ahoj, to mi je líto. protože moc dobře vím jak se cítíš. taky jsme si kluka rozmazlili. bolení měl teda do 4.měsíců, ale byl to nespavec a věčně uřvanej a ukňouranej.Vůbec nevim čim to bylo-takové depresivní miminko :( . Pořád jsme ho chovali, usínal u nás v posteli-kolikrát spal i celou noc když jsem se potřebovala prospat. Venku v kočárku taky řval a než usnul tak jsem byla uchozená. Zlomilo se to všechno kolem roka. Udělala jsem to tak, že jsem prostě na něj neměla tolik času. Když jsem šla na záchod a on řval tak jsem ho nechala, to samé když jsem žehlila a nebo uklízela. Nechala jsem ho brečet. Samozřejmě jsem k němu přišla a pochovala ho, ale nešlo to pořád. Musela jsem zatnout zuby, protože to bylo deprimující ho slyšet. Nejde o metodu kontrolovaného pláče. tohle je úplně o něčem jiném. Když začal lézt tak byl všude zamnou, ale stekat se uměl pěkně když jsem se mu nevěnovala. Kolikrát mě i kousnul do nohy. Tohle je hodně složité. U vás je to těžké v tom, že nevíš jestli nemá bolení. Jak víš že má stále koliky? to se stále napíná a nebo má polohu v křeči? protože už je opravdu veliky a měl by vše vyprdět. Občas se mohou objevit, ale ne tak aby pořád plakal. Omotal si vás kolem ruky. Bohužel a bude těžké ho to odnaučit. Zachovej se tak, že ho budeš učit nato, že nemůžeš být pořád k dispozici jak si umane. Když jsdeš na záchod dej ho do postýlky a klidně ho tam nech i chvilku potom, co vyjdeš. Snaž se být vklidu. tkahle to dělej u všeho. On časem pochopí, že nemůže být po jeho. Může to ale trvat několik měsíců. Ty i muž musíte mít na toto stejný názor a nesmíš polevit. Můj syn si neuměl sám hrát do 2,5 let. Pořád jsem musela něco vymýšlet já. Měl pár hraček a vůbec ho nezajímali. Když jsem podruhé otěhotněla-myslelal jsem že to nezvládnu, ale on se hodně změnil. Držim palečky
ahoj, to mi je líto. protože moc dobře vím jak se cítíš. taky jsme si kluka rozmazlili. bolení měl teda do 4.měsíců, ale byl to nespavec a věčně uřvanej a ukňouranej.Vůbec nevim čim to bylo-takové depresivní miminko :( . Pořád jsme ho chovali, usínal u nás v posteli-kolikrát spal i celou noc když jsem se potřebovala prospat. Venku v kočárku taky řval a než usnul tak jsem byla uchozená. Zlomilo se to všechno kolem roka. Udělala jsem to tak, že jsem prostě na něj neměla tolik času. Když jsem šla na záchod a on řval tak jsem ho nechala, to samé když jsem žehlila a nebo uklízela. Nechala jsem ho brečet. Samozřejmě jsem k němu přišla a pochovala ho, ale nešlo to pořád. Musela jsem zatnout zuby, protože to bylo deprimující ho slyšet. Nejde o metodu kontrolovaného pláče. tohle je úplně o něčem jiném. Když začal lézt tak byl všude zamnou, ale stekat se uměl pěkně když jsem se mu nevěnovala. Kolikrát mě i kousnul do nohy. Tohle je hodně složité. U vás je to těžké v tom, že nevíš jestli nemá bolení. Jak víš že má stále koliky? to se stále napíná a nebo má polohu v křeči? protože už je opravdu veliky a měl by vše vyprdět. Občas se mohou objevit, ale ne tak aby pořád plakal. Omotal si vás kolem ruky. Bohužel a bude těžké ho to odnaučit.
Zachovej se tak, že ho budeš učit nato, že nemůžeš být pořád k dispozici jak si umane. Když jsdeš na záchod dej ho do postýlky a klidně ho tam nech i chvilku potom, co vyjdeš. Snaž se být vklidu. tkahle to dělej u všeho. On časem pochopí, že nemůže být po jeho. Může to ale trvat několik měsíců. Ty i muž musíte mít na toto stejný názor a nesmíš polevit. Můj syn si neuměl sám hrát do 2,5 let. Pořád jsem musela něco vymýšlet já. Měl pár hraček a vůbec ho nezajímali. Když jsem podruhé otěhotněla-myslelal jsem že to nezvládnu, ale on se hodně změnil.
Držim palečky