u nás byl poprvé ve 2,5 letech necelých-byli jsme i na Miklášské ten rok.Odevzdal mu dudlík a čerti byli varováni,že je malinký,tak ať nestraší :) malej byl spíš zvědavej,než že by se bál,loni už to byklo horší,to už se docela bál-do chvíle než odešli teda,jiný trauma to na něm opravdu nezanechalo,tak uvidíme letos.Myslím,že v roce půl to nemá ještě žádný smysl,ale pokuď chcete,domluvila bych se asi s někým z rodiny-budete mít aspoň hezké fotky :) v roce a půl jsme ho jen vzali na bobech,aby čerty viděla na ulici,domů nepřišli :///: já zase taková citlivka nejsem,malý je pěkný čert,tak aspoň něco na něj chvilku působí :///: klidně ho postraším,joooo,holt nejsem zase ta dokonalá matka,jako všechny ostatní :///: navíc mě to teda přijde jako hezká tradice,my jsme ji měli jako děti také rády.Smozřejmě,že si nepozvu domů nějakého ožralého debila,co mi bude ječet na dítě,že :///: a nebo bafnouit na dítě zezdu,když o něm neví,no to je taky hezký-to já bych měla trauma taky a rozhodně by to ani nemusel být čert :s: :s:

K nám chodí každý rok-bydlíme na vesnici takže je známe.První rok synovi bylo 8 měsíců tak z toho nic neměl,loni to už plakal ale v žádném případě ho nijak nestrašili,jen mu dali hračky a bonbonky a odešli.Letos přijdou zase

Jo kdyby to byl hodný čert, tak proč ne. A k tomu strašení, nepamatuji se, že bych z toho měla nějaké trauma. Jo Mikulášovi jsem řekla básničku a dostala jsem nadílku :-) Odměnu. Čert měl pytel a řetěz a pohrozil a ptal se, jestli jsme byli hodní. Andělka ho držela, ta byla ta hodná. A i rodiče jakože chránili. Takže jsme se neměli jak bát, že by rodiče, kdybychom zlobili, že by na nás poslali čerty nebo tak a rozhodně jsem nezažila slova, že by nás sebrali do pekla. Mělo by to být co nejmíň stresující a hodně krátká návštěva. Celkově na to ráda vzpomínám. Pak jsme chodili i na mikulášskou show. Kde to bylo na jízdárně, vonělo to tam po koních. Bylo tam udělaný jako že pekýlko a desítky čertů. Pak přijel na kočáře Mikuláš a Anděl a začali rozdávat nadílky všem dětem, co tam byly. Jo, jsem si vzpomněla, že jednou mně jeden čert vzal do pytle a odnášel mě k jejich vchodu do pekla. Nebála jsem se, smála jsem se. Ale byla jsem starší, už školní dítě. A samozřejmě mě pustili a já šla normálně zpátky do davu :-D.

ALE určitě je to až pro starší děti, ne pro batolata nebo školkovej věk. Můžou z toho mít opravdu trauma, nemají ještě rozum, nemůžou to chápat. Anebo bez čerta.

Můj syn měl loni málem infarkt, úplně hororová scéna. O to víc jsem si vyčítala, že jsem nebyla tvrdší a podlehla tchýni a manželovi. Syn z toho byl úplně mimo, já ani on jsme si nevšimli, že už do sálu přišli a jeden vtipálek na něj vybafl, já sebou cukla, jak jsem to nečekala a syn, kterýho jsem měla na klíně.....no já myslela že budeme muset do špitálu. Pár dní potom stačilo jen něco aby šustlo a šílený, tma, sám spát, nebo pohádky s čertem? Trvalo to skoro půl roku než se srovnal. A to mu loni byly 3roky a vysvětlovala jsem mu to několik dní předem, chápe, ale je strašnej citlivka, takže pochopil, ale realita jiná. Dcera v pohodě(tehdy roční), ta si jich vůbec nevšímala. Kamarádka má dceru pořádně vystřelenou a taky si z nich nic nedělá už od dvou let, dokonce s nima tancuje, blbne a nebo jim i jednu vrazí. Takže tuto tradici u nás nikdy už aplikovat nebudu, naši nám je taky zvali domů atd, ale raději se budu držet jiných tradic. Toto už zažít nechci, i když by to třeba dcerce prospělo, protože ona je úplně jiná a jak vystřelená :s:

Tak malému bude 2 a 3/4 a myslím si, že na to má ještě spoustu času. Nejsem zastáncem toho, aby děti byli strašený čerty a podobnými věci.