Jsem smutná..

Ahojky já mám muže který je vorkoholik a ne a ne si vklidu sednout nebo jít na procházku.Je taky furt fuč.S dětma chodíme taky už dlouho sami do parku a též mě mrzí že má na nás málo času. :n:

ahoj, věřim že to musí být hrozný. Já si to moc nedovedu představit. Chápu že jsou peníze potřeba, ale jestli to tvůj muž opravdu nepřehání a spíš neutíká před rodinou?
Můj manžel dělá od pondělí do pátku. Odjede v 7 ráno a vrací se mezí 19-20hodinou. Děti v 8 večer usínají, takže když přijede v 19hodin tak si ho aspoň trošku užijou. Hned na něj vybalí co celý den dělaly a manželovi jde hlava kolem :s: . Víkendy ale trávíme společně. Práci má dobře placenou (aspoň nám se to tak jeví).
Člověk si asi musí uvědomit co je pro něj přednější. Zda být 7dní v týdnu v práci a nebo se uskromnit a s rodinou trávit víkendy.

Ahojda-docela tě chápu, mám to podobné, ale s tím rozdílem, že u nás už je to deset let a co máme prcka, tak se snaží najít si aspoň jednou za 14 dní volnej víkend nebo aspoň jeden den, kdy jezdíme po výletech a snaží se nám to vynahradit. A v poslední době za mnou přišel i s tím, že malého pohlídá jednou týdně-třeba i večer a já můžu z toho kolotoče vypadnout ;-) Takže asi tak.. ale znám to u s tím plánováním-má takovou práci, že ví až večer před, jestli jde do práce a kam, atd. Kolikrát až kolem deváté, ale opravdu se snaží dodržovat to volno jednou za 14 dní ;-) Takže je to jen o domluvě. Drž se! :-)

Ahoj, je to s těma chlapama trápení. Já mám zase přesný opak. Manžel práci má - pravidelně chodí, ale aby si vzal alespoń nějaký přesčas tak to ne - to je hromada keců, že chce být s náma doma a bla bla bla jen aby do té práce nemusel. Jo a od začátku roku už má vybráno šest dní dovolené. Takže já bych kousek z tvého manži dala ráda tomu svému... :-)

Ahojky, jako bych tu četla o sobě :( Mám tedy "výhodu" že víkendy je doma. Ale to si zase naplánuje nějaký sport nebo schůzku s kamarádama. Odstěhovali jsme se, dle jeho, za lepší prací. Práce sice asi lepší, za lepší peníze, ale skoro ho nemám doma. Výchova je čistě na mě a když je s prckem, tak večer a jen mi ho před spaním rozblbne. Čekáme v květnu druhé a já už teď mám hrůzu, jak to budu zvládat. Už teď mi nahlásil, že každý pátek bude jezdit na volejbal a s klukama posedět. Báječný vyhlídky. Holka, chlapy to mají prostě báječně zařízenýl. Jsem taky ráda, že přinese domů peníze, ale jak píšeš.., za jakou cenu... Že ho skoro nevidím? A s tím PC jak píšeš, to mám taky tak. Když jde malej spát, tak místo aby jsme byli spolu, sedne k PC, hraje hry a vlastně spolu ani nemluvíme. Mám pocit, že za poslední rok jsem ho úplně ztratila. Sama nevím, jak to půjde dál. Možná by to chtělo si s ním promluvit, ale jestli to bude mít cenu... Mně už jednou ten můj vpálil, že na nás vydělává. Jde o to, jak moc je ten tvůj chlap chápavý a jestli dokáže pochopit tvoje pocity. Protože až budeš mít to druhé, zblázníš se z toho úplně. Strašně moc držím palce, ať je líp a hlavně ať najde pochopení a změní se to k lepšímu

Je mi te lito, z tveho psani jde videt ze jsi opravdu smutna, coz by jsi vzhledem k tomu ze cekas mimco nemela..Je to tezke, ale jak pises, asi s tim nic nenadelas, pokud nebude chtit on...a muzu se zeptat co dela? Ze pracuje i o vikendech? Aspon nedeli by si mel udelat pro vas, aspon to..muj manzel taky pres tyden pracuje, v sobotu ma vetsinou fotbal, ale nedele je nase. Jedine mu necim pohrozit, ba dokonce na oko tu nejakou hrozbu splnit..treba se mu rozviti???drzim palce, at se to zlepsi..

Ahoj, jednoznačně to tatinkovi říci a naplánovat mu péči min. o syna. Nechtít je horší, než kdyby nemohl a ja verim, ze muze:-).