frank
Ahoj..., tak jsem byla ve středu na ultrazvuku (jsem 32+4), bylo mi zjištěno, že mám mírný polyhydramnion (nadbytek plodové vody) a pak špatné parametry v průtoku v arteria umbilicalis.... Tak jsem včera byla v nemocnici a bylo mi řečeno, že pokud by se to zhoršovalo, tak by mi museli vyvolat předčasný porod, aby malá nebyla ohrožená nedostatkem kyslíku..... Původně si mě tam chtěli nechat, ale pak se rozhodli, že bude stačit, když tam budu docházet. Tak jsem z toho taková špatná.... vůbec to nemohu ovlivnit, je to prý cévní záležitost. Neměla jste s tím některá z vás taky problém? Ráda bych se o tom dozvěděla něco víc...... Tak pěkný den....
Ahojky, chci se zeptat, je tady některá z vás, která půjde hned po skončení mateřské do práce? Bohužel platíme hypotéku, věkově bych už nesehnala práci (když bych byla doma déle)a tak jsme se s přítelem rozhodli pro tohle řešení. Po půl roce mi bude půl roku hlídat malou máma a v roce jí dáme do jesliček. Mám z toho ale hrůzu, až toho drobečka budu muset opouštět na celé dny..... a uvidím jí až k večeru....
tak já jsem do práce začla chodit ve dvou měsících Anetky, ale u mě je rozdíl v tom, že mám cestovní agenturu a malou tam tudíž můžu mít u sebe - má tam postýlku a později jí zařídím koutek na hraní. Chodím jen na dopoledne a pak mám paní, která mi tam chodí. Malá si na to celkem zvykla, ale pro mě je to dost vyčerpávající. Kdybych neměla tuhle možnost, aby malá byla se mnou, nebo pokud bych se jí nemohla dostatečně věnovat, tak, bych prostě byla doma. Já si nedovedu představit, že bych jí dala tak brzo na hlídání, miminko potřebuje maminku!! Chápu tvou situaci, ale zase nejsi jedinná maminka, která musí splácet hypotéku, ale chce to opravdu zvážit - to nejkrásnější období s miminkem ti už nikdo nevrátí.
tak já jsem do práce začla chodit ve dvou měsících Anetky, ale u mě je rozdíl v tom, že mám cestovní agenturu a malou tam tudíž můžu mít u sebe - má tam postýlku a později jí zařídím koutek na hraní. Chodím jen na dopoledne a pak mám paní, která mi tam chodí. Malá si na to celkem zvykla, ale pro mě je to dost vyčerpávající. Kdybych neměla tuhle možnost, aby malá byla se mnou, nebo pokud bych se jí nemohla dostatečně věnovat, tak, bych prostě byla doma. Já si nedovedu představit, že bych jí dala tak brzo na hlídání, miminko potřebuje maminku!! Chápu tvou situaci, ale zase nejsi jedinná maminka, která musí splácet hypotéku, ale chce to opravdu zvážit - to nejkrásnější období s miminkem ti už nikdo nevrátí.
ahojky, tak já jsem nastoupila na zkrácený úvazek (3x týdně 2 hodiny), když bylo malýmu dva měsíce, ze začátku jsem to nesla celkem těžce a bylo to i celkem organizačně náročný (odstříkat mu mlíčko, odvézt ho k našim), ted je mu skoro 5 měsíců a už je to fajn, chodí ho hlídat přímo k nám jedna slečna a už je to fajn, oba jsme si už zvykli. ale jak říkám, je to malinkej úvazek, malej to mnohdy prospí. Držím ti palce, jsi odvážná, že ses takhle rozhodla, ale fakt to plně chápu. navíc ve všech zemích je tohle naprosto běžné, to jen u nás je ta luxusní 4letá mateřská, což je ale mnohdy spíše na škodu.. Určitě to obě zvládnete! Marťa
Ja jsem trosku jiny pripad - ja sla do prace hned druhy den, po prichodu z porodnice :-)..ale je to trochu neco jinyho, bo ja podnikam, mam pod sebou lidi, a proste to jinak neslo a nejde!..taze ja chodim do prace od zacatku, kazdy den, ale rozdil je v tom, ze nemam pevne stanovenou prac.dobu a beru si z 9Oti procent malou s sebou (ikyz to je stasne narocny)..nemam totiz hlidani, takze obcas mi ji pohlida kamaradka, ale jinak si musim poradit sama :-( ..ale da se to a nesedim spon porad doma..ikdyz si taky kolikrat zastesknu, ze bych byla rada jen doma a resila jen problemy s domacnosti a malou atd..nekdy me to opravdu ubiji!
ale muzu ti rict (nekdo me za to treba odsoudi), ze kdybych mela hlidaci babicku a mohla bych ji denne malou na par hodin dat a sama jit do prace a udelat si a obehat si vse sama...byla bych rada!ale bohuzel...
jinak mame cast rodiny ve Svycarsku a tam je to uplne normalni, ze chodi do prace...proste neexistuje zadna nase 3leta rodicovska a ze by byla mamky doma s detma!Svagrova tam sla do prace uz ve 3mes.mimca a nikdo se nad tim nepozastavuje!a nikdo se (ani ostatni)nelituje a neodsuzuje, bo to je uplne normalni!-proste malou hlida bud manzel (kdyz jim vyjdou protismeny)nebo babicka s dedou..a funguje to!a kdyz jsem se sni bavila, tak mi rikala, ze je spokojena - dostane se mezi lidi, je par hodin bez maly a strasne si odpocine, nabere silu a energii a pak se na malou strasne tesi a uziva si kazdy volny den s ni..
fakt v tom nic spatnyho a nezvladatelnyho nevidim, kor kdyz mas maminku, ktera bude schopna aochotna hlidat!
drzim palce...
ahojky, tak já jsem nastoupila na zkrácený úvazek (3x týdně 2 hodiny), když bylo malýmu dva měsíce, ze začátku jsem to nesla celkem těžce a bylo to i celkem organizačně náročný (odstříkat mu mlíčko, odvézt ho k našim), ted je mu skoro 5 měsíců a už je to fajn, chodí ho hlídat přímo k nám jedna slečna a už je to fajn, oba jsme si už zvykli. ale jak říkám, je to malinkej úvazek, malej to mnohdy prospí. Držím ti palce, jsi odvážná, že ses takhle rozhodla, ale fakt to plně chápu. navíc ve všech zemích je tohle naprosto běžné, to jen u nás je ta luxusní 4letá mateřská, což je ale mnohdy spíše na škodu.. Určitě to obě zvládnete! Marťa
Určitě to tu už zaznělo milionkrát, ale pro mě je ranní cestování do zaměstnání do centra Prahy opravdu hororová záležitost. Člověk si uvědomuje až teď v těhotenství, jak je spousta lidí bezohledných. Ráno cestuji aubusem, metrem a tramvají, které jsou totálně narvané. Břicho si musím chránit rukama a loktama odrážím davy, které se hrnou na případná volná místa k sezení. Břicho už mám docela velké a přesto mě nikdo nepouští sedat. Všichni si čtou, koukají ven z okna, apod. V metru mi to nevadí, ale v tramvaji a buse ano, kolikrát se člověk sotva udrží. Včera ráno když jsem šla do práce, tak mi nějaký starší pan (ne Čech) šlápnul zezadu na nohu a začal něco povídat, tak jsem se otočila a řekla prosím? A on mi začal nadával, že jsme necivilizovaný národ a že jsem p..a. Fakt jsem nechápala. Máte taky podobné zkušenosti nebo jsem jen přecitlivělá?........
ahoj, taky jsem si v Praze zažila své když jsem byla těhotná. Každý den jsem jezdila do práce z Kladna do Prahy. Takže jsem si to užívala jak ve vlaku,metru tak i v tramvaji. Ještě jsem 2x do týdne jezdila pracovně k soudu se spisama-takže těžká taška přes rameno, pupek a narvaná tramvaj. Ani dýchat se nedalo...bylo to naprosto šílené. šla jsem na mateřskou 8 týdnů před porodem a ještě jsem si vybrala týden dovči. Už jsem neměla energii na každodenní dojíždění. Domu jsem ještě jela skoro hodinu vlakem-tam jsem vždycky vyčerpáním usnula. Opravdu zážitek :00:
Lidi jsou strašně sobecký a zakoukaný jen samy do sebe. Je to smutné. Pokud se člověk neozve, tak ho nikdo nevidí.
Myslim si že chování dotyčného hulváta bylo hnusné a určitě to nemá co dočinění s tvým stavem-byl to prostě debil :a:
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
Ahoj, tak já nemluvim vůbec o důchodcích, ale o lidech kteří sedí jak pecky na zadku a neni jim blbí nepustit buď důchodce, těhotnou ženskou nebo člověka, který má třeba zlomenou nohu. Já teda těhulku poznala-když už to na ni bylo vidět. Když na těhulce neni vidět těhotenství, tak je to samozřejmě o něčem jiném-to se dotyčná musí ozvat sama (když se necítí dobře).
A že lidi jsou bezohlední a zahledění samy do sebe, zatím si stojim. Jsou prostě takový. Ne samozřejmě všichni, ale velká většina. No a k tomuto se hodí to, co jsi psala ty. Základí higienické návyky jako kašlání do kapesníku, neotírat holuby o madla apod....Jsem ráda že nejsem závislá na MHD. Všude můžu dojít pěšky a nemám to daleko.





















