Nikdy jsem ji nehledala, nebyl důvod. Zápis dítěte do soukromé školy v Conakry, kam chodí většina dětí, stojí v přepočtu na koruny asi 2 tisíce za jeden rok, další cca 1500 až 2000 stojí školní potřeby, uniforma, učebnice... Roční částka adopce je 5 tisíc a pár drobných, takže asi tak. V našem sdružení pracuje asi 5 lidí + dalších asi 10 překladatelů, pouze jeden z nich je placený zaměstnanec a to je hlavní koordinátorka a předsedkyně sdružení a co si budeme povídat, ta svůj "plat" stejně utratí za letenky do Guinee. Nikdo z nás ostatních žádný plat ani příspěvky nepobírá, pracujeme na projektech z vlastního zájmu ve svém volném čase. Snažíme se zbytečně neutrácet takže například i dopisy od dětí a rodičů pro překlad si překladatelé vyzvedávají osobně v kanceláři.

Ha! A to je právě to, 1500-2000 nestojí učebnice, školní potřeby a uniforma ani v ČR, natož v Guinei. A proč má dítě chodit do soukomé školy a platit 2 školné za rok? To radši použít penize pro tři holčičky, aby mohly do státní. Páč konkrétně v Guiney je gramotnost mezi ženami kolem nějakých 15-20%... Právě kvůli tomu si ráda pročítám výroční zprávy,..

Dva roky jsem koordinovala humanitární sbírky, pak jsem s tím znechuceně sekla.

Nebo snad znáte úroveň státních škol v Guinei, že mi tu zasvěceně tvrdíte, že je zbytečné děti posílat do soukromé školy? Je to zbytečné možná v Čechách, ale ne všude na světě.

Kupodivu docela jo ( já jsem si totiž "adoptovala" černouška na blízko, ne na dálku, a Guinea ještě spadá do oblasti mého zájmu ) . :)
Posílat dítě do soukromé školy není zbytečné, ale než dát jednomu dítěti nadstandartní vzdělání, raději bych za stejné náklady dopřála třem až pěti dětem vzdělání standartní, obzvláště v zemi s největší negramotností na světě. Už jen umění číst a psát dotyčného zařadí do stejné třídy jako tady červený diplom.

Pak totiž ještě nastává otázka komu ta soukromá škola vlastně patří... :s: Často se stává, že někomu, jehož manželka vede nějakou organizaci zajišťující živobytí panu manželovi. Neříkám, že to tak musí být u té vaší organizace, ale právě proto bych ráda k nahlédnutí interní výroční zprávu. :)

Ono ani tak nejde o to, dát dítěti standardní vzdělání jenom proto, že v jeho zemi se na něj budou dívat jako na nadčlověka jenom proto, že umí mizerně číst a psát, zatímco jeho okolí vůbec. Tady jde o to, že děti, které dostanou lepší vzdělání, mají i naději žít lépe. Tam i člověk, který vylezl ze státní školy si "vydělává" šitím panenek a potom se v dospělosti dostane do situace, že nebude mít dost peněz na zafinancování školy, tudíž opět bude na světě dítko, které bude zařazeno do adopce, to je začarovaný kruh. Uvedu příklad, ne sice z Guinee, ale z Indie. Dívka byla zařazena do adopce, nebyla to ale ta "adopce" tak jak funguje dnes, bohužel rodina musela z finančních a zdravotních důvodů přestat dívku financovat, tak dívka odešla do státní školy. Neměla dostatečné vzdělání na to, aby mohla opustit svou zemi nebo případně se odstěhovat do jiné části Indie a začít pracovat jinde za lepší peníze. V 15 letech porodila dcerku. Neměla dost peněz aby dceři zaplatila vzdělání, žily na pokraji bídy, holčička byla zařazena do adopce na dálku v jedné z dnešních organizací. Měla štěstí - česká rodina jí zaplatila vzdělání v soukromé škole, dívka se dobře učila. Dnes této holčině táhne na 19 let, je to moje kolegyně z práce a studuje v ČR dálkově vysokou školu :-). Neříkám, že podobný příběh bude mít většina dětí z Guiney, které jsou zařazeny do adopce v naší organizaci, ale proč jim nedat aspoň šanci :-).