Ahoj, naprosto tě chápu, je to strašně dlouhá doba na snažení. Taky nijak nepomůže, když někdo v okolí otěhotní-na druhou stranu tohle už je skoro na vypovídání se u psychologa, zdá se mi, že z toho máš už depresi a že nemyslíš na nic jiného (to právě k těhotenství vůbec nepomáhá). Kamarádku se snaž přesto navštívit a klidně se jí svěřit se svými pocity, jak je to hrozné, že se vám nedaří, že jí to přeješ, ale nedovedeš se nějak moc radovat. Také mi připadá, že veškerou vinu jsi nějak automaticky házela na partnera-očekávala, že bude mít špatný spermiogram, ale ten vyšel dobře. To je přece zpráva, ze které se můžeš radovat. Možná by bylo lepší podrobněji nechat vyšetřit sebe sama, případně zkusit nejjednodušší metodu umělého oplodnění IUI. Spermie se vstříknou na místo, kam mají v době ovulace. Dvěma mým kamarádkám nešlo otěhotnět přirozeně, a takhle to šlo prakticky na podruhé. (Nečekat, že to vyjde hned na první pokus). Také brát Nosifol-na otěhotnění. Moc držím palce!

Ivulka

Ahojky, moc tě zdravím a velice obdivuju. Přiznám, že po takové době bych asi zešílela. Já jsem vysadila antikoncepci a otěhotněla přesně po půl roce a taky se mi to zdálo jako věčnost. Do toho přesně jak říkáš, samý kočárek, štiplavé dotazy, kdy to konečně bude.....To, že jsem těhotná, mám od lékaře potvrzeno teprve z pátku, naše sluníčko mělo 6, 3 milimetrů, ale poziti. test mi vyšel asi 14 dní před tím. byla to náhoda, udělala jsem si test, neměla žádné příznaky, teprve za 5 dní jsem to měla dostat a vyšel pozitivní. 3la jsem hned na gyndu, ale nic neviděl, říkal, že pokud jsem těhotná, v té době jsem byla tak 5 - 6 dní, nic neuvidí a tyk že ne. Doporučil zopakovat test za týden a přijít na kontrolu. K velikému štěstí jsem to nedostala , 2. test byl taky pozitivní a stejně, když jsem šla s přítelem v pátek na gyndu, měla jsem hrozný strach, že těhotná nebudu, přitom příznaků bylo víc než dost. Když jsem se tam položila a on mi udělal vaginální ultrazvuk, nestačil ještě nic říct a já to viděla. Viděla jsem ten nejnádhernější obrázek na světě - naše miminko, které bylo jak v bublině, pak mi řekl, že jsem těhotná, začala jsem štěstím brečet. OPak jsme si dlouze povídali, řekl, že mám zapomenout na vše, co jsem vystudovala, jsem totiž porodní asistentka. Na kontrolu za 14 dní, to už by mohlo být vidět i srdíčko a budu mít i průkazku. Když jsem vyšla z ordinace a viděla ten upřený zrak přítele a kamarádky, nemohla jsem vůbec mluvit, padla mu kolem krku, kamarádce, shosou okolností taky porodní asistentce, strčila do rukly nález , a brečela abrečela. Pak přišel jeden zbnejkrásnějších okamžiků, kdy se na mě přítel podíval a řekl :,, já jsem tak hrozně šťastný.. Od té chvíle žiju jak v pohádce, jsme nepopsatelně šťastný, že se nám to povedlo, jen aby bylo všechno v pořádku.
Tím Ti chci jen říct, že je opravdu potřeba velká trpělivost. nesmíčš na to tolik myslet: Já jsem si třeba žádné plodné dny nepočítala, neměřila ovulaci a přišlo to. Moc Ti držím pěstičky, ať to brzy vyjde. Papa

CHápu, že jsi strašně naštvaná. Skoro každá z nás ví, jaký je dlouhý snažení. Tím jak moc se snažíte, tím víc kočárků a těhotných potkáváš. My jsme čekali jen půl roku, ale i to bylo pro mě těžký. Vím, půl roku, to je nic, ale mně to připadalo jako věčnost. Všude samej kočárek, samá těhulka a manžel mi nebyl nijak moc nakloněn. Chce taky dítě, ale nechce se o tom vůbec bavit. Snažíme se, ale moc mě v tom nepodporuje, i když vím, že ho chce taky. Bu%d ráda za svýho manžela. No jo, každej je jinej. Už mi vůbec nevadí, že se nechce moc o dítěti bavit, dokud to prostě nevyjde, protože když nám to po půl roce vyšlo, byl šťastnej,, přestěhoval celej barák, začal dělat místo pro miminko a byl na mě hodnej a hlídal mě, abych byla vpořádku. Bohužel jsem o něj v 10. týdnu přišla a manžel to všechno prožíval se mnou. Plakal se mnou a jen mě objímal a sliboval, že příště bude všchno vpořáku a my budeme mít konečně miminko. Takže teď jsem zase snažilka a řeknu ti, že se strašně moc těším, až si zase budu dělat testík, i kdyby tam byla třeba jen jedna čárka. Chtěla bych ti ohledně snažení poradit. Papej hodně ovoce a zeleniny, tam jsou vydatnější vitamíny než v tabletkách a na zpevnění dělohy pij 2x denně kontryhelový čajík. Po souloži nožky nahoru aspoň na chvíli a k doktorovi si zajeď těsně před ovulací, asi tak ten 12 den, měl by ti říct skoro přesně, kdy ta ovulace nastane. A nespoléhej na to, že je ovulace ten 13-14 den. Může se stát, že je i 18. den, tak to zkoušejte pořád. Ale užívejte si to a pokus se na to moc nemyslet. Já vím, že je to strašně těžký, ale musíš se snažit. Zkus se něčím zabavit. Postav si puzzle nebo hraj hry na netu atd. A hlavně nezáviď. Já vím, mně je taky strašně smutno, když tu čtu příspěvky, že je někdo zase těhotnej, že někdo právě ucítil první pohyby nebo že se narodilo první miminko. Doufám, že nám to brzy oboum vyjde. Přeji ti hodně štěstí a ozvi se. A dej kamarádce šanci, je moc šťastná a chce se o to s tebou podělit. Neboj, brzy budeš fotečku z ultrazvuku ukazovat ty jí.