jandulkakasparka
AHOJ HOLKY, :a:
VYBÍRÁME NOVÝ NÁBYTEK DO BYTEČKU(KUCHYŇ A OBÝVAK)
A NAŠLA JSEM SPOUSTU KRÁSNÝCH KUCH.SESTAV A OBÝV.STĚN NA POLSKÝCH WEB.ADRESÁCH.
MÁTE NĚKTERÁ ZKUŠENOSTI S TUTO KOUPÍ A KVALITOU?POPŘ.NĚJAKÉ TIPY NA DODAVATELE?
MOC DĚKUJI A PŘEJI KOUZELNÝ VÍKEND :€s€:
Ahoj holky,
jsem hrozně smutná a nevím,co mám dělat... :?
mám manžela,který změnil práci-a tím to všecho začalo,vůbec není doma a když už,tak dojde pozdě večer,kdy už s malým spíme a ráno už je zase fuč,dělá všední dny i víkendy,dělá pořád a když už je náhodou doma,tak to odsedí za PC :( já si nemůžu naplánovat vůbec nic,protože nikdy dopředu nevím,co zase bude a na jak dlouho odjede,pořád slibuje,že si vezme alespoň den volno,bude s malým,že si uděláme aspoň ten jeden den sami pro sebe,ale pokaždé to padne... :r: příjde mi,že jsem za těch pár měs.ztratila manžela a malý tátu...na všechno jsem zůstala sama a to mám v :€O: další mimčo.Co mám dělat?Vím,že peníze potřebujeme,ale ne za cenu té,že jako rodina přestanem fungovat.Je mi smutno,když sami s malým bloudíme parkem o víkendu a potkáváme tatínky na procházce,rodinky...nejvíc,je mi smutno za našeho malého.
Ahojda-docela tě chápu, mám to podobné, ale s tím rozdílem, že u nás už je to deset let a co máme prcka, tak se snaží najít si aspoň jednou za 14 dní volnej víkend nebo aspoň jeden den, kdy jezdíme po výletech a snaží se nám to vynahradit. A v poslední době za mnou přišel i s tím, že malého pohlídá jednou týdně-třeba i večer a já můžu z toho kolotoče vypadnout ;-) Takže asi tak.. ale znám to u s tím plánováním-má takovou práci, že ví až večer před, jestli jde do práce a kam, atd. Kolikrát až kolem deváté, ale opravdu se snaží dodržovat to volno jednou za 14 dní ;-) Takže je to jen o domluvě. Drž se! :-)
Ahoj, je to s těma chlapama trápení. Já mám zase přesný opak. Manžel práci má - pravidelně chodí, ale aby si vzal alespoń nějaký přesčas tak to ne - to je hromada keců, že chce být s náma doma a bla bla bla jen aby do té práce nemusel. Jo a od začátku roku už má vybráno šest dní dovolené. Takže já bych kousek z tvého manži dala ráda tomu svému... :-)
Ahojky, jako bych tu četla o sobě :( Mám tedy "výhodu" že víkendy je doma. Ale to si zase naplánuje nějaký sport nebo schůzku s kamarádama. Odstěhovali jsme se, dle jeho, za lepší prací. Práce sice asi lepší, za lepší peníze, ale skoro ho nemám doma. Výchova je čistě na mě a když je s prckem, tak večer a jen mi ho před spaním rozblbne. Čekáme v květnu druhé a já už teď mám hrůzu, jak to budu zvládat. Už teď mi nahlásil, že každý pátek bude jezdit na volejbal a s klukama posedět. Báječný vyhlídky. Holka, chlapy to mají prostě báječně zařízenýl. Jsem taky ráda, že přinese domů peníze, ale jak píšeš.., za jakou cenu... Že ho skoro nevidím? A s tím PC jak píšeš, to mám taky tak. Když jde malej spát, tak místo aby jsme byli spolu, sedne k PC, hraje hry a vlastně spolu ani nemluvíme. Mám pocit, že za poslední rok jsem ho úplně ztratila. Sama nevím, jak to půjde dál. Možná by to chtělo si s ním promluvit, ale jestli to bude mít cenu... Mně už jednou ten můj vpálil, že na nás vydělává. Jde o to, jak moc je ten tvůj chlap chápavý a jestli dokáže pochopit tvoje pocity. Protože až budeš mít to druhé, zblázníš se z toho úplně. Strašně moc držím palce, ať je líp a hlavně ať najde pochopení a změní se to k lepšímu
Je mi te lito, z tveho psani jde videt ze jsi opravdu smutna, coz by jsi vzhledem k tomu ze cekas mimco nemela..Je to tezke, ale jak pises, asi s tim nic nenadelas, pokud nebude chtit on...a muzu se zeptat co dela? Ze pracuje i o vikendech? Aspon nedeli by si mel udelat pro vas, aspon to..muj manzel taky pres tyden pracuje, v sobotu ma vetsinou fotbal, ale nedele je nase. Jedine mu necim pohrozit, ba dokonce na oko tu nejakou hrozbu splnit..treba se mu rozviti???drzim palce, at se to zlepsi..
Ahoj, jednoznačně to tatinkovi říci a naplánovat mu péči min. o syna. Nechtít je horší, než kdyby nemohl a ja verim, ze muze:-).
Ahoj holky a maminky,
jsem tady nová,jsem maminkou už 3-létého chlapečka Viktorka a teď v září čekáme další :€s€: zatím je pro nás velkou :? co v bříšku nosím,ale hrozně si přeju cácorku,už při prvním těhu jsem doufala,že se nám narodí holčička , o které jsem snila už jako malá a upřímně přišla vlna zklamání,když mi dr oznámil,že máme malého čertíka,ale jsem samozřejmě ráda,že je naše prďátko zdravé a jsem za něj šťastná :h: nyní prožívám totéž,jen si přeju z celého :h: aby nám tentokráte vyšla princezna.A opět se bojím zklamání...
Měla jste některá taky takové vnitřní přání?
v první řadě je pro mě samozřejmě zdravíčko té fazolky ve mě,ale...nejde tu touhu ukočírovat.Každopádně ať je ve mě,co je ve mě,hrozně se na něho/ní všichni těšíme. :kiss:
My jsme si strááášně moc s manžou příli chlapečka, na holčičky jsem nikdy nebyla nijak vysazená, možná i tím, že sama mám 2 bratry a alespoň mi nebrali hračky :D a když nám dr řekl, že čekáme chlapečka, tak mi manža radostí málem rozdrtil ruku :))))
Měla jsem to stejné jako ty, přála jsem si vždycky tajně holčičku a první miminko byl chlapeček :) U druhého těhu jsem zase tajně doufala v holčičku a vyšlo to :h: :) Zítra bude mít měsíc :k: Teď jsem šťastná že mám páreček ;) A hlavně že jsou oba zdraví ;)
Ahojky :) , já měla vždycky představu že první bude kluk-raubíř, druhá bude princezna..u nás to je zatím tak, že máme první dítko 16měsíční holčičku..takže jsem poprvé byla trošku vykolejená,že teda kluk první nebude :-DD ale protože jsem stejně vždycky chtěla i tu holčičku,tak jsem samozřejmě za ni byla pak strašně moc ráda. V září tedka čekáme druhé..nemám ani tucha,co se nám v bříšku skrývá..a ikdyž jsem si říkala, že manžel by si toho parťáka zasloužil,at doma není tak přebabíno :s: Ale já si tak nějak přeju aby druhé bylo taky holčička..takže jsem v podstatě úplně změnila názor..ale když bude kluk, tak samozřejmě taky budu štastná, tatínek si přeje kluka,takže budu štastná dvojnásob :s: ..řekla bych to asi tak..je normální mít taková vnitřní přání..ale stejně nám všem nic jiného nezbývá, než se pak vyrovnat s realitou :€s€: kluk nebo holky..hlavně at jsou zdraví..kamarádka má dvě holky a urputně se snažili o kluka,málem stáli oba dva stojky aby jim ten kluk vyšel,objezdili pulku republiky za nějakýma numerologama atd atd..a kluk se jim opravdu povedl, bohužel ale není zdravý, skoro každý měsíc ho mají v nemocnici :( ..příroda si to stejně zařídí podle sebe, tak hlavně at jsou prcínci zdraví ;)
Ahoj!
Já si vždycky přála princezničku:girl: , ale jakmile jsem otěhotněla, tak mi to bylo úplně jedno, a ke konci těhotenství, jsem byla na 120% přesvědčená, že to bude kluk. Všichni okolo mi to totiž říkali, jediná moje babička mi tvrdila, že to bud holka. A měla pravdu, je to holka jako lusk :) .
No a u druhého (jestli teda nějaký bude - nedávno mě tchýně překvapila prohlášním, že my dva už druhé mít nebudeme :? :O ), mi to bude asi taky jedno, beru oboje ;-). Z praktického hlediska by byla lepší holka - schovávám si věci, tak by se aspoň unosily, ale klučinu bych taky brala. Hlavně chlap by chtěl :) .
Důležité je, abychom byli zdraví, ale to člověk většinou do slova a do písmene pochopí, až když o to zdraví přijde..... :a:
























