Operace u dětí

my byli v krajské nemocnici na ortopedické operaci, vada nožky, vloni, bylo mu 10měsíců, byli jsme na dětském, tam mu něco píchli, takže usínal, vezli jsme ho přes celý špitál jejich kočárkem i výtahy, sestra jej kontrolovala, hned šel na sál...já čekala venku, pak mě zavolali, že můžu za ním na dospávací pokoj, to bylo asi nejhorší, házel sebou, bulel, bolelo ho to, navíc mě tu nožku v sádře...
s druhým jsem byla, když byl 3-letý na kýle, to bylo horší, ale to také bylo v r.2006, letos byl sám na operaci slepáku, je mu 9 let a nakonec to bravurně zvládl

Syn byl v celkove narkoze když mu bylo 12m, ja byla asi pátej mesic podruhe tehotná. Asi pulhodinu před zákrokem mu dali premedikaci na uklidnení a po tom zustal takovej "vláčnej" a vysmátej, jako opilej, takže ani nejak nebrečel, když ho davali na sál. Mohla jsem ho doprovodit a pak na předsálí čekat ( a brečet ), operace trvala asi hodinu. Hned po probuzení jsem opet byla s nim. Když se trošku vic probral, pořád brečel, i po prevozu na pooperační pokoj, asi hodinu jsem ho pořád nosila, chovala, tulila a on jen brečel, dostala mne nejaka sanitářka - zrovna jsem ho jen asi na dve vteřinky položila na postel, abych si vymenila ruce, blbe se ponášel, jelikož já mela břicho a on napojenou kapačku - a zrovna vlítla ta pani do pokoje a říka mi "maminko, vždyt ho trošku pochovejte, když tak brečí" - to jsem málem brečela i já. Pak vyčerpáním usnul, po dvou hodinách se vzbudil a to už mu dovolili trošku pít a bylo mu fajn - cele brečení bylo kvuli te desne žízni (nemohl pít od rána, dovolili asi ve 2 odpoledne). Jelikož to nebyla břišní operace, tak v 16 už mohl jíst, prý po troškách mu zkuste dávat, on zblajznul celou polivku s pulkou rohliku a celou přesnidavku a byl spokojenej a nic mu nebylo. ten první den víc spal, ale pak už se choval uplne normálne. Přeji at vam to dobře dopadne.

Ahoj, my meli operaci ve skoro dvou letech, ale nebyli jsme na ni pripraveni, malej sel akutne na sal, mel problem se strevy. Takze to bylo sice silene, ale zase jsme nemuseli premyslet, ze se mame na nejakou operaci chystat. Nejlepsi je, kdyz deti do nemocnic nemusi. Kazdopadne jsou silni a zvladaji to lepe nez rodice. Tak at jste brzy fit.
Jinak nas byl pak na JIP a my se na nej chodili divat, kdyz spal, asi by moc plakal a chtel by k nam a nemohl by. Zrejme to bylo tak lepsi, ze jsme tam nesli. Pak na mormalnim pokoji byl uz se mnou......no nerada na to vzpominam
Ale vsichni tam byli uzasni, hodni, na JIP se mu plne venovali, cetli, pousteli pohadny....perfektni sestricky. Tam to snasel dobre. Z narkozy se probudil a pry byl v pohode. Nebyla jsem u toho. Jen kdyz jej vezli ze sálu, tak moc plakal a volal mne, to jsem slysela, bylo mi hrozne, ukazat jsem se mu nemohla, to by bylo jeste horsi. Kazdopadne to vse zvladl.
Take to zvladnete

Ahoj, tak já jsem byla s malou na vyndání nosní mandle, takže taky operace pod plnou narkozou. Přivezli jí zpět v plném vědomí, tak dost plakala, ale myslím si, že je to případ od případu. Jinak nezvracela a do dvou hodin byla v pořádku. Ono záleží, o jaký zákrok jde a ještě v 7 měsících, to je mi líto.