, což bylo strašný, ale přišlo to k sobě až doma a to jsem se tři dny bála hnout. Pak už to bude jen lepší, držím palce.

06.02.2017

Ahoj, chtěla bych se zeptat jak to máte ostatní. Je mi jasný, že to asi moc dětí nebude, ale kolik 7.letých dětí spí ještě s rodiči v posteli?U nás to bylo v pořádku tak do 2 let a když se narodila mladší a měla jsem jí v posteli věčně kvuli kojení ( budila se často a minimálně do 1 roku), spinkaní ve vlastní posteli skončilo a od tě doby spěj obě holčičky se mnou v posteli 4 a 7 let a manžel v pokojíčku. 7-letá je průbojná, řekla bych že vyřídilku má taky dobrou, ale v noci nerada spí sama v pokoji. Bojí se tmy a ani lampička jí nestačí. Mladší někdy chtěla spát ve své postýlce...obě spaly ve svém pokoji ( palandy) a když se mladší ráno probudila a zjistila, že je v pokoji sama a starší přišla v noci za mnou, už tam taky spát nechtěla....Už to nehrotím a čekám, kdy se to zlomí, že se mnou snad do 15let nebudou chtít spát:)))  že ne??:00: 

Jak to máte vy?? Spí s váma ještě školní děti??

Kliknutím vložíte smajlíky:

starší synek se mnou v posteli jako miminko nespal. Měl svou postýlku v obýváku (mezi obývákem a naší ložnicí jsme měli otevřené dveře a jeho postýlka byla umístěná tak, že jsem na něj ze své postele viděla). Když bylo potřeba nakojit, vzala jsem ho do naší postele, ale pak jsem ho zase uložila do té jeho. Obvykle se po pár minutách vzbudil, každé kojení jsem ho uspávala natřikrát, v 11 měsících, kdy jsem se rozhodla s nočním kojením seknout, jsem kojila 3-4x za noc, a ráno nás budil v půl páté, takže jsem se fakt moc nevyspala. Byla jsem proto odhodlaná s mladším dítkem zvolit jinou strategii, ovšem jak se časem ukázalo, s dětmi se všechno naplánovat nedá :)

Před druhými narozeninami začal synek toužit po vlastní "velké" posteli, což se hodilo (mladší dcerka se narodila, když mu byly 2 roky a 2 měsíce), takže jsme zařídili v děcáku jednu postel pro něj a jednu pro manžela, který ho chodil uspávat a leckdy tam s ním zůstal až do rána. Když se pak narodila mladší dcerka, jednak jsem neměla energii na noční vstávání a jednak manžel stejně spával v děcáku, takže holka trávila většinu nocí v mé posteli. Do jejích 2 let jsme to neřešili vůbec, měli jsme v plánu stěhování do nového bytu, takže i když mi už nebylo úplně po chuti každonoční spaní s ní, říkala jsem si, že to vyřešíme až novým děckým pokojem v novém bytě.

Fungovalo to bezvadně asi 2 týdny - do první nemoci, kdy bylo potřeba, aby na ní někdo v noci dohlížel. Za 2 týdny marodění si zvykla, že se může tulit k mamince a zpátky k bráškovi do děcáku nechtěla. Trvalo zhruba rok a půl, než se naučila usínat v pokojíčku s bráškou, aniž bych tam s ní musela ležet já nebo tatínek.

Synek má úžasné usínání, když je unavený, prostě zavře oči a během minut chrní. Dcerka, ať je sebeunavenější, drží oči otevřené, jen aby jí něco neuniklo. Když jí čtu pohádku a pak si k ní lehnu s tím, že počkám, dokud neusne, úplně mám pocit, jako by mě hlídala a snažila se usnout co nejpozději.

Synkovi bude 7 za měsíc a dcerce bude za čtvrt roku 5, když jsme cela rodina zdraví, tak děti spí v děcáku a my s manželem v ložnici. Když je některé s dětí nastydlé nebo nemocné (což je v průměru každý druhý týden), máme je na spaní rozdělené. Aktuálně tento týden spí v manželské posteli tatínek se synkem, dcerka spí v synkově posteli v děcáku a já spím v děcáku s ní, v její postýlce.

Ahoj nejsi sama, přidám komentář abys věděla, že nejsi exot, určitě je nás daleko víc. Já spím s dětmi 2,5 a 6 let v ložnici a manžel v obýváku. Vzniklo to vlastně tak, že manžel má jiný spací rytmus a usíná u televize v obýváku. Bohužel, snažila jsem se ze všech sil o změnu, ale vždy slíbil, že tentokrát se dodívá a přijde a nic:-(.  Taky jsme neměli dodělané dětské pokojíky( ještě stále nejsou ve finále) a tak po narození dětí ani nic jiného nezbývalo než být všichni v ložnici. Je teda fakt, že oba tam tu svou postel mají, malá ještě postýlku, ale když manžel stále neobsazoval své místo v lůžku tak se tam nasáčkoval syn, proč by měl spát tak daleko ode mě, když se může přitulit. No a mladší když se naučila přelézat z postýlky, tak už je tam taky. Tu teda někdy vrátím ,abych se vyspala, ale stejně je za dve hodky zpět.  Já chodím s dětmi brzo spát( ráno brzo vstáváme), přečtem pohádku, která vyhovuje tak nějak oběma a spíme a tulíme se. Přiznám se, že i mě to dělá dobře. Když jich mám za celý den nad hlavu, tak to večerní a někdy ranní tulení mě uklidní a naplní celé moje tělo hroznou něhou a láskou a nevím jak to popsat. Pokojíky ale finišují a přesunem pak i ložnici do patra. Obávám se ale, jak je budu uspávat s pohádkou každého zvláštˇˇ, Dohromady být nemůžou, pokojíčky jsou malinké podkrovní, a já nakonec skončím sama na obrovské posteli, protože manža stejně bude vytuhávat v obyváku u telky. Nechávám tomu volný průběh. Momentálně je to spaní sice nepohodlné, ale to tulení s děckama prostě miluju. Tak papa

Já obdivuji všechny rodice, kteří spí se svými dětmi nejen v posteli, ale i v jedné místnosti. Já prostě nemůžu, asi mám nějaký blok..do 8 měsíců u obou jsem to doslova pretrpela, byla jsem jak mumie, tak šly do svého. Tak mě to mrzí :( ale mě vzbudí, jakýkoli jejich pohyb, vzdech, pak nemůžu zabrat - hrůza. Takže vlastní postýlky a otevřené dveře, hromadne "spíme" obvykle tak od pěti do rána, kdy přijdou/jsou přineseny.

Jen vsuvka- jela jsem na 5 dní na školu v přírodě s dětmi ze třetí třídy a dvě holky nejely, protože podle maminek pořád spí spolu v posteli a nikdy nespaly jinak, že by to nezvládly. V 9 letech. Samozřejmě každého věc, ale to už mi přišlo jako zvláštní. 

:a: 

In reply to by BeeBee

Já se priznam, že rozhodně nikoho tak neobdivuju... Spíš mě to nutí zamyslet se. Moje děti se mnou nikdy nespali, do roku a půl měli pouze postýlku v ložnici a pak šli do svého pokoje na velkou postel. Nebylo to bezbolestné, ale šlo to pěkně a po třech-čtyřech dnech úplně bez potíží. Dneska občas dojdou ráno. Holky, můžete mi ale prosím odpovědět na dvě otázky? Určitě nechci nikoho urazit, prostě mě to zajímá: Co vaše soukromí? Jako sexuální život a koukání na TV v objetí partnera z postele (kdo má TV v ložnici).... Neumím si to představit. A uspavate ty deti i? To už bych přišla o veškerý klid, kter vecer mam jen pro sebe a pro partnera.

In reply to by mala.manelka

Já se přiznám,  že když si vzpomínám na to uspávání deti ve svem, mam z toho docela hruzu:/

Starší dcera spala do cca 2 let sama jak jsem psala, ale když se blížily 2 roky, bylo to čim dal těžší a delší.  Zpívala jsem ji a četla pohádky a někdy to trvalo i přes hodinu. Co se narodila druha, bylo to podobne. Mladší jsem ukojila a ke starsi jsem si lehla a potulila jsem se s ni a pak usnula. Mladší když už se nedala ukojit, zkoušela jsem Estwilovu metodu, ktera sice zabírala,  ale.první dny strasne plakala a párkrát se z toho i pozvracela:( když nám to nabourávaly neustále nemoci, vzdala jsem to prostě. ...

A sex? Jak tady už někdo psal, jakmile deti usnou, vrátím se do obýváku,  kde si zadovadime. Máme přece 3kk, tak se.misto Vždycky najde:)))

 

03.10.2016

Ahoj,můžete mi prosím někdo doporučit dle svých zkušeností dobrého lékaře, který se zabývá celostní medicínou, nebo jinou léčbou, která by mohla být účinná? Mám 6ti-letou dceru, která se pořád trápí kašlem, už asi 4 roky a dr.tvrdí, že z toho vyroste...Zameškává kroužky, kamarády a ted i školu.... a já mám být klidná a čekat až z toho vyroste?? Myslím, že cestou klasické medicíny jsme zkusily téměř vše, zbývá tedy alternativní cesta ( homeopatika už jsem také zkoušela a žádný zázrak:-/):n: 

Já se nevzdám! Je to strašně společenský tvor a nechce být furt zavřená doma:(

Předem děkuji,P.PS: nemáte někdo prosím zkušenosti s Mudr.Janou Šnircovou, nebo MUDr. Vladimírou Strnadelovou, popř. Janem Zerzánem??

Kliknutím vložíte smajlíky:

no já jestli jsi nezkoušela nějakého vyložené homeopatika, nebo léčitelku, tak bych se zkusila poradit v lékárně zelený anděl, kde jsou zaměřeny hlavně na alternativní medicínu. Jinak dcera dřív také dost kašlala a bylo to kvůli parazitům v těle, když jsme se jich zbavili, je klid. Ale normální doktor toto nikdy nevysloví.

Tak sice jsme to měli daleko, ale doktor Hoffman (Budějovice) nebo doktor Peterka ( Kojetín) , co se týká dětí a běžných onemocnění, tak vřele doporučuji., oba dělají čín.med.. Jinak já, jako prevenci) používám inhalátor( roztok soli)

31.08.2016

Ahoj všem, 

 

chtěla bych se zeptat jak řěšíte práci + deti a jejich kroužky a jejich nemoci?

Já jsem to řešila před 2 roky tak, že jsem si našla práci ve školce,  kam jsem brala malou a starší byla ve své školce. Po půl roce se to už nedalo, furt tam plakala, nejvíc prace jsem mela s ni:/ pravděpodobně zarlila. Tak jsem odešla. Pak jsem si našla práci ve zdravotnictví,  kde jsem pracovala odpoledne (od 15-20h) - chvilku holky hlídaly slečny na hlídání a pak tatínek od 19h. 1 den v týdnu pomáhala i babička. Já jsem se vracela az po 21h. Holky byly celou zimu nemocný,  takže do školek stejně moc nechodily. Pak ale přišlo září,  tak jsem se dohodla, že odejdu, proto ze chci pracovat dopoledne, abych stihla vyzvedávat deti ze školek a odvádět je na kroužky.. Pracovala jsem opět ve zdravotnictvi a někdy jsem tam byla celý den a někdy jen půl dne. Byl to porad zkrácený úvazek,  ale řešit neustále omlouvaní ze školek ( nemoci - asi tak 1 za 3týdny to máme po celý rok kromě léta),  zajištění hlídání,  hledat jiné hlídání,  když slečna nepřišla atd atd. Bylo to fakt fakt narocny. Do toho mladší je takový uplakanek, takže každého ráno namotivovat, aby tam neplakala atd...po 8 mesicich se teprve trošičku ve školce rozkoukala, ale hodně to taky narusovaly časté nemoci a absence ve skolce. Ani jednou tam nespala, protoze jsem byla ráda, že aspoň už neplace ráno a ještě ji mučit Tim prespanim, to už jsem nedavala. 1x jí odváděl tatínek a brčel skoro taky když jí tam dával:) Z prace jsem zase odesla, spíše díky vedeni. 

Nyní nevím co....bojim se hledat práci,  protoze jsem si dala asi 2 měsíční pauzu a ted na me teprve dolehl ten stres z toho kombinovani hlídání a rešení nemoci a stresu z male ze skolky:(((

Pracovní nabídky bych mela, ale mám strach jak to mala zvládne ve skolce, protoze se teprve ve 4 letech dostala do školky u nás ve městě.  Takže to bude pro ni zase zmena:((( Pracovní nabidka je výhodna a je to i zkrácení úvazek,  ale už nechci řešit to hlídání a hlavně mi teprve ted došlo,  že asi pro ni není úplně nejlepší ji nechávat s cizími lidmi, když je to takový introvert:((. Možná to moc resim:( a možná jsem i Já zavislá na nich:( Starší jde ted do školy a spala od malička sama v postýlce,  mladší jsou 4 a spala od 1 roku se mnou, protoze straně plakala a budila se s pláčem az skoro do 3 let. Starší pak samozřejme taky spala se mnou, protoze tam nechtěla byt sama. A taky jsem je chtěla Mít na ocich kvůli častým nemocem ( dávyvý kasel).

Ted to vypadá tak, že už přes rok spím Já s holkama v ložnici a manžel v dětském pokoji. Oběma nám to vadi. Ale jsme moc měkký:/ Ted se zvykani na vlastni postýlku nehodi, takže čekám až budou zabehnuty ve skole a skolce a třeba po měsíci bych to začala zkouset.

Člověk musí byt asi trochu sobec, aby mu nejaky "svuj"život zůstal.  Nechodim ani moc s kamoskama, ani na cviceni ( jako před detmi ), natoz někam s manzelem.

Svoje deti miluji nadevše,  ale nechci jim obetovat zivot, chci žit s nimi. 

Bojím se do práce taky proto, protože vím, že budou často nemocný a já jsem si nemocenskou nikdy snad nebrala, protože jsem se bála, aby mě pak nevvyhodily, tak budu pořád chybět:( Můžu se střídat s manželem, ale pořád to bude minimálně 10 dní v každém měsíci:/ Jako zdravotní sestra  přece nemůžu pracovat a nechat pak doktorku ve štychu:( Jak to dělaj lidi, co  maj pořád nemocný děti?? Ted jsem pracovním úřadě, takže mám ještě pár měsíců čas, ale pak.....

Nemate někdo návod? :))   asi to všechno beru za pšatný konec:(((

Kliknutím vložíte smajlíky:

Ahoj no musíš to nějak zvládnout,.nic jiného Ti nezbývá. Já nastoupila do práce na plný 3 směnný týdenní provoz ranní, odpolední, a noční a připadám si někdy pěkně zničená, ale držím se :one: Manžel pracuje jen na ranní a nikdy nevím do kdy bude sedět v práci. Lepíme to všelijak, je to těžké jelikož někdy musíme pracovat i přes soboty. Sehnat práci na ranní aby Ti to vyhovovalo je těžké a ještě těžší když chlap má různou prac.dobu. Manželovi rodiče pracují, a já jsem bez rodičů. Dcera letos 1.třída a mladší je školková. A kámošky? tak potkáme se ve školce, ve škole, a jinak neřeším moc. Raději zajdu do lesa na houby s dětmi, atd.*wink*  Co se týká Těch nemocí, holky byly nemocné v prvním roce školky,hold děti si Tím musí v té školce projít, ale pak už to bylo čímdál lepší, tak neboj, určitě to časem poleví :one: :a: 

Ahoj no musíš to nějak zvládnout,.nic jiného Ti nezbývá. Já nastoupila do práce na plný 3 směnný týdenní provoz ranní, odpolední, a noční a připadám si někdy pěkně zničená, ale držím se :one: Manžel pracuje jen na ranní a nikdy nevím do kdy bude sedět v práci. Lepíme to všelijak, je to těžké jelikož někdy musíme pracovat i přes soboty. Sehnat práci na ranní aby Ti to vyhovovalo je těžké a ještě těžší když chlap má různou prac.dobu. Manželovi rodiče pracují, a já jsem bez rodičů. Dcera letos 1.třída a mladší je školková. A kámošky? tak potkáme se ve školce, ve škole, a jinak neřeším moc. Raději zajdu do lesa na houby s dětmi, atd.*wink*  Co se týká Těch nemocí, holky byly nemocné v prvním roce školky,hold děti si Tím musí v té školce projít, ale pak už to bylo čímdál lepší, tak neboj, určitě to časem poleví :one: :a: 

je to náročný, když jsou děti ještě malý a musíš jít do práce. měli jsme to obdobně náročný. i když jsem ze začátku nastoupila na poloviční úvazek. první týdny ve školce byly ve znamení nemocí, pro mě samotnou byl návrat do práce po pěti letech náročný a marodila jsem taky....do toho se srovnat v práci, věčně výčitky, žě děti okrádám, práci nedělám tak jak bych si představovala, okolí neustále obtěžuju, když zčistajasna potřebuju děti pohlídat, protože z práce odejít nemůžu...

 

jestli tě to uklidní....děti povyrostly, jedno jde do třetí, další do první třídy a už je to lepší. já jsem teď teda na rodičáku, takže je to zase jiný, ale než jsem na ten rodičák šla, tak už to bylo zvládnutelný (2. třída a předškolák). byla to teda hoňka jak pro mě, tak pro manžela, neustále v telefonickém spojení, protože manžel nemá pevně stanovenou práci, takže kdo kdy je jak s kým jsme často řešili za pochodu a vždycky to nějak vyšlo.

má to svoje pozitiva - naučila jsem se efektivně organizovat čas, děti vedeme k samostatnosti, protože nic naplat, musí se na chodu taky trochu podílet. 

a ano, člověk musí být tak trochu sobec. a rozhodně to není na úkor dětí. rodiče se taky potřebujou dobře vyspat (ráda se s těma prckama pomazlim, ale když mě pětkrát za noc někdo kopne do ledvin, hlavy, bere mi peřinu, zalehne mi místo, když se zvednu k postýlce a vytáhnu prcka abych ho nakojila, tak už je bez pardonu z ložnice vyhodim), potřebujou mít nějaký čas jenom sami pro sebe, atd.....když toto respektujeme u dětí tak to musíme respektovat i u sebe

Ahoj, návod ani radu nemám...ale asi by sis měla sama ujasnit, co chceš ;) A když píšeš, že se jim nechceš obětovat (což je podle mě jedině dobře!), práci vem. Nestane se nic horšího, že to absolutně nepůjde, a budeš tam, kde jsi teď. Ale pokud s manželem fungujete, zvládnete to! ;) 

Já za sebe - poslední dva roky jsem dělala na půl úvazku, takže pohoda. Když byly děti nemocný, tak jsem prostě byla doma, Žádný hlídání nemáme, max když už byly děti skoro zdravý, dala jsem se mamce, ale s horečkou v počátcích nemocí, jsem s nima chtěla být sama. Naštěstí moc nemocní nebývají, ale i tak... A druhý štěstí, že ve školství /na té mojí pozici navíc/ to nebylo až tak zlý, když jsem chyběla.Teď jsem dostala nabídku, která se neodmítá. Takže současná situace je taková - já jdu na celý úvazek, dcera do první třídy, syn (v neděli bude mít 5) opět do školky v sousední vsi, muž už 4 měsíce mimo ČR (a přijede až v zimě). No, jsem na to sama zvědavá, ale asi jsem šťastná povaha, že nic neřeším. Ono to prostě nějak dopadne :D 

No sama pises,ze se nechces obetovat,mala uz je velka,aby zvladla skolku,takze ja bych praci vzala. Na OCR se muzete ev. Obcas prostridat s manzelem nebo bych se domluvila s babickama,ev. Bych to resila stabilni pani na hlidani... dokud mala uvidi,ze do skolky proste nemusi,tak ver tomu,ze to bude zkouset dal... to vis,ze bude zase v zari brecet a zkouset to,nas to ceka taky (maly jde poprve bez brachy,ctyri mu budou v rijnu),ale abych kvuli tomu sekla s praci,to tedy ne. Ja mam pul uvazek,taky zdravotnictvi,vychazi mi to na 8-10 dvanactek mesicne,pokud mam nocni,tak je zvladam vyzvedavat,odvazet atd. Bez problemu,odpo je doma manzel,kdyz mam denni,tak to byde slozitejsi,protoze rano i odpo je bude muset rozvazet manzel a jeste navic zvladnout i krouzky a ukoly... nastesti se to u nas da dost prohazovat s jinyma holkama,kterym zase vic vyhovuji denni,takze to zatim jde...

17.04.2016

prosím o názory, ne že bych se zařídila podle vašich názorů, ale vždycky mě to alespon někam popostrčí, když se nemůžu rozhoupat....

S mužem jsem asi 7let, máme 6 letou a 4 letou dceru. Těhotenství bylo neplánované, protože jsme se znali krátce a já jsem si nebyla jistá. ...On mě spíš přemluvil k tomu, abych nešla na potrat. Nelituju toho, obě děti jsou báječné:) ale...

Muž se při těhotenství vybravil, zjistila jsem, že je cholerik, často na mě křičí, nebo spíš vytýká ( podle mě skoro cokoliv) - často jsem brečela, ale už jsem otrkanější - hlášky jako ty neumíš vařit, přiznej si to ( s úsměvem), ty si hrozná bordelářka, lempl, nejčastěji mi vyčítá, že jsem měla bývalé partnery ( měla jsem jich víc než on a na něj je to dost - okolo 13, pořád se s tím nedokáže smířit.). Sex mě posledních 6 let moc nebaví, ale snažím se, aby to bylo alespon 1-2x týdně. A když to není, začně přitvrzovat. Říká, že jsem byla šlapka  a šlapkou zůstanu, že na to mám chut jen s někým cizím a novým. Že sex se mnou stejně stojí za hovno. Při větší hádce mě 2x uhodil ( ne nikam moc, prostě facka). Když má svůj sex, je klidnější a je to docela fajn, ale když to nemá je hnusnej, až s z něj mám skoro strach. Radši jsem v blízkosti dětí, protože vím, že před nima si moc nedovolí. Jinak na děti je skvělej, miluje je. Řekla bych, ž jen kvůli dětem s ním zůstávám:((

Ted žijeme v podnájmu u mojí sestry, kde platíme 10tis. ( v bytě jsou občas plísně a proto chceme pryč, už vybíráme nemovitost) Máme často nemocný děti, takže do práce chodím 2x týdně. Kdybych ho opustila, co si počnu? Budu sama v bytě, kde děti dost kašlou, ale vím, že by mi ségra udělá lepší cenu z nájmu, nebo hledat něco jinde, kde budu mít riziko, jestli a jak to vše utáhnu?:((  Nemám strach být sama, že by mi bylo smutno, měla bych konečně svůj klid, ale bojím se spíš té finanční stránky:((

Nebo prostě nebudu knourat a počkám si na to, až se jednou schopím i finančně.

 

 

Kliknutím vložíte smajlíky:

Ahoj,

hned na startu smekám, co všechno kvůli dětem vydržíš. Máš ale mnohem na víc, takový člověk, jako je tvůj partner si nezaslouží ani minutu tvého času...nečekej, až to někdy zajde dál, ať se mezi partnery děje cokoliv, muž by na ženu neměl vztáhnout ruku, protože on není a neměl by se cítit jako nadřazený a z tebe by neměl dělat služku. Já vím, že se mi to snadno říká, Ty máš 2 děti a rozhodnutí s nimi zůstat sama je nejtěžší, co si asi dovedu představit, ale já věřím, že když člověk chce, zvládne všechno. Zasloužíte si i s dětmi partnera, který Vás bude zbožňovat bez výhrad :h: 

Ahoj, myslím si, že by ses měla se svými obavami svěřit spíše své sestře nebo rodičům, jestli by ti v takové situaci pomohli - sestry se zeptat, za jaký nájem by tě v bytě mohla nechat. Byt vymalovat barvou proti plísním (nejprve ho zbavit omítky), to by nebylo zase tak nákladné a případně pak pořídit rekuperaci-odvětrání bytu.

Hodně větrat, přes léto by se situace s plísní snad měla zlepšit. Myslím, že by pro tebe určitě bylo lepší, kdybys byla sama - i s dětmi, než s takovým ..., který se k tobě chová jako k nějaké fakt "šlapce", taková slova jsou fakt trapná a já bych si to líbit nenechala. Jestli ti vyčítá i to, že neumíš vytřít, kam by se to dostalo proboha za pár let? A kam za deset, dvacet? Život je krátký na to, abys žila s někým, kdo nemá absolutně slušné vychování a úroveň, i když je to otec tvých dětí. Ale to chování by viděly tvé děti a hlavně-asi by ses s ním nikdy necítila nějak extra dobře. Kdyby mně manžel řekl, že neumím vytřít, tak bych mu asi podala mop, ať mi to ukáže, jak se to dělá :a: 

určitě si pozjišt'uj na sociálce,jaké podpory a příspěvky jako samoživotelka můžeš dostat..a z toho bytu určitě pryč,možná právě proto jsou děti často nemocné..a taky platíte fakt hodně..a jinak já být na tvém místě,tak bych s chlapem,který mě uhodí už nebyla..vím,že to není lehké kvůli dětem,ale to určitě zvládneš ;-) 

nejlíp zajít na sociálku,poptat se jaké jsou možnosti finančních příspěvků - přídavky na děti,příspěvek na bydlení,doplatek životního minima,poptat se,jak je to u vás ve městě s obecníma bytama,jsou i azylové domy pro matky s dětmi - ne všechny jsou zavšivené ubytovny. Taky bys dostala alimenty na děti a měla bys ostat i na sebe. co se týče bydlení - změnila bych ho,platit 10tisíc za byt,kde jsou plísně,navíc m to přijde dost,zvlášť když ho máš od sestry. Taky je možnost,že v jiném bydlení budou děti zdravější a budeš moct chodit do práce normálně. Než být s takovým chlapem,určitě bych zjistila možnosti.

06.04.2016

Prosím poraďte,  jestli máme ještě šanci? 

Termín přihlášení do školek byl včera a Já jsem to nestihla:(( Jsem blba, porad jsem si říkala,  že to je v pulce dubna a prošvihla jsem to:( Dceři jsou za pár dni 4 roky. Minulý rok se dostala do Prahy, ale my jsme z Roztok, tak jsem to chtěla zkusit tady ( v našem bydlišti se nedostala před rokem, ted by se určitě dostala). Mam to zkusit dodatecny,  nebo je to zbytečný?  Neexistuje něco jako přechod ze skolky? Bych si stejne musela dát přihlášku ze?

Kliknutím vložíte smajlíky:

ahoj, tak já dceru přeřazovala do jiné školky a musela sem na zápis do té nové a tam mi jen řekli, že podle toho jak to dopadne, musím podat odhlášení do staré, aby s ní už nepočítali.

přechod ze školky není,musíš si podat přihlášku,šupej do školky a zkus to pořešit,pokd jsou rozumný tak v tom nevidím problém

Ahoj, já myslím, že nejlepší by bylo nemarnit čas čekáním na odpověď tady, ale rovnou co nejdřív kontaktovat školku. My ti tady můžeme říct, co všecko si myslíme, že je nebo není možný...ale situaci v té konkrétní školce neznáme, Takže šup šup, zajdi do školky, vysvětli, zeptej se....nic horšího, než že vám malou nevezmou se nestane ;) Hodně štěstí!

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky

Vaše fotografie

nevim
Můžu to brát jako pozitivní?
Adopce
Duch na testu?
Čekáme páté miminko

Ovulační kalkulačka