Ahojky holky,

jsem tu registrovaný pod jiným nickem, ale můj přítel ten nick zná a já nechci, aby věděl, že jsem sem s tímhle problémem psala. Ale bohužel jsem zoufalá a potřebuju poradit. Všechno to začalo, když jsem byla na začátku těhu. Od přítele mi bylo oznámeno, že mi jeho máma vzkazuje, že než něco budeme kupovat, máme se jí zeptat. Měla haldu věcí už nakoupenou, později (z obalu koj. lahve) jsem zjistila, že něco nakoupila už i v roce 2003. No budiž. S přítelem jsem se kvůli tomu pohádala, protože si nemyslim, že se nemusim nikoho ptát, co svému prvnímu dítěti můžu a nemůžu koupit. Pak se to stupňovalo tím, že přišla, že koupila tohle, pak tohle atd. Dokonce chtěla i zařizovat postýlku, ale tu jsem si prostě vybrala na internetu a řekla příteli, že tuhle postýlku prostě chci. Tak mámě oznámil, že postýlku máme vybratnou a vše vypadalo v pohodě. A nedávno za mnou přítel přišel s tím, že mu máma říkala, že nám oni koupí kočárek. Že jim máme ukázat, jaký jsme si vybrali a oni ho zaplatí. V tom momentě, kdy mi to oznámil jsem věděla, že s tim budou problémy, ale snažila jsem se myslet pozitivně a řekla jsem si, že je to dobrý. JENŽE... včera telefon. Příteli volala jeho máma, že v Německu viděli pěkný kočárky a levnější, než jsme jim řekli mi a jestli ho můžou vybrat a koupit. Do auta se k nim nevejdeme, takže přítel řekl, že my pojedeme svým a že chceme jet s nima. ONA TO NEBYLA SAMOZŘEJMOST, ŽE S NIMA POJEDEME! A pak jsem slyšela, jak mu říká, že bude v práci, tak jí řekl, jak to může vědět a ona, že asi pojedou dopoledne a tak. Že ještě neví, kdy pojedou. Tak jí přítel řekl, ať dá vědět, až bude vědět, kdy tam pojedou, že chceme jet s nima. Jak mi řekl, proč volala, tak jsem se začala klepat vztekem. Kdyby řekla, ať jedeme s nima automaticky a zařídila se i podle přítele, protože chodí do práce a jelo by se odpoledne, tak OK. Nebo kdybych se jí prosila o to, ať ten kočárek koupí, tak neřeknu ani půl slova, ale takhle? Příjdu si jen jak inkubátor na dítě. Který ho má donosit a nic nedělat. Ona všechno zařídí, koupí... Strašně se bojim, co bude dál. Až se mimi narodí. To mi bude říkat, jak mám krmit, kdy mám krmit atd atd... Hrozně se toho bojim, že nám pořád bude do něčeho mluvit a my nakonec s přítelem půjdeme od sebe. Tohle je jen začátek :(

Všem děkuju, kteří to dočetli až na konec. A prosím o rady, co mám dělat. Akorát se nervuju a ubližuju tím miminku. Ale jen je o ní řeč, tak už jsem plná vzteku. Vím, že pracují hormony a o to je to horší. Nevim, co mám dělat. Nejraději bych se odstěhovala někam hrozně daleko od ní. Neumim, a raději ani nechci, si představit, jaký to bude po porodu :(

Ještě jednou všem děkuju ...