Neklidný spánek u roční holčičky - POMOC!

Anežka je na UM od čtvrtého měsíce. Žijem v domácnosti, kde je poměrně hodně vypjatá situace a prostě jsem o mléko přišla. A to jsem měla vizi, že budu kojit co to dá minimálně do půl roka. Kojila jsem od hodinu a malá pořád plakala. Pak jsem najela na UM, malá jí každé dvě hodiny - ve dne v noci..., teď už jí i normální jídlo, ale mlíko stejně asi výtězí. Nicméně přes noc jí třikrát. Už se tu na mě také strhla kritika, že v noci by roční dítě už jíst prostě nemělo..., nevím. Zkoušela jsem to odbourat, ale dudlík ani žádný muchlování to neodbouralo. Čaj ani žádnou vodu či šťávu do malé stejně nedostanu přes den, budu jí to cpát v noci? Tak dělám pořád mlíko. To, že kaše na noc zasytí je taky pitomost. Ale když by Anežka nechtěla spát, ale ona je v nějakým stádiu spánku a neustále se převaluje, cestuje, najednou si sedne, popoleze kus, zase sebou plácne a spí dál... Takže já jsem v noci v neustálim napětí, že mi spadne, aby nebyla odkopaná, aby se mi nedej Bože nevzbudila úplně atd... Dnešní noc byla úplná katastrofa. Malá plakala ze spaní, neustále ssebou opět mlela. Už nevím jak dál. Já nejsem žádný spáč, ale trochu vyplnout musím. To snad každý. Diazepam doma mám připravený. Ještě nikdy jsem ho ale nedala. Nicméně, dnešní noc si asi posichruju. Nevyspali jsme se ani jeden z nás. Už už jsem si myslela, že malou naložím do postýlky, šoupnu do dětského pokoje, zavřu a děj se vůle Boží. Pak jsem si ale představila, jak by řvala a na to už prostě nervy nemám. Vlastně už na nic. I přes den už jsem na všechny protivná, protože jsem tak strašně unavená... Mamka mi říká jak to nezvládám a jak to zvládaj jiný a proč jsem si to dítě pořizovala, když se nedokážu postarat... Jsem na dně...
:-(

Ahoj, dceri je 9 mesicu a nastesti tedy spi sama ve svem pokoji v postylcem, ale nebylo tomu tak vzdycky. Jen ti chci napsat a podporit te...Kazdy clovek nema stejnou potrebu spanku, ja od malinka potrebuju hodne spat, aspon 9 hodin denne a ty kecy tady, ze to musis vydrzet...proste nekdy to vydrzet jde a nekdy nejde, ja prvni dva mesice, co se narodila mala, byla v jakemsi stavu "nevedomi",vstavani po 3 hodinach, nepravidelny rezim,pro me neco naprosto strasneho, vubec jsem to nezvladala-najeli jsme od 2 mesicu plne na UM,mala spi krasne, budi se jednou na UM a spi pres noc 13hod. A ze me je svezi mamka, ktera ma cas na tatku :s: i na jine veci, jako napr. VŠ. Takze abych to shrnula - spanek je pro nekoho dulezitejsi, pro nekoho mene. Drzim ti palce :a:

Holky, děkuju Vám všem za odpovědi.
Přijdu si teď jako strašná macecha, co se hce za každou cenu zbavit starostí se spaním svýho dítěte a to hlavně proto, aby měla sama na spaní klid.
To s tím Diazepamem mi "radila" známá. Vlastně víc lidí mi doporučovalo nějaký "prášek" apod.
Napsala jsem věci tak jak jsou.
Rozhodně to nechci řešit tak, že budu malé cpát prášky na spaní, abych měla svůj klid.
Jen jsem už bezradná. A hlavně, nemám u koho čerpat nějaké rady. Nikdo v mém okolí malé děti nemá - jen Vy!
Problém je taky v tom, že žijeme s moji, moc nemocnou mámou, která mi zabere taky spousty úsilí a energie. Po celém dni jsem jak zmlácený pes a přijde mi, že mám děti dvě.
Už si nevím rady.
Dneska mám jít k dětskému lékaři pro nějakou radu - i když jak to tady popisujete Vy, asi mi nic jiného, závratného neporadí.
Je mi z toho nějak smutno.
Včera měla malá hrozný hysterický křik, když jsem ji chtěla po uspání ve své posteli přenést do její postýlky, kterou máme hned u sebe - nešla vůbec utišit. Když to udělám přes den, nic se neděje, ale večer, jak kdyby, potvora, věděla, že se chci jít vzdálit. A tak večer chodím spát s ní v půl osmé. Nemám žádný čas sama na sebe nic. Asi bych na psychiku potřebovala nějakej prášek sama...
Jinak polštářkem to není - dala jsem ji malý už na 9 měsíci.

jinak si taky myslím, že noční cestování je normální. Nauč ji samostatnému usínání v postýlce nejprve přes den a pak i večer, a nakonec i v noci. už je velká, dojde jí určitě velice brzy, že si nic nevykřičí, vydržíš-li.
přečti si tuhle knížku, ta ti pomůže k odhodlání. Fakt to funguje. Aplikovala jsem u obou dětí.
:a:

Ahoj cpát miminku nějaké léky protože v noci cestuje po posteli ? Nela je zvyklá spát v postýlce, ale teď byla nemocná a v noci to byly boje, pořád se budila, brečela i hystericky a uklidnila se až jsem ji z postýlky vytáhla a že jsem se tomu hodně bránila a já se celé noci nevyspala, protože mi cestovala po celé posteli. Jako neblázni máš zdravé miminko a ty jí chceš cpát práškama aby jsi se vyspala ? Chápu že je po takové noci člověk vyřízenej ale bohužel musíme to vydržet. Jinak Nela mi cestuje i v postýlce takže to asi nic nenormálního není.

na chování tvé malé nevidím nic nenormálního, nenormální mi přijde cpát ji lékama jen proto, žes ji naučila spát způsobem, který ti nevyhovuje. Obrň se trpělivostí a nauč ji spát v postýlce nebo v její vlastní posteli

Našemu malému bude 25 měsíců a spaní máme úplně stejné, akorát že mě nikdy za celou tu dobu, co malého máme, nenapdalo dát mu Diazepam :((( to se snad ani nemůže takto malému dítku, ne? Každopádně, malý spí u sebe v pokojíčku, který máme hned vedle ložnice, jsou noci, kdy i v tomto věku dokáže dost prokňourat a to se pak u něj střídáme a únavouz padáme na hubu, kolikrát spí celou noc a až ráno se sám nastěhuje do naší postele a nebo jsou noci, kdy se to nedá vydržet a dobrovolně se stěhuje k nám už třeba o půlnoci, protože by jsme to s ním do rána nepřežili nikdo...takže má rada? Není žádná, dítko na to musí přijít samo a jak vidíš u nás to nefunguje ani ve dvou letech :(((

bohuzel doporucuji byt dusledna a vydrzet,osobne nevidim jediny duvod proc ji cpat leky :n: :n: :n:
malej mi cestuje porad od miminka a casto se i budi ale vzdy spi ve sve postylce a sam,obcas kdyz je moooc uplakany nebo ho boli brisko(ma ho nemocne)tak si manza lehne k nemu(ja nee sem ve 29t)je to obcas,mozna to zkus at vas citi u sebe nebo jeste nejake vase obleceni

našemu Šímovi budou v únoru 2 roky a už v bříšku se hýbal více v noci,přez den spal a v noci jsem nemohla já,jelikož měl denně diskotéku :s:
Narodil se a už to začlo v porodnici,vedle prcek krásně spal a ten náš ho budil :00: doma taky mazec,pořád se budil a plakal a plakal,do jeho skoro 16.měsíců jsem nespala pořádně :n: mudr.mi říkala-vydržte,ale já přez den byla jak mrtvola,koupila jsem ten PEDIAKID-na prd,pouze vyhozené koruny,stěhovala se postýlka a taky nic,když sem ho dala k nám,taky se stěhoval po posteli a taky naprd spal..jednoho dne se to začlo lepšit,byla jsem ráda,že spal celou noc i když vstával na půl šestou s tátou :00:
Teď máme noce kdy jsou pohodička a někdy zase katastrofa,nevím čí to je,ale asi budeš muset zatnout zuby a vydržet,určo se to jednou zlepší ;)

a má už polštář? to trochu pomohlo ted u Ládi, ale u Danielky třeba pomohla oblíbená deka, cca od roka a čtvrt až půl si ji sama zamotá, strčí pod bříško, tak tlačí a i takhle na břichu usíná...polštář vůbec nechce doteď.

Já si myslim, že jenom hledá oporu. Takže buď to vydržíte nebo jí naučíte na postýlku, nic mezi asi neni, určitě bych jí necpala diazepam...

Jo kočko, jediná rada zní, musíš vydržet. Naší malé je 23 měsíců, donedávna ještě spala v postýlce, teď spí se mnou, manžel spí v obýváku-šíleně chrápe. Ještě ani jednou mi nespala celou noc a jinak tedy cestuje po posteli šíleně, pořád ji otáčím, taky už 2x spadla, musím koupit zábranu na postel, ale kolikrát leží až dole u nohou, to bych musela dát zábranu po celé posteli. Mám ještě syna-16 let a ten taky strašně cestoval, potom to přestalo, ale už si nepamatuji kdy. Diazepan bych rozhodně medávala.