odpolední spánek dvouletého dítka

28.12.2011

Holky, je to normální? Malý mi pár dní po 2. naroz. odmítá spát odpoledne, takže jde až večer...je to zlom ze dne na den, jeden den mi spal 2 hod a druhý už ani minutu a dnes je tomu přesně týden, co mi dělá v pokojíku scény...je pravda, že toto začal dělat i večer, usínal sám a teď si nás s brekem vynucuje :OOO

Naší malé buou 2 roky 14.1. a už měsíc taky po obědě nespí, je to děs a večer stejně jít nechce, jak jí řeknu, že jde spinkat, tak je zle :00:

ahoj, synek taky přestal kolem druhýho roku po obědě spát. ale my jsme byli nekompromisní a musel být v pokojíčku, nejlépe v posteli. on byl spíš háklivý na slovo spát, tak jsme mu říkali - spát nemusíš, ale budeš tady a můžeš si hrát a dostal povolený hračky...ze začátku dělal hroznej binec v pokojíčku (ten byl celý vzhůru nohama), pak se mu to přejedlo a zase chvilku spal (chvíli si hrál a pak usnul). nakonec mu dlouho vydrželo, že si chodil lehnout do postele a vždy dostal něco na hraní - pár aut, knížku... ležel v posteli a hrál si (výjimečně usnul) teď mu je mu 3,5 roku a pořád chodí po obědě odpočívat - od štědrýho dne si hraje s garáží a autama (takže v posteli není) a pár dní před svátky si maloval na tabuli. přiznávám se, že prostě pauzu po obědě potřebuju taky, chci si vypít kafe, kouknout na net, vyřídit emaily, číst si... tak jsme doma zavedli iodpolední siestu - 1,5 dcerka chodí spát, synek si hraje v pokojíčku a já s manželem (když je doma) si dáme kafe
a večer při usínání....on usíná sám, ale mezi 2.-3. rokem taky zkoušel, jestli by to nešlo jinak (vlastně zkouší dodnes - pravidelně musí nutně kakat :s:) ... stačilo být pevná v kranflecích a říct mu, že to prostě bude tak a tak a přes to nejede vlak...funguje to. pokud byl zvyklý usínat sám, tak pár dní vydržte (samozřejmě, pokud je nemocný, tak to může být všechno jinak) a jeďte podle toho, jak považujete za rozumný

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

hele, já si myslim, že ty strachy dětí přicházejí v určitým věku i bez našeho záměrnýho přičinění. Jestli máš strach, že se něčeho bojí, tak se toho taky neboj, strach pojmenujte (nejhorší je bát se něčeho co je a není, chodí se kolem toho jak kolem horký kaše apod) a zkus se ho zeptat mco se děje, podívejte se třeba za skříně, z okna, řekni, že je tam v bezpečí, že jsi na blízku a k dispozici, že tam jsi pro něj i když jsi v jiný místnosti. i když někdy dítka uplně nerozumí našim slovům, tak je potřeba s nima mluvit na férovku. říct, že si taky potřebuješ odpočinout, že je normální, když část dne trávíte každý sám atp.

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky