nazdar holky :a: , koukám, když nepíše Alisha, tak tady toho moc není, nojo, ta už to má za sebou, taky bych už docela ráda :||): .

Tak jsem si byla dnes prohlédnou porodnici v nedalekém okr. městě. Tady nám ji totiž zrušili, je to škoda, porodila jsem tam dvě děti a bylo to fajn.

ZobrazitUpravit

Vloženo: 7. Červenec 2009, 0:29 Těhulka: Matchka Srpen 2008Porod je v poho
ZobrazitUpravit

Tak jsem včera psala o svém báječném druhém porodu, který byl úplně předpisový. Teď vám tedy napíšu ještě o tom prvním, který taky nebyl špatný, ale... V noci, asi v jednu, mi odteklo trochu plodové vody. Jako prvorodička jsem radši uháněla do porodnice.Tam mě prohlédli a řekli, že to k porodu bude, ale až tak ráno. Tak si mě tam nechali, přítele poslali domů. Ten odjel čekat do baru. Bolesti jsem ještě neměla. Měřili mi tlak, dali mě na pásy, klystýr, holení atd. Ráno, kolem 7, jsem začala mít kontrakce po 5ti minutách, ale zatím jen slabé, jak při menstruaci. Pak přišel dr a zavedl mi půl tablety ox., v podstatě nevím proč, ale oni to chtěj mít vždycky rychle za sebou. Takže se bolest zesílily, ale blbý bylo, že jsem musela ležet, aby se tabl. rozpustila. Taky mi zavedli kapačku, kvůli nějaké bakterii v pochvě. Tak jsem se chvíli svíjela v leže. Pak, že mi napustí vanu a, že to už pofrčí. Tam jsem byla asi 2 min a hned jsem šla rodit. Asi na dvě zatlačení jsem porodila holčičku, kterou pa doktor málem uškrtil, když mi ji cpal na břicho a ona měla kolem krku šňůru. No, dobře to dopadlo, sestřička ji sundala. To bylo v 9 30, takže od bolestí 2 a půl hod. Jenže holčička byla malá, bylo to normálně v termínu, ale vážila jen 2225g a měřila 48cm. Jinak vypadala v pořádku, ale stejně ji odvezli do větší nemocnice do inkubátoru. A dodnes si vzpomínám, když mi ji ještě přinesli k prvnímu nakojení, jak na mě upřela ta svoje očka, jako by říkala:"Aha, tak ty jsi ta moje maminka". No, zkrátka ji odvezli, mě tam nechali, že prý mě tam nepotřebujou. Tak jsem z toho byla nešťastná, pak ještě volali, dostala infekci- zlatého stafylokoka. Tak jsem se nechala 2. den propustit a jela jsem tam. A tam na mě, kupodivu, čekali. Hned mi ji nosili na kojení, pila náramně, bojovala statečně, s infekcí se nakonec poprala a odcházeli jsme po 14 dnech, kdy už vážila 2500g. Teď už je jí osm, na vysvědčení přinesla samé jedničky, jen je taková dost uzavřená a málo průbojná, ale, jestli je to tím těžším startem do života, nebo je, zkrátka, taková povaha, těžko říct. Není vždy vše růžové, ale teď mám dvě krásné a zdravé děti, vlastně už skoro tři.

:girl: Tak jsem tu zas, trochu jsem se odmlčela :\x: , ani jsem vám neodpověděla, ale mám se skvěle, nic mě nebolí :dance: , takže neni moc o čem psát. Jen ten sex už nám nejde :§) , jako dřív.A to ještě 5 týdnů, pak šestinedělí a pak zas nebude čas, tak nevím, nevím... :|-|:

Ještě jsem neporodila 3. a příétel už chce 4. Že prej nejlevnější antikoncepce je těhotenství...

Porod je v poho
ZobrazitUpravit

Vloženo: 7. Červenec 2009, 0:06 Těhulka: Matchka Porod-průběh poroduAhoj holky
Čtu si tady o vašich porodech a rozhodle jsem se vvám napsat o svém, ktrý byl naprosto super a skvělééééj, aby se prvorodičky neděsily. Byl to teda můj druhej porod (jinak teď jsem už v 35 tt) a čekám 3. dítě. Bylo asi půl 11 večer, když jsem četla holce pohádku a najednou jsem ucítila takové žďuchnutí a odteklo mi trochu plodové vody. V tu chvíli začaly kontrakce, které byly po 5 min. Šla jsem to říct příteli a ten říkal, že počkáme, co se bude dít. Já řekla, že se na nic čekat nebude,protože už to bylo po 3 min. Dali jsme holku k babičce a jeli do porodnice. Hned mě přijali, vzali na ultrazvuk kvůli poloze, udělali klystýr. Jakmile jsem se vyprázdnila, ihned jsem cítila, jak se to všechno uvolnilo aporod zas o kousek postoupil. Chvíli jsem se tam svíjela a neustále jsem malému říkala, že mu to jde dobře a, že to spolu zvládneme. Při posledních kontrakcích jsem si sice říkala, že už do toho nikdy nejdu, ale to už jsem dávno zapomněla. Takže pak rychle na sál, zavolali přítele, který mi stál za hlavou, dvakrát jsem zatlačila a přítel říká, že už to mám za sebou. Vydechla jsem, že to snad neni možný, ale malej byl opravdu venku. Ještě jsem se ptala, jestli jsem nastřižená a pan doktor, že ne. Pak ještě placenta, taky bez problémů. Přinesli mi malého (3500g, 50cm), nejdřív se moc přisát nechtěl, ale pak se zas nechtěl pustit. Narodil se v 11 55, takže to celé trvalo hodinu a půl, a to bez jakýchkoli medikací, hmatů a bez nástřihu! Což bylo fakt skvělý. Ani neměl žloutenku, z porodnice jsme odcházeli s porodní váhou a kojila jsem ho rok a 3 měsíce. A ještě si vzpomínám, že mě po porodu zachvátila úžasná euforie, něco, co jsem prostě ještě nezažila. A když jsem posléze pana doktora chválila, tak mi řekl, že jen tak přihlížel, což je, myslím, to nejlepší, co vám může porodník říct. Každé z vás bych přálála takový porod a sama doufám, že i ten třetí bude takový. Tak se, holky, nebojte a zkrátka věřte sobě i mimískovi.

Přidat komentářPřidat do oblíbenýchPoslat stránku emailem

Ahoj holky
Čtu si tady o vašich porodech a rozhodle jsem se vvám napsat o svém, ktrý byl naprosto super a skvělééééj, aby se prvorodičky neděsily. Byl to teda můj druhej porod (jinak teď jsem už v 35 tt) a čekám 3. dítě. Bylo asi půl 11 večer, když jsem četla holce pohádku a najednou jsem ucítila takové žďuchnutí a odteklo mi trochu plodové vody. V tu chvíli začaly kontrakce, které byly po 5 min. Šla jsem to říct příteli a ten říkal, že počkáme, co se bude dít. Já řekla, že se na nic čekat nebude,protože už to bylo po 3 min. Dali jsme holku k babičce a jeli do porodnice. Hned mě přijali, vzali na ultrazvuk kvůli poloze, udělali klystýr. Jakmile jsem se vyprázdnila, ihned jsem cítila, jak se to všechno uvolnilo aporod zas o kousek postoupil. Chvíli jsem se tam svíjela a neustále jsem malému říkala, že mu to jde dobře a, že to spolu zvládneme. Při posledních kontrakcích jsem si sice říkala, že už do toho nikdy nejdu, ale to už jsem dávno zapomněla. Takže pak rychle na sál, zavolali přítele, který mi stál za hlavou, dvakrát jsem zatlačila a přítel říká, že už to mám za sebou. Vydechla jsem, že to snad neni možný, ale malej byl opravdu venku. Ještě jsem se ptala, jestli jsem nastřižená a pan doktor, že ne. Pak ještě placenta, taky bez problémů. Přinesli mi malého (3500g, 50cm), nejdřív se moc přisát nechtěl, ale pak se zas nechtěl pustit. Narodil se v 11 55, takže to celé trvalo hodinu a půl, a to bez jakýchkoli medikací, hmatů a bez nástřihu! Což bylo fakt skvělý. Ani neměl žloutenku, z porodnice jsme odcházeli s porodní váhou a kojila jsem ho rok a 3 měsíce. A ještě si vzpomínám, že mě po porodu zachvátila úžasná euforie, něco, co jsem prostě ještě nezažila. A když jsem posléze pana doktora chválila, tak mi řekl, že jen tak přihlížel, což je, myslím, to nejlepší, co vám může porodník říct. Každé z vás bych přálála takový porod a sama doufám, že i ten třetí bude takový. Tak se, holky, nebojte a zkrátka věřte sobě i mimískovi.

Ahoj těhule :girl: Jsem tady úplně nová a suuuuper.