Profil uživatelky mamarada na webu Mojetehotenstvi

Je tu mamina 40 a více let, která má zkušenosti v tak pozdním věku s těhotenstvím? Je to bláznovství nebo se to dá zvládnout? Jak fyzicky těhotenství, tak zdravotně.
Nevím co mám dělat, manžel by moc chtěl miminko, ale já už bych počkala na vnoučata. Máme dva starší 19 a 22 let a jednoho šmudlíka 5 let. Manžel měl úraz a má problémy s pamětí, takže si dětství svých dětí nepamatuje a chtěl by to zažít. Já mám problémy s žílami, štítnou žlázu. Trochu hapruje srdíčko a bolesti zad. Už jsem těžko rodila 3. kluka mohla jsem vykrvácet. Drželi mě na porodním sále dlouho a hlídali. Stojí mi to za to jít do takového risku?
Moc ráda bych měla miminko, ale přijde mi sobecké ho mít ve 41 letech, budou se mu smát, že má rodiče staré Když mu odejdeme na pravdu boží a nikdo nevíme kdy, bude odkázaný na své sourozence nebo zůstane sám a bude mu třeba už 18,ale.... 4lověk myslí dopředu. Tak mi pište své názory, jaký na to máte pohled vy, budu ráda za jakýkoliv příspěvek. Děkuji Iveta

Lennousek

Víš o ten věk tolik nejde,někdo je starý už v pětadvaceti jak fyzicky tak psychicky,ja jsem teď porodila ve 33 svoje třetí dítko mezitím jsem měla dva potraty v 12t a 17t a také to šlo horko těžko,málem jsem tam zůstala já i malá.Být tebou,zajdu za svým gynekologem,proberu to s ním,možná ti těhotenství přímo nedoporučí,pak by asi nebyl nejlepší nápad to zkoušet a nebo ti řekne,že si tě jen budou víc hlídat,třeba tě už jen nenechá rodit,ale doporučí císaře..jako mamin které mají mimčo takhle pozdě je teď spousta i se mnou jich dost rodilo,i já mám starší rodiče mamince bylo 37 když mě měla a tenkrát na tu dobu na ní všichni koukali skrz prsty,že hazarduje,dnes je jiná doba,téma mladší a starší rodiče je věc jiná to si musíte probrat hlavně vy dva s manželem,zase platí to samé někdo v šedesáti sportuje leze po horách,někdo sedí na zadku a studuje domácího lékaře,jsou lidi ve dvaceti na smrt nemocní a zas devadesátníci obdivuhodně v pohodě, umřít můžou lidi v jakémkoli věku,stačí nepozornost,nemoc nebo nějaká nehoda,jen vy dva víte jak se cítíte!

Romy80

Ahojky, tak já nyní čekám třetí mimi neplánovaně :s: je mi 32let, syna jsem měla ve 22letech a dceru v 28letech. A za mě musím říct že jsem určitě rozdíl ve věku cítila, ať už po fyzické stránce - nyní mám rizikové těhu, vyšší tlak, otoky, hematom atd... tak i po té psychické - víc se stresuji tím, jak dopadnou všechny genetické výsledky apod, to jsem před těmi 10lety vůbec neřešila...asi opravdu záleží na každé z nás jak tu píšou holky, já si i původně plánovala že to třetí pokud bych se na to cítila, si klidně s manželem pořídím až mi bude těch 38. Ale teď jsem ráda že ho budu mít ve 32letech a obdivuji ty mámy co mají mimi i v těch 40....a to nemyslím jako někoho kdo třeba čeká první z důvodu že nemohl najít partnera a pak třeba otěhotnět, ale myslím ty co už děti mají... :one:

anemone

Já budu mít v prosinci 42let, z prvního manželství mám tedˇ už dvacetiletého syna. S přítelem jsme se potkali takříkajíc
za pět minut dvanáct, protože jsme oba chtěli ještě rodinu.
a tak letos v srpnu budou mít naši kluci 4 a 1 rok. Musím říct, že u toho prostředního těhotenství jsem měla pocit, že
jsem byla víc hlídaná, než u toho nejmladšího. Ale zdravotně jsem byla naprosto v pořádku, dokonce i vyšetření v trimestru mi vyšlo na výbornou /ani na odběr plodové vody mě
nějak nenutili/. Ale musím říct, že někdy zažívám perné chvilky. Prostřední je hyperaktivní, což mě stojí dost sil
ho trochu ukočírovat a nejmladší má atopický ekzém. Takže bojujeme s mastičkama, čekáme jak dopadneme na alergologii.
Nejhůř mi bylo /to jsem si přiznala, že to nezvládám/, když
jsem byla s dětma nemocná/.
Takže opravdu je na každé z nás jak se cítí ve 40letech, jaké
má zázemí, jak je na tom zdravotně a jak na tom se zdravím
bude třeba miminko /ne všechno odhalí ultrazvuky a vyšetření/. Ale fandím a přeju. Ahoj