wendy241
wendy241
Moje kamarádka má skoro 3letého chlapečka. Chodí si přivydělávat ke svému zaměstnavateli na brigádu k rodičkovskému příspěvku. Přemýšlí o dalším miminku, ale není na tom finančně dobře. Ale kdo v dnešní době je, že jo?:( Jde jí o to, jestli vůbec dostane nějakou mateřskou, když chodí jen na brigádu i když ke svému zaměstnavateli. Bude v příštím roce platit, že mateřskou dostane jen v případě odpracování 270 dní po skončení 3leté varianty rodičáku?
Ahojte všem,
malému je 16 měsíců a jsem na 3leté variantě rodičáku. Mění se pro mě něco od ledna? Nějak se v tom ztrácím, co platí a co ne? Pobírám 7600,-, zůstane mi ta částka celá nebo jak je to? Díky za radu.
In reply to mě byl rovnou na 4 roky, by zabickaa
Ahoj, pokud alespoň tatínek ke dni narození dítěte pracoval, tak si můžeš zažádat o tříletou variantu. Ale až v lednu s tím, že RP se vyplácí zpětně, takže máš čas až do konce ledna.
Ahoj, podle mě se to netýká nikoho kdo porodil do 12/2011 pokud o to vyloženě nezažádá, tak si jede ve starým.
Pokud nic měnit nechceš, tak nemusíš. A částka 7600,- ti zůstane až do tří let věku dítěte :a:
In reply to Pokud nic měnit nechceš, by Barča73
ahoj, a u čtyřleté varianty se to mení jak???Peťule
Ahojda,
mám dilema. Mám děti ve své péči. Od manžela jsem se s dětma odstěhovala a teď si je bere tak, jak jsme domluvený. Byli jsme domluvený, že do dvou let, co chci kojit, si budu vozit malého na noc ke mě. Najednou manžel začal s tím, že malej si ho přestává pamatovat a že by ho chtěl i na noc. I když je pořád kojený a je na mě hodně fixovanej. Mě se to nelíbí. To samé začal i s nočníkem. Začal ho dávat bez mého souhlasu i když jsme byli domluvený jinak. Prostě si dělá co chce, co uzná za vhodné nebo spíš lépe řečeno, co uzná za vhodné jeho matka - tchýně. Podle manžela je už na to Peťa velký dost, aby mohl u něj spát. Co myslíte vy?
Děkuji všem za odpovědi. I když některé mamči něco nepochopily. Prostě jsem odešla od manžela z důvodu domácího násilí (psychický i fyzický). Naposledy jsem na něj musela volat policii a to byla ta poslední kapka v poháru. Přetekl. Byly tam i problémy s tchýní ve společném domě. Já jsem řekla a a ona b. Prostě dělala i u dětí naschvály tipu: nedávej jim každej den párek a jupíka. Neboj, nebudu. Příjdu tam za hoďku a děcka párek a jupíka. Na všem okolo bych to tolerovala, ale na výchově dětí prostě ne. Proto všechno jsem se odstěhovala. Pro soukromí, aby mě každej den nikdo nekontroloval jak malou holku, aby mě nikdo nedělal naschvály, neútočil na mě psychicky, potažmo jednou za půl roku si na mě nevybil agresi i fyzicky. U soudu jsem to neřešila. Ví to jen v intervenčním centru. Chtěla jsem mít všechno za sebou a nechtěla do toho zatahovat děti. Věřím, že když je manžel nemá denně, těší se na ně, jakmile by je měl každý den zase by byl zlý. Chápu, že stres v práci, stres od svých rodičů a stres doma se dá jen lehko zvládnout, ale tímto způsobem opravdu ne. Takže opravdu nehysterčím ohledně nočníku ani ohledně nočního spánku malého u otce. Je to jejich otec, nebudu mu bránit ve styku. Když je chce a můžeme, má je, aby si je užil.
vim, že to neni jednoduchý a určitě nechceš, aby si myslel, že mu děláš naschvály, ale pokud jste se domluvili, že u něj bude přes noc, až dokojíš, tak neustupuj. Fajn, že chce bejt táta, že se zajímá, ale nepovoluj, nebo pak nebude respektovat nic. Jsou to daný pravidla a hotovo. Z toho, co píšeš, je asi cholerik. Proč malýho nervovat?
Já bych nedala dítě otci,který je schopen v rámci agrese dítě uhodit. Pokud to nahlásíš na sociálce,budou u návštěvy přítomny soc.pracovnice,prostě se musíš bránit,tedy hlavně děti. Jinak pokud je kojený na noc bych ho nedala ani žádný soud mu to neodklepne.
Monina
Ahoj tak Ti nevím. Záleží na tom, jaké máte vztahy. Z toho co jsi napsala mně napadlo, že děti mu chybí, a chce je naučit něco podle sebe, co by pak řekl, že je to naučil ON, ne jenom máma. Mám tím na mysli ten nočník. Určitě mezi Vámi existuje nějaká domluvte. Tak to zkuste, musíte udělat kompromi oba, jak on tak i ty. S tím naučováním na nočník, bych nehysterčila, zkusti to může, ale třeba ho fakt o tom !nenásilně! pouč. Co se týče toho kojení, tak nevím jak často, a zdali vůbec ho ještě v noci kojíš, pokud ne, tak se nic nestane když jedno kojení ráno vynechá. Určitě se Ti mlíko nepřestane dělat. Chápu tvoji dilemu, ale na druhou stranu chápu i jeho. Buď ráda, že má o deti zájem.
In reply to Ahoj tak Ti nevím. by hanicka11
Jasně a když nebude chtít na nočníku sedět tak ho jen trošku nakopne :€\€: a kojit už vlastně taky nemusí :€h:
Ahoj všem maminám,
příspěvek na bydlení je jen jednorázový a vyplácí se jen po dobu 3 měsíců? Pochopila jsem to správně? A dá se maminy vyžít s cca 4.000,- na měsíc? Je tím myšleno jídlo a drogerie. Budu na děti sama 14 měsíců a 3 roky. Bohužel žádnou jinou pomoc od příbuzných nemám. Já se uskrovním, to je jasný, ale přibližně 3 měsíce budeme mít jen tuto částku měsíčně než mi přijdou penízky na účet. Maminky samoživitelky s 2 dětma, s jakou částkou vyjdete? Dáte typy na ušetření? Za jakékoliv budu ráda.
In reply to madla:ahoj wendy,brala sem by mamamia
In reply to Ahojky, já tedy nemám by jesterkalackova
Ahojky všem,
jdu se vykecat, postěžovat, už to nedávám, mám nervy na dranc a snad se tady najde nějaká dušička, která to takhle měla taky a dá mi radu. To by mi pomohlo asi nejvíc. Už jsem sem párkrát písla nějaký ten problém ohledně mojí tchýně, ale teď je to fakt už na prášky. Bydlíme nad tchánovcama. Horní byt jsme si vyplatili, takže prakticky je náš, ale na papíře to nikde notářsky schválené nemáme. Tchýně byla celkem v pohodě do té doby, než přišli děti. Jakmile není po jejím, je špatně. U nás je nakýblovaná každý den s větou: "Nechci vás rušit, já jdu za dětičkama." Ta starší si jí už většinou nevšímá, Petískovi je 8 měsíců, tak z toho ještě nemá takový rozum:) Takže každodenní návštěva i několikanásobná s tím, jak ty naše děti jsou strašné, jak pořád řvou, jak se dole kvůli nim nevyspí.
Do toho ještě pořád promlouvá, jak bysme měli co dělat jinak ohledně výchovy našich dětí. Dřív to zkoušela přes naší domácnost. Povídala mi i do toho, kdy si mám vyprat, kdy umýt hlavu, v čem chodit ven, abych nebyla moc vyzývavá. To skončilo a přesunulo se to na výchovu. Několikrát jsem s ní hodila řeč, že je to opravdu jen a jen naše věc a nemáme rádi nevyžádáné rady. Rádi bychom si to dělali vše po svém. 14 dní dusno, nahoru nepáchla a pak zase nanovo. Předposlední promluva skončila tak, že si vymyslela to, jak jsem jí vyhazovala z bytu a sprostě jí nadávala. Poslední zase tím, že místo toho aby si svůj problém vyřešila se mnou, svolala rodinnou poradu, napovídala jim samé smyšlené věci a všichni na mě byli dost dlouho naštvaný. Řekla mi, že bych jí měla být vděčná, když tam můžu bydlet, že jsem přišla s holou prdelí a ještě si vyskakuju. Což mě docela zarazilo, když se ozývám jen v tom případě, kdy nám zasahuje do výchovy a ještě jsem ta špatná já. Při jakékoliv příložitosti nás vyhazuje z domu, abysme si zařídili svoje bydlení, když se nám to nelíbí.
Já už na tohle opravdu nemám nervy. Člověk musí držet jazyk za zuby, nesmí nic říct, protože tam vlastně bydlí s její svolením, ale to že jsem toho bytu investovala svoje peníze to taky nevidí. Musím snášet její návštěvy s věčnýma narážkama, rejpáním a stěžováním, jak jsou ty naše děti hrozný, jak nemají žádnou výchovu. Už to opravdu nedávám. Mít peníze, odstěhuju se hned, ale manžel nechce. Ten už má nervy taky na dranc. Každá návštěva příbuzných se teď prakticky točí kolem kritiky našich dětí a nás, jak jsme hrozní vůči rodičům, ale nikdo už nevidí náš pohled, co my tady každý den s nima musíme absolvovat. Zažila jste to některá, holčiny? Poradíte mi, jak z toho ven? Protože já jsem tolerantní dost, ale jakmile pohár přeteče, tak na ní už vyjedu a zase budu špatná jenom já.
Holky, jak já vám všem děkuju za vaše milý řádečky. Koukám, že opravdu nic jiného než si nenechat sr...t na hlavu nebo se opravdu odstěhovat, mi nezbývá. Koukám, že tu je spousty holčin, co mají stejné problémy jako já. Ona samozřejmě vše myslí v dobrém, přesně jak tu jedna holčina píše, tak mi to sdělila i moje tchýně, že je u nich zvykem si o všem povídat a všechno společně řešit. Bohužel to tak není a podle mě jde spíš jen o velkou faleš. Moje švagrová si naivně myslí jak teď s tchýní vychází, jak se mají rády, odjede a drbačka na její hlavu, no děs. Dneska jsme za ní byli s dětma, ona se zrovna musela dívat na telenovelu a okřikovala 8 měsíčního Peťu, ať je zticha. Tak jsem se radši s dětma sebrala a odešla nahoru do klidu. Manžel je z ní taky nešťastej, když vidí, jak se rozplývá, když přijede její druhej syn nebo její dcera. My jsme domácí, takže na nás si dovolí zařvat, že se chce dívat na telenovelu, kterou NIKDY nesledovala - bylo jasný, že nás tam nechce. To kdyby přijel její druhej synáček, televize by šla stranou.
Holky, já si fakt neumím představit, jak to tady bude příští rok. To půjde do předčasnýho důchodu a bude to pečená vařená. Já už se snad opravdu začnu před ní zamykat, protože soukromí je soukromí a opravdu na ní už nejsem ani trochu zvědavá. Představte si, že byla na Haničku naštvaná, že k ní nechtěla a hnala se za dědou. Oni i ty děti to asi vycítí:) Už jsem se fakt smířila, že ta nejhorší budu já, tak si budu ohledně výchovy dupat. Jsou to moje děti, ne její a to že mám za manžela jejího syna, to přece neznamená, že má právo mi kecat i do mého manželství.
Bože, snad jednou nebudu jako ona. Já jsem dost tolerantní člověk, předpokládala jsem, že když se nebudu montovat do věcí ostatních, že mi nebudou ostatní lidi do všeho kecat. Jsem svéprávná, dospělá a ona se mnou zachází, jak kdybych byla nějakej imbecil. Teď se s náma nebaví a ono je to možná i dobře, alespoň mám chvilku klid. Čím dál tím víc přemýšlím, že podle vás promluvím s manžou a zajdeme za právníkem, protože švagr je rozumnej, ale bohužel jeho manželka je trochu jednodušší a mám bohužel takový pocit, že by ho uměla spracovat a my by jsme byli namydlený a museli je znovu vyplácet.
In reply to Holky, jak já vám všem by wendy241
Ahoj jako by jsi psala o mě taky jsem si myslela že když nebudu otravovat ostatní tak mi daj pokoj no bohužel,ono všechno co píšeš o pocitech jako by jsi psala o mě,taky to tak cítím.Jen se ti divím že k ní dobrovolně chodíš to já bych tam nevlezla ani náhodou a navíc vidíš jakej má zájem o tvé děti když televize je v tu chvíli přednější.Tak tam nechoď!A vyprdni se přemýšlet o tom co by dělala kdyby tam byly děti od švagra,to tě pak žere a ubírá ti to psychických sil.A to teprv uvidíš až bude v tom důchodu to si asi užiješ,ony ty báby se pak neskutečně nudí a mají spousty času na vymýšlení ptákovin a chytrých rad.Ale to tě nechci strašit,jen se na to připrav,mám zkušenost.A jak píšeš že ti kecá do výchovy,manželství....tak to taky nepřestane ale důležitý pro tebe je aby manžel stál při tobě.Prostě musíš být silná a bojovat za svoji rodinu.Já už se z ní málem zhroutila ale mám tu to svoje zlatíčko tak člověk musí vydržet všechno.A zamykej se to je normální že chceš soukromí ikdyž ona to vidí jinak.A že budeš stejná jako ona?Neboj nebudeš tohle tě poznamenalo a dáš si velkýho bacha takhle ničit život svým dětem.Tak se drž myslím na tebe a pocit že je někdo na tom stejně jako já mě uklidňuje(zní to blbě ale nemyslím to zle).Tchýně bohužel nepředěláme tak musíme jen přijít na to co udělat aby nám ničily život co nejméně tak ať na to příjdem brzy.Pa
In reply to Ahoj jako by jsi psala o mě by jana a nela
Ahoj Jančo,
mimochodem já jsem taky Janča:) Společný osudy spojujou, viď:) Rozumím tomu, jak jsi myslela, že tě společný osud uklidňuje. Mě hodně pomáhá, když slyším od ostatních maminek, že mají stejné problémy s dětma jako mám já. Takže už si nemyslím, že mám nenormální děti. V podstatě vím, že to asi myslí dobře, ale pokud už to říkám pomiliontý že rady nechci a zbytečně mě to stresuje a nervuje, tak ta ženská buď má dlouhý vedení a nebo jí to dělá dobře. Když má 3 děti, tak je jasný že má patent na výchovu, ale v podstatě přece jde o to, že každá ženská si chce vychovávat děti sama a mít svoje soukromí. Já jí tam taky každej den nelezu a teď po tom, co řvala na malýho, už jí tam nepůjdu tuplem. Už si nenechám tou babou kazit náladu. Možná je v přechodu či co já vím, ale ty její nálady, odsekávání fakt každej den snášet už nehodlám. To ať si kazí náladu dole ve svým. No ne? Dohnala mě až k tomu, že začínám chodit k psycholožce. Tak uvidím, jestli něco dobrýho poradí a pokud budeš chtít předám radu dál:) Prý to tchýně dělají kvůli tomu, že si myslí, že se o jejich miláčky nikdo nedokáže tak dobře postarat jako ony. V žádném případě se nemám snažit s ní bejt kamarádka, protože to nedělá dobře. Tak to už jsem pochopila i bez ní:) že to fakt nejde. Zatím se měj Jančo fajn a držím palečky s tou tvojí tchýní. Páčko
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
Jani, tak jsem byla u doktorky a co mi poradila, tak se mi ohromně ulevilo. Kup si knížku Asertivitou proti stresu a uvidíš, co všechno NEMUSÍŠ. Poradila mi jak odpálkovat tchýni slušně, třeba když přijde k nám brzo po ránu tak se jí zeptat: Babičko, co potřebujete? Pokud odpoví, že jde za dětma tak: A nechcete to nechat raději na odpoledne? Nenabízet jí ani čaj ani kávu, prostě se jí nepodbízet. My snachy děláme velkou chybu v tom, že se jim chceme prý zavděčit a být s nima kamarádka. To je ta největší chyba a nikdy to fungovat nebude. Když nám odsekne na pozdrav, tak říct: Ale vy jste se nějak špatně vyspala, viďte. Prostě si do ní vtipně rejpnout. Nebo pokud by pořád vyzvídala a tys jí to nechtěla říct tak natvrdku: Vy jste nějaká zvědavá. A usmát se. Pokud by rejpala, že děti mají tohle a tamto umět a měli by to a to dělat, tak to otočit: To je ale dneska krásný počasí, že jo... Prostě nepouštět si je tak k tělu a neřešit, jestli se naštvaly nebo ne. Oni se jinak chovat nebudou, tak to prostě nemáme řešit. Snad jsem ti trošku pomohla. Páčko
In reply to Jani, tak jsem byla u by wendy241
Ahoj Jani tak to je super že se ti ulevilo a dr.pomohla, ale v této chvíli to u nás tak jak píšeš fungovat určitě nebude.U nás se to dopracovalo tak nějak nevím kam.Byla u nás už je to asi měsíc?já ani nevím mně ten čas plyne pod rukama,měla opět řeči tetokrát nebyla skvělá jen ona(jak se mi tady jednou chvástala)ale důrazně zvýšeným hlasem mi řekla že v jejich rodině je "samozřejmost"si pomáhat cha cha,mně pomohla skoro do hrobu(tím myslela že po narození dítěte automaticky se sem nakvartýruje tchýně aniž by se mě na cokoliv zeptala,jako jestli chci pomoct,nebo jestli o ni stojím...).No takže ty její kecy o morálce mě opět na*raly a tak jsem jí řekla co si o ní myslím,no asi čuměla jak vyoraná myš co si to k ní dovoluji,já si moc nebrala servítky a řekla jí jako že mě svýma návštěvama otravovala život,že ona věděla že ji tady nechci a stejně mě otravovala...A ona mi řekla že "nevěděla"že ji tady nechci!!!Přítele jsem tenkrát dvakrát prosila ať jí řekne že si to chci dělat sama ať mě nechá,já ji to dlouho naznačovala svým otráveným přístupem k ní,takže to by pochopil i slepej a hluchej a ona bude zase tvrdit že to nevěděla.No lže a přítel byl celou dobu u toho a nic.Já mu před tím řekla co chci abych s ní u tohoto hovoru byla sama no tak mi řekl že mě neslyšel tak já už nevím já asi mluvím čínsky?Mrzí mě že jsem ji neřekla všechno ,když průser tak pořádnej ale nějak to nešlo.Já se celou dobu na ní nemohla ani podívat a jen jsem slyšela slzičky no chudinka jedna musela zahrát synovi na city.A od té doby tady nebyla,přítel nic o ní neříká ,každý den se děsím co přijde no psychický teror!Tento týden jsem jela s kočárem okolo švagrový a ony dvě šly na autobus,ona mě viděla a dělala že mě nezná.No kdyby to tak zůstalo tak se vůbec nezlobím,ale ona to tak nenechá,jako že by nevídala naši dceru?Tak takhle naivní nejsem a jestli si myslí že malá bude jezdit beze mě k ní tak to nedovolím,to už tady jednou bylo.A jak to je u vás?Jak bojuješ ty?Napiš ať se přiučím.A tu knížku jak píšeš už ji máš?Já nechci vyhazovat prachy pro nic a hlavně si ani neumím představit teď číst ale kdyby mi to v něčem pomohlo,jako v přístupu k tchýni jak ti teď poradila dr. tak u mě v této chvíli je to nanic.Já jsem ji urazila že jsem jí řekla co si o ní myslím a to ona neskousla.Tak nevím potřebuje čas aby promyslela pomstu?Tak až budeš mít čas a chuť tak napiš.Myslím na tebe drž se!!!
Ahojte všem,
je to tady asi už trapně omýlané téma, ale kdo bydlí v jednom domě s tchýní, mě asi pochopí a doufám i že poradí. S mojí tchýní to došlo až do toho okamžiku, kdy mě jen pozdraví a to jen málokdy. Asi podle toho jakou má zrovna náladu. Mám dvě dětičky. S tou starší je teď trošku víc práce, protože se ještě nesmířila s narozením 4měsíčního brášky a má do toho období vzdoru. Takže naše Hanička má vztekací záchvaty, do toho žárlí na brášku i když ho má ráda, je fixovaná na mě a bojí se cizích návštěv. Řešili jsme to s manžou u pediatričky i u psycholožky, takže víme, z čeho to její chování pramení. Jenže tchýně, která má svojí hlavu, a její tři děti nikdy nic takového nedělali, tak do všeho pořád povídá, pořád vymýšlí hororové pohádky, jak mi jí týráme apod. Takže to skončilo tak, že si s ní manžel promluvil, ať už se nám konečně do ničeho neplete. Náfuk jako vždy na týden. Ale to už mě tak netrápí.
Vadí mi to, že je u nás v bytě pečená vařená. Skoro mě ani nepozdraví, řekne, že jde za Haničkou (o jejím bráškovi se skoro ani nezmíní), pak u nás je tak hodinu, pořád skrze Haničku do mě reje, že třeba nemá ořezané správně tužky, že je už 9 ráno a ještě chudinka Hanička nebyla na zahrádce apod. Dřív jsem to její chování tolerovala v zájmu zachování klidu v baráku, který stejně nebyl, protože prudila snad kvůli každý blbosti. Už bych chtěla ale taky mít svoje soukromí. Opravdu mě to hodně stresuje a chci jí nějakou slušnou formou požádat, aby chodila jen na ohlášené návštěvy. Máte někdo nějaký návrh, já už fakt nevím, jak jí to říct, protože naposledy mi oznámila, že ode mě žádné vysvětlování ohledně chování Haničky nechce slyšet. Chápu, že si prostě jako lidi nesedíme. OK. Že mě nerespektuje jako mámu, natož jako člověka a nehodlá se ke mě slušně chovat, to už ale chápat nechci. Proto už takového člověka ve své domácnosti trpět nechci. Pomůže mi nějaká mamča, která měla taky takové problémy?
Ahoj, tak já mám svůj byt a jsem za to šťastná, protože manžel by určitě mamince dal klíče od bytu, kdyby byl jeho. Když jsme malou neměli tak byla tchyně super, ale co se narodila tak by u nás byla furt a to přijela i bez ohlášení. Ze začátku jsem to řešila s manžou ať jí to řekne, ale potom jsme se dost hádali, tak to řeším sama a manžu s tím neotravuju. Řekla jsem tchyni, že se to nedělá, aby přijela neohlášená a když to udělala za 14 znovu, tak jse jí řekla, že bude chodit jednou týdně. Párkrát se mi snažila radit a rozhodovat za mě, tak jsem jí opět řekla ať si uvědomí, že je to moje dítě tak o tom rozhoduji já a ať mě respektuje. Ona není zlá, rozdala by se, ale někdy mě fakt štve. Naposled mi přinesla Chlorellu a že to mám male dávat, zítra jí bude 10 měsíců. Říkám nic jí dávat nebudu a ona ž jo, že je to zdraví a na imunitu atd.
Být na tvém místě normálně jí to řeknu, že si k vám nebude chodit kdy se jí zachce a že se musí předem ohlásit a taky aby respektovala tvojí výchovu atd. Držím palečky ať se to urovná, tchyně dostane rozum a nechá vás v klidu žít
Ahoj, je to pekelné..ale jediná rada, která mne též napadá je, odstěhovat se, a nebo aspoň udělat kroky, které by k tomu nasvědčoval...Protože jinak se z toho zblázníš... Já jsem teprve těhu a už teď vím, že na všechno budu sama, jelikož přítel je mamánek a dal přednost matce...což je pro mne nepřijatelné...nebude to veselé ale budu to muset zvládnout...nenech si mluvit do ničeho od tchýně, raději se odstěhujte...fakt to za ty problémy nestojí...Držím palečky!
In reply to Ahoj, je to pekelné..ale by Hella5
Ahoj Helčo,
to je dobrý nápad udělat nějaký krok, ale jaký? Myslíš, jako jí nějakým způsobem naznačit, že se hodlám odstěhovat? Ale jak jí to naznačit?
In reply to Ahoj Helčo, to je dobrý by wendy241
nevím, třeba si občas koupit nějaké noviny o bydlení a nechat je povalovat na stole, nebo až bude zase u vás, tak někomu dát echo aby zavolal a předstíral nabídku bytu...a ty by jsi to po telefonu před ní jako řešila...jinak vážně nevím, nedovedu si to představit.
Přítelovo matka bydlí 5min. od nás a má i klíče, štve mě, že k nám leze když jsme třeba v práci...a kontroluje mi, co máme v lednici...je to hrozný, ale když jsem něco řekla, tak mi řekl, že byt dostal od rodičů a je jim vděčný...jeho otec už nežije, takže je matka na něj fixovaná a vyžaduje náležitou pozornost, je mi z toho na zvracení...ale jelikož mám rodiče jinde než v Praze a práci v prazte tak do mateřské u něj budu a pak odejdu pryč a jdem od sebe.... je mi z toho na nic, ale jiné řešení bohužel nemám.....
Ještě se zeptám s tchánem vycházíš? tak zkus s ním promluvit, nebo manžel?
In reply to nevím, třeba si občas by Hella5
koukám, že ty to taky nemáš jednoduchý. Obdivuju tvojí odvahu od něj odejít. Já už jsem se rozhodovala kolikrát taky, že od něj odejdu. Ono s tím mým to taky není zrovna růžový a pár záležitostí k rozvodu, tu taky bylo. Ale najednou do toho druhý dítě, peníze už má jen on na svým účtě. Tchán si myslím, že o tomhle zrovna moc neví. Myslím si, že ani neví, že nám jeho manželka už několikrát vyhrožovala, ať vypadnem. Tchán je takovej málomluvnej, do ničeho se nám neplete, za to jsem mu vděčná a tohle si myslím je problém mezi náma a tchýní a ne s ním. Manžela už to nebaví pořád se s ní domlouvat, protože sám vidí, že to nemá smysl.
Ahoj maminky,
potřebuju poradit a hlavně si vylít srdíčko. Už fakt nemůžu. Mám doma 25 měsíční holčičku a skoro 4 měsíčního chlapečka. Samo o sobě je to záhul. Jenže malý má zánět očního kanálku a poslední dvě noci probrečel bolestí. Já samozřejmě nevyspalá. Hanča byla dole u tchýně víkend se svým bratrancem. Takže už je i vám jasné, že bydlím s tchýní v jednom baráčku. Od narození malého se Hanička z hodné holčičky stala ve vřeštící dcerku. Kvůli všemu záchvat vzteku až se skoro dusí. Stačí říct ne a je oheň na střeše. Samozřejmě poslouchám od tchýně, že ji nahoře týráme, že to není normální, ona vychovala tři děti a žádné jí tohle nedělalo. Tak jsem čekala, kdy jí tohle předvede taky. Samozřejmě včera ráno na zahradě záchvat jako prase, tak už to zažila taky. Od včerejška začíná řvát i při jakékoliv návštěvě. Přijde její strejda, teta nebo děda, které měla vždycky ráda a najednou začne řvát. Takže teď zase poslochám, co s ní nahoře dělám, že se bojí každý návštěvy. Mě tohle nikdy nedělala. Prostě každej den mám přednášku vždy na jiné téma. Před dětma haurala do manžela, že si nenechám spravit boty, že se na to koukat nebude. Pak si vymyslela, že jezdím někam v noci, při jeho noční, autem, protože ráno při odchodu do práce neviděla auto na svém místě. Pak my lezla do bytu a hlásila manžovi, že jsem dva dny po sobě neměla ustláno a co jsem to jako za ženskou. Ale teď s dětma je to ještě horší. Nejvíc mě ale štve to, že si Háňu bez mího dovolení bere každý den k sobě dolu a ona z toho má bordel, koho má dřív poslouchat. Ona aby neřvala, tak jí dovolí všechno, co má nahoře zakázáno. Pořád nás citově vydírá, že by nechtěla bejt naše dítě, že chudák má všechno zakázané. Překrucuje věci co řeknu, dokonce se jednou vymyslela, že jsem ji řekla ať drží hubu a vypadne z mýho bytu. Ještě že za mnou ten můj stojí, ale stejně si tady v tom baráku připadám blbě. Vím, že je to chyba hlavně moje, že jsem si tohle nechávala líbit, ale dneska jsem to už nevydržela, sebrala z návštěvy děti a řekla, že tohle už poslouchat nebudu. Holky, máte tohle taky nějaká?
máš to strašně těžký. Já žiju v domě u rodičů mého přítele v podkrovním bytě. Tchán je super a tchýně je zase opak té tvojí. Naprosto nejeví zájem jak o nás, tak o malou. Tu vidí jen na oslavách nebo venku na zahradě....když to shrnu, tak za rok jejího života jí viděla 8x. Nahoru za námi nepřijde...nezajímá se. Víš, na jednu stranu si říkám jak to je super na druhou mě to strašně štve, že máme babi a dědu v baráku, ale pohlídat jí dát nemůžeš. Takže jsem na malou "sama". Mít tchýni jako ty, tak jsem dávno z domu pryč nebo za mřížemi. Jediné co ti poradím je PRYČ OD NÍ. Nic jiného nezabere, dokud se jí takhle nepostavíte. Jestli bydlíte, jako my o patro výš, tak aspoň si dejte na dveře kouli, aby ti nemohla kdykoliv do bytu. Uvidíš, že bude oheň na střeše, ale za chvíli pochopí, že si k vám prostě nebude chodit jak se jí zamane. Buď HODNĚ tvrdá, u těhle lidí platí, kam si je pustíš, tam půjdou. Malá je tvoje NE její, takže rozhodně klidně i ostrá slova, která jí jasně ukáží kam může. A opakovaně. jednou to stačit nebude. Takovéhle lidi znám, zkouší kam můžou zajít a pak terorizují, protože se v tom vyžívají. Jak to utneš a kdykoliv bude jen náznak ,tak se seber a vem děti a PRYČ. Zabouchni za sebou ty dveře, zamkni a řekni jí, že to bude odteď vždy takhle, pokud se nezklidní a nebude z ní normální ženská. K VÁM ať jí přístup zakáže i tvůj manžel. Je to vaše soukromí a jestli to nebude akceptovat, tak žačnětě hledat jiné bydlení.....A KLIDNĚ JÍ.
tak sice se záchvaty vzteku u dcery zatím problém nemám (ona se sice vzteká kdykoliv něco nedostane, ale není to tak zlé, je jí teprve rok), ale s tchýní mám něco podobného. NAŠTĚSTÍ bydlí přes hranice, tedy v zahraničí a je jen na mě, jestli tam budu jezdit nebo ne, a jestli jo tak jak často. Zatím tam jezdím kvůli malé, rozhodně bych nesnesla, kdyby tam jel manžel sám a já ztrratila dcerku z dohledu a nechala jí malou na pospas. A až mě jednoho dne rupnou nervy, bude mít babička po hehe, já tam přestanu jezdit úplně a malou vídat nebude. Protože co si ke mě dovolüje je katastorfa. Neumím se postarat o dítě, domácnost vedu špatně, jsem pomalá, když mi je zle tak musím fungovat i přesto na 100% jako to dělala ona (hovno dělala, nebýt manželovo babičky, tak 50% věcí nezvládla). Stěžuje si manželovi, že když mám migrénu tak nejdu s malou ven, přitom ona mi ji ani jednou v životě nevzala na procházku, s vlastníma dětma ven nechodila. Dovolí malé to, co já ne, když jí něco řeknu tak už po mě (naštěstí jen v duchu) střílí kulometem a čtvrtí za živa, a co nejhůř - válím se podle ní doma, u nich jde máma po půlroce do práce. Nechala jsem manžela splácet samotného hypotéku, co si to jako dovoluju. Tchán kvůli MĚ se bojí jít do důchodu, protože asi rodičákem přivedu manžela do finanční záhuby, nebo co. A chtěla mi vzít dítě - ať táhnu do práce a ona se bude starat, samozřejmě u ní doma, já mám za malou jezdit o víkendu.
Takže nesmutni, radu Ti nedám, sama nevím, jak na tu svou, ale jen abys viděla, že nejsi sama.
A obdivuji Tě, já bydlet s tchýní pod jednou střechou, tak dávno sedím v kriminále za vraždu, nebo raději bydlím pod mostem, jen NEEEE s ní...
záchvaty vzteku mají určtě vechna batolátka. tchyně si prd pamatuje a možná její děti byly v tomhle věku už dávno v jeslích.
a s tím strachem to je jak na houpačce, Danielka jednou tak podruhé tak, někdy si říkám že by se gebila i na vraha co ji přišel podříznout, jindy se zasekne a čím víc ji uklidnuju tím horší. v případě strachu u nás funguje, reagovat opačně. nechod tam, pojd se schovat k mamince pojd...a zvědavost přemůže jakýkoliv strach ;)
tak moc bych si přála aspon jednu hlídací babičku, aspon 1x týdně kdyby vzala Danielku ven na procházku na 1 hodinu by stačilo.
ale jak se říká všeho moc škodí, žít pod jednou střechou bych už nevydržela ani s mojí mamkou natož s tchýní...
tvé tchýni srdečně přeji ať se zamiluje a tím pádem už nemá tolik času se zaobírat tvojí rodinou :-)
:a:
tak to je děs. A co ten tvůj chlap, nemůže ji nějak zpacifikovat a domluvit ji? Já takovým lidem nerozumím. Asi mají potřebu se o někoho přehnaně starat, když už mají své děti odrostlé...
Ahoj maminky i těhulky,
máme doma nádhernou knížku Mých prvních pět let, kde je i místečko pro důležité události ze dne narození. A už mi to tam dva roky zeje prázdnotou a štve mě to. Proto kdo by měl schované noviny z tohodle dne a chtěl mi je prodat, ozvěte se mi, prosím. Nebo mi poraďte, kde bych je mohla sehnat. Díky moc.
Ahoj všem,
potřebuju poradit, potřebuju útěchu nebo možná jen vyslechnout. Jsem vdaná skoro 6 let. Máme 17 měsíční holčičku a já jsem v pátém měsíci. S manželem je to čím dál horší. Myslela jsem si, že se změní, že alespoň druhý mimčo budu mít v bříšku šťastnější.... Bohužel to tak není. Už před rokem jsem od něj chtěla odejít. Nedovolil mi to, že mi dceru nenechá, začal s tím, že jsem blázen (chodím k psycholožce i díky němu) a že mi jí soud rozhodně nesvěří. Udělá vše pro to, abych jí prostě neměla. Dohnal mě až k myšlenkám, že život bez dcerky, to radši žádný.
Pak byl chvíli klid, než jsem neočekávaně otěhotněla. Nejen že jsem druhé dítě s ním mít nechtěla, ale i kvůli zdravotní stránce jsem příliš nadšená nebyla. Bylo mi pořád zle. Při Haničce, rizikové těhotenství, mi se vším pomáhal a nebyly žádné řeči. Teď když jsem s vypětím sil uklidila celý byt, postarala se o Haničku, přišel a pořád hledal nějaké chyby. Je šílený puntičkář. Každé ráno jsem se s hrůzou probouzela, co si zase najde. Začalo ještě větší psychycký týrání než před tím. Asi to rozjelo to, že jsem s ním nechtěla už intimně žít. Včera mi dokonce řekl, že jsem píča a abych si zkrotila svoje chování, jinak přijdu k úrazu. Dneska například Haničce pronesl, že pokud u něj bude dál brečet a nebude u něj chtít bejt, že zařídí, aby ho neviděla už nikdy. Holky, ten jak se k malý chová je neuvěřitelný. Za každou blbost ji plácne, na mě řve, že je rozmazlená nebo je to pro něj smrad, ale pak si zajde zakouřit a dělá jako kdyby se nic nestalo.
Už toho mám opravdu dost. Nejsem žádný svatoušek, taky už jsem ho několikrát počastovala neslušnýma slovama, ale vše bylo jen reakcí na jeho hnusné chování. On tvrdí, že se narozdíl ode mě chová normálně. Pořád mě shazuje, už mě to ničí a opravdu chci rozvod. Jenže nemám kam jít. Jedině do podnájmu. Učet vlastní on. Já k němu nemám žádný přístup. Rozvedou nás i když jsem těhotná? Vypadá to, že se možná na rozvodu domluvíme.
Moc moc vám vše děkuju, maminkám i čekatelkám. Stalo se něco, co jsem naprosto neočekávala. Otočil ostoosmdesát stupňů. Za celých 11 let vztahu jsem ho neviděla brečet, až teď. Uvědomil si o co by mohl přijít a přiznal si svoje chyby. Chodíme spolu do manželské poradny a už byl i jednou u psychologa. Máme ho společného a i když by se to nemělo, dr. mi prozradila, že konečně asi ten chlap na něco přišel a už pro to dělá maximum. Řekla jsem mu, že už je to poslední šance a stačí opravdu jedno ublížení a ví, co ho čeká. Pokud to opravdu nepůjde, bude rozvod. Tak mi držte palečky a snad už budu mít štěstí.
In reply to Moc moc vám vše děkuju, by wendy241
Wendy moc bych ti přála, aby vám to vyšlo. Držím pěstičky ať se ten tvůj chlap chytí za nos a seká dobrotu. Pa Markéta a Anička
In reply to Moc moc vám vše děkuju, by wendy241
Ahojda, tak já tedy taky moc držím pěsti, aby se to v dobré obrátilo a manžel konečně prochu začal " myslet ". Už jen pro ty děti, aby vyrůstaly v úplné rodině :-) Budu moc, moc držet pěsti, ať máte štestí :-)
In reply to Moc moc vám vše děkuju, by wendy241
Ahoj!
Tak to moc držím palce, ať to vyjde!!!! A doufám, že nám sem dáš vědět, jestli to vyjde. Moc mě zajímá, jestli s takovou "náturou" psycholog něco zmůže.
:a:
In reply to Moc moc vám vše děkuju, by wendy241
moc Vám budu držet pěsti aby Váš vztah dál fungoval podle tvých představ a opatruj se :a:
Ahojte mamči,
jak jste slavily první narozeniny s vašima andílkama? Mě už začínají nudit klasické rodinné oslavy, kdy se sejdeme nad chlebíčkama a dortem, pogratulujeme a odvalíme se každý dom. Chtěla bych něco zábavnýho, sice z toho ta naše kočka ještě mít rozum nebude, ale první narozeniny jsou prostě PRVNÍ!!!
- udělám dortík a našla jsem na netu papírový jedlý obrázek podle zaslané fotky, který dám na hotový dort
- chtěla jsem na oslavu pro srandu balonky plněné heliem, ale když jsem viděla tu cenu, nechám si radši zajít chuť. Nevíte čím balonky jiným naplnit aby se vznášely?
- máte někdo originální nápady na hry i pro dospěláky?
- jaké hezké dárky jste dávaly k prvním narozeninám, hledám inspiraci pro příbuzný
Za každý nápad vám budu všem moc vděčná.
Mamči, moc děkuju za nápady. Ty papírové řetězy jsou bomba.... zkusím se na ně také juknout. Alespoň to bude i hezky vypadat.
Ahojky mě ty oslavy taky moc nebaví,ale děti si je užívají :s: ,hlavně ty starší.Nejraději mají když vyzdobíme pokoj,kupujem takové papírové řetězy,které rozvěsíme z rohu do rohu místnost,nafouknem balonky,sice se nevznáší,ale účel splní.Největší radost mají z takových těch velkých hromad.dárků,jako byla veliká skluzavka na zahradu,šlapací traktor,nebo velká sada lega.Prostě něco co by od jednoho nedostali,tak se všichni složí. :a:
Ahojky, tak s oslavou ti asi neporadim, ale peknym darkem pro mimco je urcite houpacka, takova ta klasicka, drevena (teda pokud ji mas kam zavesit) :)
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
mě byl rovnou na 4 roky, ale od nového roka ai budu moc zažádat jen na 3 roky ? malej je 20.12.2010