Janník.K
Ahojky holky,chtěla bych se s Vámi poradit,jestli se mám bát,či nikoli :?
Taky bych potřebovala radu, dostala jsem MS 4 týdny po revizi, měla jsem ji neobvykle silnou a dlouhou asi 10 dní, a navíc mi přijde že od revize mám tlak v podbřišku v období ovulace, před revizí se mi to nestávalo. Myslíte si že je to možné?? Díky za rady a přeju hodně zdraví at všechno jde tak jak má :-)
In reply to Ahojda Holky by quixy
já ji silnou neměla a ani dlouhou,ale některé holky to tu popisovali,že ji takovou měly...
Jinak ovulaci jsem měla vždy hodně silnou a výraznější než obvykle...TAkže myslím,že je všechno v pořádku...Terka :qu: :k:
In reply to Ahoj by Terulkovka
Děkuju Terezko, to si mě uklidnila :-)
Chceme počkat na další MS a skočíme na snaženíčko
In reply to Děkuju Terezko, to si mě by quixy
TAk to je výborné,přeji ať se brzy zadaří!!! :\x:
Poslušně hlásím.... Jsem tu.. :a:
Před deseti dny jsem-bohužel-musela opustit těhulky... A než-li se "přifařím" ke Snažilkám- budete mě tu mít chvilku na krku... :\x:
Ahoj Janníku,
také bych ti chtěla říct, že moc dobře vím, čím si procházíš. Mě to potkalo v dubnu tohoto roku, přesněji 9.4.2009 a musím říct, že je to to nejhorší, co mě v životě potkalo. Z počátku jsem byla hrdinka a říkala jsem, to je život a já to určitě zvládnu. Nechtěla jsem si připustit tu bolest a tak jsem se ji snažila v srdíčku zadupat, ale pak přišla fáze vzteku. Vždy, když jsem si na moje miminko vzpoměla, tak jsem měla sto chutí vše rozmlátit, protože ta bezmoc byla strašná. No a pak jsem přišla do fáze, kdy jsem si tu bolest musela připustit a projít si tím. Plakala jsem snad každý den. Moje kolegyně z práce otěhotněla ve stejném týdnu jako já a tak jsme měli mít stejně staré děti. Vždy, když se o ní bavili, tak mi to trhalo srdce, ale byla jsem statečná a věděla jsem, že to musím překonat. Zakázala jsem si řeči typu, jak je život nespravedlivý a tak. Řekla jsem si, že si z toho musím odnést alespoň i něco dobrého. Vím, že jsem plodná a že mít děti můžu a to je přece pozitivní myšlenka pro mě. Nejprve jsem se soustředila, že se musím dát dopořádku jak fyzicky tak i psychicky, abych mohla mít další dítě. Nyní se s manželem snažíme a doufám, že už se zadařilo, uvidíme. Na moje první miminko myslím a každý den se ho snažím tak nějak v duchu pozdravit a říct mu, že ho má maminka ráda. Mám potom mnohem lepší den. Nikdy nechci na své první dítě zapomenout, vždy bude součást mého života, ale chci na něho myslet pozitivně, tak by si to určitě přálo a tak už jsem v klidu a těším se na druhé miminko. Už necítím bolest, ale hrdost, že jsem měla tu čest, alespoň pár týdnů nosit tak úžasné děťátko. Mám jeho fotečku schovanou a dám si ho jednou do albumu k mým dalším dětem, aby všichni viděli, jak krásnou fazolku jsem v sobě nosila. Nevím, zda jsi pochopila, co jsem ti tím chtěla říct, ale můj názor je takový, že když tě něco takového potká, musíš to přijmout a jít dál, postavit se čelem proti tomu všemu a prostě to vydržet, protože potom už to bude jen lepší a lepší k tomu, mít další miminko, které určitě už donosíš. Moc ti držím palečky a neboj, ty to zvládneš stejně tak, jako jsme to zvládly i my. Nejsi na to sama, máš nás, protože my ti rozumíme. :one:
In reply to Vím, jak ti je by kaculee
Teda to je krasny prispevek, v hodne vecech se s tebou schoduji. Obdivuju, jak si silna. Presne po revizi jsem si rikala, no coz, stalo se, zivot jde dal, tak je to pro mimi lepsi, asi nebylo zdrave, osud to tak chtel. Taky jsem si rikala, ze to zvladnu,ale nebylo to tak jednoduche a dneska muzu rict, ze jsem to zacala zvladat az po nekolika hodne krizovych dnech, v podstate s odstupem casu az. Na revizi jsem byla 1. 7. a muzu take rict, ze to byl nejhorsi den meho zivota, no mozna vlastne den predtim, kdyz mi to doktorka oznamila, i kdyz jsem tak nejak od zacatku citila, ze vse asi v poho neni, kor po tom, co mi dr rekla, ze mimi je o 14 dni mladsi, coz jsem vedela, ze neni mozne. Takze urcite pochybnosti byli a presto jsem pak z toho byla hotova, hlavne psychicky. No a ted jiz uplynuly vice jak 3 mesice a my bychom to ted o vikendu chteli zkusit, tak budu doufat, ze se povede a jestli jo, tak ihned prestavam se sportem, jezdila jsem dost na kole, bruslich, hrala volejbal a tak. No a taky budu vic spat a odpocivat. A budu doufat, ze to vyjde a i tobe preju, aby to vyslo. Hezky vecer
reaguju trochu pozdějc.Co jsem po druhé revizi,jsem se zapojila do pracovního procesu a nějak už mi moc času nezbývá sem za váma chodit...Mrzí mě,že to potkalo i tebe.Je to opravdu zkušenost,bez které by se člověk obešel.I ti naši chlapi z toho bývají špatní.Už nebrečím každý večer do polštáře.To už mám naštěstí za sebou.Ale občas ty chvíle přijdou a nejvíc,když to nečekáš.Třeba,že je kámoška těhotná a nebo se v práci baví jak se jim to už narodilo.Tohle jsou pro mě těžký chvíle.Drž se,Jani.Chce to čas.
To je mi líto,že jsi tu!
Já si tím taky prošla a teď konečně jsem těhu,ale strach je obrovský o myšlenkách nemluvě..k doktorce teprve půjdu tak ještě nic nevím...
Opatruje se a ať si pak brzo těhulka a v pohodě až do konec!!! :k: Terka
Ahojky, moc me mrzi ze jsi spadla mezi nas, je to smutne a kazda slecna co se pridava je mi z toho proste smutno kolik nas vlastne je :( mi o mimi prisli pred vice nez tremi a pul mesici, ale bohuzel jsou dny kdy je mi stale do place a rikam si proc ja a zda nekdy se vubec jeste povede, zivot je proste boj a mi si to miminko musime proste vybojovat, ale rucite to vsechny zase zvladneme....
mas pekne kredo urci na tom neco bude :one: dekuji take drzim palecky aby ses brzo zaradila mezi tehulky a tentokrat aby sve bylo v naprostem poradku po celych 9 mesicu drz se :h:
Ahojky všichni,
bohužel-musím odejít z klubu "těhulek" a přidat se ke snažilkám :r:
Ahojky, je mi moc líto, co se Ti stalo, prodělala jsem to samé a také jsem bez vejcovodu. Po 3 týdnech po laparoskopii jsem ještě prodělala operaci kvůli rakovině děložního čípku. V září 2007 mi bylo sděleno, že moc šancí na přirozené oplodnění nemáme. V únoru 2008 se zadařilo :|-|: a v listopadu 2008 se nám narodila naše nejmilovanější Natálka. Po novém roce se chci znovu zařadit mezi snažilky, ikdyž šance asi nebude, ale proč to nezkusit ;) Přeji Ti moc moc zdravíčka a štěstíčka! Renata s Natálkou
:k: ahojky, to mě moc mrzí co se ti přihodilo, já prodělala 2 mimoděložní, jedno jsem měla zachycené za tlusté střevo na levé straně a to druhé jsem měla také v levem vejcovodu, ale to mi zjistili docela brzo a stačila jen jedna včelička, která ukončila život toho drobečka,ale kdyby se to nepovedlo také bych neměla už vejcovod.Jenže potom všem jsem se znovu vdala a manžel nemá děti :cc): a chtěl. A mohu ti říct že jsem měla moc velký strach ,aby naše snažení zas nedopadlo špatně chodila jsem na ultrazvuk, aby nám řekli, jestli je zrovna připraven ten správný vaječník a co jsme nezjistili, že se několikrát za sebou dozrávál ten správný vaječník. Tak se může stát že to nebude každy druhý měsíc šance , ale může to jít i několokrát zasebou a tobě se to povede :$}: :k: . Ještě se vrátím, četla jsem si i předešlí tvůj článek o těch testách, mohu ti říc když jsem měla mimoděložní tak mi testy nevycházeli, až když už byla docela vysoká hladina hcg v krvy. Zrovna dnes jsem v 7tt a šlo to i přes ten špatný vaječník a vše se uchytilo tam kde má a jsem šťastná.Ale věřím že se ti to brzo podaří a budeš brzo těhu jako já.Jen se dej trochu :*8*: zdravotně dohromady a neboj vše zas bude dobré. :a:
Tak to my je líto.Neboj to bude určitě dobrý,taky mám možnost otěhotnět každý druhý měsíc a povedlo se jsem v 15 týdnu.
Janíí,určitě bude dobře a příště to vyjde....Určitě se brzo zase zařadíš k nám snažilkám a pak hnedka alou do těhulek..... Beruško drž se pa pa M.
Rádi tě tu brzy zase uvidíme :-)
Ahojky,zdravím všechny,jsem tu nová a jsem moc ráda,že se můžu někomu vypovídat.. :a:
i my se přidáváme s držením palečků, ať je pro tebe pondělí dnem plným dobrých zpráv.
A těšíme se na dobrý zprávy!
pěsti ať je to miminko a dej pak vědět jak jsi dopadla.
podle mýho názoru žádnej zodpovědnej doktor nemůže udělat takhle definitivní závěr ve 3.tt, vždyť srdíčko je vidět až tak v 6.tt
budu na tebemyslet at je to mimi
ahojky budu držet palečky at vše dobře dopadne a myslím si že jestli si vtom 3 -4tydnu že tam muže byt jen takovy malinky rysující se miminko.
Ahojky,
mě odstranili pravý vejcovodod cca před dvěma lety a MS mi přišla do 6 týdnů. Myslím, že se znepokojovat nemusíš, ale pro klid duše si zavolej panu doktrovi.
Hezký večer.