Pitrinka
Zajimalo by me jestli a kolik asi by mi mohlo byt vraceno na danich. Jsm rozvedena, deti mam napsane na sebe, cely lonsky rok jsem byla nezamestnana az na tri mesice kdy jsem pracovala a to jsem mela ulevu na danich kvuli detem. Myslite ze mi neco budou vracet, nebo nemam nic cekat????
Hledam touhle cestou radu nebo osobni zkusenost jak resit situaci v ktere se nachazim. Po rozvodu mi byli deti svereny do pece, dcerka je v ustavu pro sve kombinovane postizeni a syn je se mnou. Nemame soudem stanovene jak se bude muj byvaly manzel stykat se synem, navrhla jsem ze se budou vidat co druhy vikend (od patku odpoledne do nedele odpoledne),a on s tim souhlasil.
Zajimalo by me jsetli ma nekdo podobnou zkusenost - predminuly tyden jsem mela normalne MS,v prosinci byla MS take normalni,udelala jsem si po trech dnech od skonceni posledni MStest a byly tam dve carky.A co me k tomu vedlo,no prave tak jsem byla tehotna uz v zari,normalne MS a dva dny po ni trosku spineni tak jsem si tehdy taky udelala test a slabulinke dve carky,hcg se mi tehdy pohybovalo okolo 150,pak 180,210pak zase 200 a bylo to nakonec mimodelozni ve vejcovodu ktery mi vzali .No a ted po te normalni MS dva dny nic pak po styku trochu krve pak zase nic pak po styku zase trocha krve tak proto jsem si udelala ten test a ty carky se objevili okamzite a silne ne jak minule,tak jsem sla k dr. a ta mi rekla ze to vypada na tehu v deloze ale ze to nevypada dobre,ze je asi spatne ulozene nebo co a ze kolem je krev jako by to chtelo odkrvacet,to bylo ve ctvrtek,behem dne ze me vypadla na zachode srazenina krve a od te doby doted prakticky malilinko krvacim/spinim,v patek na druhy den mi vzala krev to jsem mela hcg1100 a po nedeli v pondeli opet a to uz bylo okolo 2000,zitra jdu na utz a nejspis me odesle do nemocnice na revizi a nebo nedejboze kdyz to bude mimodelozni na laparoskopii opet.Kdyz jsem se ptala sestricky jestli to treba nemuze byt dobry tak kroutila hlavou ze ne.Je divne ze jsem mela tu MMS a to neprestavajici spineni se mi vubec nelibi.Mate nekdo podobnu zkusenost a jak to u vas nakonec dopadlo???????????
Zajimalo by me jsetli ma nekdo podobnou zkusenost - predminuly tyden jsem mela normalne MS,v prosinci byla MS take normalni,udelala jsem si po trech dnech od skonceni posledni MStest a byly tam dve carky.A co me k tomu vedlo,no prave tak jsem byla tehotna uz v zari,normalne MS a dva dny po ni trosku spineni tak jsem si tehdy taky udelala test a slabulinke dve carky,hcg se mi tehdy pohybovalo okolo 150,pak 180,210pak zase 200 a bylo to nakonec mimodelozni ve vejcovodu ktery mi vzali .No a ted po te normalni MS dva dny nic pak po styku trochu krve pak zase nic pak po styku zase trocha krve tak proto jsem si udelala ten test a ty carky se objevili okamzite a silne ne jak minule,tak jsem sla k dr. a ta mi rekla ze to vypada na tehu v deloze ale ze to nevypada dobre,ze je asi spatne ulozene nebo co a ze kolem je krev jako by to chtelo odkrvacet,to bylo ve ctvrtek,behem dne ze me vypadla na zachode srazenina krve a od te doby doted prakticky malilinko krvacim/spinim,v patek na druhy den mi vzala krev to jsem mela hcg1100 a po nedeli v pondeli opet a to uz bylo okolo 2000,zitra jdu na utz a nejspis me odesle do nemocnice na revizi a nebo nedejboze kdyz to bude mimodelozni na laparoskopii opet.Kdyz jsem se ptala sestricky jestli to treba nemuze byt dobry tak kroutila hlavou ze ne.Je divne ze jsem mela tu MMS a to neprestavajici spineni se mi vubec nelibi.Mate nekdo podobnu zkusenost a jak to u vas nakonec dopadlo???????????
Zajímalo by mě jak byste řešili situaci kdy otec má mít syna každých 14 dní od pátku do neděle a vždy když přijede tak pláče že se mu stýská po tatínkovi(to bych ještě chápala)ale teď naposledy jeho hysterický pláč trval skoro 2 hodiny (nechtěl za námi ani jít do obýváku a šel rovnou do pokojíčku)až z toho usnul a to přes den už nespává už tři roky.Mám přítele,syna má rád, věnuje se mu více než manžel když jsme ještě byli spolu, není mezi nimi problém ale jakmile se vrátí od tatínka tak je smutný,nechce s námi moc komunikovat a přítel je z toho pochopitelně taky rozladěný že vše co si s ním vybuduje během těch 14 dní je během víkendu stráveném s tatínkem smazáno a já se točím v bludném kruhu.Na jedné straně otec syna který ho chce vídat(syn ho také-kéž by nechtěl)ale sám se o něj nepostará,vždy s ním jede k bratrovi a jeho manželece a tam je o ně postaráno ale kdyby mu měl vařit atd. sám tak nevím a na druhé straně přítel který chce ať nějak zakročím že takhle žít nechce aby byl vždy ten třetí který se hodí jen někdy. Myslela jsem že utvoříme rodinu ale je to těžké.Nechci vidět syna v takovém stavu v jakém se vrací,k manželovi se nevrátím,to nikdy,když nás měl nevážil si toho a byl věčně pryč jen ne doma a teď najednou si bude hrát na otce roku,každý večer v hospodě....Přítel je opak,je s námi rád a pořád co to jen jde ale tahle nás pořád rozděluje. Hlavně bych hctěla aby mi ten můj chlapeček neplakal ale ideální řešení asi není že.Nechci brát otce synovi ale taky nechco zae podřizovat život manželovi(teprve se rozvádíme)to by ten odchod od něj neměl smysl...Budu vděčná za každou zkušenost.
Zajímalo by mě jestli mám nárok na jakékoliv dávky od státu když nemám žádný příjem (na pracáku mi už nic nedávájí) jsem vdaná ale s manželem nebydlím ale s přítelem (nájemní smlouva je na nás oba), přítel pracuje ale nestačí to. Děti už mám svěřené do své péče, alimenty manžel platí, rozvod teprve bude. Myslíte že by mi něco dali nebo když jsem stále vdaná mám smůlu???? Snad jsem to nenapsala zmateně, díky předem všem za odpovědi.
Momentálně se rozvádím a zároveň se snažíme s přítelem o miminko. Je pravda že pokud bych se nstihla rozvést než se miminko narodí tak by mělo automaticky příjmení po manželovi a je tam ještě nějaká lhůta po rozvodu???? Nebo se pletu. Jak jste to vyřešili vy? Ydeální by bylo stihnout se rozvést a hned zase vdát ať má miminko příjmení po biolog.otci. Je ještě nějaká jiná schůdná varianta? Mám syna a dceru,podle mě by bylo nejlepší řešení se stihnout vdát ale tady mám dilema - jaké příjmení, po přítelovi nebo nechat si po manželovi a i přítelovo. Jak jste to řešili vy???
Pro ty co náš příběh znají. Tak nějak to shrnu. Malá se narodila 25.11.2011 pro hrozící hypoxii plodu akutním císařem s váhou 2170g a mírou 47cm. Vše bylo v pořádku jen po porodu a asi ještě 14 dní neměla sací reflex (ale vůbec) takže jsem ji krmila tak že jsem jí mlíčko vstříkávala přes savičkou přímo do pusinky. Krásně přibívala ale zhruba ve třech týdnech nám vyzvracela jednou denně celou dávku mlíčka klidně i hodinu a půl po jídle (spinkala a najednou se vzbudila a vše vyzvracela z ničeho nic). Tak jsme měnili mlíčka a zkoušeli (kdo chce ať si přečte mé minulé příspěvky). Pak následovala hospitalizace - po čtyřdenní hospitalizaci v Přerově kdy jí vzali krev, moč ( v pořádku) a udělali ultrazvuk bříška před a po jídle (také v pořádku) nás propustili s tím že když bude jednou denně zvracet a bude přibývat na váze tak je vše v pořádku - to bylo na začátku ledna. Dětská doktorka jen říkala že musíme vydržet do třetího měsíce a že se to pak zlepší atd., nikam nás neposlala. V té době jsme byli na Nutrilonu allergy care plus jsme přidali Nutriton (bez valného efektu). Pak už jsme dokonce skončili na mlíčku Neocate ale i to bylo stejné. Kam nás dětská doktorka poslala bylo na neurologii do Přerovské nemocnice. Paní neuroložka shledala že naše holčička je opožděná a nabídla nám rehabilitace což jsme odmítli do doby než vyřešíme to její zvracení/papání.Jako by to bylo dnes si vybavuji větu kterou řekla, poškození mozku tam není, reflexy výbavné nebo tak něco. V té době jsme už byli objednaní na gastro v Olomouci (to jsme si vyžádali sami u dětské doktorky).
Jenže já jsem to už nevydržela a v neděli 19.2.2012 jsme malou odvezli do Olomouce na pohotovost ať už se na ni konečně někdo podívá pořádně - papala čím dál míň (poslední noc a půl dne 40ml) a plakala čím dál víc. Tam ji okamžitě hospitalizovali a v pondělí ji udělali ultrazvuk bříška (ten dopadl dobře), ultrazvuk mozku (tam se našla nějaká tekutina proto se musela zrealizovat magnetická rezonance) a vyšetření srdíčka (tam se na něco přišlo ale prý se to jen kontroluje a časem by se to mělo uzavřít samo) a neurologické vyšetření (malá odpovídá 1. měsíci). Vyšetřili jí sluch, zrak ( v pořádku)., potní test.....Dali jsme svolení k testu DNA z krve - genetika. Magnetická razonance ukázala že Kačenka má místo velké části mozku (jestli jsem to správně pochopila tak skoro třičtvrtě mozku) tekutinu (mozkomíšní mok). Bylo nám sděleno že se nepředpokládádá že by někdy chodila a nemáme očekávat její normální fyzický a psychický vývoj. Neví se jestli někdy bude uchopovat, sledovat a smát se. To vše jsme se dozvěděli až skoro tři měsíce po jejím narození. Všechny genetiky (podstoupila jsem obě v těhotenství) byli v pořádku, těhotenská cukrovka hlídaná a vnormě jen při dietě a snížená funkce štítné žlázy taky hlídána a medikovaná ( Letrox+Jodid). Bylo nám řečeno že se to nejspíš stalo ke konci těhotenství nedostatečným okysličením plodu a nedostatečnou výživou. Ale stejně nechápu když prakticky naše holčička nemá velkou část mozku jak to že to genetika neodhalila i když říkají co říkají. Zhroutil se nám svět a říkáme si Proč se to stalo zrovna nám (vím že nejsme jediní) a že si tak krásná dívenka toto nezasloužila. Ani nevíte jakou bezmoc a beznaděj cítím. Chtěla jsme jen ještě jednou zažít všechno to krásné co se synem když byl malé miminko a nikdy mi to už nebude dopřáno. Naši krásnou dívenku jsme po dlouhém zvažování umístili do kojeneckého ústavu. Možná mě někdo odsoudí a bude mě mít za hyjenu ale já bych nedokázala starat se o Kačenku (krmit ji sondou, někdy normálně z flašky a nebo že by jí časem udělali přímo otvor do žaludku). Vím že by mě to položilo psychicky. A syn mě taky potřebuje a tak bych veškerou svoji péči věnovala Kačce .
Věřte že to nebylo jednoduché rozhodnutí, pocit viny že jsem si ji nenechala doma mě bude doprovázet už po celý živoa nejen pocit viny ale touha být s ní se svojí dcerou, být ji nablízku.Strašně mi chybí a pořád se s tím nedokážu srovnat, nechápu to. Tak krásně všechno začalo a tak krutě to skončilo (pokračuje). Ta bolest je obrovská. Myslela jsem si že se ta hrozná bolest bude pomalinku vstřebávat a zůstane za dlouhatánskou dobu jen už ta snesitelná ale příjde mi že je to čím dál tím horší. Postupně mi to dochází víc a víc a když jezdíme za maličkou a já se na ni dívám, chovám ji a vykládám ji různé věci tak prostě nechápu že nebude/není normální.Nechci si to připustit a nedokážu to pochopit, slzy nejdou zastavit ať dělám co dělám. Nevím jak s tím žít, ta bezmoc, beznaděj - to že je to definitivní a nezvratné. Pocit paniky, strachu a úzkosti z toho co bude. Jedno vím jistě že takový život si naše holčička nezasloužila (žádné děťátko). Je tak krásná a je to naše princeznička. Nedá se to popsat, ten kdo něco podobného zažil pochopí. Závěr z propouštěcí zprávy z nemocnice v Olomouci zní takto: multicystická encefalomalacie mozku / posthypoxicko-ischemické změny mozku, vlevo FTP podbarvující se SD hematom
To je to nejhorší čeho se obává každý rodič.
Při poslední návštěvě už Naše princezna neměla sondičku a papá sama (zvracení ji zůstalo, tak jedenkrát ob den), přibívá ale strašně málo, po gramech, momentálně váží okolo 4300g. Je to velká bojovnice a my ji milujeme z celého srdce!!!
Kdo měl doporučené nebo předepsané toto mlíčko a z jakých důvodů (problémů, potíží)???? Zlepšilo se po něm něco???? Díky za případné odpovědi!