petralinda
petralinda
Ahoj holky, chtěla jsem poprosit ty které se chystají nebo už rodily na Obilňáku, nebo tam chodily na ozvy o radu. Je nutná nějaká registrace, když chci rodit právě v této porodnici?
:a: Ahojky, po delší době vás jdeme pozdravit :°*°: . Změnila jsem nám ikonku (na původní jsem byla ještě s bříškem a s naší fenkou ), tak snad mě s Lindou poznáte a zvyknete si :s: . Jak se máte, co už umí vaše zlatíčka? Linda má skoro ukončených devět měsíců, plazí se, často se houpe na kolíkách, pěkně po čtyřech jí to moc nejde a rozplácává se, klekne si v postýlce, krásně sedí, jde ze sedu na bříško přes kolínka, nebo si to na čtyřech rozmyslí a znovu si sedne. Často si chce i stoupat, to buď jen tak stojí nebo péruje, nakračovat neumí. Je hrozně komunikativní, pořád říká táta a nebo jen tak ,,zpívá,, a pusu skoro celý den nezavře. Má tři zuby, dvě jedničky dole a špičák na hoře. Dnes se mi zbudila z odpoledího spánku s horečkou, měla 39,1, tak jsme dali čípek a bylo všechno OK. Než jsem ji dávala spát tak zase hořela, šahá si neustále na dásnička, šlintá, že bryndáčky nestíhají :spid: , měla 38,7, tak jsem jí na noc dala ještě jeden čípek a zatím hezky spinká. Pokud se to do rána nezlepší, zajdeme k doktorce :*8*: . Nemocná se mi nezdá, tak snad to budou zuby, a ne nic horšího :#o: ( šestá nemoc a podobně ) Nemáte někdo s teplotami při prořezávání zubů zkušenosti? Jak jste si poradili?
:cc): Ahojky, po delší době jsem se konečně dokopala vám napsat a pozdravit vás všechny a vaše mimísky. Jak se máte? Kde ste se dovolenkovali nebo plánujete někam vyrazit? Co už umí vaši broučci? :*[]:
Lindičce už táhne na osmý měsíc, je to strašně ukecaná a zvědavá ženská, umí se přetočit z bříška na záda a zpět, točit se na bříšku kolem své osy, zkouší si sedat jakoby na bok nebo klasicky, ale ještě to pořád není to pravé ořechové nemá moc dobrou stabilitu. :dance: Co se týče ručičky, tak se pořád pomaličku lepší. Na zádíčkách s ní udělá všechny pohyby a polohy, na bříšku je to už větší dřina, tam si dost pomáhá celým tělem a zápěstím, raději použije zdravou ručku. Celkově ji pravá ručka, na které má parézu brzdí, jinak by už asi lezla nebo spíš se plazila. Nožičky má pořád pod sebou, ale buď ryje hlavou do podložky nebo přepadává na pravou stranu, protože ji pravá ručička neposlouchá. Jinak vesele cvičíme 4 x denně vojtovku, zase máme nové cvičení na bříšku s nožkama pod tělem, je to pro mě dost fyzicky náročné ji v této poloze udržet. Do Olomouce na rehabky jezdíme 1x týdně, minule se paní ředitelce (sem tam si najde čas a spolu s naší rehábkou se mrkne na Lindu, jak nám cvičení jde) nelíbilo, že Linda stáčí stále hodně ručku do vnitř a naznala, že jí máme na neurologii nechat udělat EMG :jawdrop: , kůli vnějším rotátorům lopatky, nezdálo se jí, že hy je nějak zapojovala ani při cvičení. Takže LIndu na to pravděpodobně objednám, aby se konečně zjistilo, kde je zakopaný pes a doufám, že se zjistí jak to s tím nervovým poškozením je, jestli je velké, malé, jaké svaly jsou víc nebo míň funkční. Moc o tomto vyšetření nevím, ale někdo mi říkal, že je bolestivé, takže s z toho nejsem dvakrát nadšená :n: .
Ještě jsem se chtěla zeptat, také nechtějí být vaši mimísci na zádíčkách, LInda se přetáčí nebo sedá nepřetržitě. Mám problém ji v klidu přebalit, oblíkat už jsem se ji naučila obráceně. Nepomáhá ani zabavení hračkou, musí být prostě na bříšku a koukat kolem, kde co by uzmula a zkoumala. Dělá to i ve spánku a v noci, když procitá, tak se se zavřenýma očima přetáčí na bříško. Usoudila jsem, že chce spát na bříšku, ale když ji tam dám tak nepoloží hlavičku ani za nic, tak nevím. :#o:
Ahoj Holky, chtěla jsem se vás zeptat na váš názor ohledně dávání čajíku. Co mě k tomu vedlo? Linda totiž hodněkrát za den šťuká (na to pomůže jen když se napije), taky hodně cestujeme autem třeba i víc než hodinu na cvičení do Olomouce (v autě je často vedro nemáme klimu)a myslím, že někdy i po cvičení, když řve, má žížu. Někdy se prostě hned nedá vytáhnout jen tak prsíčko a dát cucnout. Nejprve jsem nechtěla čaj do půl roku dávat, ale rozmyslela jsem si to. Teď ho cca tři dny Lindě vařím, hned si ho oblíbila a kdybych jí nechala, tak ho vypije kvanta. Vařím jen 100ml na den a na jedno napití jí dám cca 10 - 20 ml i když by chtěla víc, takže stejne ani za den těch 100ml nevypije. Zkusila jsem ho použít i jako uklidňovadlo, když se mi dnes rozeřvala v kočáře a zabralo to. Taky včera večer po kojení, když nemohla usnout a pořád pobrekávala, dala jsem jí kapku cucnout, uklidnila se a spala. Možná je to náhoda, ale možná na tom něco bude.
Ještě jsem chtěla napsat, že máme čaj od Hami ,, pro celkovou pohodu,, , je tam napsáno, že se může dávat od ukončeného třetího týdne, takže už od novorozence. V návodu je mimo jiné napsáno, že během prvních čtyř měsíců není tento výrobek určen k dodržování pitného režimu - doporučujeme podávat max. 100ml denně. Potřeba tekutin je pokryta mlékem.
Tak si myslím, že i když už má Linda čtyři měsíce a za den vlatně ani těch 100ml nevypije, nemůže to nijak škodit a nepozoruju, že by to mělo vliv na kojení.
Co si o tom myslíte? Zkusili jste dávat čaj nebo vodičku?
Milé maminky a tatínci, opět aktualizuji článek, hlavně z důvodu doplnění informací na našich stánkách o paréze brach. plexu
http://pareza-brachialniho-plexu.mypage.cz/ , kde najdete všechny inormace, které se nám za tři roky podařilo shromáždit.
Snad se mi je trošku podařilo vylepšit a také vložit pár dalších užitečných rad a zkušeností.
Linda koncem roku oslavila svoje třetí narozeniny. Je z ní veliká slečna, začala chodit do školky a moc se jí tam líbí. Na mladší sestřičku Barunku (tři měsíce) nežárlí, má ji moc ráda a občas i s něčím pomůže. Co se týče parézy pravé ručičky, tak je na tom moc dobře, cizí na ní nic nepoznají, trošku vázně zevní rotace a bude z ní levák, ale to je tak asi všecho :-) Největší novinkou asi je, že už nemusíme cvičit Vojtovku. Cvičíme občas jen na balonech a formou hry. Všem přejeme hodně sil do boje s tímto poporodním poraněním.
............................................................
http://pareza-brachialniho-plexu.mypage.cz/
- nově vytvořené webové stránky, které zpřehledňují a slučují informace, které jsme tu za více než rok společně nashromáždili.
Milé maminky, aktualizuji článek. Po několika měsících jsem mezi vás zase zavítala, všem se moc omlouvám, myslela jsem si, že je diskuze ,,mrtvá,, , chodilo mi totiž při každém příspěvku avízo na mail, to mi od té doby nepřišlo, tak jsem si myslela, že se tu nic neděje. Navíc jsme se s naším klubíkem mamin miminek narozených v lednu přestěhovali na facebook...
K mojí holčičce Lindě a její paréze:
Lindě je přesně rok a půl. Na rehabilitace do Olomouce jezdíme jednou za čtrnáct dní, až tři týdny. Cvičíme dvakrát denně. Ručička se moc spravila, odhaduji tak na 80%. Cizí člověk na ní nic nepozná. Dokáže s ní cokoli i ji dát úplně nad hlavu a tak s ní manipulovat (třeba něco podávat... jediné, co nás pořád trápí je, že stále vázně zevní rotace, špatně se jí tak dává ruka do pusy (takže ji při jídle nepoužívá a jí levou, nabírá, a napichuje), maluje taky levou, protože nedokáže pastelku udržet ve správné poloze, točí se jí pořád bokem. Vůbec zdravou ručku častěji upředňostnuje při manipulaci s předměty nebo při jejich podávání. Na druhou stranu, jemná motorika dlaně a prstů ,,nemocné ručky,, je dle mého názoru lepší než té zdravé, je to těžké popsat, ale třeba s ní vybírá hrášky z lusku, šroubuje krém, zdravou si jen drží tubičku... Pak je to vidět trochu při chůzi a vždycky když běží. Zdavá ruka se pohybuje spontálně různě od těla, do boku, dopředu a nemocná jen plandá podél těla a stáčí se do vnitřní rotace. Je to toho určitě ještě spousta, ale v globálu jsem s Lindiným stavem spokojená a věřím, že se to bude nadále zlepšovat, jen už to nepůjde tak rychle jak tomu bylo do jejího 1 roku.
Co se týče celkového psychomorického vývoje, tak je Linda spíš před svými vrstevníky. Krásně mluví umí spoustu slov, odhadem určitě 50 a víc, umí říkat i těžší slova jako mašinka, Pepina, vysloví krásně ,,nůž,, myš,,. Některá slova skloňuje a zdrobňuje a pak i slova spojuje ,, maminko pojť,, Jinak po motorické stránce umí všechno, s jisotou běhá, šplná všude možně, přisune si židli a už je na okně.., dá si nožku až skoro nad hlavu a tak nám vylézá z postýlky... Je to pěkné šídlo a nezbeda, dokáže se pěkně vztekat, ale taky se tulit, mazlit a dávat pusinky. Je šťastné dítko, kterému nic nechybí a s ničím nemá problém, je prostě skvělá a dělá mi velkou radost :-) Já už jsem taky v klidu a v pohodě, a můžu s klidem říct že si konečně plnými doušky užívám bezproblémové mateřství.
Holky přeju vám všem, abyste se svými dětmi také všechno zvládli a nad parézou zvítězili. Pro někoho to bude snadné, pro někoho těžší, ale snad i díky této diskuzi a konzultaci problému s těmi, co mají stejné trápení vám v tom pomůže.
Pokud by mě chtěl někdo kontaktovat osobně, napíšu kontakt, ráda vám poradím, zodpovím otázky a pomůžu překonat těžké období. Ráda se podělím o svoje zkušenosti a všem moc děkuju za jejich příspěvky
Můj e-mail: petr.kovarda@seznam.cz
naše webové album: http://picasaweb.google.cz/petraalindicka
Vaše Petra a LIndička
-------------------------------------------------------------------------------------
Paréza brachiálního plexu - poporodní obrna ručičky
Maminky, chci Vás tímto poprosit o jakékoli informace, rady, příběhy ...
Mám tři a půl měsíční dceru Lindu, která má v důsledku porodu koncem pánevním obrněnou soustavu nervů horního typu na pravé ručce. Od narození jezdíme 1x týdně na rehabilitace a 4x denně cvičeme Vojtovou metodou. Před třemi týdny jsme začali místo do Vyškova jezdit na rehabky do rehabilitačního centra Corpus v Olomouci, protože pod vedením Vyškovské rehab. sestry, která neměla s tímto problémem větší zkušenosti, se hybnost ručky i motorika celého těla nevyvíjela, tak jak má - nebyl tam takový pokrok, jaký by měl být. Můžu říct, že jsem se s tím doposud ještě nějak nevyrovnala a pořád se nemůžu zbavit myšlenek na to co bude s mojí Lindičkou dál, jesli bude mít následky .... Byla bych moc ráda, kdyby se se mnou nějaká dobrá důše podělila o zkušenosti např. kdy vaše miminko začalo ručku zvedat, kdy ohýbat, zda byly problémy s držením hlavičky, posazováním, lezením a chození. Jak jste na tom byly vy psychicky.
Linda už ručku zvedá cca 5 cm nad podložku, jenže při tom hodně používá prsní sval(jestli si to dobře pamatuju, jmenuje se pektoralis) a dává ručku stále hodně do vnítřní rodtace. Od těla ji dá cca 30stupňů. Loket zatím neohne. Měla problémy i s celkovým držením těla a hlavičky, preferovala pořád jednu stranu - té zdavé ručky, byl boj ji donutit spát na druhé straně (to už se nám ale cca měsíc celkem daří) Zvedala hodně postižené ramínko k hlavice ke krku, to už se taky trošku zlepšilo, ale sem tam to dělá pořád. Když si ji položím na podložku, postižené ramínko z ní zvedá neleží jakoby pěkně nacelé ploše zádíček, což by neměla. Ale jinak je osa těla v rovině - to dokáže až od cvičnení v Olomouci.
Budu ráda za každý příspěvek, který sem napíšete.
Ahojky,děda si vzal chvilku kluky ven, tak jsem si říkala,že pisnu. Jak se všichni máte? Matýsek oslavil 27. už 9 měsíců, je to neuvěřitelné. Začal se plazit, tedy jen kousíček a někdy pěkně střídá ručky a někdy ji jen přisouvá, asi jak je unavený. Včera si vzal dudlíček a strčil si ho do pusinky a pak si jej zase vytáhl a to vše nemocnou ručkou, dá ji teď, když se moc snaží někam k čelíčku,ale je to jakoby ji měl těžkou,ale tak k pusince a k nosánku ji tá už krásně plynule bez zaváhání. Přijde mi, že ji na jemnou motoriku používá více jak levou,ale jak chrastí hračkama tak jen levou nebo když se brání, při odsávání nosánku, tak taky zapojí jen levou. Co mě tedy trápí je teď cvičení. Přijde mi, že z psychického boje uvnitř mě to přešlo ve fyzický boj mezi námi. Už jen co vidí lehátko tak strašně vyvádí, což jen pro mě tak strašný, že se snažím cvičení odsouvat a hledat si záminky, že třeba dnes ne, no ale nakonec se stejně ukecám a zatnu zuby. Cvičení 4x denně je už nepředstavitelné, nemám na to už ani sílu, těch 10 kilo, když se začne bránit je děs. Cvičím tedy jen 3x denně a po svátkách k tomu přidám ještě to elektro,ale zase si říkám, že přece jen už ručku zapojuje, hýbe s ní, tak snad to cvičení 3x denně nevadí, prostě nejsem schopná....ach jo, kdyby už tak lezl po čtyčeh a mohla jsem cvičit míň. Nebo kdyby nebyl takový svaloušek. Napište mi sem některá, že už to nebude dlouho trvat, nějak na mě leze depka..... :§) :§) :§) :§)
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
Ahojky, vítej mezi námi, tak už tu nejsme nejmladší!!!! No ale zase jsme asi největší peciválové,protože Matýsek mi tedy v osmém měsíci nic z toho co píšeš nedělal. Osmý měsíc jsme strávili v lázních a byl to nejkrásnější měsíc, ketrý jsem s Matýskem zažila. Poprvé za jeho kraťoučky živůtej jsem byla jen pro něj a on pro mě. Doufám, že mi lázně vyjdou ještě jednou a pojedeme zase někdy v květnu nebo tak, prý jsou teď velké škrty a šetření pojišťoven,tak aby nás pustili no nevím. Starší bráško to perfektně zvládl a říkal tatínkovi, že prý se zase chystám do lázní,ale že on mě pustí, když to bude za tak dlouho...je to miláček. No ale zpět k tobě. Ty brďo rodit v 36.týdnu a takovýho macíčka, to by byl tedy obřík, kdyby se narodil v termínu, to se něvědělo, že je tak veliký? Navíc jsi v podstatě rodila předčasně, tak proč to nebrali raději císařem? Tuhle otázku si asi pokládáme tady jedna vedle druhé.... Která ručička je u vás?A smím se zeptat odkud jste? Je to jen zvědavost, jsme tu ze všech koutů, tak jsem si říkala odkud vás vítr zavál. No tedy cvičit 4x denně je docela zabíračka,co? Já sice nejsem žádný drobek,ale už jsem začala pomalu prohrávat, jednoho dne mě kluk za tu vojtovku dá pěkně přes ruce :) :) :) Matýsek, když se narodil, tak s ručkou neudělal vůbec nic,ani ji nezvedl, prostě nic, jakoby nebyla první pokrok jsem zaznamenala až po druhém měsíci cvičení a to ji posunul kousek po podložce, zvednout ji neuměl,ale ve třech měsících ji v leže dokázal posunout až nad hlavu a spal mi ve svícnu, i když bez ohnutí loktu. Do úrovně bradičky oproti gravitaci dokázal dát ručku asi tak po čtvrtém měsíci, kdy mi i trošku ohnul ručku v loktu, pak už to vše šlo docela rychle. Teď už chci jen víc a víc. Jsem hrozná, ale prostě tu parézu chci pokořit, co to půjde. Dej pak vědět, jak jste dopadli s lázněmi, moc bych vám je přála, Matýskovi moc pomohly, pokroky byly vidět už tam. Někdy si říkám, jaký by Matýsek asi byl, kdyby měl více štěstí a nemusel poznat vojtovu metodu,ale pak si taky říkám, jaký byl kdyby měl toho štěstí míň. V lázních jsem viděla strašně moc maminek, které to štěstí neměli a to v bříšku nosili úplně zdravé děti a netušili,co je potká. Jednou mi doktor řekl, že mám být šťastná, protože vím, že to jednou bude dobré a vojtovku skončím, zatímco je spoustu maminek, které cvičí jenom proto,aby to nebylo horší, cvičit budou pořád a nikdy to neskončí.....tak to prostě je. Matýsek je strašně krásný a usměvavé mimčo, taky teď úplně bombasticky tancuje jenom co slyší nějakou písničku tak skvěle paří, můj tvrdí, že se vlní jak velryba, no ale přiznám se, že je to tanec na každou mojí depku. Tak hlavu vzhůru, bude líp.
In reply to Ahojky, vítej mezi námi, by strazkova
Ahoj,tuhle otázku si pokládám často proč to nebyl císař,ale bohužel já měla ve 30 týdnu v kartičce napsáno že váží 1300g což byla blbost přece nemuže do 36 týdne tolik přibrat .Těhotenská cukrovka mě vycházela dobře ale pokud by mě ji udělali ještě jednou tak by to třeba bylo úplně jinak těžko říct ted už řeším jiné věci a to Honzíčka aby byl vpořádku.já sama jsem pořádnej kus ženský tak jsem ho nějak moc vykrmila.Bydlíme v malé vesničce MILEŠOVICE je to okres Vyškov.Chodíme na rehabilitaci do dětské v Brně jsou tam na nás moc hodní já rodila ve Výškově.Jelikož jsem tam rodila i prvního syna a byla jsem spokojená tak jsem šla i podruhé někdo mě říká že Brno na porody je lepší ale to by se mohlo stát všude ono porodit takového pořízka opravdu nebylo jednoduché.Honzíček je moje zlatíčko čekala jsem na něho sedm let mému prvnímu synovi Tomáškovi je osm. :00: Naše paní doktorka nám lázně už poslala tak čekáme na vyjádření já s tím teda zatím bojuji že bych měla odjet na 4 týdny pryč a nechat Toma doma bez maminky ale Honzík to moc potřebuje ještě se ptáš která ruka to je tak levá..já jsem odrodila a HONZÍČKA mě hned ráno odvezli do Brna na JIP56 tam jsem za ním dojížděla jak jsem se dala sama dohromady tak hned každý den 14dnů než nám ho pustili domu. A co jsem tam viděla tak páréza to nic není oprabvdu mohlo být hůře.Ale taky si položím otázku PROČ ZROVNA HONZÍČEK.......nikomu to nepřeji opravdu nevím jaké bude mít vzpomínky ny vojtovku.Jinak se měj krásně a jak Ti vyjde chvilička tak zas písni mě už se malej začíná budit tak musím končit pa pa
In reply to Ahoj,tuhle otázku si by petra nováková
Ahojky, no já v těhotenství nabrala 30 kilo!!! a to u obou kluků, když mě viděli v porodnici, tak byla paní v šoku jak mám veliké bříško, a přesto je nenapadlo, že bych mohla mít i velké détě. Moje váha je běžně kolem 60 kilo a mám 170 cm, což oni jaksi vědět nemohli, že, prostě viděli velkou ženskou, tak je velké břicho nepřekvapilo. A to jsem měla napsané v těhu průkazce, že jsem měla už první porod komplikovaný ( Patriček šel zvonem, dodnes děkuji bohu, že zůstal zdraví a má jen jizvu na hlavičce, kdyby mu porušili hlavičku, raději nedomýšlet). Rodila jsem prvního syna ve Vyškově, tehdy měli provizorní sál, dělali tam nějaké úpravy a protože mi neudělali ultrazvuk, nikdo nevěděl, že Patriček naléhá do kosti, no ale vše dobře dopadlo, ale přesto jsem už do Vyškova neměla odvahu jít, což byla chyba, věřím, že by už byli opatrnější. Sestra rodila tři děti v Bohunicích a bez komplikací, tak jsem to na přání rodiny taky tak udělala, a vidíš, stejně komplikace, Matýsek šel kleštěmi následky znáš, navíc na porodnici jen nerada vzpomínám, děs běs, musela bych se zase rozčílit. Mohu být jen ráda, že jsem dopadla pouze s parézou. K lázním jsem moc moc ráda, že ses rozhodla, ve vašem věku máš velkou šanci toho co nejvíce nahnat. Jezdím taky cvičit do dětské a jsem maximálně spokojená, začala jsem totiž ve Vyškově,ale to je na dlouhé vykládání. Pokud chceš, můžeme se někdy po cvičení vidět a zajít na pokec, řeknu ti co lázně a tak. O staršího se neboj, já opouštěla 5ti letého syna a zrovna ten měsíc slavil 5 let a musím říci, že to snášel líp jak já, užíval si post jedináčka plnými doušky :) :) :) Mám podezření, že jsem mu snad ani nechyběla.
In reply to Ahojky, no já v by strazkova
ahoj,tak od pojištovny mě včera přišlo že lázně máme schválený ale nejdříve prý až bude mýt Honzíček 1 rok což mě připadne divný když všichni mě říkají že co neuděláme do 1 roku tak pak už to nenaženem.
těžko říct já jen slyším lázně tak hned brečím nejsem zvyklá někam jezdit bez rodiny dá se říct že jsme pořád spolu možná že to bude i k něčemu dobré ale to já zatím nechci slyšet.Myslím že by to bylo docela dobré pokud by jsme se mohli setkat ale na rehabku nikdy nejezdím sama jezdí se mnou manžel nebo babička od nás je docela komplikovaná doprava tak jezdíme s manželem autem nebo s babi autobusem .Určitě se nějak domluvíme já jen žasnu jak jste šikovní.píšeš že nerada vzpomínáš na porody já to mám také tak a vůbec nedomýšlím jak to vše mohlo dopadnou mohlo být i hůř .Na jedné straně Honzíčka zachránily ale na druhé mu toto způsobili ale snad se to aspon trochu zpraví je to opravdu snad cvičení na celý život ale je to moje velké sluníčko :€s€:
Paréza brachiálního plexu - poporodní obrna ručičky
Maminky, chci Vás tímto poprosit o jakékoli informace, rady, příběhy ...
Mám tři a půl měsíční dceru Lindu, která má v důsledku porodu koncem pánevním obrněnou soustavu nervů horního typu na pravé ručce. Od narození jezdíme 1x týdně na rehabilitace a 4x denně cvičeme Vojtovou metodou. Před třemi týdny jsme začali místo do Vyškova jezdit na rehabky do rehabilitačního centra Corpus v Olomouci, protože pod vedením Vyškovské rehab. sestry, která neměla s tímto problémem větší zkušenosti, se hybnost ručky i motorika celého těla nevyvíjela, tak jak má - nebyl tam takový pokrok, jaký by měl být. Můžu říct, že jsem se s tím doposud ještě nějak nevyrovnala a pořád se nemůžu zbavit myšlenek na to co bude s mojí Lindičkou dál, jesli bude mít následky .... Byla bych moc ráda, kdyby se se mnou nějaká dobrá důše podělila o zkušenosti např. kdy vaše miminko začalo ručku zvedat, kdy ohýbat, zda byly problémy s držením hlavičky, posazováním, lezením a chození. Jak jste na tom byly vy psychicky.
Linda už ručku zvedá cca 5 cm nad podložku, jenže při tom hodně používá prsní sval(jestli si to dobře pamatuju, jmenuje se pektoralis) a dává ručku stále hodně do vnítřní rodtace. Od těla ji dá cca 30stupňů. Loket zatím neohne. Měla problémy i s celkovým držením těla a hlavičky, preferovala pořád jednu stranu - té zdavé ručky, byl boj ji donutit spát na druhé straně (to už se nám ale cca měsíc celkem daří) Zvedala hodně postižené ramínko k hlavice ke krku, to už se taky trošku zlepšilo, ale sem tam to dělá pořád. Když si ji položím na podložku, postižené ramínko z ní zvedá neleží jakoby pěkně nacelé ploše zádíček, což by neměla. Ale jinak je osa těla v rovině - to dokáže až od cvičnení v Olomouci.
Budu ráda za každý příspěvek, který sem napíšete.
Ahoj Lednovečky :a: . Nejen pro ty, které zajímal průběh mého porodu vkládám odkaz http://www.mojetehotenstvi.cz/muj-porod-koncem-panevnim. Omlouvám se za spoždění. :cc):
Moc děkujeme za gratulece, které jste napsali na http://www.mojetehotenstvi.cz/petralinda#comment-936835 Mrkněte se tam, napsala jsem tam něco málo k porodu. :a:
Ahoj ledňáčci, :a:
musím Vám napsat, co se mi včera stalo a musím se přiznat, že jsem z hoto celkem dost zmatená. V minulé poradně mně doktor řekl, že mám vysatit magnézko, které beru na tvrdnutí břicha už od 20. tt (6 tabletek denně). Tak jsem od pondělka snížila denní dávku na tři a ve středu vzala poslední tabletku ráno, jakože vysadím. To jste neviděli ten hukot v noci. Od dvou hodin až do pěti do rána jsem měla tvrdnutí nepravidelně v rozmezí pěti až patnácti minut a pěkně silné, ale ne bolestivé. Byla jsem z toho pěkně vyhukaná a přemýšlela, že probudím manžela a pojedeme. K ránu se to trošku zlepšovalo a vzhledem k tomu, že jsem měla jít do poradny a na CTG, tak jsem vydržela. V poradně můj gynekolog nebyl a záskok po vyšetření konstatoval, že mám ještě celý čípek. A díval se na mně, jako že si to o tom tvrdnutí vymýšlím. Byli jsme odeslání na CTG do nemocnice a za tu půl hodinku čtyři kontrakce o síle 70. Sestra na CTG jen konstatovala: "Jestli si vás tady pan doktor nebude chtít s těma kopcama (kontrakce dělali na křivce kopečky)nechat. " Ten druhý údaj týkající mimča, nevím přesně co měří byl v pořádku pořád mezi 145 -155. Pak jsme se přesunuli do čekárny a po malé chvilce přišla sestra, dala mi průkazku a to bylo vše. Nemocničního doktora jsme ani neviděli. Tak jsme tedy vykulení jeli domů. Každopádně jsem zase začala brát magnézko, dnešní noc už byla celkem v klidu a příští týden se poradím s mým doktorem, doufám, že už tam bude. Omlouvám se za tak dlouhý článek, já jsem to musela ze sebe dostat. :a:
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
