Přidat komentář

no tedka už je to těžký s tím uspáváním to věřím, malá měla před 14dny rýmu takže jsem s ní seděla u postýlky aby se vůbec nešmrdlila a nemusely sme jí znovu odsávat nos protože to byl taky dost velkej boj. Zvykla si na to a když byla zdravá, řvala v postýlce tři dny, čtvrtý den už nic, první den byl nejhorší to řvala fakt dost a dlouho, ale zvládla sem to ale byla sem hotová (já ji neuspávala nikdy přesně podle té metody ale chodila sem za ní podle svého uvážení - no dost často, ited když spadne dudu a slyším knourat tak za ní jdu podám dudu pohladím), pak to bylo lepší a třetí den už jen něco kunkala, ale to je proto že si to pamatuje že takhle usínala jen si zvykla že maminka najednou byla u postýlky a ted není. Po obědě malá spinká ve velké posteli ale to je horší, jak tam s ní nejsem, za půl hodiny je vzhůru a už neusne a do večera je nehorázně protivná nevyspaná, když ležím s ní, dokáže spát i dvě hodiny, kdy sem tam otevře oko zaknourá a já pohladím a spíme dál obě:-) takže i tohle mi dodává dost energie. Můj problém ovšem je že jsem nervák a jakmile jsem nevyspaná tak na ni zařvu, ale jak jsem v pohodě mám trpělivosti na rozdávání, jak píšeš všechno souvisí se vším - je to pravda. S tím uspáváním já mám dvě starší segry co maj děti a udělala tuhle chybu, a podruhé už ne, takže já to věděla a byla na to připravená to je moje jediný štěstí. Vztah je třeba taky hýčkat to rozhodně ano, oba potřebujete nějakou společnou chvilku a odpočinout, ale jednoho dne se v noci malej budit přestane ale kdy to bude to nikdo neví, jak na to aby se nebudil to fakt nevím.
S přítelem naší malé občas říkáme doktor zloun :-) hehe ale je to myšleno ve srandě samozřejmě