janca.poslusna
janca.poslusna
Ahoj holky..tak je vše v prde*i,nemůžu to napsat jinak..už je to asi 3 týdny,co jsem sem psala,jaké mám problémy s partnerem..a nakonec vše dopadlo jak nejhůře mohlo,i když bych vlastně m
šilení kokoti ti chlapi,sorry,ty brdo to je jak z filmu,no tak to ti nezavidim hormony s tebou budou cloumat do toho vanoce vid-z me zkusenosti ,když sem hodne odpoustela tomu ktereho sem nadevše milovala tak sme stejnak skončili jen te musim upozornit ono je to teda individualni asi ale ja se z toho dostavala tak 2roky....možná dele ale udelala sem dobře,dřiv bych se utrapila...a jeste neco no ono by ti mohl pomoci překonat to tehotenstvi a pak by ses mohla pomoci mimča od nej odpoutat přece jenom ti deti se stanou pro tebe vic duležitejší,ale to tehotenstvi vis co taky ti to bude lítat hlavou kde je,co dela a jestli v tom pokraačuje-to je teda šílene težky.... :? ,a finančne je to teda taky mazec ale jedna holčina co znam ze sveho frajera vycucla pomoci soudu teda a socialky nejake potřebne penize....juj ale v tom ti neporadim ...zeptala bych se ji na to jak to bylo přesne ale nereaguje mi už dlouho na sms...tak snad je ok-mela peknýho debila....
sem se nad tím co sem napsala vejs zamyslela a ono maj holky dole pravdu dokud ho mimčo moc nevníma,by bylo lepší odejit....ono pak po porodu sou opet složita obdobi ne jen v tehotenstvi a to by bylo taky težky ne-li vic....tak pryč...myškoo...je mi to lito...a hlavu zkus mit vzhuru zas budes mit miminko:-))))uvidis to te naplni tu prazdnotu až až...fakticky...budes mit klidek na výchovu a budes se moci soustředit na mimi a das mu tak to nej a ono se ti to vratí
Ahojky, to je moc smutné :-( Pokud by to bylo poprvé a jednorázové, odpustit bych dokázala, ale pokud už se to opakuje a je to navíc dlouhodobé to bych neodpustila. Miminko bych si nechala, to bych nedokázala jít na potrat, určitě to nebude lehké, ale určitě to zvládneš. Snad pomůže rodina. Držíme palečky :-)
Ahoj :k: - pokud by to bylo poprvé , tak bych mu odpustila , ale jelikož už to udělal vícekrát , nejste svoji a hlavně to udělal v tu nejnevhodnější dobu (vlastně v době snažení o miminko , ikdyž kdy je doba na to podvést ... snad jen kdyby jste byli v partnerské krizi což jste asi nebyli , když jste se snažílkovali) , tak bych to ukončila a snažila se odmilovat.Záleží na Tobě.Jinak velice Ti GRATULUJI k těhotenství maminko!!! :qu:
In reply to Ahoj - pokud by to bylo by Lyret
děkuju moc :) já mám na jednu stranu hroznou radost,ale ty myšlenky jak to zvládnu a tak mi to kazí ://: ...krizi jsme neměli,choval se pořád moc pěkně a pak z ničeho nic toto..možná bych se s tím dokázala smířit lépe,kdyby byl na mě hnusnej a nedolízal za mnou stále,takhle je to o to těžší..ale snad se alespoň k tomu dítěti postaví jako chlap a nebude dělat dusno a bude mi alespoň finančně pomáhat..uvidím,jak to bude :00:
no holka možná je pro tebe i prcka lepší když budeš chvíli sama a pokusíš se na něj zapomenout. Jedna nevěra by ještě šla, ale pokud to je jeho normální chování, tak nebudeš mít nikdy klid a v tom případě je lepší na něj zapomenout.
Jsem taky sama, můj pratner toho provedl hodně....kolikrát jsem si říkala, že je škoda že to nebyla nevěra :-) tu že bych mu odpustila, bohužel ten můj pije, lže a nepracuje :-) tak pak si vyber :-)
Pracovala jsem od 3 měsíců věku Marečka...dnes je mu 8 měsíců...zvládáme to jakž takž, pracuju z domu, nemám sice babičku na hlídání ale využívám služeb chůvy, když potřebuju a dá se to zvládnout.
Rozhodně s ním nezůstávej jen protože bys nevěděla jak to sama zvládnout, určitě se dá najít řešení. Zkus zajít do nějakého rodičovského centra a tam se poradit. Máš nárok na výživné na Tebe po dobu dvou let s tím, že to má krýt tvé náklady na těhotenství a také to, že nemůžeš do práce ....schovávej účty od všeho co si v rámci těhotenství pořídíš! Plus výživné na prcka, i když jste nebyli svoji. Jako otce ho můžeš uvést a kdyby s tím nesouhlasil, musí k soudu a tam se testy DNA prokáže že je otec, takže bude mít určitě vyživovací povinnost :-)
Přeju ti hodně sil do příštích měsíců budeš je hodně potřebovat ale věř, že se to dá zvládnout :-) já jsem příkladem :-) je lepší být bez partnera než mít toho špatného :-)
Ahoj holky,
Ahojky, nevím, jestli se v tomhle dá radit, ale popíšu svou zkušenost.
Byla jsem s bývalým celkem 12 let (od 16ti do 29ti), z toho poslední dva roky jsme byli svoji. Během celé té doby jsem věděla, že měl asi 2x úlet a odpustila mu. Pak jsme byli pár let v zahraničí a když mě podvedl i tam, zavelela jsem okamžitě k návratu domů v domnění, že to tím vyřeším. Doma jsme se nastěhovali do nového baráčku, prožili krásné vánoce a já od ledna nastoupila do super práce, takže prostě idilka - trvala do února, kdy si našel holku o 10 let mladší a vodil si jí k nám do baráku v době, kdy já byla v práci. Já to tušila, ale on zapíral, promlouvala jsem s ním několikrát a vždycky tvrdil, že si to namlouvám, že to je blbost a že se mnou chce dítě, dokonce se jednou i rozbrečel, že já jsem ta špatná, že s ním dítě nechci. Já chtěla, ale nebyla jsem si jistá, jestli on je ten správný otec pro moje dítě. Až jsem to nevydržela a podívala se mu do mobilu a pak mu to hned řekla, že to prostě vím a co s tím jako hodlá dělat. Tak sliboval, že se s ní rozejde atd, což trvalo ještě asi 2 měsíce a když to nepřestalo a ve mě konečně po půl roce uzrálo, podala jsem žádost o rozvod, čemuž on prostě nevěřil, že to udělám. Když jsem přinesla domů papíry tak se opět neudržel a rozbrečel, že to nechtěl a nakonec z něj vypadlo, že nás prej chtěl mít obě!!! :jawdrop: To mě dorazilo a utvrdilo, že dělám dobře. Teď je s ní a mají spolu ročního prcka, ale pokud vím, tak prej moc spokojenej není, to je ale jen co s doslechu, tak nevím jaká je skutečnost.
Každopádně jsem Ti tím chtěla říct, že tahle situace je hrozně těžká pro každého, ale myslím, že je lepší jí řešit, než přehlížet, a mimčem se to taky dlouhodobě nevyřeší.
Já tenkrát myslela, že skončil svět, že už zůstanu sama, opuštěná třicítka bez sebevědomí. Nakonec jsem našla přítele na netu (v životě bych tomu nevěřila, kdyby mi to někdo řekl předem) teď jsme spoolu 2 a půl roku a v lednu čekáme mimčo a jsem spokojená :///:
Držím Ti pěstičky.
In reply to Ahojky, nevím, jestli se v by Šáruška2
ahoj,tak alespoň,že to skončilo dobře a jsi šťastná :) ...vím přesně o čem mluvíš,jeho první nevěra byla taky dost dramatická,ale nakonec jsme to ustáli..ale teď nevím,zna jsem to neměla vzdát hned :? je to hrozné,když zapírá a ty mu prostě raději věříš než abys to musela nějak řešit nebo prostě nechceš vidět pravdu,tak to bylo u nás ale potom se uklidnil..ale stejně si nemohu být jistá,že mezitím nikoho neměl,ale nevím o ničem..až teď a mám strach,je mi s ním dobře a dítě jsem s ním chtěla už tak dlouho a teď,když už bych mohla mít všechno co si přeju se to zase pokazí,to je prostě na hlavu :r: děkuji za příspěvek :)
In reply to Ahojky, nevím, jestli se v by Šáruška2
tak to je taky hustý, prej já vás chtěl mít obě, no já čumím! :jawdrop: no něco jako můj ex, ale fakt mazec jaký dokážou bejt chlapi odporní...no já taky našla přítele na netu, mimčo spolu teda ještě nečekáme, ale příští rok se na to vrhnem, taky byhc nevěřila že na netu se dá najít ta pravá láska :c:
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
ahoj,tak koukám,že v tom máš jasno a máš pravdu,nejlepší by bylo to zjistit takhle,ale mě se to příčí..pak za ním přijdu a řeknu,máš v mobilu to a to v pc to a to,je to blbý,protože jak ho znám,otočí to proti mě,jako že když mu nevěřim a musim mu prolejzat věci,tak že náš vztah stejně nemá cenu,takovej on je...ale to mě už asi stejně bude jedno,pokud někoho má,tak na něj rovnou kašlu...děkuju za komentář,možná,že když bude příležitost,tak do mobilu nakouknu,uvidím :a:
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
Ahoj,děkuju za příspěvek,máš pravdu...ale jde o to,že já mu opravdu tu první nevěru odpustila,zapoměla sem a začla mu i znovu věřit,nevracela sem se k ní a nemluvila o tom,nepředhazovala sem mu to a dokud bylo vše v pořádku,ani mě nenapadlo nad tím uvažovat nebo ho podezírat..jde spíš o to,že na stoprocent si taky jistá být nemůžu a nechci s tím vyrukovat jen tak,ale nemůžu to nechat být..když se snažíme o dítě a on o tom přece taky ví,ne?musí vědět,jaký by to mělo následky a stejně se mnou je,tak to mě zaráží a nevím co dělat...počkám a možná si raději dojdu pro antikoncepci,abych pak něčeho nelitovala...ale ono je těžký mu nevěřit,když ho miluju a nemám žádný důkaz,že by mě podváděl,jen si to prostě myslím,tak stejně člověk radši věří tomu,že je vše tak jak má být,i když není...
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
