Ahoj, mně je sice "UŽ" 25 a to, že jsem těhotná jsem zjistila vlastně náhodou.... neměla jsem partnera, jen jsme se občas s bývalým sťukli.... mno a upekli jsme prcka... Taky jsem se rozhodovala, jestli dám malýho pryč, protože jsem měla opravdu jiný plány... Teď mi zbývá cca 9 týdnů do porodu a neměnila bych... největší strach jsem měla z toho, že kdybych šla na potrat, tak už nebudu moct mít děti! To bych si nikdy neodpustila... sice jsem furt sama, za dobu mého těhotenství se otec dítěte nejdřív rozhodl, že se postará, tak jsem se k němu nastěhovala a před pár týdny si to zase rozmyslel, tak se zase budu stěhovat do bytu, kde budu sama a on mě bude podporovat jen finančně... taky z toho mám strach, ale na prcka se moc těším a vždy když se ve mně mele, tak mám blažený úsměv :///: je to krásnej pocit a to rozhodně nejsem mateřský typ :n: A s tou oslavou.... já zjistila, že jsem těhotná cca v 10.tt a to jsem každý den kouřila, dala si min. 1 pivko, chodila normálně na kalby a hulení ani nemluvím ;) a zatím to vypadá, že mimi je pořádku, takže to bych nějak neřešila... Dej spíš na svůj pocit a určitě né na mamku, ta moje taky nebyla nadšená, ale teď se neuvěřitelně těší a chlubí se jak bude vozit (i když typická babička z ní nebude, nedej bože aby jí tak někdo řekl - je hodně mladistvá, je jí nějakých 45let, takže si můžeš spočítat, že mě měla ve 20, má moderní názory, obléká se moderně, ale vkusně a má ráda současnou hudbu, cestuje... prostě netypická babička - ale i tak je nadšená). Držím palce a ať už se rozhodneš jakkoliv, tak ti přeju, aby jsi s tím svým rozhodnutím byla spokojená :D
Ahoj, mně je sice "UŽ" 25 a to, že jsem těhotná jsem zjistila vlastně náhodou.... neměla jsem partnera, jen jsme se občas s bývalým sťukli.... mno a upekli jsme prcka... Taky jsem se rozhodovala, jestli dám malýho pryč, protože jsem měla opravdu jiný plány... Teď mi zbývá cca 9 týdnů do porodu a neměnila bych... největší strach jsem měla z toho, že kdybych šla na potrat, tak už nebudu moct mít děti! To bych si nikdy neodpustila... sice jsem furt sama, za dobu mého těhotenství se otec dítěte nejdřív rozhodl, že se postará, tak jsem se k němu nastěhovala a před pár týdny si to zase rozmyslel, tak se zase budu stěhovat do bytu, kde budu sama a on mě bude podporovat jen finančně... taky z toho mám strach, ale na prcka se moc těším a vždy když se ve mně mele, tak mám blažený úsměv :///: je to krásnej pocit a to rozhodně nejsem mateřský typ :n:
A s tou oslavou.... já zjistila, že jsem těhotná cca v 10.tt a to jsem každý den kouřila, dala si min. 1 pivko, chodila normálně na kalby a hulení ani nemluvím ;) a zatím to vypadá, že mimi je pořádku, takže to bych nějak neřešila...
Dej spíš na svůj pocit a určitě né na mamku, ta moje taky nebyla nadšená, ale teď se neuvěřitelně těší a chlubí se jak bude vozit (i když typická babička z ní nebude, nedej bože aby jí tak někdo řekl - je hodně mladistvá, je jí nějakých 45let, takže si můžeš spočítat, že mě měla ve 20, má moderní názory, obléká se moderně, ale vkusně a má ráda současnou hudbu, cestuje... prostě netypická babička - ale i tak je nadšená).
Držím palce a ať už se rozhodneš jakkoliv, tak ti přeju, aby jsi s tím svým rozhodnutím byla spokojená :D