obrovský problém mé kamarádky-poradíte?

Ahoj,
čtu tady tvůj příspěvek a musim zareagovat.....panebože....co to jako je? Jak může někdo uvažovat o potratu z takovýho důvodu? To se přece řeší třeba ze zdrav. důvodů, vážný poškození miminka nebo třeba nějaký vážný komplikace pro maminku. Ale jít na potrat proto, že L. to chce....
To je jako si pořídit nějakou věc....a pak ji zase odhodit, že se mi nehodí nebo co?

A to nesoudim tu slečnu, ani P., ani L.....to je situace, která se stává asi docela často....jen si myslim, že rozhodnutí o potratu by mělo mít vážnější důvody.
Ať kamarádka neblbne, ono se to uklidní.......
NEchala bych si miminko, rodiče jí určitě pomůžou a třeba se časem ukáže, kdo by byl lepší táta.... :-))
Třeba se najde někdo úplně jinej!

Ahoj, vezmu to na sebe (co bych jako udělala já), ano? Pokud by mi bylo 26 let, měla bych práci, kde bydlet a čekala bych dítě, které bych chtěla. Tak bych si ho nechala a byla bych klidně i svobodnou matkou. Přeci jenom by to bylo moje tělo a hlavně moje dítě! A nikdo jiný než já by neměl právo mi do čehokoliv mluvit. Nechci, aby to vyznělo špatně, ale říká se, že tatínek se najde vždycky a dá se nahradit, ale jedno dítě druhým nenahradíš. Já bych třeba nemohla být šťastná ani s tím L., když bych věděla, že jsem kvůli němu zabila svoje dítě... To bych nezvládla, ale taková jsem já. A jelikož jsme každý jiný, tak si tvá kamarádka bude muset v hlavě srovnat svoje priority sama. Jo, jinak nechápu, proč to tomu P.vůbec říkala, ale to je zase věc druhá... Držím palce, ať se rozhodne správně a hlavně podle sebe.

neporadí,protože tady si musí kamarádka opravdu pomoci sama.Tobě radím,aby jsi se do toho v rámci možností taky nepletla,protože se to opravdu může obrátit proti tobě :( Kamarádka se sama dostala do nezávihodněné situace,ale dostala se tam pouze ona sama a zatáhla do toho další lidi,bohužel.je to na ní,jestli miminko chce,tak je samozřejmě hloupost chodit na potrat,každopádně nevidím důvod,proč odsuzovat pana L. za to,že nechce cizí dítě-já to naprosto chápu,je spousta chlapů,kteří si nedokážou představit vychovávat cizí dítě a svoje třeba nemít.Nemyslím si,že by si zasloužil zavržení-on se do tohoto problému sám nedostal,přišel k tomu jak slepý k houslím a je jen na něm,jak se rozhodne.Milovat cizí dítě-na to prostě opravdu někdo nemá a myslím,že to není ani otázka věku,spíše povahy.A pořád lepší říct svůj názor teď než to potm třeba celý život dotyčné vyčítat.Takže asi tak :)

ahoj, když se trošku vžiju do kůže jejího přítele (ke kterému se vrátila),tak se mu nedivim že nechce dítě,které neni jeho. Jak on k tomu přijde že ona otěhotní s cizim chlapem a poté zjistí,že on neni ten pravej. Vrátí se zpět k němu s bříškem a čeká že přítel bude skákat radostí a automaticky její nenarozené dítě přijme. Trošku nechápu jednání tvé kamarádky. Proč se rozešly když spolu byli 3 roky? proč se najednou chce vrátit zpět? že by jí milenec vyprovodil a řekl jí že o dítě nestojí?
Na tohle neni žádná rada. Musí si promluvit s přítelem se kterým nyní je. Musí si promluvit s otcem dítěte. Nezávidim jí tuto situaci. To že rodina ví, že dítě neni jejich společné je dost hrozné. Samozřejmě její rodiče ani jeho rodiče jim do toho mluvit nemůžou. Toto si musí rozhodnout oni samy.

1. proč si dali na dva měsíce pauzu??? kdyby bylo vše v pořádku, tak by to tak asi nebylo.
2. pokud by ji tak miloval, nedával by jí takovéhle ultimátum
3. pokud je ten druhý agresivní, tak je to špatné
4. evidentně jsou oba pánové nějak závadní¨
ať si rozmyslí, co vlastně chce....a podle toho koná. jo a ty se moc neangažuj a neber si to k srdci. Já takhle řešila a prožívala rozchod jedné kámošky. Je to už devět let, jsou stále spolu, mezitím se rozešli asi 150X a já se tenkrát s ní hroutila víc než ona sama při každém tom tyjátru, ona se oklepala a byla ok.

Pokud ji L opravdu miluje, smíří se i s miminkem. Vybodla bych se na oba a zaměřila na své těhotenství, aby nebylo plné stresu. Varianta P by pro mě rozhodně nepadla v úvahu. Přeji kamarádce šťastnou volbu. Musí se opravdu rozhodnout sama, ty jí jen můžeš nastínit nezávislý pohled. Ale víc bych se asi neangažovala.

Hlavně jí neraď. Rozhodnutí je na ní, jen a pouze na ní. Pro L. je to hodně velká novinka a šok a potřebuje se s tím srovnat...
Co pro ní můžeš udělat? Vyslechnout, navést jí k rozhodnutí,pomoci jí nahlédnout na nastalou situaci poměrně nezávislýma očima. Rozhodnutí je fakt na ní.
Ale za sebe si myslím, že by to s L. mohli zvládnout i s mimčem.

Promiň, ale přijde mi to dost ujetý. Ve svých letech už by mohla mít dost rozumu na to aby věděla s kým spí a že by se tedy asi měla chránit jestli nechce mít dítě s milencem, který je psychicky narušený. Ať už to dopadne jakkoliv být tebou moc se do toho nepletu, protože by se to taky mohlo otočit proti tobě.

Aby to ale nebylo tak, ze tem mily L co ji tak desne miluje, ze si od ni musel dat pauzu jen nezarlil. A jakmile se holka zbavi outezku, tak se na ni vykasle. I kdyby to neudelal, stejne je mozna, ze ona mu to prostre pak nikdy neodpusti, ze sla kvuli nemu na potrat a stejne se rozejdou. Ja bych si to dite nechalaa pak by se videlo, ktery z chlapu se bude chovat lip...

Ahoj, tak ja taky neco napisu... Jestli bude mit mimi s psychicky narusenym clovekem, tak miminko, ma strasne veliky procento, ze tuto nemoc zdedi!!!!! Ja osobne bych si mimi nechala vzit. Asi me za to vetsina vynadate, ale je to muj nazor a za tim si budu stat. Samozdrejme kazdyho vec jak by se zachoval...

Ahoj no tak s tím P. bych rozodně nebyla, zvlášť pokud spolu byli jen párkrát a hlavně pokud je takový jak píšeš. A co se týká toho L. tak pokud jí opravdu miluje tak by si měl uvědomit že táta není ten kdo to dítě udělá , ale ten kdo ho vychovává a dává mu lásku, takže pokud miluje ji, bude milovat i to miminko. Na potrat bych určitě nešla, když je to první dítě tak hrozí že už by pak nemohla mít další. Takže buď L. změní názor a budou spolu mít krásnou rodinu a když ne tak ať je sama s prckem. To mimi přece nemůže za to že se jeho maminka chovala chvíli nezodpovědně.

Já bych si miminko nechala a pokud ji L opravdu miluje, tak časem pochopí, že to miminko není překážkou......Můj přítel mě miluje a miluje i mého syna, přestože není jeho vlastní.....

mexicka telenovela hadr:-) ne, jen to zlehcuju, vis co, at mi ji tady poradime cokoliv, stejne se rozhodne podle sebe, protoze jen ona do toho vidi...ale nevim proc si zacinala s psychycky narusenym a agresivnim clovekem, ale co ja vim, co se ji honilo hlavou..to je tezky:-(

ahojky, tak já bych čekala na pana X. Dítě bych si nechala, protože i když s panem L zůstane, tak kde je ta jistota, že sní bude i když půjde na potrat, pak bude bez dítěte i bez přítele. A nebo i když teda opustí oba, tak třeba L dostane rozum a nakonec bude :on, ona a dítě.Dítě ji tak rychle neopustí a je to opravdu dar, no spíš dáreček:-), Ale samozřejmě je to na ní, to znás nikdo nerozhodne

Rozhodnutí je na ní, pokud ji L. tak šíleně miluje, nechápu, proč by nemohl milovat i její dítě, ale každý to nedokáže, pravda. Pokud je P. opravdu psych. narušený, bude jí dělat problémy a zvlášt až se malé narodí...

Ať si nechá mimčo a vyprdne se na oba... žádnej chlap za to nestojí , aby šla ženská na potrat!Chce to dítě?To je ta nejdůležitější otázka...

no dite bych si nechala a nasla si tretiho.

tak to si musí kamarádka rozhodnout sama :( nikdo jiný za její rozhodnutí zodpovědný nebude a nebude nést následky...
kdyby to opravdu bylo jen takhle černo-bílé, tak já bych zřejmě volila potrat - a to jsem proti potratům... a ne proto, že by L. nemohl žít s pocitem, že dítě není jeho, ale jestli je otec psychicky narušený, tak jaké asi bude dítě?

promiň,ale to je jak z blbého filmu tohle :n: ...na to není rada ani pomoc..každý ti napíše to co by asi udělal on(stejně většinu uplně něco jiného,než ve skutečnosti,protože dokud sám nezažiješ,prd víš jak se zachováš),ale každý člověk je jiný a kamarádce tím stejně nepomůžeš.. :( ...osobně já bych teda "asi" byla svobodná matka,neb bych nemohla žít s někým,koho nemiluju a nechcu a je agresivní a narušený...a ani s někým,kdo by mě nepřijmul s mým dítětem..takže asi tak..ale toť jen teorie...

Možná je to blbá rada, ale já osobně bych asi poslala do háje oba. S P. bych rozhodně nebyla pokud je agresivní (mám zkušenost s agresivním chlapem) a pokud L.není schopný vychovávat cizí dítě tak ji asi tak moc nemiluje.Chlapů je na světě spousta, ale dítě se nahradit nedá.