Ahoj holky, dnes je tu naprosto bláznivé počasí, chvíli sněží, že není vidět na krok a chvíli svítí sluníčko....čekám na sluníčko, abych s Natálkou vyrazila na procházku, tak vá

Ahoj holky, pomalu celé těhotenství jsem sem chodila a pročítala vaše příspěvky. V 9. měsíci jsem se konečně odhodlala a zaregistrovala, ale než jsem stihla napsat nějaký příspěvek přišel porod a já už jsem skoro týden doma z porodnice i s Natálkou:o) Teď malá spinká, tak si můžu na chvíli sednout k PC. Porod jsem měla dle svého názoru rychlý....ale byla jsem vcelku překvapená, že mám ve zprávě spontánní porod....celou dobu jsem si myslela, že je vyvolaný:o) Ve středu 18.2. mě ráno pobolíval podbřišek a pak přišly pravidelné bolesti po 5-ti minutách, byla jsem zrovna s manželem a svou maminkou ve městě, takže jsme jeli domů, tam jsem si vzala sbalenou tašku a jelo se do porodnice....pořád jsem tvrdila, že to ještě není ono, že to nebolí tak jak jsem si představovala.
V nemocnici mě napíchli na monitor a zjistili, že tam stahy jsou...ze začátku pravidelné po 5-ti minutách a pak se začaly protahovat po 20-ti minutách. Jelikož jsem měla nález CS7, celé těhotenství jsem měla vysoký tlak, ve 20. týdnu jsem prodělala konizaci čípku a měla jsem 3 dny do termínu, tak si mě tam nechali, s tím, že se to prostě spustí. Celý den a noc jsem prochodila po pokoji....bolesti byly, ale nic velkého a pravidelného. Ovšem tlak byl neustále 150/100. Ráno na vizitě mi pan primář řekl, že dnes prostě porodím, že mi píchnou vodu. V 8 jsem šla na monitor a na něm mi zrovna pan doktor píchl vodu....teklo to ze mě proudem a já si říkala, že můj strach z toho, že bych případně nepoznala, že mi praskla voda, byl velmi směšný....tohle bych na 100% poznala. Potom jsem dostala yal gel a šla jsem na porodní sál....zavolala jsem manželovi, aby dorazil....bolesti, ale pořád nijaké....Takže jsem dostala provokačku....cca do 30 minut se dostavily slabší bolesti, ale už pravidelné. Po vykapání celé injekce z dávkovače jsem byla otevřená pouze na 4....stejně jako na začátku, takže následovala další injekce a to už bolesti velmi sílily a já střídavě stála, ležela a seděla na míči. Bolesti byly horší a horší.....manžel mi byl velkou oporou....otíral mi čelo a utěšoval mě... Ve 14:00 jsem byla konečně otevřená alespoň na 6cm. Do sprchy jsem mohla jen málo, museli mě totiž vždy odpojit od kapačky. Ale sprcha mi na bolesti dost pomáhala….Bolesti neustále sílily a já si říkala, že už snad ani není možné, aby se to ještě zhoršilo. V hlavě mi strašně hučelo….tlak jsem měla někde v závratných výšinách, takže jsem dostala ještě dolzin na utišení bolestí a prý to i zrychlí porod. Za 1,5 hodiny jsem byla otevřená, jen musela ještě malá správně dorotovat hlavičkou. Čekalo mě vydržet ještě 5 posledních stahů,abych mohla začít tlačit. Ty byly nejhorší. Pak už jsem si mohla lehnout na záda a šlo se na to. PA i paní doktorka mi přesně řekly co a jak mám dělat a já si to stále v hlavě opakovala s tím, že když to dodržím bude to hned. Tlačila jsem jako o život a v 16:21(od manžela vím, že tlačení trvalo asi 20 minut) byla Natálka venku. Bylo to něco naprosto úžasného. Dostala jsem ji na břicho. V tu chvíli ze mě spadlo veškeré oblouzení z analgetik, veškerá únava a vyčerpání….dokázala jsem to a na břiše jsem měla naší dceru….neuvěřitelný pocit. Za chvilku mi ji vzali a šli ošetřit. Manžel šel s ní. Byla naprosto zdravá. Já ještě vytlačila placentu a pak mě paní doktorka zašila....celou dobu jsem koukala na manžela jak sedí v křesle a chová naší malou….bylo na něm vidět jak je pyšný tatínek.
Na sále jsme zůstali asi 2 hodiny.
Tak to byl můj porod. Snad se mi to podaří a přidám i nějaké fotky.