Strach z toho co bude až se narodí druhé dítě

Holky, všem vám moc děkuju, ani jsem netušila že to prožívá víc lidí, protože mi fakt přijde že všichni mají jen radost a těší se.Včera jsme si s manželem i promluvily a budem se snažit aby nám bylo spolu líp, on se na příchod miminka moc těší a já teda ani moc né spíš mám vážně strach a je i fajn že jsme si to spolu vyříkaly.Ted by ještě bylo fajn pořešit to bydlení a snad to teda nějak zmáknem. A ještě odpověd: ano děti jsme chtěly oba o první jsme se snažily dva roky, dvakrát jsem potratila, takže děti oba milujeme a chceme jen to všechno kolem mi někdy připadá příliš šílené.

ahoj:
1. chlapi jsou někdy takoví, nic si z toho nedělej, snaž se to brát s nadsázkou, ale braň se, když už překročí hranice, tak to by dělat často neměl.
2. také se bojím, že druhé nezvládnu a to ani nejsem těhotná.
3. nakonec to zvládneš-budeš muset.
4. třeba budeš příjemmně překvapená, starší se třeba zklidní.
5. snaž se být vyrovnaná a v klidu, aby to tvé nové miminko nevnímalo a nebylo vystresované ještě před narozením, teď máš splašené hormony, po porodu ti jiné hormony hooodně pomohou se z toho dostat psychicky, neboj se.
6. sežeň si pomoc-tchýně nebo mamky nebo někoho, navař dopředu, zaplať třeba uklízecí službu nebo mytí oken-neříkám pořád, ale jednou za čas to asi pomůže. Taky o tom uvažuju-jsem pořád unavená.
7. do porodky si kup a vezmi s stebou takový ten drink do nemocnic pro nemocné, nevím, jak se to jmenuje, jsou to např. čokoládové drinky plné vitamínů a nabijí tě energií po porodu-pomohly mi, měla jsem dva
8. zapoj i manžela, ať si jen nestěžuje, jaká jsi, ale ať taky něco dělá-jde nakoupit, pohlídá, zajdi si třeba zaplavat, ať umyje nádobí nebo ať tě podpoří jinak, jak potřebuješ.
9. kup si něco pěkného sama pro sebe, ať si uděláš radost a přijdeš na jiné myšlenky.
10. pokud bude pěkně a nebude zima, vyraž do přírody na výlet, pěší, zvedne ti náladu.
11. přečti si pěknou knížku, podívej se na pěkný film, dělej to, co tě baví, klidně si kresli (i s malou) nebo dělej to, co jsi vždy chtěla, někdy to nabíjí.

ahoj, mě se narodilo druhé dítě když synovi byly 2 roky a 8.měsíců přesně .-)
Nebudu lhát od začátku to byl docela masakr, byla jsem hrozně unavená, do toho kojení mi vůbec nešlo, měla jsem prsa rozkousaná do krve a každé kojení jsem probrečela, syn si tak myslel že mi miminko ubližuje a začal ho bouchat během kojení do spánků.
Každý večer mi brečel u nohou že chce abych ho šla uložit já, ven s ním chodil tatínek, vzal si na první týden dovolenou, jinak mi hodně pomáhala moje mamka, trvalo to než sem si troufla s těma problémama s kojením vůbec někam s malou jít dýl jak na hodinu, takže výpravy na hřiště se hodně omezily a když jsme tam byli tak jsme museli jít brzo domů, bydleli jsme v 2+kk, takže syn spal od mala semnou a s mimi v pokoji. Pořád se budil a pak nechtěl usnout.
Tatka mě sice hodně podržel. ale s kojením mě naprosto štval, myslím že bysme byli všichni štastnější, kdyby sem se na to vykašlala.
Ale přeto všechno jsou dneska synovi 4 roky, dceři skoro 1,5 a jsou už ted úžasná dvojka. Syn ji všude brání a moc hezky se o ni stará, taky my s ní hodně pomáhá. Neměnila bych za nic na světě.
Bude to prostě velká změna, nejhorší je šestinedělí, když člověk přetrpí toto, přetrpí všecko :-)
Já dokonce u nich studuju ještě VŠ :-) a na podzim chci jít ještě do třetího a posledního těhotenství :-)
Přeji ti moc štěstí, ty máš holčičku a o dost starší, myslím že by mohla být klůidně velká miminkovská opatrovnice, jen když ji necháš zapojit :-) :a:

Jsem 39tt a mám doma 3letou dcerku....a přemýšlím o tom také jak to zvládnu.Jsme na 2+1 a ještě 15letá dcerka......ale strašně moc se těším :) Dcerka je hodná a dá se s ní...a starší pomáhá....Prostě uvidíme...stavíme domek, přítel je pořád v práci nebo na stavbě..hodně cestuje....Takže hodně je na mně....Přítel když je doma pomáhá...a finančně se hodně stará....Je zlatý :h: Určitě by vám pomohl větší byt....protože z tohoto já mám taky obavu..jak to v tom malinkém bytečku zvládneme...

Právě prožíváme stejnou situaci. Druhý kluk se nám narodil 18. ledna, starší syn má 3roky a 4 měsíce. Taky jsem se ke konci těhu bála jak to bude. Miminko jsme chtěli aby kluk nebyl sám ale na druhou stranu mně pak těsně před porodem a po něm napadalo,že teď chudák bude nešťastný. Nejhorší to bylo po příchodu z porodnice. Hodně jsem si kvůli tomu pobrečela. Takže tě nechci uklidňovat prázdnýma frázema. Nějaké problémy přijdou než si na sebe zvyknete, než si to starší dítko zvykne ale jinak to bude moc fajn. Ten starší by se s miminkem chtěl pořád mazlit, hlásí, že miminko brečí, má ho rád. A užívá si teď víc chvíle, kdy na něj mám čas. Je pravda, že se trochu přeorientoval na tatínka a to mně bylo jeden večer moc líto ale tak to prostě je a já si můžu aspoň občas oddechnout :-D S druhým dítkem už víš co a jak, takže tě nevyleká každé vzdechnutí...a doporučuju, pokud máš možnost objednat si aspoň pro začátek někde obědy.

tak v 1 pokoji, to musí být mazec, ale bude jaro, půjdete hezky ven, mimino bude chrnět v kočáru a ty si s holkou popovidáš až až, my než uspíme v kočáru malýho, tak vždycky probereme věcí.. zezačátku můžeš m ít mimino na ruce a věnovat se starší. nebo v šátku. jinak se bude muset osamostatnit a to jí bude jedině k dobru a to, že se bude muset dělit a ohlížet na sourozence rozhodně dítěti prospěje. musíš ji akorát pomoct zvládat pojmenovat a ventilovat vztek, kterej bude občas na mladšího mít. my jsme měli začátky v pohodě, holce byly 3 když se malej narodil a celý dni lítala venku s dětma a na bráchu byla moc hodná, pak měla asi měsíc období, že trochu zlobila, chtěla mít pozornost pro sebe, ale to už sme zvládli a vše je dobré. manžela neposlouchej, když ti někdo nadává, mluví sám o sobě.

Můžu se jen zeptat?Druhé dítě jste oba chtěli?