Vojtovka a viditelné výsledky
Milé maminky, s tříměsíčním mimi cvičím měsíc a týden Vojtovku (2x až 3x denně po 1 min.). Nepase koníčky, na bříšku je vůbec nerada, vždy jen pláče a hlavičku prostě nedokáže zvednout. Bohužel ani po této době cvičení nepozoruji žádné výsledky. Máte s tím některá zkušenost? Mohu doufat v lepší zítřky?
ja jsem cvicila vojtovku s moji holcickou Terinkou ta me vubec nedelala nic nesmala se bylo ji 5 mesicu a mela si vsimat hracek a na ty vubec nereagovala nic do rucicek nebrala proste jen hajala pak sme zacli cvicit vojtu a ne hned ale tak do 2mesicu zacla uz malinko brat hracky do ruky ona celkove byla strasne moc pomala zlaticko moje milovany ale ji to hodne pomohlo ze my sme museli cvicit 6 denne coz byl fakt zahul jak pro me tak pro Teriska byla sice o 3-4 mesice pomalejsi nez ostatni deti ale byla sikovna moc sikovna takze jesli nedela co ma tak bych sni cvicila ted mame Filipka jsou mu 2 mesice a 14 dni a je sikovnej tak ze me na brisku vydrzi 15 min a sleduje smeje se na hracky a otaci hlavicku na obe strany a pesticky sevreny nema jen obcas a byli sme na neurologii atam me rekli ze snim mam cvicit vojtu coz ja odmitam dyz dela secko co delat ma dyby nedelal co ma tak bych cvicila ale tady nevidim duvod
Ahoj, my Vojtovku cvičili s malou 8 měsíců a jasné výsledky byly po měsíci určitě vidět, ale cvičili jsme zazačátku 5krát denně, což se takto správně má, nejméně se má cvičit 4krát. 2krát či 3krát jsem cvičila pak už jen ke konci, protože už to malá moc nepotřebovala a hlavně už jsme valili příkrmy, chodily ven a nebyl čas, ale jak píšu, to už byla malá celá srovnaná a nepotřebovala cvičit tolikrát jako předtím.Pa
my cvičily 4x i 5x denně; před každým krmením jsme přebalily, zacvičily. poslední cvičení bylo max v 18:00, dýl už ne.
malá se narodila 32+2 ve dvou měsících nevydržela na bříšku ani 2s okamžitě histerickej řev, celá rudá a na třech už krásně pásla a na šesti se otáčela.
Nejde o čas ale o počet opakování a správnost provedení cviku. např. u toho cviku když mačkáš bodík pod prsíčkem, tak ˇměla aspoň 3x zvednou najednou obě nožky. když se povedlo hned netrvalo cvičení ani půl minuty dohromady na obě strany.
cvičily jsme dokud nezačla lézt po čtyřech, tzn. do 10ti měsíců.
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
Ahoj, jak máš cvičit dlouho Ti řeknou na rehabilitacích, je to také podle stáří a kil dítěte a pokud máš nějaké pochybnosti, zda-li cvičíš správně, tak se taky obrať na rehabilitační sestru, ona mi vždy říkala, ať jí klidně zavolám než abych to cvičila doma blbě.
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
já používala taky celou plochu prstu ;) , když dlouho nezvedala, tak jsem přestala když se zvedly aspoň 1x. Mě rehabilitační říkala minimálně 3x denně lepší 4x. Jinak nebude mít efekt. Byla perfektní, ta rehabilitační v poradně Danielce čapla hlavu a celou ji otočila :^O^: . tahle mi řekla nejděte proti ní, počkejte až povolí, pak zkuste znova. stačí když jí jen zabráníte, aby tu hlavu neotočila kam nechcem.
jo a my neopakovaly každou stranu 3x. Prostě 3x zvedla nožky na jedné straně pak 3x na druhé straně a hotovo. Pak nám k tomu přibyly ještě 2 cviky. ale i tak jsme nikdy dýl jak 5min dohromady necvičily. tohle byl první cvik který nám odpadl. Ve vašem věku už jsme ho nedělaly.
kdyz byl maly v tomhle veku, taky nepasl a plakal na brisku. Cvicili jsme prekulovanim na brisko pres jednu a pres druhou nozicku kdykoliv behem dne a to dokud ho to bavilo a jednou asi za 2 tydny jsme jezdili na rehabko, tam jsem to teda vetsinou probrecela s nim:( Ale co nam pomohlo uplne nejvic, bylo noseni ve vajicku, jako ze jsem ho mela na ruce, byl opreny o rameno a v dlani jsem ho drzela pod nozickama (snad mi rozumis). A cim vic sbalit a pritahnout hlavicku k nozkam, tim lip, naucil se pak drzet hlavicku asi za 2 mesice mozna driv a na brisku se mu pak tak libilo, ze jsem s nim tak jezdila i v kocarku, pac na zadech mi jecel:)))
MY CVIČILI PŮL ROKU-BOHUŽEL TY VÝSLEDKY JSOU VIDĚT HODNĚ POMALIČKU
A MŮŽU TI ŘÍCT, ŽE JSEM BYLA ZOUFALÁ A MYSLELA JSEM, ŽE SE TO NIKDY NENAUČÍ-DÁT MALÉHO NA BŘÍŠKO, TO ŘVAL JAK KDYBY HO NA NOŽE BRALI, NECHTĚL SE PŘETÁČET NA BRÍŠKO A NEJHORŠÍ BYLO, ŽE MU NEVYHOVOVALA ANI POLOHA NA ZÁDECH, ANI NA BŘÍŠKU, TAKŽE STÁLE PLAKAL
BYLO TO NÁROČNÉ ALE TO CVIČENÍ STÁLO ZA TO
A VŠE DOHNAL-PÁR DNÍ PŘED 1 ROKEM ZAČAL CHODIT A TEĎ V ROCE A PŮL HRAJE FOTBAL JAK BECKHAM :-)
Ahoj holky já teda s malou necvičila, ale znám par holek co vojtovku dělali a říkali, že je to těžký(psychika), ale pokračovali. Dělali to pro miminka. Dokonce jsem byla s jednou paní na dovolené a její malá mněla Downuv syndrom a říkala, že díky vojtovce se malá hodně hýbe a je na tom líp. Bylo ji tehda asi 6-7 měsíců tuším, ale malá byla úžasná měla v sobě tolik energie bylo to úžasný. Nevým jaký cviky se používají, ale miminka jsou dost ohebná než 5letý ne?Moc vám všem držím palce a ať jsou vaše děti šikovný a brzo začnou dělat co maj. Bude to vše ok uvidíte.
Jsem fakt mile podivena ze se tu neobjevil zatim zadny negativni komentar, protoze jsem se pred nedavnem pripojila do diskuze Vojtova metoda a tam me kazdej malem ukamenoval, skoro kazda maminka tam psala komentare ve stylu jako ze je to tyrani, jak to ty deti boli, a ze to ty deti dozenou sami, ze tam byli dvakrat a uz nikdy tam nepujdou ze nebudou ublizovat svymu diteti, ze ty deti maji psychicke nasledy a tech ze by bylo vic, nejvic me dotal komentar od nejake matky ktera napsala ze s miminkem tam byla nekolikrat a prestala tam chodit, protoze to miminko to boli, tak ji nekdo napsal jak to muze vedet, ze miminko place protoze je mu to neprijemne to ze ho drzi jak ono nechce, a ona ze to zkusila na svym 5-ti letym synovi a on ji rikal ze ho to boli. Spis si myslim ze to delala spatne a nebo takhle stare deti rikaji ze je to boli na vsechno co jim neni prijemne. Ja nevim no, driv jsem s tim moc nesympatizovala protoze jsem to neznala ale ted bych na to nedala dopustit.
Kacka a Luky
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
Cvičíme od 2 měsíců, protože Eliška ležela jen na jedné straně hlavičky. Na tu druhou se vůbec neotáčela, ačkoliv na ní měla všechny podněty (hračky) a nepomohlo ani soustavné "ruční" otáčení či polštářek s pecičkama. Ten jen s jekotem hlavou odrazila jinam, aby si opět udělala prostor na svou oblíbenou stranu. Paní doktorka nám říkala, že preferovaná strana od malička znamená do budoucna, že nebude pást koníčky (jelikož namáhá jen jednu část svalu - nebo tak nějak) a ta druhá část zakrní. Začali jsme tím co cvičíte vy - mačkáním na bod pod prsíčkem, na to už reaguje bez problémů. Zvedá nohy po celou dobu cvičení. Před týdnem jsme dostali další cvik. Na bříšku, svou dlaní jakoby odděluji hlavičku od krku a tím tlakem by se měli posílit zádové svaly. Zatím ale hlavičku nad podložkou neudrží... Ale vytrváme.
Ahojky, my teda vojtovku cvičit nemusíme, dle neurolog. vyšetření je Domča prostě lenoch. Chodíme na rehabku, ale tam cvičíme motivační cviky.Je mu 14 měs. a teprve se pokouší lézt. Ale co tím chci říct, určitě nepřestávej cvičit, ikdyž se ti teď zdá, že se úspěchy nekonají, určitě přijdou!!!! Vojtovka určo mimi nebolí, jen mu jsou nepříjemné cviky. Navíc každé mimi je úplně jiné, jak říkám, Domča je pomalík od narození, je teda děsný pohodář, hodně hodný, ale furt se dostáváme dál a dál strašně pomaloučku a přiznávám, že mi to je kolikrát líto..
Ahoj, tak ted jen cekam jak te tu maminky zacnou chlacholit ze se to zpravi samo a jak je Vojtovka tyrani atd.... Nedej se prosim, byli jsme na tom stejne jako ty, no spis hur, cvicime uz 16 mesicu a maly dela krucky opravdu pomalicku, ale dela a jsem moc stastna, maly sice jeste nesedi ale zacal se plazit, a to je pronas pokrok, jine deti uz chodi a my se dostavame do faze sezeni. Pomaha to, a moc a dokud dite nechodi alespon s oporou neukoncuj to. Ja budu cvicit dokud nezacne chodit. Muzu si rict udelala jsem pro nej maximum co jsem mohla abych mu pomohla. Malej sice place pro cviceni ale za par minut po nem uz je zase veselej a cipernej takze zadne nasledky to nema jak se tu kdysi probirala jedna diskuze, spousta maminek k tomu ma odpor ale vubec nechapu, zrejme by potrebovali zazit ten pocit strachu co kdyz zrovna jejich dite bude ohrozene nejakou disfunkci. Ja mam strach porad, nikdo mi nezaruci ze maly nekdy bude chodit, i kdyz nema zadnou nemoc, a nikdy nemel, jen se narodil o dva mesice driv :(
At me tu klidne maminky ukamenuji, tyhlety maminky jsou mi odporne, tobe fandim a moc drzim pesticky at cvicite co nejkratsi dobu, a brzy se spravite, a mate postarostech :)Kacka a Luky
In reply to Ahoj, tak ted jen cekam jak by kvikvicka
Kačko, vím, jak ti je, já jsem na tom podobně, ikdyž vojtovku necvičíme. Proč máš strach, že ti Lukyn nebude chodit? Prostě se na to ještě necítí, jako náš Domís. Např. on se začal plazit v 11 měs. a to pozadu a takhle to praktikoval až do konce ledna, plus k tomu válel sudy a dostal se všude. Ve 13 měs. se začal plazit popředu a zároveň zkoušel na kolínka. Teď ve 14-ti měs. se snaží popolézt, ale opět pozadu a 1x se mu povedlo samotnému posadit. Ale jak už jsem psala, naše pokroky jsou velmi pozvolný a pomaloučký. Chodíte do nějakého kolektivu, už mi pár mamin říkalo, že pohyby prckové od sebe odkoukávají.
Držím palce ve cvičení, píle se ti určitě 100x vrátí!!! :k:
In reply to Kačko, vím, jak ti je, já by Kristule
Lukynek se narodil v 31 tydnu, tehu jsem mela v poradku, ale jen jsem nepoznala ze rodim a malej uz musel na svet :( Kvuli tomu ma tuha zada, a nemuze se posadit jako jina miminka, kdyz vidim jak krasne maji nozicky od sebe kdyz hacaji, nas luky je natahne a v sedu ho to boli. A rovnovaha bohuzel taky jeste neprisla :( Proto mi nikdo nechce rict jestli chodit bude nebo ne. Kdyby alespon nemel tu tuhost tak si reknu ze je lenoch jak ty rikas, ale takhle me nema co uklidnit. Pri cviceni uz to zacina byt taky boj, ale vzdat to nechci i kdyz me kouse, a skrabe a ruzne mlati, proste se z toho snazi dostat. Udelali jsme ted obrovsky pokrok, maly si stoupa na ctyri a peruje, z cehoz mam obrovsou radost. CHystame se do klubu pro nejmensi, ale akorad jsme dostali velkej kasel tak jsem zustali doma, taky verim tomu ze ho to bude motivovat. Ktery mesic jste narozeni? Prosinec? To jsem mela termin porodu. Kacka a Luky
In reply to Lukynek se narodil v 31 by kvikvicka
Jj, my jsme prosincový (38tt), ale ve 32tt už byl málem taky venku! Pak už jsem jen ležela v nemocnici.
Tak vidíš, jste na tom stejně jako my... Domča krásně seděl, když jsem ho posadila sama, pak nám na rehabce řekli, že jsme udělali blbost a on neměl motivaci, takže teď ho sedět nenechám a když chvilku sedí, tak ho to neba a hodí děsný záda, že se práskne do hlavy, takže ho furt musím jistit.
Ale je to velký úspěch, když ti Lukášek péruje na kolínkách a vidíš, že rovnováhu nějakou má, navíc, dle správného vývoje, by měl na všechno přijít sám a sed je až po pérování, bo lezení, takže na to určitě přijde!!
In reply to Jj, my jsme prosincový by Kristule
Ja jsem se moc nesetrila, a kdybych jela do porodnice vcas malej se mohl narodit o nekolik tydnu pozdeji. Obcas pozoruji jeho novy pohyby, a prikladam to jako pokrok Vojtovky, do trech let doufam ze bude vsechno v pohode, co se tyce chuze, protoze pak uz bych asi hodne stresovala, a to ja umim :( Dominicek ma alespon volnou pater tak se mu ty pokroky budou zvladat lehceji :) A jak jste na tom verbalne? Kacka a Luky
In reply to Ja jsem se moc nesetrila, a by kvikvicka
No v 9 měs. uměl víc slovíček než teď. Teď používá táta, bába, a nějaký slabiky de (dej)..... Máma neřekl ještě ani 1. Pořád něco žvaní, ale rozumnět mu není.
In reply to No v 9 měs. uměl víc by Kristule
No mi jsme na tom podobne, zacal spis az pozdeji, jako prvni mama coz me potesilo, pak tata, baba, dede, brm, pa. Ale ted porad jen krici tata, protoze s nim dela kravoviny a malej je v sedmym nebi. Takze vsechno je tata. Kacka a Luky
In reply to No mi jsme na tom podobne, by kvikvicka
Přesně tak, uměl táta, bába, děda, teta, auto a já už nevím co, ale teď jen tátuje, max. bábuje ;) .
In reply to Kačko, vím, jak ti je, já by Kristule
.
In reply to Ahoj, tak ted jen cekam jak by kvikvicka
Já jsem přesvědčená o tom, že to mimi nebolí. Prostě se jí to nelíbí, tak pláče, těch pár minutek to vydrží ona i já. Hned poté ji uklidním její oblíbenou hračkou a je v pohodě, kdyby to bolelo, brečí už když bych jí pokládala na "cvičební místo". To se neděje a uklidněná je fakt hned po cvičení. Ani mi to nepřijde tak drastické - mačkají se body s jistým citem a nikoliv jak tu někdo psal - že se dělají modřiny. V tom případě to dělá špatně maminka. Mé svědomí mi nedovolí necvičit. Ale na výsledky se fakt těším. Když jen o půl cenťáku dá hlavičku od podložky, pláču radostí!!!
In reply to Já jsem přesvědčená o by linduše
Ja si také myslim ze je to jen miminku neprijemne, nemuze se branit proto place. Malej sice kdyz uz jdeme do rehabilitacni mistnosti zacina fnukat, ale po cviceni je uz zase v pohode. Ted to vnima jinak nez kdyz byl uplne malicky miminko. Uz mel asi dve modrinky na nozce kdyz kopak reh. sestru, ale jinak uz zacina spolupracovat a nemusim ho tolik chytat. Malej nez zacal past konicky to trvalo, a pak najednou zvedl hlavu nad podlozku a ja jsem zustala zkoprnela uzasem :) Kacka a Luky




















