smutna

Holky mají pravdu, jsou stejní, u nás se taky rekonstruuje a přistavuje a ten můj přijede večer, pozdraví, zeptá se kluků na úkoly a jde na pifko, nebo dělá pro někoho něco na počítači, nevidím ho ... a o víkendu staví, štukuje, spáruje, sádruje ... znáš :)
Začátek jsem probrečela, jako když jsem mu řekla že se povedlo a čekáme mimi, on se zeptal jestli to vím z papírku (no z hvězd asi ne, že?) a odešel na skok k sousedovi na počítač - z hospody přitáhli o půlnoci. Nepije, respektive ne moc, ale .. potřebuje vypadnout ... Trvalo to fakt doteď ...
Celý 4 měsíce jsem trpěla, vyčítala, bulila do polštáře ... teď ho pošlu na pivko, pozvu si baby a drbeme večer u korálkování... a jak se drží doma :) To aby mu něco neuteklo :)

Oni se holt vzpouzej, mají pocit, že všechno dělaj pro nás a kvůli nám a my si toho nevážíme, ono jim nedochází a nechápou, že radši štuk o den dýl a jeden film skouknout spolu, opřený o sebe, ďobat oříšky z jedný misky a moct se přitulit ... Pak by měli přece skluz a nervy ...
Že oni mají v hlavě termín porodu zatímco my už to dítě máme teď, byť schovaný v bříšku, to je rozdíl, kterej nepochopí ani jedna strana ... Dokud dítě nezabrečí, není - a oni na ten termín, kdy má zabrečet, chystají hnízdo ... my už teď hladíme, zpíváme, ňucháme si pupíky a láskyplně vyčítáme větší kopance, my víme, že je ...

Nadechni se, překousni to a chval ho, kudy projdeš, sice máš pravdu Ty, nemá co bejt hnusnej, když jsi mu nic neprovedla, ale stejně jako u dětí - musíš cca 10x pohladit, pochválit, ocenit a pak teprve 1x pohanět, vyčíst nebo plácnout ...

Strategie ... fuj .. dobře se radí, dobře se dělají předsevzetí, ale kolikrát stejně místo pohlazení kopneš, když vidíš těn jeho výraz, co? :) Já taky .. asi každá ...

:jawdrop: Juj! Co to čtu !!!!
Ale koukám, že píšeš znovu a že se stav zlepšil...To je moc dobře..Už kvůli Tobě a miminku... :e):
Bud na sebe opatrná a pohlad bříško... :€O: :€m:

všem Vám holčiny mockrát děkuji...moc jste mi pomohly...
Doma se stav zlepšil :-)
Díky za pomoc...

Ahoj, je dobře že si postěžuješ a nedusíš to v sobě! Manžel je protiva protože toho má moc, oni mužský i když jsou jinak silní jak silnice, když mají nervy jsou horší než malé děti..to ho neomlouvá v tom co ti řekl, ale možná to trošinku uklidní tebe. Muži mají v sobě zakodované, že musí živit rodinu, že se o ni musí starat, že musí postavit hnízdo a ještě to všechno zvládnout ideálně levou zadní. A když se jim to trošku nedaří, tak na ně padá i obloha a jsou prudní.. Četla jsem příspěvky ostatní holek a je vidět, že se zázračně shodujeme :). Můj drahý je báječný nejúžasnější mužský, ale ve chvíli, kdy se u nás dělalo ústřední topení v domečku (14 dní zpátky) jsem ho dokonce posílala večer na pifo, páč se na něj nedalo ani podívat. Obličej jak kakabus, neustále přísná linka, nespokojený se vším a na jakoukoliv otázku odpovídal "moc práce" :D. I když jako netěhu bych ho poslala do háje, ať si zkouší xichty jinde, teď na mě naštěstí hormony působí tak, že se tomu směju. A ještě před ním, což ho nejdřív napění jako když mácháš červeným hadrem krocanovi před očima..ale následně se uvolní a je zase trošku klid. Už moje máma říkala, že když chlap něco dělá, ideální je jít mu z cesty :), tak jestli máš kam vypadnout /přes den, večer být doma/ tak to udělej. On bude mít klid na práci, ty neuvidíš co se mu případně nepovede, a situace se určitě zlepší. Hlavně se snaž mít dobrou náladu kvůli prckovi..určitě se mu nelíbí když je maminka nešťastná..

Ahoj Sanny, drž se.. To budou určitě jen nějaký chlapský nálady. Znáš to - rýmička a umíraj, při stresu skoro kolabujou :) Mě by jen trápilo to neznámé číslo... Sama jsem se o nevěrě manžela dozvedela hned na začátku těhotenství a ted bydlím u mamky. trochu si ho ohlídej, abys měla jistotu, ale myslím že není čeho se bát. A hlavně žádný slzičky- já jsem prvních pár měsícu jen probrecela a ted si za to nadávám- na prcka to má obrovskej vliv....

Ahojky, je mi to líto nevím co na to napsat ale asi nejspíš mou zkušenost, měla jsem to a samé doma furt jsme se hádali a já myslela že na mimi zůstanu dokonce sama. Pak se hádka hodně vyostřila a já mu řekla že můžu jít klidně i s mimi že mu bude jinde lépe a to že čekám mimi neznamená že od něj nemohu odejít. Dva dny byl smutný a já se s ním nebavila hodně přemýšlel a od té doby je jak vyměněný o mimi se zajímá atd... jiná v tom nebyla takže si myslím že spíš jako to bylo u nás má hodně práce je toho na něj moc a je unavený a tím i nervní. Pokus se pro něj mít více pochopení a nehádat se a uvidíš. Myslím si že je to opravdu tím že toho má moc. Hodně štěstí aby to dopadlo stejně jako u nás. :h:

ahoj, to je mi líto. samozřejmě nemůžu nic hodnotit - neznám tebe ani tvýho partnera, ale ještě moc dobře si vybavuju, jakou krizí prošel náš vztah v době rekonstrukce bydlení (a málem jsme se rozešli). a to jsem ani nebyla těhotná. bylo to příšerný - všude se vrtalo, opravovalo, museli jsme kontrolovat řemeslníky (kontroluj něco, čemu nerozumíš), furt byly se vším problémy - se řemeslníkama, dodávkama zboží, něco se při rekonstrukci odkrylo :€z€: neustále jsem uklízela, protože jsme v tom bydleli, nebyla kuchyň, nebyla koupelna, voda tekla jenom z pidi umyvadla na záchodě. původně jsme začali rekonstruovat v létě, kdy měl manžel v práci volněji a já si brala dovolenou....jenže léto skončilo a rekonstrukce se táhla dál....takže pak muž pracoval, já pracovala, snažili jsme se střídat, aby byl vždycky někdo doma, takže do práce jsem často chodila po 16.00 hodině a tvrdla tam do noci (ještě že jsem si mohla dočasně domluvit pružnou pracovní dobu)....bylo to náročný: nemáš pořádný zázemí domova, protože domov je rozkopanej, neustále řešíš věci, kterým pořádně nerozumíš, v rámci šetření se snažíš sama udělat to, co umíš nebo zvládneš, vidíš, jak tečou prachy....kočeno a věřím, že tohle všechno teď vnímáš 100x víc, protože prostě těhulky jsou vnímavější. jestli to všechno, co se teď mezi váma děje, je hlavně kvůli rekonstrukci, tak zkus zatnout zuby a vydržet to. až to doděláte, všechno z vás spadne :k:

ahojky nebud smutna....pamatuji si jak jsme rekontruovali nas byt...muj v praci..pak jel domu k rodicum pak k nam do bytu a vecer zase k rodicum.....pamatuji si ze jsme se tez dost casto hadali a hnusne....je to nervak, kdyz je kolem cloveka jen prace prace a zase prace.....neboj ono se to urovna....urco se ti i omluvi za to jak ti skarede rekl...to se nedela...to teda ne ne ne....i kdyz je ve stresu...
ale urco je vse v poradku, neboj proste nechtel jen zvednout cizi cislo, kor vecer... neboj se..vzdyt ma tebe, certve opravene hnizdecko, miminečko na cestě...proč by hledal jinde...to by byl fakt hlupak...a s hlupakem bys nebyla, nebo jo?? takže se neboj :) a opatruj se .) Lůca

ahoj, to je mi líto. Řeknu ti jednu věc. CHlap když se dostane do stresu dokáže být zlej a hnusnej. Ať je můj manžel hodnej chlap, tak stres z něho dělá jiného člověka :-(. Rekonstrukce bytu neni žádná sranda. K tomu ještě chodí do práce. Myslim si že je toho na něj moc. My bydlíme v bytě a jsem zato ráda. Vím že kdybysme měli barák, tak by byl manžel pořád vynervovanej z toho, že musí něco dělat. Je pohodlnej a tohle si nedovede představit. Určitě bysme neměli takovou idylku jako máme nyní :-)