Ahoj, mně je sice "UŽ" 25 a to, že jsem těhotná jsem zjistila vlastně náhodou.... neměla jsem partnera, jen jsme se občas s bývalým sťukli.... mno a upekli jsme prcka... Taky jsem se rozhodovala, jestli dám malýho pryč, protože jsem měla opravdu jiný plány... Teď mi zbývá cca 9 týdnů do porodu a neměnila bych... největší strach jsem měla z toho, že kdybych šla na potrat, tak už nebudu moct mít děti! To bych si nikdy neodpustila... sice jsem furt sama, za dobu mého těhotenství se otec dítěte nejdřív rozhodl, že se postará, tak jsem se k němu nastěhovala a před pár týdny si to zase rozmyslel, tak se zase budu stěhovat do bytu, kde budu sama a on mě bude podporovat jen finančně... taky z toho mám strach, ale na prcka se moc těším a vždy když se ve mně mele, tak mám blažený úsměv :///: je to krásnej pocit a to rozhodně nejsem mateřský typ :n:
A s tou oslavou.... já zjistila, že jsem těhotná cca v 10.tt a to jsem každý den kouřila, dala si min. 1 pivko, chodila normálně na kalby a hulení ani nemluvím ;) a zatím to vypadá, že mimi je pořádku, takže to bych nějak neřešila...
Dej spíš na svůj pocit a určitě né na mamku, ta moje taky nebyla nadšená, ale teď se neuvěřitelně těší a chlubí se jak bude vozit (i když typická babička z ní nebude, nedej bože aby jí tak někdo řekl - je hodně mladistvá, je jí nějakých 45let, takže si můžeš spočítat, že mě měla ve 20, má moderní názory, obléká se moderně, ale vkusně a má ráda současnou hudbu, cestuje... prostě netypická babička - ale i tak je nadšená).
Držím palce a ať už se rozhodneš jakkoliv, tak ti přeju, aby jsi s tím svým rozhodnutím byla spokojená :D

ahoj,tak já také otěhotněla v 21,dnes mám 13 měsíční dceru a musím říct,že bych NEMĚNILA!! To zvládnete :)

Být tebou, miminko si nechám. Kdybych nemela svoji 4 mesicni dcerku, napsala bych ti at to zvazis a blabla, ale protoze ji mam, tak ti pisu to co ti pisu. je to krasne a jednou by ti to mohlo byt lito. A pokud mas starosti, jak vse zvladnes, tak věz, ze jako matka zvladnes veci, o kterych by sis pred tim myslela, ze je nikdy zvladnout nemuzes. Rozhodnuti je samo na tobe a JENOM na tobe, ale stoji to za to ver mi. mej se hezky.pa

ahoj pokud chceš ty tak si mimčo nechej a neřeš mamku. Ona nakonec bude ráda že bude babičkou ;) já jsem otěhotněla ve 22 a bylo to plánované a nepřijde mi že jsem mladá. Vždyt dřív všichni měli děti ve 20ti :) a když jste tak dlouho s přítelem tak si otom promluvte jak by jste žili, kde bydleli a tak a uvidíte. taky jsme spolu byli 4 roky a rozhodli jsme se že chceme dítě. Mamaka od manžela má taky rostr. sklerozu a má 2 syny takže si myslím že to dědičné není.
Držím palce at všechno dobře dopadne a at se dobře rozhodnete :a:

ahoj, v první řadě si musíš promluvit s přítelem. Rodiče ti do tohot mluvit nemůžou, pokud jste zajištěni. Máte bydlení, práci a nějaké ty penízky stranou. Pokud ani jedno nemáte a budete tím pádem na rodičích závislí, tak do toho co mluvit mají taky. Přecejen vás budou must finančně zajistit a zajistit vám i to bydlení. Tohle je hrozně složitá záležitost. Asi byste to měli řešit všichni dohromady.