ahoj, nevím, kde se stala chyba, každé dítě je jiné a na každé platí něco jiného. Když se bavím se svýma kamarádkama, tak si připadám jako "zlá" matka - nicméně dcera mě oproti jejich dětem tak o 100% více poslouchá a má respekt. Jen pro upřesnění - řídím se tím, že radši dám po zadku než půl hodiny promlouvat do duše, když mi dítě stejně ještě nerozumí. Už od 8 měsíců,kdy dcerka začla lozit po čtyřech, tak jí říkám NE (když neposlechne, dostane po ručce - jen lehce), někdy stačí zvýšit hlas, ale opravdu důrazně, když to řeknu ledabyle, tak na mě prdí.... Malá má 14 měsíců - doma nemáme žádné pojistky na šuplíky ani nic takového, jen v zásuvkách záslepky, samozřejmě, že zvědavost je veliká, takže i přes zákaz tam někdy vleze, dostane přes ruku... když si přivře prsty - žádné utěšování - zopakuji, že se tam nesmí. Takže asi tak, ale nemusím za ní běhat, teď už opravdu stačí jen zvýšit hlas. Na druhou stranu,když se jí něco povede (uklidit hračku, něco postavit, správně slézt z gauče apod.), pořád chválím (dokonce si pak i sama sobě zatleská), takže psychicky netrpí. A k tvému případu - já bych mu facku vrátila okamžitě bez přemýšlení - prostě reflex, tohle bych netolerovala a pokud jak píšeš si to dovolí pouze k tobě, tak ví, že ty mu nic neuděláš. Ale myslím, že určitě není pozdě, ale taky nejvyšší čas s tím něco začít dělat... Hoooodně štěstí a držím palečky....
ahoj,
nevím, kde se stala chyba, každé dítě je jiné a na každé platí něco jiného.
Když se bavím se svýma kamarádkama, tak si připadám jako "zlá" matka - nicméně dcera mě oproti jejich dětem tak o 100% více poslouchá a má respekt.
Jen pro upřesnění - řídím se tím, že radši dám po zadku než půl hodiny promlouvat do duše, když mi dítě stejně ještě nerozumí.
Už od 8 měsíců,kdy dcerka začla lozit po čtyřech, tak jí říkám NE (když neposlechne, dostane po ručce - jen lehce), někdy stačí zvýšit hlas, ale opravdu důrazně, když to řeknu ledabyle, tak na mě prdí....
Malá má 14 měsíců - doma nemáme žádné pojistky na šuplíky ani nic takového, jen v zásuvkách záslepky, samozřejmě, že zvědavost je veliká, takže i přes zákaz tam někdy vleze, dostane přes ruku... když si přivře prsty - žádné utěšování - zopakuji, že se tam nesmí. Takže asi tak, ale nemusím za ní běhat, teď už opravdu stačí jen zvýšit hlas.
Na druhou stranu,když se jí něco povede (uklidit hračku, něco postavit, správně slézt z gauče apod.), pořád chválím (dokonce si pak i sama sobě zatleská), takže psychicky netrpí.
A k tvému případu - já bych mu facku vrátila okamžitě bez přemýšlení - prostě reflex, tohle bych netolerovala a pokud jak píšeš si to dovolí pouze k tobě, tak ví, že ty mu nic neuděláš.
Ale myslím, že určitě není pozdě, ale taky nejvyšší čas s tím něco začít dělat...
Hoooodně štěstí a držím palečky....