u nás je to stejné. Člověk nemá tolik času běhat kolem dětí, ale bohužel si ten čas musíš rozvrhnout aby to šlo. Jednou máš 2 děti a tím pádem více práce. Já taky stíhám méně věcí než když jsem měla jen Ondru. Základní věci stíhám přes den a zbytek večer když konečně usnou. Když uklízim nebo vařim, tak kolikrát musim odbíhat k dětem a řešit jejich spory, problémy a pod...takže místo abych luxovala 15minut, tak luxuju třeba 30minut a nebo i déle. Prostě s přestávkama. Je to šílené a než jsem si nato zvykla tak mi to trvalo a měla jsem až depky že nezvládám doma vše jako dříve (když byla malá třeba miminko). To byla pohoda. Nyní už je to horší. Už má větší nároky a je taková hodně zvýdavá a upovídaná. takže se pořád na něco ptá a potom do toho začne Ondra a já mám hlavu na prasknutí :s: Láskou by se přímo sežrali. Ondra taky Markétu kolikrát tahá a ona ječí že nechce. Nebo si spoku hrají. Ondra potom udělá něco, co se jí nelíbí a taky začne ječet a potom se začnou i rvát. TO samé je naopak. Ondra si chce hrát a nebo koukat na telku a ona na něj doráží. On jí pak odstrčí nebo plácne a opět jsou v sobě. Tohle je naprosto normální. Snažim se vše vyřešit vklidu (i když kolikrát toho mám taky plné zuby). Pokud to nejde po dobrém, tak okřiknu nebo plácnu. To se nedá nic dělat. Kolikrát jsou oba tak protivný že si navzájem dělaj naschváli. To pak celý den slyšim jen řev a pláč :00: . Kolikrát jejich spory ani neřešim a říkám si ať si to vyřeší mezi sebou sami. Sice je to náročné a musim jakoby vypnout abych neslyšela to ječení a řvaní, ale má to své úspěchy. DOkážou se možná zkidnit dřív, než když zakročim já :-). Jinak se maj navzájem taky moc rádi. Ondra o malou pečuje, chrání jí a nedělá mu problém jí hlídat. Když jel k babičce bez Markétky, tak se sní strašně moc loučil a málem i brečel.
In reply to Děkuji. Ono je pro mě by Martivra
u nás je to stejné. Člověk nemá tolik času běhat kolem dětí, ale bohužel si ten čas musíš rozvrhnout aby to šlo. Jednou máš 2 děti a tím pádem více práce. Já taky stíhám méně věcí než když jsem měla jen Ondru. Základní věci stíhám přes den a zbytek večer když konečně usnou. Když uklízim nebo vařim, tak kolikrát musim odbíhat k dětem a řešit jejich spory, problémy a pod...takže místo abych luxovala 15minut, tak luxuju třeba 30minut a nebo i déle. Prostě s přestávkama. Je to šílené a než jsem si nato zvykla tak mi to trvalo a měla jsem až depky že nezvládám doma vše jako dříve (když byla malá třeba miminko). To byla pohoda. Nyní už je to horší. Už má větší nároky a je taková hodně zvýdavá a upovídaná. takže se pořád na něco ptá a potom do toho začne Ondra a já mám hlavu na prasknutí :s: Láskou by se přímo sežrali. Ondra taky Markétu kolikrát tahá a ona ječí že nechce. Nebo si spoku hrají. Ondra potom udělá něco, co se jí nelíbí a taky začne ječet a potom se začnou i rvát. TO samé je naopak. Ondra si chce hrát a nebo koukat na telku a ona na něj doráží. On jí pak odstrčí nebo plácne a opět jsou v sobě. Tohle je naprosto normální. Snažim se vše vyřešit vklidu (i když kolikrát toho mám taky plné zuby). Pokud to nejde po dobrém, tak okřiknu nebo plácnu. To se nedá nic dělat. Kolikrát jsou oba tak protivný že si navzájem dělaj naschváli. To pak celý den slyšim jen řev a pláč :00: . Kolikrát jejich spory ani neřešim a říkám si ať si to vyřeší mezi sebou sami. Sice je to náročné a musim jakoby vypnout abych neslyšela to ječení a řvaní, ale má to své úspěchy. DOkážou se možná zkidnit dřív, než když zakročim já :-). Jinak se maj navzájem taky moc rádi. Ondra o malou pečuje, chrání jí a nedělá mu problém jí hlídat. Když jel k babičce bez Markétky, tak se sní strašně moc loučil a málem i brečel.