Už jsem něco psala Jajince dolů,t ak jen doplním. Myslím, že to máš ještě o něco horší než já, jinak ale se spostou se ztotožňuji. Díky, že jsi napsala, co jsi napsala, hlavně, že ke všemu musí dozrát sám, posílilas můj dojem, že ho musím respektovat (ale přitom tvořit hranice). Já právě před pár dny slyšela, že bych ho měla už konečně dávat někomu na hlídání, aby si zvykal na cizí a nedržel se tak mě, ale mě přijde drastický někomu ho vrazit a "čekat" co on na to a že si zvykne. Myslím, že by to bylo ještě horší. Zatím je dobrý, že to můžu svést na kojení.... Je to někdy hrozný odříkání a tlak na nervy to vydržet, někdy mě nervy povolí a nejradši bych utekla, ale za chvíli ho držím v náručí, on se uklidní a zase je mi dobře, protože vím, že mě potřebuje, aby se právě uklidnil.
In reply to ahojky,plně tě chápu by lucininenka
Už jsem něco psala Jajince dolů,t ak jen doplním. Myslím, že to máš ještě o něco horší než já, jinak ale se spostou se ztotožňuji. Díky, že jsi napsala, co jsi napsala, hlavně, že ke všemu musí dozrát sám, posílilas můj dojem, že ho musím respektovat (ale přitom tvořit hranice). Já právě před pár dny slyšela, že bych ho měla už konečně dávat někomu na hlídání, aby si zvykal na cizí a nedržel se tak mě, ale mě přijde drastický někomu ho vrazit a "čekat" co on na to a že si zvykne. Myslím, že by to bylo ještě horší. Zatím je dobrý, že to můžu svést na kojení.... Je to někdy hrozný odříkání a tlak na nervy to vydržet, někdy mě nervy povolí a nejradši bych utekla, ale za chvíli ho držím v náručí, on se uklidní a zase je mi dobře, protože vím, že mě potřebuje, aby se právě uklidnil.