alisse
Tak konečně se mi narodila :-) Porod byl bez komplikací a 31,12 2010 v 16,35h už na mě koukala pohledem, který mi říkal "postaráš se o mě?" Její bio táta ji popírá a nechce o ní ani s
Ahojky, nevíte některá jak to je, když se dává žaloba o otcovství??Můj bývalý přítel mě opustil kvůli jiné pár týdnů před termínem a vše popírá, navíc protože ztratil veškeré doklady tak jsme ani nemohly na matriku kvůli otcovství dokud byl s námi. Kdybyste některá měla s tímto druhem žaloby zkušenosti, prosím napište mi co a jak? Jestli se to vůbec vyplatí a tak. Díky všem
Tak nevím, možná jsem praštěná a dost si hraju s ohněm, ale fakt mi to pomáhá, tak co?? Se mnou mluvit nechce a na dítěti mu už nezáleží, protože já jsem mu prý ublížila první.
Ahojky, svůj příběh o tom jak mě přítel bil a pak opustil kvůli jiné jsem tu už psala. Radili jste ať zapomenu a dám svému štěstí čas.
Pořád nevím jak dál. Stále ho miluju, stále to šíleně bolí - vážně začínám brát v úvahu možnost, že bych dala dceru do péče exmanželovi a mimčo k adopci.
že jsi sobecká nána co myslí jen na sebe. vzpamatuj se!!!
In reply to můžu ti jen napsat, by devil25
Myslíš, že takovým komentářem někomu pomůžeš? I když si to myslíš, myslím, že se nesluší, abys to takto napsala, je opravdu v těžké životní situaci a komentáře tohoto typu většinou ještě uškodí, než pomohou... Až ti bude nejhůř, vzpomeň si na to...
Rozhodně to nemáš jednoduché, ale dítě je dítě. Tak hlavu vzhůru a uvidíš, zvládneš to. Věř, že jiní jsou na tom daleko hůř ;) Kolik ti proboha je???
Nebudu tě odsuzovat ani moralizovat, to mi nepřísluší .... ale než uděláš takhle vážný životní krok (a podle mne je to krok zpět), co nejdřív zkusit všechny dostupné možnosti? Navštívit psychologa, zkusit azylový dům ... cokoliv . Vzdát se dětí je pro mámu to nejhorší, co může udělat, i když někde začneš od nuly, nikdy nezapomeneš a potáhneš to celý život sebou jako těžký balvan. Zkus to ještě zvážit, zkus si promluvit s rodinou - i když ti kritizovali tvého přítele, pořád jsi jejich dcera a určitě by nedopustili to, co chceš udělat ...... zvaž to ještě holka, než udělá svou největší životní hloupost.
Ahoj já teda nevím, jak to bylo před tím, vím jenom informace z tohohle článku, ale dávat pryč mimčo k adopci mi přijde jako nesmysl. Vím, že jsi asi v hodně těžký situaci, ale měla by jsi se sebrat, už jenom kvůli tomu nenarozenému mimču. Věř že ono to cítí z tebe, že ho nechceš.... Měla by jsi se vzchopit. Jednou toho budeš dost litovat a už s tím nc nenaděláš... čas zpátky nevrátíš.
Mysli na to, až toho mrňouse budeš držet v náručí, bude tě opravdu potřebovat- tebe- svojí matku. Vím, že cizí lidé by ho taky měly rádi, ale biologická matka je biologická matka. Chápu když dá někdo mimčo pryč, když se na rodičovství necítí, ví, že to dítě opravdu nechce, pak je to lepší, nebo když je to feťačka, pro kterou je závislost na prvním místě ale pokud jsi zdravá, podle toho co píšeš už dceru máš takže jsi schopná se postarat,bych si to pořádně promyslela.
Já jsem v 31tt na mimčo jsme čekaly víc jak rok, nešlo to, problém byl ve mě, vím, že jsme nebyly na umělým jako některé holčiny tady,ale pomalu jsem to vzdávala. Kdyby umělý nevyšlo když to platí pojišťovna byl by to asi konec, protože by jsme si cykly navíc zaplatit nemohly a adopci by nám neschválily. Nemáme byt, já jsem bez práce, nejsme manželé. A vím, že bych se toho krásnýho co ve mě roste prostě vzdát nemohla i kdybych na tom byla sebehůř... Celých 9 měsíců to v tobě roste, cítíš pohyby a potom by nic nebylo? Zbyly by ti jenom prázdný ruce a do smrti výčitky
Takže ti přeju aby jsi se nakonec rozhodla jak nejlíp umíš, doufám, že ve prospěch mimča a zkus se mít líp než doteď :a:
























