petralinda
petralinda
Ahoj holky, chtěla jsem poprosit ty které se chystají nebo už rodily na Obilňáku, nebo tam chodily na ozvy o radu. Je nutná nějaká registrace, když chci rodit právě v této porodnici?
:a: Ahojky, po delší době vás jdeme pozdravit :°*°: . Změnila jsem nám ikonku (na původní jsem byla ještě s bříškem a s naší fenkou ), tak snad mě s Lindou poznáte a zvyknete si :s: . Jak se máte, co už umí vaše zlatíčka? Linda má skoro ukončených devět měsíců, plazí se, často se houpe na kolíkách, pěkně po čtyřech jí to moc nejde a rozplácává se, klekne si v postýlce, krásně sedí, jde ze sedu na bříško přes kolínka, nebo si to na čtyřech rozmyslí a znovu si sedne. Často si chce i stoupat, to buď jen tak stojí nebo péruje, nakračovat neumí. Je hrozně komunikativní, pořád říká táta a nebo jen tak ,,zpívá,, a pusu skoro celý den nezavře. Má tři zuby, dvě jedničky dole a špičák na hoře. Dnes se mi zbudila z odpoledího spánku s horečkou, měla 39,1, tak jsme dali čípek a bylo všechno OK. Než jsem ji dávala spát tak zase hořela, šahá si neustále na dásnička, šlintá, že bryndáčky nestíhají :spid: , měla 38,7, tak jsem jí na noc dala ještě jeden čípek a zatím hezky spinká. Pokud se to do rána nezlepší, zajdeme k doktorce :*8*: . Nemocná se mi nezdá, tak snad to budou zuby, a ne nic horšího :#o: ( šestá nemoc a podobně ) Nemáte někdo s teplotami při prořezávání zubů zkušenosti? Jak jste si poradili?
:cc): Ahojky, po delší době jsem se konečně dokopala vám napsat a pozdravit vás všechny a vaše mimísky. Jak se máte? Kde ste se dovolenkovali nebo plánujete někam vyrazit? Co už umí vaši broučci? :*[]:
Lindičce už táhne na osmý měsíc, je to strašně ukecaná a zvědavá ženská, umí se přetočit z bříška na záda a zpět, točit se na bříšku kolem své osy, zkouší si sedat jakoby na bok nebo klasicky, ale ještě to pořád není to pravé ořechové nemá moc dobrou stabilitu. :dance: Co se týče ručičky, tak se pořád pomaličku lepší. Na zádíčkách s ní udělá všechny pohyby a polohy, na bříšku je to už větší dřina, tam si dost pomáhá celým tělem a zápěstím, raději použije zdravou ručku. Celkově ji pravá ručka, na které má parézu brzdí, jinak by už asi lezla nebo spíš se plazila. Nožičky má pořád pod sebou, ale buď ryje hlavou do podložky nebo přepadává na pravou stranu, protože ji pravá ručička neposlouchá. Jinak vesele cvičíme 4 x denně vojtovku, zase máme nové cvičení na bříšku s nožkama pod tělem, je to pro mě dost fyzicky náročné ji v této poloze udržet. Do Olomouce na rehabky jezdíme 1x týdně, minule se paní ředitelce (sem tam si najde čas a spolu s naší rehábkou se mrkne na Lindu, jak nám cvičení jde) nelíbilo, že Linda stáčí stále hodně ručku do vnitř a naznala, že jí máme na neurologii nechat udělat EMG :jawdrop: , kůli vnějším rotátorům lopatky, nezdálo se jí, že hy je nějak zapojovala ani při cvičení. Takže LIndu na to pravděpodobně objednám, aby se konečně zjistilo, kde je zakopaný pes a doufám, že se zjistí jak to s tím nervovým poškozením je, jestli je velké, malé, jaké svaly jsou víc nebo míň funkční. Moc o tomto vyšetření nevím, ale někdo mi říkal, že je bolestivé, takže s z toho nejsem dvakrát nadšená :n: .
Ještě jsem se chtěla zeptat, také nechtějí být vaši mimísci na zádíčkách, LInda se přetáčí nebo sedá nepřetržitě. Mám problém ji v klidu přebalit, oblíkat už jsem se ji naučila obráceně. Nepomáhá ani zabavení hračkou, musí být prostě na bříšku a koukat kolem, kde co by uzmula a zkoumala. Dělá to i ve spánku a v noci, když procitá, tak se se zavřenýma očima přetáčí na bříško. Usoudila jsem, že chce spát na bříšku, ale když ji tam dám tak nepoloží hlavičku ani za nic, tak nevím. :#o:
Ahoj Holky, chtěla jsem se vás zeptat na váš názor ohledně dávání čajíku. Co mě k tomu vedlo? Linda totiž hodněkrát za den šťuká (na to pomůže jen když se napije), taky hodně cestujeme autem třeba i víc než hodinu na cvičení do Olomouce (v autě je často vedro nemáme klimu)a myslím, že někdy i po cvičení, když řve, má žížu. Někdy se prostě hned nedá vytáhnout jen tak prsíčko a dát cucnout. Nejprve jsem nechtěla čaj do půl roku dávat, ale rozmyslela jsem si to. Teď ho cca tři dny Lindě vařím, hned si ho oblíbila a kdybych jí nechala, tak ho vypije kvanta. Vařím jen 100ml na den a na jedno napití jí dám cca 10 - 20 ml i když by chtěla víc, takže stejne ani za den těch 100ml nevypije. Zkusila jsem ho použít i jako uklidňovadlo, když se mi dnes rozeřvala v kočáře a zabralo to. Taky včera večer po kojení, když nemohla usnout a pořád pobrekávala, dala jsem jí kapku cucnout, uklidnila se a spala. Možná je to náhoda, ale možná na tom něco bude.
Ještě jsem chtěla napsat, že máme čaj od Hami ,, pro celkovou pohodu,, , je tam napsáno, že se může dávat od ukončeného třetího týdne, takže už od novorozence. V návodu je mimo jiné napsáno, že během prvních čtyř měsíců není tento výrobek určen k dodržování pitného režimu - doporučujeme podávat max. 100ml denně. Potřeba tekutin je pokryta mlékem.
Tak si myslím, že i když už má Linda čtyři měsíce a za den vlatně ani těch 100ml nevypije, nemůže to nijak škodit a nepozoruju, že by to mělo vliv na kojení.
Co si o tom myslíte? Zkusili jste dávat čaj nebo vodičku?
Milé maminky a tatínci, opět aktualizuji článek, hlavně z důvodu doplnění informací na našich stánkách o paréze brach. plexu
http://pareza-brachialniho-plexu.mypage.cz/ , kde najdete všechny inormace, které se nám za tři roky podařilo shromáždit.
Snad se mi je trošku podařilo vylepšit a také vložit pár dalších užitečných rad a zkušeností.
Linda koncem roku oslavila svoje třetí narozeniny. Je z ní veliká slečna, začala chodit do školky a moc se jí tam líbí. Na mladší sestřičku Barunku (tři měsíce) nežárlí, má ji moc ráda a občas i s něčím pomůže. Co se týče parézy pravé ručičky, tak je na tom moc dobře, cizí na ní nic nepoznají, trošku vázně zevní rotace a bude z ní levák, ale to je tak asi všecho :-) Největší novinkou asi je, že už nemusíme cvičit Vojtovku. Cvičíme občas jen na balonech a formou hry. Všem přejeme hodně sil do boje s tímto poporodním poraněním.
............................................................
http://pareza-brachialniho-plexu.mypage.cz/
- nově vytvořené webové stránky, které zpřehledňují a slučují informace, které jsme tu za více než rok společně nashromáždili.
Milé maminky, aktualizuji článek. Po několika měsících jsem mezi vás zase zavítala, všem se moc omlouvám, myslela jsem si, že je diskuze ,,mrtvá,, , chodilo mi totiž při každém příspěvku avízo na mail, to mi od té doby nepřišlo, tak jsem si myslela, že se tu nic neděje. Navíc jsme se s naším klubíkem mamin miminek narozených v lednu přestěhovali na facebook...
K mojí holčičce Lindě a její paréze:
Lindě je přesně rok a půl. Na rehabilitace do Olomouce jezdíme jednou za čtrnáct dní, až tři týdny. Cvičíme dvakrát denně. Ručička se moc spravila, odhaduji tak na 80%. Cizí člověk na ní nic nepozná. Dokáže s ní cokoli i ji dát úplně nad hlavu a tak s ní manipulovat (třeba něco podávat... jediné, co nás pořád trápí je, že stále vázně zevní rotace, špatně se jí tak dává ruka do pusy (takže ji při jídle nepoužívá a jí levou, nabírá, a napichuje), maluje taky levou, protože nedokáže pastelku udržet ve správné poloze, točí se jí pořád bokem. Vůbec zdravou ručku častěji upředňostnuje při manipulaci s předměty nebo při jejich podávání. Na druhou stranu, jemná motorika dlaně a prstů ,,nemocné ručky,, je dle mého názoru lepší než té zdravé, je to těžké popsat, ale třeba s ní vybírá hrášky z lusku, šroubuje krém, zdravou si jen drží tubičku... Pak je to vidět trochu při chůzi a vždycky když běží. Zdavá ruka se pohybuje spontálně různě od těla, do boku, dopředu a nemocná jen plandá podél těla a stáčí se do vnitřní rotace. Je to toho určitě ještě spousta, ale v globálu jsem s Lindiným stavem spokojená a věřím, že se to bude nadále zlepšovat, jen už to nepůjde tak rychle jak tomu bylo do jejího 1 roku.
Co se týče celkového psychomorického vývoje, tak je Linda spíš před svými vrstevníky. Krásně mluví umí spoustu slov, odhadem určitě 50 a víc, umí říkat i těžší slova jako mašinka, Pepina, vysloví krásně ,,nůž,, myš,,. Některá slova skloňuje a zdrobňuje a pak i slova spojuje ,, maminko pojť,, Jinak po motorické stránce umí všechno, s jisotou běhá, šplná všude možně, přisune si židli a už je na okně.., dá si nožku až skoro nad hlavu a tak nám vylézá z postýlky... Je to pěkné šídlo a nezbeda, dokáže se pěkně vztekat, ale taky se tulit, mazlit a dávat pusinky. Je šťastné dítko, kterému nic nechybí a s ničím nemá problém, je prostě skvělá a dělá mi velkou radost :-) Já už jsem taky v klidu a v pohodě, a můžu s klidem říct že si konečně plnými doušky užívám bezproblémové mateřství.
Holky přeju vám všem, abyste se svými dětmi také všechno zvládli a nad parézou zvítězili. Pro někoho to bude snadné, pro někoho těžší, ale snad i díky této diskuzi a konzultaci problému s těmi, co mají stejné trápení vám v tom pomůže.
Pokud by mě chtěl někdo kontaktovat osobně, napíšu kontakt, ráda vám poradím, zodpovím otázky a pomůžu překonat těžké období. Ráda se podělím o svoje zkušenosti a všem moc děkuju za jejich příspěvky
Můj e-mail: petr.kovarda@seznam.cz
naše webové album: http://picasaweb.google.cz/petraalindicka
Vaše Petra a LIndička
-------------------------------------------------------------------------------------
Paréza brachiálního plexu - poporodní obrna ručičky
Maminky, chci Vás tímto poprosit o jakékoli informace, rady, příběhy ...
Mám tři a půl měsíční dceru Lindu, která má v důsledku porodu koncem pánevním obrněnou soustavu nervů horního typu na pravé ručce. Od narození jezdíme 1x týdně na rehabilitace a 4x denně cvičeme Vojtovou metodou. Před třemi týdny jsme začali místo do Vyškova jezdit na rehabky do rehabilitačního centra Corpus v Olomouci, protože pod vedením Vyškovské rehab. sestry, která neměla s tímto problémem větší zkušenosti, se hybnost ručky i motorika celého těla nevyvíjela, tak jak má - nebyl tam takový pokrok, jaký by měl být. Můžu říct, že jsem se s tím doposud ještě nějak nevyrovnala a pořád se nemůžu zbavit myšlenek na to co bude s mojí Lindičkou dál, jesli bude mít následky .... Byla bych moc ráda, kdyby se se mnou nějaká dobrá důše podělila o zkušenosti např. kdy vaše miminko začalo ručku zvedat, kdy ohýbat, zda byly problémy s držením hlavičky, posazováním, lezením a chození. Jak jste na tom byly vy psychicky.
Linda už ručku zvedá cca 5 cm nad podložku, jenže při tom hodně používá prsní sval(jestli si to dobře pamatuju, jmenuje se pektoralis) a dává ručku stále hodně do vnítřní rodtace. Od těla ji dá cca 30stupňů. Loket zatím neohne. Měla problémy i s celkovým držením těla a hlavičky, preferovala pořád jednu stranu - té zdavé ručky, byl boj ji donutit spát na druhé straně (to už se nám ale cca měsíc celkem daří) Zvedala hodně postižené ramínko k hlavice ke krku, to už se taky trošku zlepšilo, ale sem tam to dělá pořád. Když si ji položím na podložku, postižené ramínko z ní zvedá neleží jakoby pěkně nacelé ploše zádíček, což by neměla. Ale jinak je osa těla v rovině - to dokáže až od cvičnení v Olomouci.
Budu ráda za každý příspěvek, který sem napíšete.
Ahoj holky, tak jsme doma. Vrátili jsme se včera a od té doby jsem zavalená praním a úklidem. Navíc je maličký tak trochu opička, tak to jde těžko. Nedalo se ani s ničím jiným počítat, že? Jinak Patriček to zvládl naprosto super, teď mi jen občas řekne, že mě miluje a taky, že už mě nikam nepustí,ale jinak mám pocit, že jsem mu snad ani nechyběla, ale neva, možná to tak je lepší, protože se chystám do lázní někdy kolem dubna vrátit. Bylo tam ÚŽASNĚ. Přiznám se, že jezdit domů na víkendy a trávit tam týdny, pak bych si pobyt prodloužila rozhoně až do vánoc, jak mi bylo nabídnuto. Matýsek to zvládal skvěle, byl na všechny pořád usměvavý, každý jej chtěl pochovat, pusinkovat, no prostě zdravé miminko tam dlouho neměli. Tak tedy:
Přijeli jsme do lázní skrz manželovu práci až v sedm večer,ale i tak nás bez řečí ubytovali. Byli jsme skrz věk malýho na tzv. izolaci, což je normální pokoj,ale liší se tím, že má vlastní koupelnu, záchod a kuchyňku, no byla jsem moc spokojená,protože nás od chodby dělily dvoje dveře,tak měl mates možnost nerušeně spinkat. I když jsem měla ze začátku pocit, že se na mě maminky dívají skrz prsty, pak to bylo naprosoto super a musím říct, že mi ten babinec chybí. Všechny tam byli skvělý, každá s jiným problémem,ale stejným cílem, přivést si domů co nejvíce zdravoučké dítě, i když pokroky v některých případech byly maličké. Přiznám se, že jsem měla pocit, že tam nepatříme s našim pidi problémem. Teapeuta jsme měli pana Roskola, jak řekla paní doktorka prý je to tzv. lázeňský bonus a opravdu byl úžasný, citlivý a dokázal z Matýska vyrazit maximum, doufám, že jak pojedeme znovu, budeme mít zase jej. Doporučuji. Raduš, jakmile ti přijde termín lázní, volej na časování procedur a zkus si zjistit jestli je volnej, budeš maximálně spokojená. Naučila jsem se s Matýskem bez problémů cvičení na kolínkách a Mates opravdu makal. Pošlu pak pár fotek. Jinak tedy náš denní program byl: v sedm ráno cvičení s panem Roskolem, je to dokonce terapeut s vysokoškolským vzděláním,asi jediný tam, jinak hodně DiS. Netušila jsem, že bych někdy řekla,že mě bude vojtovka bavit,ale pod vedením p. Roskola jsem měla pocit, že vím co dělám, prostě super. No pak jsme v devět měli elektroproudy, pošlu zase foto, Matýsek je snášel skvěle, vůbec neprotestoval, jen když mu chtěli dát nějaké bodové, to plakal šíleně,tak to zrušili a měl jiné, takové přícucky,no ale zase uklidnili mě, když to prý cítil tolik intenzivně,pak je to moc dobře. Jinak mi doktorka do závěrečné zprávy napsala, pokračovat v elektroléčbě, tak se chystám opět naběhnout na denní režim s elektrem, v každém případě to Matýskovi moc pomohlo, jsem zvědavá,zda se tady s tím poperou. Potom si prcek po proudech většinou na hodinku usnul, já si dala kafčo, pustila film nebo jen četla či klábosila, trochu poklidila pokoj, pak nás čekala vířivka, ketou Matýsek miloval a já tedy taky, je to teplá vodička a nádhera, budu se snažit aspoň jednou týdně někam si na ni zajet. No potom se střídala masáž s ergoterapií vždy ob den. Končili jsme dopoledne kolem půl dvanácté, kdy jsme šli na oběd - mimochodem výborně vaří, výběr ze dvou jídel a Matýsek můj sladký kojeneček se od maminky postupně odstavil, jak mu tam chutnalo. Mlíčko - u nás BEBA a kaše jsme za měsíční pobyt vyfasovali 2x, což skvěle vyšlo. Jinak poslední cvičení bylo ve tři, to jsme pak šli dát svačinku a do pěti chodili na procházku. Víkendy jsem strávila mazlením s prckem v herně s dětmi, kde byl malej moc rád a na výletech. Holky řeknu vám, ještě mám janky pod kůží a nejraději bych jela zase zpět. Matýsek byl nadšený, užíval si to a měla jsem asi nejhodnější dítě široko daleko, navíc díky věku byl obletovaný a všichni si jej chtěli pochovat a prostě jedním slovem jsem nadšená. No a co se týče naše ručky: Tak na bříšku zatím jen paseme koně,ale kutálíme sudy, když chceme hračku tak se zapře levou a pravou se po hračce natáhne, pak taky ručkuje úplně s přehledem, vnitřní rotace je téměř pryč a stáčení ručky ven je opravdu nepatrné, skoro bych řekla, že to už jen zkresluje faldík. Terapeut se zaměřil hlavně na lopatku a když jsme odjížeděli matýsek dal ručku, když sem jej držela v náruči nad devadesát stupňů a spinkal opět ve svícnu, ručička je rozhýbaná a dokonce si na zádech umí udělat malá a krásně ručku vyrotuje, bomba. Jak řekla terapeut laik by nepoznal, že máme něco s rukou. Pošlu pak pár fotek ,ale pokrok za ten měsíc je viditelný a to prý ještě jak si ručka odpočine tak přijde skok, aspoň podle ostatních. Jinak ještě matýsek když něco bere nebo chce vzít, upřednostňuje nemocnou ručku, sahá po věcech hlavně praou,ale většinou vše předělá do levé, kde má větší sílu, takže levá drží a pravá manipuluje, jemná motorika mu problém nedělá, otáčí kolečka, mačká cuplíčky....dokonce mi sám dal do pusy tyčinku pak zase sobě do pusinky a pak zase mě a to se mě držel v náruči levou a pravou mě krmil a sebe. Je toho moc. Když jej teď vidím v jídelní židličce, jak ruku využívá,štěstím bych brečela, prostě bomba. Tak hooonem pište a ptejte se. Jo jinak přijeli jsme s tejpem přes ramínko, nechala jsem si jej v den odjezdu nalepit a ukázali mi jak na to, což problém určitě nebude, objednám si jen pásku a budu lepit, protože mi přijde, že díky tomu se lopatka zafixovala a Maty se dokáže na ručku více opřít a při cvičení je to taky znát. Budu ji vždy každý týden přelepovat,tak bych se měla vyvarovat nežádoucí alergie, tak uvidím. Mám toho v hlavě ještě moc,ale už musím končit, čeká mě ještě hromada vypraného prádla. Tak pa pa a rozhodně jsem uděla dobře, že jsem vyrazila do lázní, nelituji. Jinak jsme cvičili poctivě celý měsíc, sice se nám vyrazil zoubek s mírnou teplotou,ale přes víkend jsme to zvládli vyřešit, tak nám štěstí přálo. Ve středu nás čeká neurologie tak jsem zvědavá. Taky si nás natáčeli při příjezdu a pak před odjezdem a pochválili nás dokonce prý náš deltoid vypadá skvěle, srovnatelně se zdravou rukou, tak jsem zvědavá,co neuroložka najde. Jo zatím jen válíme sudy snad všude možně, nelezeme, nechodíme ani nevíme nač máme nožky, ve vaně sedíme a dokážeme i chvilku sedět bez opory. Taky mi umí udělat pravou ručkou malá a na slovo ham otvíráme pusinku at se soustředíme na cokoliv a poslední,co se prcek naučil je berany berany duc. Dívala jsem se na fota a Patriček mi v 8 měsících - máme právě dne - taky nelezl, jen pásl koně a řekla bych že stejně jako Maty. Tak paaaa
In reply to Ahoj holky, tak jsme doma. by strazkova
Ahoj. Tak Vás vítám, Karin, zpět. Vidím, že jste si to užili a jsi namotivovaná s lázněmi pokračovat. My už vpodstatě necvičíme. Honzík ručku používá, ale cvičí spíš sám, jak dělá hlouposti a jak je divoký. Já ho jen občas trápím, že mu chci držet tu zdravou ruku, aby třeba zamával tou druhou a pěkně se vzteká.. Dost se prosazuje.. Cvičíme trošku na míči a děláme trakař a on se snaží všude vylézt a tu ruku musí použít. Ale stále raději používá víc tiu druhou, ale krmí se třeba tou nemocnou častěji.
No, ale máme trápení s nožkama, jak jsem psala a ortoped, u kterého jsme byli s nožičkama se divil, že po paréze tak zvedá obě ruce nad hlavu a dělá vpodstatě vše a že je to podle něj v pořádku a jen prostě vést k pohybu..
U vás si myslím, že by to taky takto bylo i bez těch lázní.. Jedině, že ti to fakt ulehčí jedno cvičení denně- ta elektroléčba..To je teda jen můj laický názor. Ale jsem ráda, že vidíš pokroky a máš z toho dobrý pocit a tím budeš dál bojovat :one: Držím palečky a moc pozdravuj ty tvoje chlapy :a:
In reply to Ahoj. Tak Vás vítám, by zuzula
Ahojky, vidím, že se zbavila jedné komplikace a přišla druhá, je to hrozný co? Ale tak to bude asi s dětmi pořád. Já teď musím taky řešit po vánocích toho staršího skrz rční mandle, které mu brání zřetelně mluvit, protože nepoliká sliny a v noci chrápe a je toho víc, ale prý má tak velké krční mandle, že se téměř dotýkají a bude se muset udělat zákrok, který mu je zmenší a pak bude klid, problém je v tom, že Matýsek je ještě prcek se 100% péčí a Patriček je zase strašná cíťa a prožívá i drobnou náplast, no je vidět, že jako mimčo neměl žádnou bolístku, to Mates už bude odolnější po tom, co si musel vše už zažít. Možná se nám ručka jak píšeš pohne dopředu a časem bude taky úplně dobrá, ale lázně nás posunuly o skok dopředu díky komplexní péči a kdo si jimi neprojde jen těžko ví, proč jsem přijela tak nadšená. Matýsek je s ručkou stále lepší, včera mi přišel rehab.stůl a sama si konečně cvičení taky zpříjemním, přiznám se, že v lázních se mi moc dobře cvičilo, ale bylo to asi i tím, že tam bylo mnoho maminek, které cvičili jako já a to jen proto,aby se jejich stav nezhoršil, zatímco Matýskovi vede k uzdravení a jednou budeme třeba jako vy a skončíme se svičením. V každém případě, když jsem viděla naši společnou neuroložku, jak byla nadšená z našich pokroků a podle zprávy, kde psala tak pěkné věci, tak jsem měla tak velkou radost, že jsem vypadala asi jako usměvaví debílek,ale o tom je asi život, jednou jsme nahoře jednou dole. Tak zatím pa a jak skončí doma trochu blázinec, tak pošlu fotečky. Jinak elektroléčba určitě stojí zato, budeme vždy chodit denně, je to otázka 10min. Taky si chci najít co nejvíce podrobností o synergetické reflexní terapii, dokonce to někdo dělá ve Vyškově,ale raději ych si prošla kurzem sama, prý mohou i laici, tak uvidím, chtěla bych totiž zabránit tomu,aby mu ručka jednou stuhla a nešla kam má, je to v podstatě masáž, která pěkně uvolní svalstvo,ale je více cílená, no však uvidím. Jo a tejp je taky fajn, zatím musím říci, že nám pomáhá hlavně u cvičení, že je ta ručka zafixovaná a při cvičení zabírá jak má. Jo jedna paní v janských lázních měla problémy s nožkama a až z Prahy se chystají do Brna do dětské, kde je nějaká škola chůze či co a ten doktor je tam výborný a kapacita, prý jim moc pomůže, tak třeba by stálo zato navštívit jej, pokud tam tedy už nejste. Pa K.
In reply to Ahojky, vidím, že se by strazkova
Karin, ten kurz mě velice zajímá. Myslím tu masáž. Zdá se mi, že má Honzík to ramínko pořád dolů- teda jen když sedí a je uvolněný. Jinak to není poznat.A bojím se, že se to zhorší. Nedá se s ním pořádně normálně cvičit a nevím, jestli mám pokračovat ve Vojtovi, když se strašně, ale opravdu strašně brání a hlavně se pak nemůže uklidnit. Nechci mu vypěstovat psychický odpor ke cvičení.. Ta masáž mě zaujala a kurz bych si taky ráda udělala. Můžeš mi napsat nějaké bližší info ?. Jo a chodím s těma nožkama k docentu Poulovi, ten má ordinaci v dětské, ale i privátní ordinaci a strašná spousta lidí si ho chválí.. A on byl z Honzíkovy parézky nadšen, ale já jsem strašně kritická a vidím teda pořád rozdíly :( Nevíš, jak se jmenuje ten, o kterém píšeš?
Dík Karin za všechny informace a musím říct, že o lázních se mi ani nesnilo v dobách, když jsme byli jako vy a teď mi to taky přijde jako pohádka. Naše společná neuroložka mi nikdy nic o lázních neřekla.. Jsem zvědavá, co by mi řekla, kdybych se zmínila..No, ještě se máme objednat na leden, tak uvidím :)
In reply to Karin, ten kurz mě velice by zuzula
Ještě mě napadlo zhjisti si u rehabky třeba kdo ten kurz dělal a třeba by nás mohl jen zaučit, je zbytečné dělat si celý kurz, když nám jde jen o ručku. No jak pojedu na cvičení, zjistím si to. Taky se chci zeptat, kdo vám tehdy snížil intenzitu cvičení? K neuroložce jdeme totiž až v roku prcka, což jsem doufala, že 4x denně nebudu muset cvičit tak dlouho. Navíc jedeme v lednu na hory a bylo by to fakt blbý....
Paréza brachiálního plexu - poporodní obrna ručičky
Maminky, chci Vás tímto poprosit o jakékoli informace, rady, příběhy ...
Mám tři a půl měsíční dceru Lindu, která má v důsledku porodu koncem pánevním obrněnou soustavu nervů horního typu na pravé ručce. Od narození jezdíme 1x týdně na rehabilitace a 4x denně cvičeme Vojtovou metodou. Před třemi týdny jsme začali místo do Vyškova jezdit na rehabky do rehabilitačního centra Corpus v Olomouci, protože pod vedením Vyškovské rehab. sestry, která neměla s tímto problémem větší zkušenosti, se hybnost ručky i motorika celého těla nevyvíjela, tak jak má - nebyl tam takový pokrok, jaký by měl být. Můžu říct, že jsem se s tím doposud ještě nějak nevyrovnala a pořád se nemůžu zbavit myšlenek na to co bude s mojí Lindičkou dál, jesli bude mít následky .... Byla bych moc ráda, kdyby se se mnou nějaká dobrá důše podělila o zkušenosti např. kdy vaše miminko začalo ručku zvedat, kdy ohýbat, zda byly problémy s držením hlavičky, posazováním, lezením a chození. Jak jste na tom byly vy psychicky.
Linda už ručku zvedá cca 5 cm nad podložku, jenže při tom hodně používá prsní sval(jestli si to dobře pamatuju, jmenuje se pektoralis) a dává ručku stále hodně do vnítřní rodtace. Od těla ji dá cca 30stupňů. Loket zatím neohne. Měla problémy i s celkovým držením těla a hlavičky, preferovala pořád jednu stranu - té zdavé ručky, byl boj ji donutit spát na druhé straně (to už se nám ale cca měsíc celkem daří) Zvedala hodně postižené ramínko k hlavice ke krku, to už se taky trošku zlepšilo, ale sem tam to dělá pořád. Když si ji položím na podložku, postižené ramínko z ní zvedá neleží jakoby pěkně nacelé ploše zádíček, což by neměla. Ale jinak je osa těla v rovině - to dokáže až od cvičnení v Olomouci.
Budu ráda za každý příspěvek, který sem napíšete.
Ahoj Lednovečky :a: . Nejen pro ty, které zajímal průběh mého porodu vkládám odkaz http://www.mojetehotenstvi.cz/muj-porod-koncem-panevnim. Omlouvám se za spoždění. :cc):
Moc děkujeme za gratulece, které jste napsali na http://www.mojetehotenstvi.cz/petralinda#comment-936835 Mrkněte se tam, napsala jsem tam něco málo k porodu. :a:
Ahoj ledňáčci, :a:
musím Vám napsat, co se mi včera stalo a musím se přiznat, že jsem z hoto celkem dost zmatená. V minulé poradně mně doktor řekl, že mám vysatit magnézko, které beru na tvrdnutí břicha už od 20. tt (6 tabletek denně). Tak jsem od pondělka snížila denní dávku na tři a ve středu vzala poslední tabletku ráno, jakože vysadím. To jste neviděli ten hukot v noci. Od dvou hodin až do pěti do rána jsem měla tvrdnutí nepravidelně v rozmezí pěti až patnácti minut a pěkně silné, ale ne bolestivé. Byla jsem z toho pěkně vyhukaná a přemýšlela, že probudím manžela a pojedeme. K ránu se to trošku zlepšovalo a vzhledem k tomu, že jsem měla jít do poradny a na CTG, tak jsem vydržela. V poradně můj gynekolog nebyl a záskok po vyšetření konstatoval, že mám ještě celý čípek. A díval se na mně, jako že si to o tom tvrdnutí vymýšlím. Byli jsme odeslání na CTG do nemocnice a za tu půl hodinku čtyři kontrakce o síle 70. Sestra na CTG jen konstatovala: "Jestli si vás tady pan doktor nebude chtít s těma kopcama (kontrakce dělali na křivce kopečky)nechat. " Ten druhý údaj týkající mimča, nevím přesně co měří byl v pořádku pořád mezi 145 -155. Pak jsme se přesunuli do čekárny a po malé chvilce přišla sestra, dala mi průkazku a to bylo vše. Nemocničního doktora jsme ani neviděli. Tak jsme tedy vykulení jeli domů. Každopádně jsem zase začala brát magnézko, dnešní noc už byla celkem v klidu a příští týden se poradím s mým doktorem, doufám, že už tam bude. Omlouvám se za tak dlouhý článek, já jsem to musela ze sebe dostat. :a:
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
