ANKETKA "Miminko"2
Ahoj děvčata!!! :a: :a: :a:
Pěkně Vás zdravím a chystám se, že vyprodukuju novou anketku (anketky máme přece všechny rády ;) ).
Tuto anketku s názvem "Miminko" bych ráda věnovala všem snažilkám a zároveň bych jím touto cestou ráda popřála, ať se jím brzičko splní jejích určitě největší přáníčko mít děťátko :e): (a jestli se zadaří, tak mít děťátka dvě :e): :e): , tři :e): :e): :e): ...i více :e): :e): :e): :e): :e): :e): :e): :e): :e): :e): :e): :e): :e): :e): :e): .....postupně nebo klidně i najednou :///: ) a ať je to jejích snažilkování úspěšné, rychlé a snadné :one:
Holky, ještě jednou hodně štěstíčka, pohody, zdaru a vždy dobrou náladu. Doufám, že se anketka povede, že se jí zúčastní hodně maminek, těhulek i snažilek, které už doma :e): mají a snaží se o další :) :k: .
1. Kdo z vás (vy nebo partner) více toužil po mimi?
2. Po jaké době snažení se Vám mimi podařilo? (pozn.: Naděnko, děkuju za námět ;) :a: )
3. Jak jste to oznámily parnerovi a rodině?
4. A jaký je váš názor na účast parnera u porodu?
Budu se těšit na odpovědi a až jich bude (požadované množství, min. 100), tak anketku vyhodnotím. :P
Pááááááááááááááááá
Natálka :girl: a Daneček :/;x: :a: :a: :a:
1. více toužil partner...je mu 35 a mě 26 takže věk na to má:-)
2. po měsíci co jsem vysadila prášky (brala jsem je 11 let) takže fofr:-)
3. dostal obálku s ultrazvukem a dopisem pro tatku za okno od Ježíška 24.12.
4. já myslim, že když se na to oba cítí tak at tam tatka je. nikoho bych do toho ale nenutila myslim, že se to stává klišé, že tam tatkové musí být ale někdo na to prostě není.
Anketé zdar:-) lenny a Ester
Zdravím! :a:
1 - Můj přítel je trošinku uzavřenější typ, proto nedává moc najevo svoje emoce. Ale když už je projeví, tak je opravdu dá najevo.... Těší se na miminko. :c: Těžko říct, kdo z nás víc. Ale asi já. ;)
2 - Snažili jsme se 2,5 roku!!! :one:
3 - Partnerovi jsem poslala sms-ku, když byl zrovna v Praze... nechtěl tomu uvěřit, dokud neviděl 2 čárky... :n: Byl z toho tak nadšený. :///: Nevěřil tomu,protože se nám nedařilo... :( Nejprve jsem moje "tušení" vybafla na mamku... a ta se potom postarala o to, kdo a kdy se co dozví.... :!k:
4 - Chci, aby tam přítel byl. A on to chce taky. Je to určitě to nejlepší, co můžete udělat. Pokud by však byl partner proti, nenutila bych ho... :cc): Martinka
1.Vzhledem k tomu že partner už 3 děti má tak mě do toho nenutí :!k: , ale ani já jeho, ale pro účely ankety oba!!!
2. No já přestala brát prášky v květnu, ale s tím že si bude dávat pozor on, ať se nemusím cpát hormónama a pak se tím otevřela diskuse o variantě co kdyby mimi a při jednom milování jsme si řekli že by jsme to mimčo spolu chtěli a tak se i stalo, takže snažení víceméně neproběhlo :s:
3. Parner tak nějak víceméně tušil že to tak asi bude, takže smska o výsledku testu!!
4. Nedokázala bych si to bez něj představit, ale měli by tam chtět být oba dobrovolně a s možností odejít nebo toho druhého poslat pryč!!
1.Ja po miminku touzila uz pres ctyri roky. Pritel stela rikal, ze neni vhodny cas. Az najednou z niceho nic rekl, ze cas je a cekame nas nejvetsi poklad Vurunku :c: :girl:
2.Po mesici sme vedeli, ze to vyslo
3.Partner si byl jistejsi nez ja, takze mu nebylo treba nic rikat a rodine sme proste rekli, no budete babicka a dedecek :D
4.A partnera u porodu rozhodne chci a on tam chce byt taky. Myslim, ze je tam skvelou oporou
1. Partner, já dlouho odmítala. Jelikož on neměl žádné děti, já už dvě velké. Pak jsem ale zatouřila a tak jsem mu dala ultimatum do 40 let ( mých ). Bylo to s chlupem ! :s:
2.Vysadila jsem antikoncepci v květnu a v srpnu otěhotněla. Takže zhruba po 3. měsících.
3.Partner u porodu je nejlepší věc na světě !!!
In reply to 1. Partner, já dlouho by Johanna
Johannko, partner je šikulka, stihl to o vlásek :one: :one: :one:
In reply to Johannko, partner je by natalliev
To teda ano. :c: Ani jsme to nečekali ! :qu:
In reply to To teda ano. Ani jsme to by Johanna
Kamarádka rodila asi ve 38 letech a děsně se bála porodu a vůbec všeho...prostě si nevěřila a navíc to byla prvorodička. Nakonec to dopadlo tak, že porodila přesně na termín,rychle a dokonce bez nástřihu :ooo: No a letos oslavila čtyřicátiny a občas ji napadne, že by šla do dalšího mimi, ale zase je na tom podobně jako u prvního mimi - i přes ten hladký průběh u 1. těhu, má děsný obavy - ještě větší než prvně a to proto, že je o další 2 roky starší :?
1. Já, ale partner když viděl, jak mi roste bříško, tak se snad těšil víc jak já - nemluvím o tom, co se děje teď, většinou partneři žárlí na miminka, že jim maminky věnují veškerou pozornost a jim se jí nedostává...ale já regulérně žárlím na svou dceru, připadám si jak vzduch :s:
2. Mimí se podařilo hned na poprvé...po tom, co mi doktorka řekla, že bez pomoci neotěhotním (měla jsem velké zdravotní problémy) - to snad dodá kuráže všem snažilkám :-)
3. PArtnerovi jsem to oznámila po skypu z práce, dělala jsem si test v práci - prožívali jsme každou minutu spolu, proto se to nedalo zatajit a oznámit lepším způsobem, bylo mu to hned jasný ...a rodině jsme to chtěli oznámit o vánoce, ale byla jedna akcička, kde se pilo, byla celá rodina a když už po 50tý tchýně říkala, ať si něco naleju, že mě to jednou nezabije, tak už jsem nevxdržela a řekla, že nemůžu.... no a jsem ráda, že se to oznámilo ten den...všichni brečeli (první vnouče a pravnouče) a řádně to oslavili :-)
4. Neumím si porod bez pratnera představit, byl mi obrovskou podporou - nenutila jsem ho, vím, že je na takový věci strašnej cíťa, řekla jsem, že bych byla ráda, kdyby tam byl...a BYL a vážně mi moc pomohl...a on sám byl rád :-) Já nebrečela...nějak jsem si to neuvědomovala, ale když mi přinesl miminko ON...tak měl slzy v očích a byla na něm vidět obrovská radost...
In reply to 1. Já, ale partner když by zizalka19
Zizalko, moc krásně jsi to napsala, tvůj příspěvek snažilky určitě podpoří...děkuju :) :k:
1. U nás to bylo jednoznačné - partner. Ke mně to touha po mimi dorazila v těhu (okamžikem, kdy jsme viděla na testíku dvě čárky) a vypukla v nejvyšší stádium porodem. Teď jsem tou touhou přímo posedlá :c:
2. Asi po měsíci (nedokážu přesně určit den a hodinu :n: ), ale jednoduše další měsíčky jsem už nedostala :n: (jenom takové špinění - přišlo mi to divné, vyrazila jsem do lékárny pro testík a bylo všechno sečteno a zpečetěno, byla jsem "v tom" :///: ).
3. Partnerovi jsem to oznámila telefonicky (testík jsem si udělala v práci). Nikdy nezapomenu na to ticho, které nastalo po mé větě:"...myslím si, že budeme mít miminko.."Byl dojat a nadšen v jednom". Mimochodem den předtím jsme spolu byli na výletě na kolech a on mi prozradil, že se mu zdálo, že jsem těhotná...A já jsem opravdu byla :P . Rodiče se to dozvěděly o něco později a byli nadšení. Kamarádi až po třech měsících, nechtěla jsem nic uspěchat... :n:
4. Můj názor byl ještě donedávna rozporuplný - na začátku těhu jsem měla chvilkami myšlenky jako, že by ten chlap neměl vidět úplně všechno, ale porodem a účastí manžela u porodu (a účastí dlouhou dobu před porodem - on nechtěl odejít a zůstal se mnou od úplného začátku až do nádherného konce) se můj názor radikálně změnil! Už nemám sebemenší pochyby, jestli budu ještě někdy rodit, tak jedině s ním. Jeho slzy štěstí na porodním sále, krásný vztah k Danečkovi a ničím nenarušený sexuální život se mnou jsou jasným důkazem proč zrovna já křičím do světa:"partnera joooooooooooooooo" :D .
Ahojky Natálko :)
1.Po miminku jsem toužila spíš já, přítel chtěl ještě počkat, ale s vysazením prášků souhlasil.
2.Po vysazení jsem byla těhotná hned 2. měsíc.
3.Když jsem si dělala testík, přítel byl u toho. Rodině jsme to oznamovali později a postupně.
4.Přítel jít k porodu nechce, ale mně to nevadí, nechci ho nutit.
In reply to Ahojky Natálko 1.Po by janka.82
Ahoj Janko, když souhlasil s vysazením, nepřímo souhlasil i s mimi - je to jasný, jenom se ti to styděl říct :ww:
1. plánovali jsme miminko oba dva a chtěli jsme ho oba moc
2. my jsle se ještě nezačli snažit a už jsem byla těhotná... (obě dvě děti mám přes prášky) ;) ale jsou obě chtěné!
3. manželovi to bylo jasné po mých nevolnostech a všim možným a našim jsem řekla, že budou babička a dědeček
4. nedokážu si představit, že by se mnou nebyl u porodu!!!!!!!!!! byl sice jen u jednoho, ale moje maminka byla u obou :h: :||): :||):
In reply to 1. plánovali jsme miminko by kettynka
Ahoj Kettynko, přes prášky, jooooó???? :? ;) A 2x??? Tomu říkám náhoda a nebo, že by mršťka paměť...vzít si pilulku vždy a včas??? :s:
In reply to Ahoj Kettynko, přes by natalliev
Naty, právě že vím jistě, že jsem si nezapomněla vzít, na to jsem si dávaal sakra bacha.......měla jsem mít skvělou práci ve které jsem chtěla aspoň půl roku zůstat než otěhotním, ale nějak to nevyšlo, ale ani na vteřinku jsem nikdy nezalitovala a ani nezalituju, jsem moc šťastná, ŽE MÁM TY MOJE DVA POKLADY :h: :h: :h: :h:
In reply to Naty, právě že vím by kettynka
Tý jó...to tě obdivuju, žes i po první zkušenosti zůstala věrná HA :) A ty dva poklady, co máš doma, jsou :one: :one: :one: ...viděla jsem fotečky :ww:
1. toužili jsme asi oba stejně u obou dětí
2. poprvé to bylo hned první měsíc po vysazení prášků
podruhé asi po 5. měsích od vysazení, ale potratila jsem a pak to vyšlo hned po3.měsících
3. partner byl doma když jsem dělala test takže koukl a viděl a rodina s tím počítala tak jsme to jen
řekli kdy to bude:-)
4. partner by se měl porodu účastnit
In reply to 1. toužili jsme asi oba by Monča K.
Mončo, taky ti děkuju za účast a hezký zbytek víkendu :a:
tak já se také zúčastním....
1) já jsem ani skoro nestihla toužit, bylo to nečekané, ale myslím že to bylo tak nastejno
2) podařilo se ihned i přes ochranu :? :s:
3)partnerovi jsem to oznámila s brekem, bála jsem se jeho reakcen a rodině také
4) jsem pro účast partnera u porodu, myslím že by jsme no to neměly být samy...je to velká opora jak psychická tak fyzická..
In reply to tak já se také by foxi
Foxi, osud to chtěl jinak :°: PS: A v Poděbradech je krásně, co? Zrovna se chystáme s manželem a Daníkem, že vyrazíme na kolonádu...mrkneme na ty rozkvětlé hodiny, dáme si zmrzku a budeme lebedit s důchodci na lavičce :///:
In reply to Foxi, osud to chtěl jinak by natalliev
Taky pojedeme, honí mě mlsná na zmrzku, třeba se někde potkáme :ww: Mám oranžovou Cortinu :///:
In reply to Taky pojedeme, honí mě by foxi
Chi chi a já červeno-zelenou Jané Slalom Pro!!! :/;x:
In reply to Chi chi a já by natalliev
:one: A ty jsi z Poděbrad???????
In reply to A ty jsi z by foxi
Né, né, ale bydlím kousek od ních, asi 20km ;)
1) manžel je starší než já a děti miluje a tudíž chtěl miminko moc a moc. Ale byl hodnej a počkal, až se na to budu cítit i já a teď - po dvou letech manželství jsme zapracovali a v září čekáme první miminko.
2) "Snažili" jsme se cca 5-6 měsíců (dělali jsme pár chyb, jako - co nejčetnější styky, já se šla vždy po milování vykoupat atd... nakonec se zadařilo hned první měsíc, kdy jsme změnili "taktiku" - milovali jsme se poprvé až asi 4 dny po skončení MS a já hned potom usla. Vysprchovat jsem se šla až ráno a to už byly ty "potvůrky" na cestě k vajíčku :s: )
3) byli jsme nakoupit a vzali jsme rovnou i v lékárně těhu test - ze zvyku - po příchodu domů jsme ho udělali hned a BYLY TAM // :w: Manžel se hned ptal "tak co?" a já mu ten test ukázala. Nic světobornýho ani romantickýho, ale radost byla obrovská. Manželovým rodičům jsme to zavolali, když to potvrdil gynekolog a mým rodičům jsme to řekli tak nějak mezi řečí - tátovi jsem řekla - tak se posaď dědo, tady vedle mě... koukal jako vyoraná myška a lapal po dechu. Ještě ten večer se pochlubil snad všem kamarádům, že bude dědek :s:
4) Manžela u porodu chci... nechci ho připravit o tu čest a radost, aby viděl své miminko jako "první"
In reply to hezká anketka Natallie, by Effka
Effko, děkuju za pochvalu :D :a: U nás to bylo podobné, manžel je starší (sice né o moc - je mu 29, mně 26), ale po mimi toužil hned po svatbě (a možná i před ní :s: ). Brali jsme se z velké lásky před 5 lety, takže si asi dokážeš představit, jak moc jsem musela početí oddalovat a občas to oddalování nebylo vůbec lehké :s: . Já jsem byla mlaďounká - chtěla jsem ještě dostudovat, chvíli pracovat, no taky si ještě nějakou tu chvíli užívat...Naštěstí byl manžel tolerantní a počkal až "dozraju" :///: PS: 22. září se blíží - jsem zvědavá, jestli to bude Petříček nebo Viktorka :§) :!k:
Ahojky,uz jsem se tesila na dalsi Tvoji anketku:o)
1. Reknu to asi takhle pred ctyrmi roky jsem myslela,ze budu studovat,mozna i cestovat,nebyl totiz zadny poradny partner na obzoru,pak se objevil muj nynejsi manzel a me se vsechny priority prekopaly,vedela jsem,ze stim clovekem budu do konce zivota,pockali jsme tri roky nez jsem dostudovala a hupsli na svatbu a a na mimi,samozrejem hralo roli i to,ze mu je 29let apo diteti touzil,ale myslim,ze jsem miminko chteli oba dva stejne!
2. Miminko se nam povedlo hned druhy mesic,vubec jsme neverili,ze to pujde tak rychle,mozna i proto,ze jsme to tak brali se nam to povedlo hned!
3. Manzel mi sam koupil tehotensky test,nevydrzela bych to tajit,takze to vedel stejne se mnou!Jeho rodicum jsme to rekli hned,z nasich jsem mela hrozny strach,jsem jejich jediny dite,myslela jsem,ze mi budou nadavat(je mi 23-podle nich moc brzo na vsechno),rekla jsem to babicce,ze mi s tim nejak pomuze,ale az budu tak ve 4.mesici,vyzvonila to hned druhy den,prisla mi sms od tatky,ze mi gratuluje,ale ze to bude tezky,ale podepsal se jako dedecek,mamka mi hned koupila vitaminy,vzali to bezvadne!
4.Manzela u porodu 100%chci,on tam chce byt taky,myslim,ze by to mel byt zazitek pro oba!Ja se nebojim,ze by se manzel pak na me koukal jinak!A jeho podpora mi urcite pomuze!
Omlouvam se,ze jsem se rozepsala,ale nejak mi to nedalo,moc pekny otazecky:o)Mas na to talent:o)
In reply to Ahojky,uz jsem se tesila na by Sany13
Sany, mocinky děkuju... :P :a: (A to, že ses rozepsala, vůbec nevadí, koukni se na moji odpověď :s: ...já jsem taky taková maximalistka :00: :ww: ). PS: A krásně jsi odpověděla, od srdíčka :c: :one:
1.toužili jsme oba
2.za 3 měsíce u prvního,a u druhýho hned po vysazení prášků
3.ukázala jsem mu těh.testík(manželovi)a rodině jsme to řekli až za delší dobu aby jsme něco nezakřikli
4.určitě jsem pro ,aby byl partner u porodu.aspoň já jsem měla lepší pocit,že jsmetam na to dva.
Pa pá :a: :a:
1.toužila jsem asi ja
2.no to první asi po pul roce ale přišla jsem o něho a potom za 4 měsíce jsem otěhotněla a už jsem maminkou
3.manželovi jsem hned zavolala jak jsem uviděla těhotensky test a on rodině zavolal hned odpoledne jak sem to měla potvrzene od doktorky
4.manžel mi moc pomohl spiš se mě snažil rozesmat je to takovy vtipalek
In reply to 1.toužila jsem asi ja 2.no by Monicka
Monicko, gratuluju k maminkování. Muselo to být nádherné (po tom, co jsi prvně prožila) chovat mimi v náručí. :one:
In reply to Monicko, gratuluju k by natalliev
no poprve jak sem zjistila že miminko nežije to bylo na valentyna no hruza to byla ale asi to tak mělo byt jinak bych ted neměla verunku moc ji miluji však už víš jake to je byt maminkou samozřejmě taky gratuluji!!!
In reply to no poprve jak sem zjistila by Monicka
To víš, že ti rozumím... ;) A děkuju :) :k:
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
1)Miminko jsme si přáli oba stejně a společně jsme se dohodli,že si ho uděláme :///: (bylo to stejné u 1. i u 2.robátka)
2)Martínek se nám podařil po půl roce a Karolínka taky.Ať dělám co dělám,jindy než v létě do jiného stavu nepřijdu :00:
3)Partnerovi jsem to oznámila hned,jak mi vyšel pozitivní těh.test.,žádná romantika,jen obyčejná radost.Rodině jsme to řekli až po 2 měsících aby se příliš neplašilo(měla jsem před každým těhotenstvím samovolný potrat)
4)Pokud partner nechce,určitě nenutit,asi ví sám nejlíp co je schopný zvládnout.Já měla partnera u obou porodů a v obou případech to bylo skvělý.Mě to nejvíc pomohlo až při tlačení a ta radost,když uviděli svoje dítě!Při první době porodní o nikoho moc nestojím,nesnáším,když na mě při bolestech někdo mluví a šahá :s: