Porod je v poho

Ahoj holky
Čtu si tady o vašich porodech a rozhodle jsem se vvám napsat o svém, ktrý byl naprosto super a skvělééééj, aby se prvorodičky neděsily. Byl to teda můj druhej porod (jinak teď jsem už v 35 tt) a čekám 3. dítě. Bylo asi půl 11 večer, když jsem četla holce pohádku a najednou jsem ucítila takové žďuchnutí a odteklo mi trochu plodové vody. V tu chvíli začaly kontrakce, které byly po 5 min. Šla jsem to říct příteli a ten říkal, že počkáme, co se bude dít. Já řekla, že se na nic čekat nebude,protože už to bylo po 3 min. Dali jsme holku k babičce a jeli do porodnice. Hned mě přijali, vzali na ultrazvuk kvůli poloze, udělali klystýr. Jakmile jsem se vyprázdnila, ihned jsem cítila, jak se to všechno uvolnilo aporod zas o kousek postoupil. Chvíli jsem se tam svíjela a neustále jsem malému říkala, že mu to jde dobře a, že to spolu zvládneme. Při posledních kontrakcích jsem si sice říkala, že už do toho nikdy nejdu, ale to už jsem dávno zapomněla. Takže pak rychle na sál, zavolali přítele, který mi stál za hlavou, dvakrát jsem zatlačila a přítel říká, že už to mám za sebou. Vydechla jsem, že to snad neni možný, ale malej byl opravdu venku. Ještě jsem se ptala, jestli jsem nastřižená a pan doktor, že ne. Pak ještě placenta, taky bez problémů. Přinesli mi malého (3500g, 50cm), nejdřív se moc přisát nechtěl, ale pak se zas nechtěl pustit. Narodil se v 11 55, takže to celé trvalo hodinu a půl, a to bez jakýchkoli medikací, hmatů a bez nástřihu! Což bylo fakt skvělý. Ani neměl žloutenku, z porodnice jsme odcházeli s porodní váhou a kojila jsem ho rok a 3 měsíce. A ještě si vzpomínám, že mě po porodu zachvátila úžasná euforie, něco, co jsem prostě ještě nezažila. A když jsem posléze pana doktora chválila, tak mi řekl, že jen tak přihlížel, což je, myslím, to nejlepší, co vám může porodník říct. Každé z vás bych přálála takový porod a sama doufám, že i ten třetí bude takový. Tak se, holky, nebojte a zkrátka věřte sobě i mimískovi.