Blanka111

14.05.2012

Dobrý den, končí mi rodičák a musím se vrátit do práce. Jsem zdravotní sestra a vždy jsem pracovala na standartním oddělení (kožní, interna). Nyní mám nastoupit na interní JIP a já z toho mám strach jestli to zvládnu. Je tady nějaká sestra z JIPu, která mně uklidní?

Kliknutím vložíte smajlíky:
02.01.2012

Dobrý den, potřebuju radu a vůbec se v tom nevyznám. Mám rodičovskou dovolenou a v práci smlouvu na dobu neurčitou. Teď se mi naskytla příležitost nastoupit jinam, ale tam mi nabízejí smlouvu jen na dobu určitou. Musím dávat v té předešlé výpověď hned a nebo můžu mít takto dvě zaměstnání? Jde o to, že tam v předešlé mám jistotu a tady ne, je tam zkušebka a vlastně ani moc nevím co ta práce obnáší. Díky za odpověď.

Kliknutím vložíte smajlíky:
02.10.2011

:r: :r: jak to zvládnout a nezhroutit se? jak se zvednout a jít dál? :\\:

Kliknutím vložíte smajlíky:

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

Holt to každý řeší jinak.... já jsem třeba horká hlava, takže bych to nenechala jen tak.... i když se s ní zapletl manžel, nebo partner - vždycky na to jsou dva.... i když samozřejmě, konkrétně ta podvedená ženská by měla spíš vyp*čovat (s prominutím) především svýho muže.... pokud tu dotyčnou zna, tak klidně i jí.... Já bych to tak udělala, ale především proto, že by se mě ulevilo, že jsem jí řekla, co si o ní myslím, nemluvě o pár lepancích....
Ale každá situace je jiná.... je jiný, když s tím chlapem máš rodinu anebo je to "jen" přítel nebo manžel, ale nemáte děti... Myslím, že když jsou děti, tak je vše takový komplikovanější... Nicméně, každý svého štěstí strůjcem, to máš zase pravdu ;)

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

bohužel nenapsala jen svůj názor, ty jsi akoát zpochybnila ten můj! Té kolegyni jsem toho napsala mnohem víc, ne jen toto!můj muž to věděl, že jsem jí psala. Alespon pochopil, že o něj stojím a bojuju! Ale tak je to dávno, jsme spolu šťastní, čekáme druhé mimčo, takže asi jsem to vyřešila správně, ne? Jinak bychom třeba spolu ted nebyli. Také si nemyslím, že když by si to šla s kamarádkou vyřídit, že by se ztrapnila. :n: Jinak netvrdím, že by měla manželovi nebo té kamarádce dělat nějaké hysterické scény, to určitě nepomůže, to je jasný. Ale jak říkám, každý pak zareaguje jinak, je to podle nátury a temperamentu a nemůžeš hned tvrdit, že je to špatně, nebo se tomu vysmívat. Jinak můžeš napsat svoji zkušenost, když tomu tak rozumíš. ;)

In reply to by Pet

ahoj, ona je otázka, zda vůbec bojovat o chlapa, který zahne, že ?
podle mě se mají snažit ty dva od začátku, každá trhlina a nevěra to jen zhoršuje.........já bych šla od něho
teď se máte fajn, ale co když po narození druhého mimča /bude plakat apod./ se to zase zhorší a on opět zahne.....či se jen bude opožďovat chodit domů apod.....tak to v dotyčné podřímá, její mozek to vyhodnotí tak, že to už zažil a je to nevěra...ona začne vyčítat a vytáhne i tu minulost....a bude to jen a jen horší
takže já bych o takového chlapa nebojovala....musí vědět, co chce, je to jeho život, jeho zodpovědnost

In reply to by Janulka Kubik

i na tom, jaký je ten chlap celkově. Jestli je jinak zodpovědný a předtím nic podobného neudělal (byl to jen jeden ulet) a jsem s ním jinak šťastná, nechci ho ztratit, tak pak myslím, že ten boj za to stojí. Samozřejmě že musí chtít oba, to je předpoklad. My si vše vysvětlili a já mu teď věřím. Co bude za pár let, to neví nikdo. I kdyby mě nepodvedl kdysi, když jsme spolu ještě nebyli ani manželé, tak to může udělat kdykoliv později. Také se za tu dlouhou dobu hodně změnil (k lepšímu), je vyzrálejší atd. Takže já jsem ráda, že jsem mu kdysi odpustila a zůstali jsme spolu a máme rodinu. A hlavně...já doma nic nevytahuju ani nebudu, to je začátek konce. Také mi už několikrát řekl, jak byl tenkrát blbej a jak je se mnou moc spokojený. Takže můj názor je, že když jednou "ujel" neznamená to automaticky, že to bude opakovat. Zvlášť pokud je doma vše v pohodě. Samozřejmě jsou i takoví chlapi, kteří střídají jednu milenku za druhou, ale to je už jiná kapitola myslím.

12.09.2011

Ahoj holky, jdu si pro radu, protože já už jsem v koncích. Synovi je 25 měsíců a je to hroznej vztekloun, ale opravdu šílenej. Mám hrůzu s ním chodit i ven, jen co za náma zapadnou dveře od bytu řev a pískot. Nechce jít za ruku, takže přecházet s ním silnici je tza trest. Ječí, piští, sekne sebou o zem a já ho musím táhnout na ruce, u toho samozřejmě ječí. Když něco nemůže tříská se rukama do hlavy, když mu něco nejde, tak taky. Lidi na nás koukaj a občas si neodpoštěj poznámky o výchově a pod. On je jinak strašně šikovnej, chodí na nočník, sám se krmí, oblíkne si slípky i tepláčky, uklízí si, ale to jeho vztekání :€\€: já už to nějak nezvládám. Do toho mám doma třeťáka, bude mu 9 let, ten se nevzteká, za to mu musím všechno říkat stokrát, fakt už mám dost. Nějak to na mně padá a já už prostě dodělávám. Chce se mi brečet, nic mně nebaví, nikdo mi nepohlídá, chlap pořád v práci a já už tak nějak nevím kudy kam :r: Když přijde taťka z práce hrozně se divá proč nemám náladu se smát, proč se vyhejbám sexu a pod. Jenže já jsem ráda, že ze sebe večer setřepu děti a při představě že na mně vleze pro změnu on, mám osypky. Jak z toho ven? :help: :help: :help:

Kliknutím vložíte smajlíky:
21.10.2010

Ahoj holky,
jdu se sem vyzpovídat. Mám kamarádku, kterou mám hrozně ráda, je jí 25 let a zjistila že je těhotná, v 5.týdnu. Otec miminka s ní ukončil vztah, ještě než zjistili, že je těhotná. Ona je teď rozhodnutá pro potrat, termín má v pondělí a já bych jí to chtěla rozmluvit, už dva dny to probíráme. Je úplně zoufalá, je to strašně hodná holka,vím že by byla skvělá maminka, ale má hrozný strach, že to nezvládne. Pořád jen brečí, mluví na maličjké v bříšku a prostě vím, že ve skrytu duše by si ho chtěla nechat. Snažím se jí domluvit, aby o tom aspoň tomu blbci napsala, třeba se všechno změní. Hrozně mně to trápí, má bezvadný rodiče, kteří by jí ve všem pomohli, navíc je moc hezká, takže tatínka, který by je měl rád by určitě našla. Zkouším jí to rozmluvit všelijak, ale asi to nepůjde. Jen jsem se chtěla vypsat, nemusíte ani reagovat, jen já si o tom nemám s kým promluvit, tak jsem to sem aspoň vypsala. Ach jo, přeju všem krásný den :a:

Kliknutím vložíte smajlíky:
10.07.2010

Ahoj holky, mám dotaz. Rozhodla jsem se, že bych chtěla darovat věcičky po mých dětech do kojeňáku v Mostě, mám toho mraky, ať už oblečky, hračky, nepoužité dudlíky atd. Je třeba tam nejprve zavolat, jestli to vůbec budou chtít nebo to tam můžu odvézt rovnou? Máte zkušenost?

Kliknutím vložíte smajlíky:
28.06.2010

Ahoj, jdu se zeptat. Měli jste někdy u mimča noční běs? Nám se to stalo včera v noci. Malej z ničehonic začal hystericky brečet až vyloženě řvát a nemohli jsme ho vzbudit. Dobrejch deset minut jsme s ním cloumali, mluvili na něj a nic, jen řev. pak vzal přítel studenou vodu a chrstnul mu jí na hlavičku a malej se probudil. Bylo to hrozný. Je tohle normální? Ještě se to nikdy nestalo, ani u prvního.

Kliknutím vložíte smajlíky:
25.06.2010

Už nevím na co bych koukala, máte nějakej tip na nějakej hodně strašidelnej? :///:

Kliknutím vložíte smajlíky:

tak jsem včera skoukla ten film Sirota, jak jste tu psaly.....Teda jako plnej horor mi to moc nepřišlo, to znám i horší - jako drsnější, ale i tak mi to stačilo :€z€: , mam okousaný všechny nehty :€):

In reply to by Kajula

Tenhle film mě celkem láká, ale pořád se nějak bojím si ho pustit. Je to hodně lekavé nebo spíš takové psycho? Nebo k jakému filmu bys to mohla přirovnat, jestli to teda vůbec jde s něčím srovnat. Díky

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky